Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 8. prosince 2022
Mluvčí Kremlu dal před novináři najevo, že Rusko počítá s opětovným dobytím území, která při své protiofenzívě osvobodila ukrajinská armáda.
Červený kříž navštívil ruské i ukrajinské zajatce, žádá k nim neomezený přístup
Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) oznámil, že měl nedávno přístup k ruským i ukrajinským válečným zajatcům. Informovala o tom agentura AFP, podle níž byly dosud návštěvy pracovníků Červeného kříže u zajatců obou stran válčících na Ukrajině velmi omezené a ojedinělé. MVČK sice označil nedávné návštěvy za posun, nicméně upozornil, že neomezený přístup k zajatcům stále nemá.
"Minulý týden MVČK vykonal dvoudenní návštěvu u ukrajinských válečných zajatců. Tento týden se uskutečnila další návštěva. Během stejného období MVČK vykonal návštěvy také u ruských zajatců. Do konce měsíce jsou plánovány další návštěvy," oznámil Červený kříž v prohlášení.
Pracovníci humanitární organizace měli možnost zkontrolovat podmínky, v nichž váleční zajatci žijí, a také způsob, jakým s nimi jejich věznitelé nakládají. Měli také možnost předat informace rodinám zajatců a rozdat zadržovaným prostředky osobní hygieny, přikrývky, teplé oblečení i knihy.
Podmínky, v nichž zajatci žijí, ale MVČK nepřiblížil. Agentuře AFP nechtěl sdělit ani podrobnosti ohledně počtu navštívených zajatců, ani ohledně míst, kde návštěvy proběhly.
Nad Sevastopolem ruské námořnictvo sestřelilo dron, FSB zatkla údajné špiony
Loď ruské Černomořské flotily dnes ráno nad mořem u Sevastopolu na anektovaném Krymu sestřelila dron, oznámila agentura TASS s odvoláním na gubernátora Michaila Razvožajeva. V samotném Sevastopolu, který je hlavní základnou ruského námořnictva v Černém moři, tajná služba FSB zadržela dva místní obyvatele kvůli podezření z vyzvědačství pro Ukrajinu.
Zadržení předávali údaje o tom, kde se nacházejí objekty ministerstva obrany a tajné služby, tvrdí FSB. Oba mají ruské občanství a jsou podle TASS podezřelí z vlastizrady.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov v rozporu s mezinárodním právem na jaře 2014. Sevastopol již několikrát čelil útokům dronů, připisovaným Ukrajině, která se k nim ale oficiálně nepřihlásila. Naposledy se tak podle TASS stalo 6. prosince, kdy gubernátorův úřad informoval o sestřelení dvou bezpilotních letadel.
Zřejmě nejvážnější útok na ruskou základnu se odehrál na konci října. V reakci Moskva odstoupila od dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, ale zakrátko se k dohodě vrátila, když se ukázalo, že funguje i bez Ruska.
Ukrajinci odrážejí ruské útoky, hlásí Kyjev. Putin ale počítá s dlouhou válkou
Ukrajinská armáda za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky u 15 obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti na východě země, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Ve svodce je opět zmíněn Bachmut, kde se v poslední době odehrávají nejtvrdší boje. Ruský prezident Vladimir Putin podleanalytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na "dlouhou imperialistickou válku". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj serveru Politico řekl, že věří v mír v příštím roce. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 288. dnem.
ISW vychází z rozboru Putinova středečního vystoupení před jeho poradci pro lidská práva, kdy hovořil o výbojích cara Petra Velikého i svých vlastních. Připustil, že "speciální vojenská operace", jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, je "dlouhodobý proces" a jeho výsledek by mělo být získání nových území.
"Putin se přirovnal k ruskému caru Petrovi I., když poznamenal, že Rusko nyní ovládá Azovské moře, o které Petr Veliký také bojoval," poznamenávají experti. "Zmínky o dějinách ruské říše otevřeně ukazují nynější Putinovy cíle na Ukrajině jako zjevně imperialistické a stále ještě maximalistické. Putin chystá ruskou veřejnost k dlouhé vyčerpávající válce na Ukrajině, kterou potřebuje k ovládnutí dalšího ukrajinského území," míní.
