Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 1. prosince 2022
Šéf NATO vítá návrh Německa a Norska k zapojení aliance do ochrany podmořské infrastruktury, podle kancléře Scholze je podmořské vedení v ohrožení.
Jsme připraveni, bez energií vydržíme i pět dní, řekl šéf kyjevské vysoké školy
Kyjev je dnes velmi rušný, lidé jsou venku a v ulicích panuje dopravní zácpa, popsal v telefonickém rozhovoru současnou situaci v ukrajinském hlavním městě prezident Kyjevské školy ekonomiky (Kyiv School of Economics) a někdejší ukrajinský ministr hospodářství Timofij Mylovanov. Při rozsáhlém výpadku elektrického proudu po ruských vzdušných úderech minulý týden se podle něj všichni snažili přežít, vše odkládali. A teď to tedy vypadá, že se vše snaží dohnat - obchodní schůzky, studium, život, prostě všechno, poznamenal Mylovanov.
Polovina ruských zahraničních plateb je nyní v jiné měně než euro a dolar
Zhruba polovina ruských zahraničních plateb se nyní provádí v jiných měnách než dolar a euro. Na začátku roku se přitom v jiných měnách než euro a dolar uskutečnilo pouze 21 procent plateb. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila ruská centrální banka.
Rusko se snaží omezit transakce s měnami zemí, které označuje za nepřátelské. Mezi ně patří ty státy, které na Rusko uvalily sankce.
Rusko zaměstnává protivzdušnou obranu Ukrajiny raketami bez nálože, tvrdí Kyjev
Rusko se snaží vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu vypouštěním starších raket typu Ch-55, které jsou bez výbušné hlavice. Moderní střely poté útočí na kritickou infrastrukturu, uvedl dnes podle agentury Unian ukrajinský generální štáb.
Mykola Danyljuk z vědeckého oddělení generálního štábu ukrajinské armády řekl, že v Chmelnycké a Lvovské oblasti byly nalezeny trosky střel Ch-55, které ruská armáda až do listopadu při útocích na Ukrajinu nepoužívala. Ani jedna ze střel nebyla vybavena výbušnou hlavicí, škody však vznikly prostým nárazem a vznícením nespotřebovaného paliva.
Řízená střela Ch-55 byla vyvinuta v 70. letech v bývalém Sovětském svazu primárně k úderům na strategické cíle, je schopná nést jadernou hlavici. Odpalována je z letadel, k cíli přilétá v extrémně malé výšce podzvukovou rychlostí a dokáže se vyhýbat terénu.
Rusko a Ukrajina si vyměnily stovku válečných zajatců
Rusko a Ukrajina si opět vyměnily válečné zajatce, a to po padesátce zajatců z obou stran. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany a šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
„Uskutečnili jsme další velkou výměnu zajatců. Osvobodili jsme 50 obránců Ukrajiny. Vracíme (do vlasti) obránce Mariupolu a (oceláren) Azovstal, vracíme zajatce, kteří byli v Olenivce (v Donbasu), raněné, a to hlavně v bojích na doněckém, luhanském a záporožském úseku fronty,“ napsal kancléř Jermak. Výměna zajatců se odehrála dnes.
„Výsledkem vyjednávání je to, že se z území ovládaného kyjevským režimem vrátilo 50 ruských vojáků, kteří byli v zajetí smrtelně ohroženi,“ tvrdí ruské ministerstvo. Vojenská transportní letadla nyní osvobozené vojáky přepraví do Moskvy, kde se budou zotavovat v zařízeních ministerstva. Všichni dostávají nezbytnou zdravotní a psychologickou pomoc, dodalo.
Na letišti Engels-2 v ruské Saratovské oblasti je vidět velká aktivita a Rusko se pravděpodobně připravuje na další masivní raketový útok na Ukrajinu, uvádí německý Der Spiegel. Na satelitním snímku jsou vidět asi dvě desítky bombardérů Tu-95 a T-160.
