Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 30. listopadu 2022
Turecko od Finska a Švédska očekává více jasných kroků
Turecko vítá kroky Švédska a Finska, které dosud učinily pro své členství v NATO, konkrétně tvrdší postoj švédské vlády vůči terorismu. Ankara ale potřebuje více záruk, uvedl ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu na summitu NATO v Bukurešti.
„Obě země učinily jisté kroky, uznáváme to. Neučinily ale nic ohledně žádostí o vydání a zmrazení majetku teroristům,“ řekl Çavusoglu novinářům.
Finsko a Švédsko o vstup do NATO požádaly letos na jaře v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Ankary, která je viní z podpory kurdských skupin, jež Turecko pokládá za teroristické. Jejich vstup do aliance dosud neratifikovalo ani Maďarsko.
Velvyslanec Pivoňka má skončit v Rusku
Velvyslanec Vítězslav Pivoňka by měl v dohledné době skončit v Rusku, uvedl Seznam Zprávy. V Moskvě by ho měl nahradit diplomat Jiří Čistecký, ne však jako velvyslanec. Čistecký je aktuálně generálním konzulem České republiky v Istanbulu.
Vláda nyní zvažuje nové nastavení diplomatických vztahů s Ruskem. Pokud by Česko v době války na Ukrajině vyslalo do Moskvy nového velvyslance, muselo by Rusko požádat o souhlas a velvyslanec by zároveň musel pověřovací listiny slavnostně předat prezidentu Vladimiru Putinovi. Čistecký by tak v Moskvě mohl působit jako jako chargé d'affaires.
Ukrajinská horká linka pro Rusy, kteří se chtějí vzdát, řeší až 100 dotazů denně
Pracovníci na horké lince, kterou zřídily ukrajinské úřady pro ruské vojáky, kteří se chtějí raději vzdát než proti Ukrajině bojovat, řeší až 100 dotazů denně. Ukrajinci spustili projekt nazvaný „Chci žít“ v září, od té doby zaznamenali 3500 kontaktů od vojáků ruské invazní armády nebo jejich příbuzných, píše stanice BBC News na svém webu. Zavoláním na horkou linku nebo zadáním údajů prostřednictvím komunikačních aplikací si podle ní mohou ruští vojáci domluvit nejlepší způsob, jak se vzdát ukrajinským silám.
Množství kontaktů od Rusů na ukrajinské horké lince podle BBC zřejmě vzrostl poté, co ruský prezident Vladimir Putin ke konci září vyhlásil částečnou mobilizaci stovek tisíc Rusů, a pak také potom, co ukrajinské ozbrojené síly kolem 11. listopadu osvobodily jihoukrajinské město Cherson. „Chceme se zaměřit zejména na částečně mobilizované, kteří nejenže nemohou bojovat, ale jsou předhozeni jako potrava pro děla,“ říká Vitalij Matvijenko, který stojí v čele tohoto programu. Iniciativa jim podle něj garantuje život, pokud se dobrovolně vzdají.
Evropská komise navrhuje zabavit peníze ruské banky a oligarchů
Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Oznámila to předsedkyně komise Urskula von der Leyenová, podle níž by konfiskované jmění mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Unijní exekutiva rovněž navrhuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny, řekla její šéfka.
„Rusko a jeho oligarchové musí odškodnit Ukrajinu za škody a pokrýt náklady na obnovu země. A my máme prostředky, jak přimět Rusko platit,“ prohlásila von der Leyenová. Unie podle ní v rámci bezprecedentních sankcí zablokovala 300 miliard eur z rezerv ruské centrální banky a zmrazila 19 miliard eur z majetku ruských oligarchů. Škody způsobené boji na Ukrajině se přitom podle ní odhadují na 600 miliard eur.
Unie by podle von der Leyenové chtěla spolu s partnery vytvořit strukturu, která by peníze investovala a zisky využívala pro pomoc Ukrajině.
Ukrajinská armáda hlásí odražení řady ruských útoků na východě země
Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters situaci na frontě označil za složitou.
„Navzdory extrémně velkým ztrátám se okupanti stále pokoušejí postoupit v Doněcké oblasti, získat oporu v Luhanské oblasti, posunout se do Charkovské oblasti, plánují něco na jihu,“ uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství.
„V uplynulých 24 hodinách jednotky obranných sil (Ukrajiny) odrazily útoky okupantů u obcí Stelmachivka v Luhanské oblasti a Bilohorivka, Bachmutske, Pervomajske, Nevelske a Marjinka v Doněcké oblasti,“ uvádí ukrajinský generální štáb.
