Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinské úřady naráží v osvobozených oblastech kolem Chersonu, Charkova a Doněcka na stále více důkazů o zvěrstvech někdejších ruských okupantů. Za poslední dva měsíce se na těchto územích našlo přes 700 těl, uvedl v sobotu večer ve státní televizi ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Celkem podle něj při ruské agresi zahynulo přes 8300 ukrajinských civilistů, včetně 437 dětí.

"Našli jsme prakticky v téměř každé vesnici Charkovské oblasti místa, na nichž byli zabíjeni mírumilovní civilisté," řekl Kostin. S podobnou situací se vyšetřovatelé podle něj setkávají v nedávno osvobozené části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. "A každý den dostáváme nové informace," dodal Kostin.

Areálem Ruskem okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny dnes a v sobotu večer otřásly silné exploze, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Odborníci agentury, kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili poškození, které ovšem neohrožuje jadernou bezpečnost. Moskva a Kyjev se z ostřelování objektu viní navzájem.

"Odborníci MAAE nahlásili desítku výbuchů, které mají původ patrně v ostřelování, a škody na některých budovách, systémech a vybavení," uvedla MAAE na twitteru.

"Zprávy našeho týmu ze včerejška a dnešního rána jsou extrémně znepokojivé," uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. "Ať je za tím kdokoliv, musí okamžitě přestat," dodal.

Počet víz dočasné ochrany vydaných v Česku uprchlíkům z Ukrajiny za posledních sedm dní oproti předchozímu týdnu klesl o zhruba šestinu na 2194.

Celkem bylo vydáno od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu 460.599 víz. Vyplývá to z údajů, které zveřejňuje na twitteru ministerstvo vnitra. Víza jejich držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v zemi.

Uprchlíci se musejí do tří dnů od příjezdu do České republiky přihlásit na cizinecké policii. Od začátku války se takto zaregistrovalo 593.035 Ukrajinců. V uplynulém týdnu počet přihlášených klesl oproti předešlému týdnu na 9525 lidí, před týdnem to bylo přes 11.000 lidí. Ohlašovat se nemusí děti do 15 let, kterých je mezi uprchlíky asi třetina.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na začátku listopadu uvedl, že zhruba 20 procent ukrajinských uprchlíků se již z Česka vrátilo zpět do své země. Před zimou se ale mohou někteří z Ukrajiny zase do zemí Evropské unie, kde získali dočasná víza, vrátit.

Rusko zahájilo vojenský útok na Ukrajinu letos 24. února. Od té doby zemřelo podle statistiky OSN kvůli ruské invazi na Ukrajině 6490 civilistů, ale počet obětí bude zřejmě vyšší. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley nedávno řekl, že bylo zabito až 40.000 ukrajinských civilistů. Podle dříve zveřejněných dat OSN z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku invaze uprchlo asi 7,7 milionu lidí, z nichž 4,2 milionu získalo v některé z evropských zemí dočasnou ochranu.

Nedávné stahování ruských jednotek z jihoukrajinského Chersonu se uskutečnilo relativně spořádaně v porovnání s jinými velkými ústupy, které Rusko muselo od začátku invaze na Ukrajinu učinit. Uvedlo to britské ministerstvo obrany s odvoláním na informace vojenské rozvědky. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) nyní Rusko stažené jednotky z jihu nasazuje v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.

Ruské síly po sobě při ústupu za řeku Dněpr zanechali pravděpodobně mnohem méně vybavení, které by mohlo padnout do rukou Ukrajinců, než v předchozích případech, píše britské vojenská rozvědka. Relativně úspěšné stažení je podle ní částečně dílem lepšího jednotného vedení generála Sergeje Surovikina. Moskva ho jmenovala velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině na začátku října.

Ukrajinské úřady naráží v osvobozených oblastech kolem Chersonu, Charkova a Doněcka na stále více důkazů o zvěrstvech někdejších ruských okupantů. Za poslední dva měsíce se na těchto územích našlo přes 700 těl, uvedl v sobotu večer ve státní televizi ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin.

Ve zhruba 90 procentech případů šlo podle Kostina o civilisty. Kromě toho bylo objeveno zhruba 20 míst, na nichž byli civilisté vyslýcháni a drženi v zajetí, pokračoval generální prokurátor.

"Našli jsme prakticky v téměř každé vesnici Charkovské oblasti místa, na nichž byli zabíjeni mírumilovní civilisté," řekl Kostin. S podobnou situací se vyšetřovatelé podle něj setkávají v nedávno osvobozené Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. "A každý den dostáváme nové informace," dodal Kostin.

