Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Polsko dalo najevo, že je ochotné pustit Ukrajince na místo, kam dopadla raketa

Polsko dalo najevo, že je ochotné umožnit ukrajinským expertům přístup na místo, kam v úterý dopadla raketa. Pracuje tam tým polských a amerických vyšetřovatelů, uvedl dnes v televizi TVN24 poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Jakub Kumoch. Při explozi na východě Polska zemřeli dva lidé.

„Pokud s tím bude souhlasit polská i americká strana, a pokud vím, Američané proti nebudou, bude možné brzy takový přístup umožnit,“ řekl Kumoch. „Pokud na technické úrovni vyšetřovací tým nebude mít žádné výhrady, nebude určitě důvod k tomu, proč tam Ukrajince nepustit,“ dodal.

To, aby úterní incident, kdy raketa ruské výroby zasáhla polskou vesnici nedaleko hranice s Ukrajinou, mohli vyšetřovat i ukrajinští odborníci, chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev trvá na tom, že šlo o raketu vystřelenou Rusy, kdežto Západ předpokládá, že to byla střela odpálená ukrajinskou protivzdušnou obranou.

Dnes Zelenskyj poněkud zmírnil svá jednoznačná tvrzení o tom, že raketu odpálili Rusové. Podle agentury Bloomberg řekl, že „si je jistý, že šlo o ruskou raketu“, ale také že si je jistý, že Ukrajina reagovala na ruské útoky. „Nevím to na 100 procent - myslím, že ani svět na 100 procent neví, co se stalo,“ řekl dnes prostřednictvím videospojení na ekonomickém fóru v Singapuru. „Nedokážu s přesností říct, že to byla ukrajinská protivzdušná obrana,“ dodal.

„Nikdo Ukrajinu neobviňuje z toho, že úmyslně bombardovala polské území,“ řekl Kumoch. Dodal, že mnoho skutečností nasvědčuje tomu, že ve vesnici Przewodów dopadla jedna ze střel, které ukrajinská armáda odpálila proti ruské raketě, svůj cíl ale minula, a navíc u ní selhal sebezničující mechanismus. „Experti vypočítávají směr, ze kterého raketa přiletěla, a dokonce i množství použitého paliva, což pomůže určit, z jakého místa mohla být odpálena,“ řekl Kumoch k vyšetřování.

Ukrajinu v úterý odpoledne, kdy střela v Przewodówě dopadla, zasáhla smršť ruských raket.

Místo, kde raketa dopadla, navštívil dnes polský prezident Andrzej Duda, který vyjádřil pochopení pro situaci, ve které se nyní Ukrajina nachází. „Je to pro ně nesmírně obtížná situace a jsou tam velké emoce a rovněž obrovský stres,“ citovala Dudu agentura AP. Podle prezidenta vyšetřovatelé neobjevili žádné důkazy o druhé raketě na polském území. Některé dřívější informace médií přitom hovořily o tom, že do Polska dopadly dvě rakety.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes po telefonickém rozhovoru se svým americkým kolegou Antonym Blinkenem na twitteru uvedl, že „sdílíme názor, že Rusko nese plnou odpovědnost za svůj raketový teror a jeho následky na území Ukrajiny, Polska a Moldavska.“ Na Ukrajině ruské raketové útoky v úterý zasáhly energetickou infrastrukturu, masivní výpadky v dodávkách elektřiny postihly i sousední Moldavsko.

„Ukrajina a Polsko budou konstruktivně a otevřeně spolupracovat, pokud jde o incident způsobený ruským raketovým terorem vůči Ukrajině,“ napsal následně Kuleba na twitteru po telefonátu s polským kolegou Zbigniewem Rauem. „Naši experti jsou již v Polsku. Očekáváme, že brzy získají přístup na místo ve spolupráci s polskými vyšetřovacími orgány,“ dodal.