V ruské Brjanské oblasti u ukrajinských hranic hoří nádrž s ropnými produkty
Na severu ruské Brjanské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, hoří velká nádrž s ropnými produkty. Na telegramu to uvedl gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz. O původu požáru se nezmínil, oběti podle něj nejsou. Na hašení ohně o rozloze 1800 metrů čtverečních se podílí přes 80 lidí a 30 jednotek, uvedl Bogomaz.
První zásilka ruských hnojiv zamířila do Afriky, uvedla OSN
První zásilka hnojiv vyrobených v Rusku dnes opustila Nizozemsko a zamířila do Malawi na základě dohody o vývozu, kterou dříve zprostředkovala OSN. Informovala o tom agentura Reuters.
Dnes odpoledne odplulo na lodi MV Greenwich z přístavu Terneuzen na jihozápadě Nizozemska přibližně 20 tisíc tun chemického hnojiva. Očekává se, že zásilka bude vyložena v mozambickém přístavu Beira a poté bude po souši přepravena do vnitrozemské jihoafrické země Malawi.
Jedná se o první ze série zásilek, druhá bude podle OSN určena pro západní Afriku.
Ruský vývoz hnojiv, který je pro boj s potravinovou krizí klíčový, je dlouhodobě ochromen. Na zemědělské produkty a hnojiva se sankce uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nevztahují, majitelé lodí je ale kvůli rizikům spojeným s konfliktem v Černém moři nechtějí pro nedostatek pojistitelů pronajímat.
Zprávy ze dne 29. listopadu 2022
Německo, Francie i USA posílají na Ukrajinu stovky generátorů a finanční pomoc
Německo, Francie i Spojené státy posílají na Ukrajinu stovky generátorů a finanční pomoc, aby jí pomohly vypořádat se s rozsáhlými výpadky elektřiny v důsledku ruských útoků.
Německo oznámilo, že napadené zemi pošle přes 350 generátorů. Francouzská ambasáda v Rumunsku zase na twitteru informovala, že stovka generátorů už je v rumunském překladišti ve městě Suceava poblíž ukrajinských hranic a brzy se dostane na Ukrajinu.
Spojené státy pak vyčlenily 53 milionů dolarů na nákup vybavení elektrické infrastruktury. „Vybavení bude urychleně dopraveno na Ukrajinu, aby Ukrajincům pomohlo překonat zimu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Vojenská policie bude moci dohlížet i na vojáky cizích států
Působnost Vojenské policie se zřejmě rozšíří i na ochranu ozbrojených sil cizích států. Vojenští policisté tak budou moci například doprovázet kolony jejich techniky při průjezdech přes Česko. Změnu přinese vládní novela o Vojenské policii, kterou schválila Sněmovna zrychleně už v úvodním kole.
Nyní Vojenská policie musí při dohledu na zahraniční vojenské kolony spolupracovat s republikovou policií. Novela tento stav změní, vojenským policistům také umožní dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel.
Rozšíření působnosti vojenských policistů je potřebné i kvůli nynější ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Českem projíždí podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) více konvojů například na Slovensko a do Polska.
Nevyužitých 560 milionů na bydlení pro uprchlíky má jít na jinou pomoc Ukrajině
Vláda ve středu projedná převod nespotřebovaných peněz z programu ministerstva pro místní rozvoj na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky na jinou pomoc pro Ukrajinu. Jde o 560 milionů korun.
Program Ukrajina - rozšíření veřejných ubytovacích kapacit skončil 30. září, bylo v něm připraveno 860 milionů korun. Na začátku října resort informoval o tom, že přijal celkem 178 žádostí o dotace za 220 milionů korun. Díky programu pomůže až 2425 uprchlíkům z Ukrajiny, případně i dalším potřebným osobám, uvedlo tehdy ministerstvo. Žadatelé vyčerpali celkem 300 milionů.
Z nespotřebované částky by 300 milionů korun mělo nově použít ministerstvo práce a sociálních věcí k vyhlášení mimořádné výzvy na podporu sociálního začleňování osob v bytové nouzi pro ukrajinské uprchlíky, kteří se v Česku nacházejí v dočasném, nouzovém či nevyhovujícím ubytování.