Do Moskvy přiletěl kubánský prezident, chtěl by získat ropu či hnojiva

Do Moskvy přiletěl na několikadenní návštěvu kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Jednat bude s ruskými představiteli včetně prezidenta Vladimira Putina. Kuba by chtěla od Ruska získat palivo, hnojiva či obilí, napsala agentura EFE. Kubánský prezident podpořil Moskvu po jejím únorovém útoku na Ukrajinu.

Kubánští představitelé začali v Moskvě jednat už v předchozích dnech. Podle ruského ministerstva hospodářství Havana projevila zájem o dovoz ropy, hnojiv či obilí. Obě země také konzultovaly, jak čelit mezinárodním sankcím.

„Je to důležitá návštěva, Kuba je velmi důležitým spojencem,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Díaz-Canel, který navštívil Rusko už v roce 2019, má jednat příští týden také s ruským prezidentem Putinem.

Kubánský prezident přiznal, že pro jeho zemi je důležité získat větší dodávky ropy a paliv, které pohánějí kubánské elektrárny. Ostrov totiž v posledních měsících čelí výpadkům a přerušením dodávek elektřiny. To oslabuje už tak chatrnou kondici kubánského hospodářství. Do Moskvy Díaz-Canel přiletěl z Alžírska, kde začal cestu po spojeneckých zemích, mezi kterými je i Čína a Turecko.

Austin: Rusko na Ukrajině páchá zvěrstva, nejde jen o přehmaty

Rusko na Ukrajině páchá zvěrstva, nejde jen o přehmaty, řekl dnes americký ministr obrany Lloyd Austin. Na bezpečnostní konferenci v Kanadě také varoval, že pokud se nepodaří zajistit Ukrajině budoucnost, mohlo by to vést ke „světu tyranie“. Agentura Reuters jeho slova označila za jednu z jeho nejtvrdších kritik na adresu Moskvy od února, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině.

„Rusko nevede jen útočnou válku. Záměrně útočí i na civilní cíle a civilní infrastrukturu - cíle bez jakéhokoli vojenského účelu. Nejde o pouhé přehmaty. Nejsou to výjimky z pravidla. Jsou to zvěrstva,“ prohlásil Austin v projevu.

„Tragický a znepokojivý výbuch v Polsku tento týden celému světu připomněl bezohlednost války (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ poznamenal dále. Ve východopolské vsi Przewodów, která leží jen pár kilometrů od hranic s Ukrajinou, v úterý výbuch rakety zabil dva civilisty. Šlo podle všeho o ukrajinskou raketu, kterou se východoevropská země bránila ruským útokům.

„Nenechte se mýlit: nenecháme se zatáhnout do Putinem zvolené války. Budeme však stát po boku Ukrajiny, která bojuje za svou obranu. A budeme bránit každý centimetr území NATO,“ řekl také Austin, podle něhož Severoatlantická aliance nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu.

Putinovu invazi Austin označil za nejhorší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války. Její vyústění „pomůže určit směr globální bezpečnosti v tomto mladém století“, domnívá se.

Americký ministr také varoval před šířením jaderných zbraní. Autokratičtí kolegové ruského prezidenta Putina podle něj konflikt na Ukrajině pozorně sledují a mohli by dojít k závěru, že získání jaderných zbraní jim dá licenci k útoku. „A to by mohlo roztočit nebezpečnou spirálu šíření jaderných zbraní,“ řekl Austin.

Sunak neohlášeně navštívil Kyjev, jednal se Zelenským

Britský premiér Rishi Sunak dnes neohlášeně přicestoval do Kyjeva, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hovořili spolu hovořili o globální bezpečnostní situaci i o vzájemných vztazích, napsal na Zelenskyj na telegramu, kde zveřejnil i video britské návštěvy. Sunak oznámil, že Británie Ukrajině poskytne balík protivzdušné obrany za 50 milionů liber.

„Ukrajina a Británie jsou nejsilnějšími spojenci od prvních dnů války. Při dnešním setkání jsme probrali ty nejdůležitější záležitosti pro obě země i pro globální bezpečnost,“ uvedl ukrajinský prezident, jehož země od února čelí válečné agresi Ruska.

„Británie ví, co znamená bojovat za svobodu. Jsme s vámi až do konce,“ napsal na twitteru Sunak. „Poskytujeme novou protivzdušnou obranu, včetně protiletadlových děl, radarového a protidronového vybavení a posílíme humanitární podporu vzhledem k nadcházející tuhé zimě,“ uvedl premiér v prohlášení.

Ukrajina od svých západních spojenců žádá protivzdušnou obranu vzhledem k ruským vzdušným útokům, které od začátku října míří na ukrajinská města a tamní energetickou infrastrukturu. Dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok Rusko spustilo tento týden v úterý. Podle ukrajinské armády Moskva vyslala okolo 100 střel a bezpilotních letounů, většinu z nich se podařilo ukrajinské obraně sestřelit. Ukrajinská vláda v pátek uvedla, že Moskva vyřadila z provozu téměř polovinu energetického systému země.