Analytici ISW také poukazují na první nasazení dronů íránské výroby proti Ukrajině po třítýdenní pauze. Usuzují, že Rusové nejspíše dokázali drony přizpůsobit zimním podmínkám, a tak se dá předpokládat v nejbližší době jejich častější použití při útocích proti ukrajinské infrastruktuře. Rusko podle ISW stále více využívá íránské výrobky kvůli vyčerpání zásob vlastních přesných zbraní.
Zelenskyj, kterého server Politico označil za nejvlivnějšího člověka v Evropě, při této příležitosti vyjádřil naději, že míru se podaří dosáhnout již v příštím roce. "Věřím, že Ukrajinci budou nejvlivnější i příští rok, ale už za míru," řekl Zelenskyj v předem natočeném videu. "Ukrajinská armáda, která nás všechny chrání na svých bojištích, je jednička,“ dodal a poděkoval "všem našim přátelům v Evropě, kteří nám pomáhají udržovat stabilitu" a "pomáhají milionům lidí přežít tuto hroznou dobu".
Scholz: Riziko, že Putin ve válce na Ukrajině použije jadernou zbraň, se snížilo
Riziko, že ruský prezident Vladimir Putin použije ve válce na Ukrajině jadernou zbraň, se v reakci na mezinárodní tlak snížilo. V dnes zveřejněném rozhovoru to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Brutalita, se kterou válka pokračuje, se podle něj nijak nezmenšila.
Rozhovor pro média ze skupiny Funke kancléř Scholz poskytl u příležitosti prvního výročí vzniku koaliční vlády sociálních demokratů (SPD), svobodných demokratů (FDP) a Zelených, které připadá právě na dnešek.
"Rusko přestalo hrozit použitím jaderných zbraní. Jde o reakci na mezinárodní společenství, které mu dalo najevo své red lines (červené linie)," uvedl Scholz.
Scholz v uplynulých měsících několikrát hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jak uvedl v polovině listopadu na zahájení summitu hlavních světových ekonomik G20 na Bali, v rozhovorech chce pokračovat, aby nalezl řešení, které by vedlo ke konci konfliktu. Zdůraznil, že Putin a jeho stoupenci nesou plnou odpovědnost za obrovské ekonomické a sociální důsledky války, kterým lidé po celém světě čelí každý den.
Zprávy ze dne 7. prosince 2022
Rusko se bude snažit získat v Íránu další drony a rakety, myslí si diplomaté
Rusko se bude snažit získat v Íránu další bezpilotní prostředky a rakety. Myslí si to diplomaté, se kterými hovořila agentura AP. Podle analytiků totiž Rusko vyčerpává zásoby dronů, které mu Teherán dodal v letních měsících. Tyto zbraně ruská armáda využívá například pro útoky na civilní a energetickou infrastrukturu na Ukrajině.
Podle nejmenovaného amerického představitele se zvyšují obavy z toho, že se Rusko bude snažit získat v Íránu vedle bezpilotních prostředků také další zbraně. Jedná se například o rakety proti pozemním cílům.
Podle diplomata, který působí při OSN, se Írán chystá prodat Rusku stovky nových dronů a raket. Podle něj tak Teherán jedná v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN z roku 2015, která zakazuje Íránu prodávat do zahraničí rozvinuté vojenské technologie. Rezoluci by koupí zbraní porušovalo i Rusko. Podle diplomata dodávky ještě nezačaly, ale jsou už objednané.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby tvrdí, že USA zaznamenávají neustále dodávky íránských bezpilotních prostředků do Ruska. Podle britského ministerstva obrany je však pravděpodobné, že Rusko vyčerpalo drony dodané v létě. Západní země tvrdí, že Moskva použila v Ukrajině stovky bezpilotních prostředků íránské provenience, což ale Rusko nekomentuje.
Obavy panují také ohledně dodávek íránských balistických raket. Podle několika expertů však Írán zatím tyto zbraně Rusku nedodal. "Nyní nemáme žádnou informaci ke sdělení ohledně dodávek balistických střel," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Rakety a drony Rusko používá ve velkém množství v posledních týdnech při útocích na energetické sítě a zařízení na Ukrajině.