Ukrajinské vedení kvůli neochotě připustit možnou odpovědnost za úterní explozi v Polsku kritizují západní analytici a nejmenovaní činitelé. „Začíná to být směšné. Ukrajinci ničí důvěru, jakou k nim chováme. Nikdo Ukrajinu neobviňuje a oni otevřeně lžou,“ cituje na twitteru zpravodaj listu Financial Times na Ukrajině Christopher Miller nejmenovaného diplomata z členské země NATO. Řekl to podle něj v souvislosti se středečním proslovem Zelenského, ve kterém ukrajinský prezident zopakoval, že raketu vystřelila ruská armáda.„To je ničivější než ta raketa,“ řekl diplomat podle Millera.

Také Ian Bremmer, zakladatel think tanku Eurasia Group, na twitteru napsal, že Zelenskyj by svá slova měl vzít zpět, protože narušují důvěryhodnost a ukazují na chybějící koordinaci s NATO. Bývalý šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v televizi TVN24 řekl, že by ukrajinskému prezidentovi doporučil, „aby toho nechal“. „Každému se povede udělat chybu, ale s takovými argumenty zřejmě nevyhraje, protože to vypadá, že NATO má solidní důkazy,“ uvedl Sikorski.

Australský miliardář Andrew Forrest založil fond na obnovu Ukrajiny

Australský miliardář Andrew Forrest založil investiční fond na obnovu válkou poničené Ukrajiny. Doufá, že se v něm sejde nejméně 25 miliard dolarů (586 miliard korun). Informuje o tom na svém webu BBC. Fond počítá s investicemi do ukrajinské infrastruktury, jako jsou energetické a telekomunikační sítě.

Forrest, který patří k nejbohatším lidem v Austrálii, věnoval do fondu spolu s manželkou 500 milionů dolarů. Podle organizátorů by se mohly rozrůst až na 100 miliard dolarů. Doufají, že iniciativa získá podporu suverénních investičních fondů a dalších profesionálních investorů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zřízení fondu uvítal. „Využijeme toho, že to, co Rusové zničili, lze snadno nahradit nejnovější, nejmodernější zelenou a digitální infrastrukturou,“ řekl Zelenskyj.

Zakladatel fondu vydělal své jmění na australském těžebním boomu. Je zakladatelem a výkonným předsedou železnorudného gigantu Fortescue Metals.

Forrest uvedl, že o plánu od začátku března, kdy zahájil přípravné práce, diskutoval s řadou světových lídrů, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

„Prezident (Zelenskyj) to vidí jako příležitost, jak kompletně nahradit staré uhelné (a) jaderné elektrárny zbrusu novou zelenou energií,“ řekl Forrest BBC. Shromážděné peníze budou podle něj k dispozici v okamžiku, kdy ruské síly opustí ukrajinské území.

Dohoda o vývozu ukrajinského obilí bude prodloužena o 120 dnů, napsal na twitteru bez dalších podrobností ukrajinský ministr infrastruktury.

Oděsa a Dnipro hlásí útoky na infrastrukturu, v Záporožské oblasti čtyři mrtví

Infrastrukturu v jihoukrajinském přístavu Oděsa dnes ráno podle místních úřadů zasáhla ruská střela. Další exploze otřásly Dniprem a výbuchy hlásí i obyvatelé Kyjeva, uvádí ukrajinská média. Při nočním ostřelování v Záporožské oblasti zahynuli čtyři lidé. Na jiných místech v zemi zafungovala protivzdušná obrana.

Od 7:30 do 8:45 místního času (6:30 až 7:45 SEČ) byl ve všech oblastech Ukrajiny vyhlášen letecký poplach, napsala agentura Unian. Před možným nebezpečím varovali šéfové několika ukrajinských oblastí, včetně centrální Kirovohradské a Čerkaské a Poltavské na severovýchodě, Luhanské na východě a Chmelnycké na západě Ukrajiny.

Části Dnipra jsou po několika explozích bez proudu. Podle místních úřadů byla zasažena dvě zařízení infrastruktury. Starosta města později oznámil, že zranění jsou tři, včetně 15letého dítěte.

„Další potvrzení z Dnipra, jak teroristé chtějí mír,“ napsal na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zveřejnil video momentu, kdy silnici v oblastní metropoli zasáhl ruský úder.