Němci zatím nespustili LNG terminál na Baltu, slibují start do konce roku
Společnost Deutsche ReGas proti původním plánům zatím neuvedla v severoněmeckém Lubminu do provozu první plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu, spuštění nyní očekává během prosince. Firma uvedla, že důvodem odkladu jsou zatím chybějící povolení, neboť ještě neskončilo připomínkové řízení. Společnost ReGas podle dnešní zprávy stanice NDR1 nicméně terminál pro Lubmin považuje za již připravený k provozu. Zařízení na opětovné zplynování LNG nadále kotví na nedaleké Rujáně, odkud později odpluje do Lubminu.
Po výbuchu v Madridu ukrajinská ambasáda v Česku přijala přísnější opatření
Po středečním útoku na ukrajinskou ambasádu v Madridu ukrajinské velvyslanectví v Praze aktualizovalo bezpečnostní protokoly a přijalo systémová opatření. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí ambasády v Česku Tetjana Okopná.
Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila ve středu obálka s bombou, která lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud uvedl, že výbuch bude předběžně vyšetřovat jako terorismus
Cherson je po ruském ostřelování opět bez proudu
Nedávno osvobozené ukrajinské město Cherson znovu přišlo o dodávky elektrické energie. „V Chersonu zmizelo napětí v rozvodné síti,“ napsal šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč na svém telegramovém účtu, kde z této situace obvinil mohutné ruské ostřelování města. Technici se podle něj snaží problém odstranit.
Cherson byl několik týdnů bez základních služeb, jako je tekoucí voda a elektřina, dodávky proudu se částečně podařilo obnovit minulý týden.
V Česku se bude moci příští rok vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků
V Česku se bude moci příští rok vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas s jejich výcvikem stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku.
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.
USA objednaly systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu
Spojené státy podepsaly s výrobcem Raytheon kontrakt na výrobu šesti systémů protivzdušné obrany NASAMS pro Ukrajinu v hodnotě 1,2 miliardy dolarů, oznámil Pentagon. Dva systémy NASAMS ze zásob armády USA už Kyjev obdržel. Další budou dodány, jakmile budou vyrobeny. Běloruský server Nexta píše, že poslední z šestice nových NASAMS Ukrajina obdrží až v závěru roku 2025.
Zprávy ze dne 30. listopadu 2022
Ruské jaderné výhrůžky bere Západ vážně, ale nezalekne se, řekl německý kancléř Scholz. NATO proto musí podle něj musí udržovat odstrašivý potenciál.
Británie oznámila nové sankce vůči Rusku, týkají se i ruského ministra obchodu
Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.
Mezi sankcionovanými osobami je i ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov, který byl podle britské vlády zodpovědný za dohled nad ruským zbrojním průmyslem a vybavováním mobilizovaných jednotek. Částečnou mobilizaci na konci září vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin po několika měsících invaze na Ukrajinu, kterou zahájil v únoru.
„Rozhodnutí ruského režimu částečně mobilizovat ruské občany bylo zoufalým pokusem přemoci statečné Ukrajince bránící své území. Neuspěl,“ uvedl v prohlášení šéf britské diplomacie James Cleverly. „Dnes jsme sankcionovali osoby, které tento odvod prosadily a poslaly tisíce ruských občanů bojovat v Putinově nezákonné a odporné válce,“ dodal Cleverly.
Uprchlíci z Ukrajiny asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu do konce března 2024
Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Novelu schválila vláda, nyní ji posoudí Parlament, řekl dnes novinářům vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dočasná ochrana má podle nynějších předpisů trvat maximálně do konce března příštího roku, podle vnitra však dosavadní stav válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů.
Dočasná ochrana držitelům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Prodloužení ochrany bude vyžadovat nejprve elektronickou a posléze osobní registraci. Úřadům to podle Rakušana umožní také zjistit, kolik uprchlíků se na území Česka stále nachází. „Využijeme to ke sběru všech potřebných dat, která chceme mít k dispozici a na základě toho budeme pracovat na dalších adaptačních a integračních programech,“ řekl Rakušan.
Od únorového vpádu ruské armády na Ukrajinu do úterý Česko vydalo 463 804 dočasných víz.
























Evropa za podporu Ukrajiny platí vysokou cenu, ale vítězství Ruska by bylo dražší a bezpečnost by nepřineslo, řekl v Berlíně šéf NATO Stoltenberg.