Ukrajinu od začátku ruské agrese navštívil i Sunakův předchůdce Boris Johnson, který do ukrajinské metropole zavítal hned třikrát. Londýn, který patří k nejbližším spojencům Ukrajiny, letos slíbil poskytnout Kyjevu pomoc ve výši 2,3 miliardy liber (64,27 miliardy korun) a podobně jako jiné západní země Ukrajině zaslal vojenské vybavení či pomáhá s výcvikem pro ukrajinské vojáky.

Ukrajinská armáda vyšetřuje pravost videí o údajné popravě ruských vojáků

Ukrajinská armáda oznámila, že ověřuje pravost videí, která podle Ruska dokazují, že Ukrajina popravila desítku ruských vojáků, kteří se vzdali. Mluvčí generálního štábu ukrajinské armády dnes uvedl, že záběry zkoumají specialisté protože v poslední době se zvýšil počet nejrůznějších podvržených videonahrávek.

„Než zahájíme vyšetřování, musíme mít podklady. Snažíme se zjistit, zda ta videa nejsou podvrh,“ uvedl mluvčí Bohdan Senyk.

Rusko v pátek obvinilo Ukrajinu, že popravila více než deset ruských vojáků, kteří složili zbraně. Rusko to označilo za válečný zločin. Jeho ministerstvo obrany uvedlo, že „záměrnou a metodickou vraždu deseti odzbrojených ruských vojáků zasažených do hlavy nemůže nikdo vydávat za tragickou výjimku“.

Na neověřených záběrech jsou údajně ruští vojáci, kteří leží na zemi poté, co se vzdali mužům se žlutými páskami na pažích. Následně zazní střelba a video ukáže nehybné tělo. Není jasné, kdo a kdy natočil video, které podle BBC vzniklo u obce Makijivka v západní části Luhanské oblasti.

Ruské ministerstvo k záběrům neuvedlo žádné datum. Podle BBC byly pořízeny 12. listopadu nebo dříve. Právě v sobotu před týdnem se na proukrajinských webech objevilo video snímané ze vzduchu, pravděpodobně z dronu, s vojáky v uniformách ležících na zemi na dvoře statku. O pět dní později 17. listopadu se pak objevilo další video natočené někým, kdo byl přítomen a stál na zemi. V ukrajinštině na něm někdo volá na lidi ukrývající se uvnitř stavby, aby vyšli ven. Vojáci vycházeli jednotlivě a položili se na zem. Pak ale vyšel ven kdosi v černém oblečení se zbraní a začal střílet. Z videa se nedá podle BBC určit, zda je dotyčný Ukrajinec nebo Rus ani cíl jeho střelby.

Mluvčí OSN na dotaz agentury AFP řekl, že OSN o videích ví a zabývá se jimi. Incident vyšetřuje také Rusko, které od února vede vůči Ukrajině agresivní válku a okupuje části ukrajinského území.

AFP připomenula, že Rusko přišlo se zprávou o popravách v době, kdy OSN ve své zprávě upozornila, že obě strany mučí a špatně zacházejí s válečnými zajatci.

Británie Ukrajině poskytne balík protivzdušné obrany za 50 milionů liber (1,4 miliardy korun) včetně protiletadlových děl, řekl Sunak v Kyjevě.

V polském Przewodówě pochovali první oběť zásahu rakety z Ukrajiny

Ve vsi Przewodów na východě Polska se dnes uskutečnil pohřeb prvního ze dvou Poláků, kteří přišli o život v úterý po dopadu zřejmě ukrajinské rakety. Dvaašedesátiletý muž, který je jednou ze dvou prvních polských civilních obětí války na Ukrajině, se dočkal státního pohřbu. Jeho šedesátiletý kolega bude pohřben v neděli, připomíná agentura DPA.

Na záběrech polské televize byly vidět velké smuteční věnce s mašlemi v barvách polské a ukrajinské vlajky. Samotný obřad se na přání rodiny uskutečnil v kruhu nejbližších.

Obec Przewodów, která je vzdálená jen šest kilometrů od hranice s Ukrajinou, zasáhla v úterý raketa ze sousední země. První informace hovořily o tom, že střela byla ruská, nakonec se ale ukázalo, že byla s největší pravděpodobností ukrajinská a sloužila jako součást protivzdušné obrany. Ukrajinu v úterý zasáhl velký počet ruských raket, které mířily především na energetickou infrastrukturu.