Na infrastrukturu podle agentury Unian Rusko cílilo i v Oděse. „Hrozí masivní vzdušný útok na celém území Ukrajiny. Žádám obyvatele oblasti, aby zůstali v krytech,“ uvedl gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko.

„Teď nad Kyjevem létají střely. Teď bombardují naše plynárenská zařízení, bombardují naše závody v Dněpru a (tamní závod na výrobu raketové a letecké techniky) Južmaš,“ citovala agentura Interfax ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.

V noci na dnešek Rusko podle zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka ostřelovalo Vilňansk v Záporožské oblasti. Zasažena byla obytná budova. Záchranáři zatím z trosek domu vytáhli čtyři těla, pod sutinami dál pátrají po přeživších.

Na sociálních sítích se objevily zprávy, že nad Čerkaskou, Poltavskou, Lvovskou a Charkovskou oblastí zafungovala protivzdušná obrana. Exploze zaslechli obyvatelé hlavního města, kde podle místních médií rovněž zapracovala protivzdušná obrana, píše ruskojazyčný server BBC. Podle předběžných informací byly sestřeleny dvě střely s plochou dráhou letu.

Rusko v úterý spustilo podle ukrajinských představitelů dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok vůči ukrajinským městům a energetické infrastruktuře od svého vpádu na Ukrajinu. Podle ukrajinské armády Moskva vyslala okolo 100 střel a bezpilotních letounů, většinu z nich se podařilo ukrajinské obraně sestřelit.

Pokud přežijeme tuto zimu, válku vyhrajeme, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři prohlásil, že Ukrajina válku vyhraje, pokud přežije nastávající zimu. Rusku podle Zelenského už totiž docházejí zbraně.

„Jestli přežijeme tuto zimu - a my ji přežijeme - určitě v této válce vyhrajeme,“ řekl Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda. „Věřte, že toto (ruské útoky na ukrajinskou energetiku) jsou nejsilnější zbraň, která Rusku zůstala z těch, které již nasadilo, anebo se chystá tak učinit,“ dodal šéf státu v rozhovoru se skupinou novinářů, který vysílaly ukrajinské televizní stanice.

Zelenskyj připustil, že od vůdců jiných zemí dostal signály ohledně jednání s Ruskem, ale soudí, že tyto rozhovory by měly být vedeny veřejně, a ne v kuloárech, protože Rusko vede proti Ukrajině agresivní válku v plném rozsahu. A nedávná vítězství Ukrajiny vedla mnoho zemí k pochopení, že síla ruské armády je jen mýtus.

Zelenskyj usoudil, že válka už mohla být prohraná a Ukrajina zbavena státnosti, kdyby jako šéf státu varoval před válkou a vybízel občany k evakuaci.

„Když poprvé raketami ostřelovali Kyjev, zazněl návrh evakuovat hlavní město, všechno obyvatelstvo, uzavřít celou infrastrukturu, všechny obchody, vypnout elektřinu atd. Takový návrh zazněl v souladu s předpověďmi, co se může stát, že nepůjde elektrický proud, že nebudou fungovat čističky, a tak nebude pitná voda a vůbec hodně toho nebude,“ zavzpomínal. „Stalo se to v první den raketových útoků. Zeptal jsem se tehdy: a co když budou raketami ostřelovat celý stát, kam se budeme evakuovat? Do Polska, na Slovensko, do Rumunska? A může někdo zaručit, že po úplné evakuaci Rusko neuchvátí celé naše území?“ dodal.

Zelenskyj připustil, že nevěděl, co se stane následující den, ale kdyby byli všichni lidé evakuováni, vyvstala by otázka, kdo bude bránit stát.

„Myslíte si, že stát mají bránit jen lidé se zbraněmi? Myslíte si, že nemají ženy a děti? Mají rodiče a blízké, jsou to také lidi,“ uvedl a argumentoval, že vojáky nemotivuje ani tak plat, ale ve většině případů jejich vlast - a to je země a rodina.

„Kdyby lidé nezůstali na Ukrajině, ztratili bychom náš stát. To je můj subjektivní názor,“ poznamenal Zelenskyj a dodal, že neví, co by se stalo, kdyby jako prezident prohlásil: „Utečte, utíkejte a já uteču s vámi“.