Případ stěhování uprchlíků ze sněmovní ubytovny je podle premiéra nešťastný
Případ, kdy sněmovní kancelář plánovala ukončit pobyt uprchlíků z Ukrajiny ve své ubytovně v Harrachově na Jablonecku, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nešťastný a nemělo k němu dojít. Provázela ho také nezvládnutá komunikace. Fiala to dnes řekl v rozhovoru na CNN Prima News. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v ubytovně nyní bydlí, nakonec najdou náhradní ubytování v penzionu v Harrachově, řekla ve zpravodajském pořadu televize Nova předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Sněmovní kancelář v úterý uvedla, že počet uprchlíků v harrachovské ubytovně klesá a nyní tam pobývá 17 lidí, z toho 12 dospělých a pět dětí. Obsazenost zařízení se tak snížila pod dvě pětiny. Ukrajinským uprchlíkům slouží i další zařízení Poslanecké sněmovny v Lipnici nad Sázavou na Havlíčkobrodsku, jehož kapacita je naplněna zhruba ze tří čtvrtin. Kancelář chtěla ubytovací možnosti spojit, zdůvodnila to péčí řádného hospodáře.
Premiér Fiala dnes řekl, že to není dobrý příběh a nemělo k němu vůbec dojít. Kritizoval také nezvládnutou komunikaci. Uvedl, že nemá detailní informace, ale podle něj se jednalo o rozhodnutí sněmovních úředníků, kteří se snažili zefektivnit provoz ubytoven. "Ale tohle je nešťastné. Měli tam zůstat, nemělo se to stát,“ konstatoval Fiala. Připustil, že veřejnost je případem pobouřena.
Záměr Sněmovny v minulých dnech kritizoval i jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
Důležité bylo podle Sněmovny najít náhradní ubytování přímo v Harrachově, část uprchlíků si totiž v místě našla práci a děti začaly chodit do škol. Sněmovní kancléř Martin Plíšek uváděl, že pokud by se jej najít nepodařilo, sněmovní kancelář by ubytování a humanitární pomoc poskytovala uprchlíkům v zařízení i nadále.
Ruská vojenská invaze na Ukrajinu začala koncem února. V polovině března Sněmovna informovala, že ve dvojici sněmovních zařízení se ubytovalo celkem 82 uprchlíků. V úterý Sněmovna uvedla, že do konce října vynaložila na pomoc uprchlíkům asi 7,9 milionu korun.
Ministři obrany podpořili Ukrajinu i začleňování Švédska a Finska do NATO
Ministři obrany 13 zemí spolupracujících v rámci Evropské intervenční iniciativy (EI2) se dnes v Oslu shodli na potřebě dlouhodobé podpory Ukrajiny. Podpořili také Švédsko a Finsko v jejich směřování do NATO, vyplývá ze společného prohlášení.
Součástí EI2 jsou Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království a Norsko, které jako předsednická země hostilo dnešní setkání ministrů obrany nebo jejich náměstků ve svém hlavním městě. Iniciativa byla založena se záměrem vytvořit společnou strategickou platformu umožňující těsnější spolupráci.
Během tří pracovních schůzek si ministři vyměnili názory na současné bezpečnostní a obranné výzvy. Konkrétně se mimo jiné navzájem seznámili se svými analýzami války na Ukrajině a shodli se na nezbytnosti podpory Ukrajiny v dlouhodobém horizontu. Znovu potvrdili rovněž svou podporu začleňování Švédska a Finska do NATO. Jejich členství podle účastníků schůzky posílí bezpečnost v regionech Pobaltí a severní Evropy.
Ministři a jejich zástupci si dnes rovněž vyslechli francouzskou zprávu o bezpečnostní situaci v západní Africe a debatovali o evropské strategii boje proti terorismu.
Po ruském ostřelování Kurachove je osm mrtvých, uvedly úřady
Při ruském ostřelování města Kurachove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny zemřelo osm lidí, oznámil na sociální síti telegram zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Pod palbou se podle něj ocitla tržnice, autobusové nádraží, čerpací stanice i obytné domy. Dalších pět lidí utrpělo zranění, podotkl.