O 100 milionů korun méně by mělo připadnout Správě státních hmotných rezerv na pořízení dalších kontejnerových základen pro nouzové ubytování, a to včetně jejich vybavení. Zbylých 60 milionů má získat ministerstvo zahraničí na humanitární pomoc, zejména by měly být poskytnuty na opravu škod na ukrajinské energetické síti, kterou poškodily četné ruské útoky.
Poslanecká sněmovna souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku i s vysláním až 55 českých vojáků k výcviku Ukrajinců jinde v EU.
Ukrajina od Francie dostala čtvrtý raketomet s dalekým dostřelem
Ukrajina obdržela od Francie další raketomet LRU s dalekým dostřelem, oznámil ministr obrany Oleksij Reznikov. Raketomety LRU jsou podle dostupných informací modernizovanou verzí raketometů M270, které ukrajinská armáda již obdržela z Británie a Německa. Ty spolu s americkými raketomety HIMARS pomohly k úspěchu ukrajinské protiofenzívy, která dosud osvobodila přibližně polovinu z území obsazeného ruskými vojsky po únorovém vpádu do země.
Rakety vystřelované z LRU mají dostřel přibližně 70 kilometrů a jsou s to zasáhnout cíl s odchylkou menší než jeden metr, uvádí francouzské ministerstvo obrany.
Většina Rusů, kteří odešli do Kazachstánu po vyhlášení mobilizace, zemi opustila
Po vyhlášení částečné mobilizace v Rusku do Kazachstánu přijelo více než 400 tisíc Rusů, něco přes 320 tisíc jich ale tuto středoasijskou republiku zase opustilo. Podle Rádia Svoboda o tom informovala kazachstánská ministryně práce a sociálních věcí Tamara Dujsenovová.
V Kazachstánu se podle ní v současnosti nachází asi 100 tisíc Rusů, mezi nimi 22 tisíc pracovních migrantů.
Podle údajů Kazašské národní banky letos v říjnu z Ruska do Kazachstánu pomocí bankovních převodů „přiteklo“ 5,6 miliard rublů (2,16 miliardy korun), což je třináctkrát více než loni v říjnu. V září, kdy ruský prezident Vladimir Putin částečnou mobilizaci vyhlásil, se objem převodů meziročně zvýšil o 19 procent. Jejich množství se v září oproti roku 2021 zvýšilo o 20 procent a v říjnu pak pětinásobně.
Naryškin podle RIA Novosti řešil s Burnsem jadernou bezpečnost a Ukrajinu
Šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin řekl ruské agentuře RIA Novosti, že při dřívějším setkání s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williamem Burnsem probírali jadernou bezpečnost a Ukrajinu. Americká chargé d'affaires v Moskvě Elizabeth Roodová už dříve stejné agentuře řekla, že šéfové zpravodajských služeb nejednali o urovnání konfliktu na Ukrajině, který rozpoutalo Rusko letos v únoru.
„Nejčastěji používanými slovy na té schůzce byly 'strategická stabilita', 'jaderná bezpečnost', 'Ukrajina' a 'kyjevský režim',“ řekl Naryškin v rozhovoru s RIA Novosti. Šéf ruské rozvědky rovněž potvrdil, že Rusko a Spojené státy mají na úrovni zpravodajských služeb k dispozici komunikační kanály pro projednávání rizik, zejména těch jaderných. O tomto komunikačním kanálu už dříve informovala také Roodová.
Burns s Naryškinem jednali tento měsíc v Ankaře. Podle agentury Reuters šlo o první kontakt USA s Ruskem na tak vysoké úrovni od února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
Bílý dům k jednání v Ankaře sdělil, že Burns svého ruského kolegu varoval před následky, které by se dostavily v případě, že by se Rusko rozhodlo použít jaderné zbraně.
Kreml po setkání obou představitelů uvedl, že Rusko je otevřené dalším jednáním s USA na vysoké úrovni. Později však Moskva podle listu Kommersant odložila jednání se Spojenými státy o strategických zbraních v rámci smlouvy Nový START, která měla začít tento týden v Káhiře. V úterý náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uváděl, že jednání mezi Moskvou a Washingtonem o strategických jaderných zbraních se už do konce roku patrně neuskuteční.
Rusko sice na jednu stranu ujišťuje, že se drží principu nepřípustnosti jaderného konfliktu, na druhou stranu ale jeho představitelé včetně ruského prezidenta Vladimira Putina v uplynulých měsících několikrát učinili narážky na použití jaderných zbraní.