Rusko: Rozhodnutí Polska o vstupu ruské delegace na jednání OBSE je provokace

Ruská diplomacie považuje za provokaci rozhodnutí Polska nepovolit vstup ruské delegaci na prosincové jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle dnešního prohlášení ruského ministerstva zahraničí jde o „bezprecedentní provokaci“.

Polsko nyní předsedá OBSE a v pátek oznámilo, že ruské delegaci v čele s ministrem zahraničí Sergeji Lavrovem nepovolí vstup na setkání, které se bude konat 1. a 2. prosince v Lodži.

„Nejenom, že se Varšava tímto způsobem zdiskreditovala, ale nenapravitelně také poškodila autoritu celé organizace (OBSE) ,“ uvedlo dnes v prohlášení ruské ministerstvo.

Podle agentury AFP Polsko zakázalo vstup Lavrovovi. „Očekáváme od Ruské federace, že vybere členy své delegace v souladu s platnými pravidly,“ citovala AFP zdroj z vedení OBSE. Podle něj v ruské delegaci nemůže být nikdo, na něhož se vztahují sankce Evropské unie uvalené za ruskou invazi na Ukrajinu. Lavrov je mezi sankcionovanými Rusy.

„Jsme přesvědčeni, že všichni rozumní politici sdílí ruský názor, že takové akce jsou nepřijatelné,“ uvádí se v prohlášení ruského úřadu. Polsko podle něj poškozuje OBSE, která se stává „prostředím pro protiruské aktivity“.

Jednání OBSE se má zúčastnit 57 ministrů zahraničí, ruskou delegaci povede podle Moskvy vyslanec při této organizaci Alexandr Lukaševič.

Ukrajinci mají snížit spotřebu elektřiny až o 25 procent, žádá ministerstvo

Ukrajinské ministerstvo energetiky dnes požádalo občany, aby snížili spotřebu elektrické energie o 25 procent. Mají si zajistit teplé oblečení, termosky a zásobit se vodou a potravinami. Premiér Denys Šmyhal v pátek oznámil, že kvůli ruským útokům na ukrajinskou infrastrukturu je vyřazena z provozu už téměř polovina energetického systému země. Podle šéfa největšího soukromého dodavatele energií v zemi Maxima Timčenka by Ukrajinci měli vedle úspor na spotřebě zvážit i dočasný odchod ze země.

„Jsme vděční občanům, kteří už v průměru spotřebu energie omezili o deset procent. Abychom ale síť mohli odpojit a obnovit dodávky co nejrychleji, žádáme je o omezení spotřeby o 25 procent a o to, aby nepoužívali elektrické přístroje, které nejsou nezbytné,“ citovala dnes agentura Unian náměstka ministra energetiky Farida Safarova.

V přesnějších pokynech pak radí nesvítit v místnostech, kde nikdo není, raději nepoužívat mikrovlnné trouby a místo nich vařit a ohřívat na sporácích. Nezapínat také naráz pračky se žehličkami a snížit teplotu v bojlerech na 50 stupňů.

Situace se podle Safarova může ještě zhoršit a Ukrajinci se na to mají připravit. Podle něj je třeba počítat nejen s náhlými výpadky proudu, ale také s plánovanými odstávkami.

Šéf společnosti DTEK, která je největším soukromým dodavatelem elektřiny v zemi, Maxim Timčenko řekl BBC, že by Ukrajinci měli zvážit také dočasný odchod ze země. „Pokud mají jiné místo, kam odejít na příští tři nebo čtyři měsíce, tak to by systému velmi pomohlo,“ řekl britské stanici. Odchod ze země nebo snížení spotřeby by podle něj Ukrajině pomohlo ve válce proti Rusku. „Při nižší spotřebě budou mít nemocnice s raněnými vojáky dodávky proudu zaručené,“ poznamenal. Dodavatelé se snaží s pomocí vlády i mezinárodních partnerů zajistit součástky potřebné k opravám sítě, jejichž zásoby se tenčí.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes zopakoval, že mír na Ukrajině je možný jedině, až budou obnoveny hranice z roku 1991. „Mír bude, až zničíme ruskou armádu na Ukrajině a dosáhneme hranic z roku 1991,“ napsal Jermak na sociálních sítích.

List Ukrajinska pravda napsal tento týden s odvoláním na kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, že Rusko chce útoky na ukrajinskou infrastrukturu Kyjev přinutit k jednáním. Peskov řekl, že raketové údery na Ukrajině jsou zaměřeny na takovou infrastrukturu, která „přímo či nepřímo souvisí s vojenským potenciálem“. Nedostatek elektřiny a tepla v mnoha ukrajinských oblastech jsou podle něj důsledkem toho, že kyjevské úřady odmítají vyjednávat.