O ruském ostřelování města informoval rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovoří o nejméně šesti mrtvých civilistech a pěti raněných. „Teroristé zaútočili na mírumilovné město Kurachove,“ napsal Zelenskyj na telegramu, kde útočníky označil za „nelidské“ a prohlásil, že se ze svých činů budou zodpovídat.
Polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny, tvrdí Putin
Polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny a jediným garantem ukrajinské celistvosti a suverenity může být Rusko, prohlásil podle agentury TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva ruský prezident Vladimir Putin. Rusko podle něj nemělo jinou možnost než se uchýlit k vojenské intervenci poté, co Západ zahájil konflikt na Ukrajině už v roce 2014, sdělil podle Reuters Putin.
Události ze začátku roku 2014 skončily v Kyjevě pádem prezidenta Viktora Janukovyče. Moskva opakovaně viní západní země, že změny na Ukrajině vyprovokovaly. Po svržení Janukovyčova vedení Rusko obsadilo a posléze nelegálně anektovalo poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce na východě Ukrajiny. Letos v únoru ruská armáda Ukrajinu vojensky napadla.
Rusko je připraveno bránit své zájmy všemi prostředky, prohlásil Putin
Rusko dává přednost mírovým mechanismům, v případě potřeby je ale připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky, prohlásil podle agentury TASS na jednání ruské rady pro lidská práva prezident Vladimir Putin. Další vlna mobilizace podle něj zatím není potřeba, protože do „zóny speciální operace“, tedy do bojů na Ukrajinu, byla zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300 tisíc v Rusku mobilizovaných mužů.
Celý článek najdete zde >>>
Bývalá německá kancléřka Merkelová připustila chyby ve své politice vůči Rusku
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová připustila chyby ve své politice vůči Rusku. „Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji,“ řekla dlouholetá šéfka spolkové vlády týdeníku Die Zeit s odkazem na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. Stavbu plynovodního projektu Nord Stream 2 ani zpětně nepovažuje za chybu, informovala agentura DPA.
V pondělí se v Praze otevře centrum pro dlouhodobou podporu uprchlíků z Ukrajiny
Pražský magistrát spolu s Dětským fondem OSN (UNICEF) otevře v pondělí centrum pro dlouhodobou podporu uprchlíků z Ukrajiny. Zaměřené bude na ty běžence, kteří již jsou v metropoli delší dobu a řeší problémy například s bydlením, vzděláváním nebo zdravím. Sídlit bude ve stejné budově ve Vysočanech jako Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU). Termín otevření centra řekl dnes na konferenci Svazu měst a obcí primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti). Záměr otevřít toto centrum oznámilo vedení města už na začátku listopadu.
"Soustředíme se na systémové řešení dopadů krize, máme centrum návazné podpory, na kterém se bude podílet i spolufinancovat UNICEF," uvedl dnes Hřib. Již dříve končící primátor avizoval, že centrum bude poskytovat nezbytné služby těm, kteří v Praze už nějakou dobu jsou. Dodal, že město bude zařízení financovat z 333 milionů korun, které získalo od UNICEF k řešení uprchlické krize.
Koordinátorkou centra je Geti Mubeenová z Organizace na pomoc uprchlíkům, která v minulých měsících koordinovala pomoc neziskových organizací na pražském hlavním nádraží. Zařízení by zprvu mělo fungovat ve zkušebním režimu. Pracovníci centra budou pomáhat uprchlíkům s ubytováním, zajištěním školy nebo sociálního a právního poradenství. Podle Mubeenové bude pracoviště otevřeno všem uprchlíkům, nehledě na typ víza.
Do Prahy od začátku války na Ukrajině přišlo zhruba 100.000 lidí, z toho více než 30.000 dětí. KACPU, které pomáhá uprchlíkům s vyřízením povolení k pobytu, zdravotního pojištění a dalšími úkony, za dobu svého fungování odbavilo podle dřívějšího vyjádření Hřiba asi 113.000 lidí. Někteří uprchlíci v Praze nezůstávají a pokračují dále do jiných regionů nebo například do Německa. KACPU již také kvůli naplněné kapacitě nenabízí bydlení v městských bytech a ubytovnách.