Milley chtěl po incidentu v Polsku mluvit se svým ruským protějškem, ale neuspěl

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley dnes uvedl, že se po incidentu v Polsku chtěl telefonicky spojit se svým ruským protějškem Valerijem Gerasimovem, pokus byl ale neúspěšný. Napsala to agentura Reuters.

V úterý zasáhla raketa obec Przewodów na východě Polska poblíž ukrajinských hranic a vyžádala si v ní dvě oběti. Okolnosti incidentu byly zprvu velmi nejasné. Polský prezident Andrzej Duda dnes oznámil, že raketu s vysokou pravděpodobností vystřelily ukrajinské síly, které se bránily ruským vzdušným útokům.

Podle Milleyho dal americký prezident Joe Biden velmi jasně najevo, že záleží na Ukrajině, kdy, jak a zda zahájit jednání s Ruskem. Spojené státy jsou podle Milleyho odhodlány zajistit, aby Ukrajina zůstala svobodná, svrchovaná a nezávislá a hodlají zemi podporovat, dokud to bude třeba.

Generál ale také vyjádřil názor, že Ukrajina válku v brzké době nevyhraje. „Pravděpodobnost ukrajinského vojenského vítězství - definovaného jako vykopnutí Rusů z celé Ukrajiny včetně Krymu, který si nárokují - není z vojenského hlediska vysoká,“ uvedl podle Reuters. „Z politického hlediska může existovat politické řešení, kdy se Rusové stáhnou. To je možné,“ dodal.

Ukrajinci odpálili zaminovanou budovu policejního ředitelství v Chersonu

Ukrajinští pyrotechnici vyhodili do povětří budovu policejního ředitelství v osvobozeném městě Chersonu. Rusové ji zaminovali předtím, než se minulý týden z oblasti na pravém břehu řeky Dněpru stáhli. Uvedl to šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko.

„Ruští okupanti v budově ukryli výbušniny. Výbuchu se nedalo vyhnout. Díky vynalézavosti a zručnosti našich pyrotechniků nebyl nikdo zraněn. To je to hlavní. Zdi obnovíme,“ napsal policejní šéf Klymenko. Na připojeném videu je vidět křídlo zcela zříceného domu, z něhož zbyla jen střecha a obvodové zdi.

Ukrajinské úřady dříve uvedly, že ruské síly při svém ústupu zaminovaly veškerou infrastrukturu. Vyzvaly proto obyvatele, aby se do osvobozených regionů zatím nevraceli. Klymenko uvedl, že od osvobození již policejní pyrotechnici zkontrolovali více než 400 hektarů území a zajistili přes 4000 výbušných předmětů.

Ukrajinští vojáci vstoupili do centra Chersonu minulý týden poté, co se Rusové stáhli za Dněpr z jediného oblastního centra, které dokázali dobýt od začátku invaze z 24. února. Toto stažení představovalo třetí velký ústup ruských sil od vypuknutí války. Rusové se poprvé vzdali velkého města pod tlakem ukrajinské protiofenzívy, která vedla k osvobození mnoha obcí na východě a jihu země.

Ukrajina žádá Polsko o přístup na místo úterní exploze a společné vyšetřování

Ukrajina žádá Polsko, aby ji zahrnulo do vyšetřování úterního incidentu, kdy v obci ve východní části Polska po zásahu rakety ruské výroby zahynuli dva lidé. Kyjev také požaduje, aby mu Polsko neprodleně poskytlo přístup na místo, kam střela dopadla. S odvoláním na vyjádření tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova o tom informovala agentura Unian. Polský prezident Andrzej Duda k tomu odpoledne před novináři uvedl, že s ukrajinskou účastí na vyšetřování by kromě Polska musely souhlasit také Spojené státy. Na ukrajinskou účast při vyšetřování naléhá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který nadále zůstává přesvědčen, že na Polsko nedopadla ukrajinská, ale ruská raketa.

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajinské město Novohrad-Volyňskyj se opět jmenuje Zvjahel

Ukrajinský parlament vrátil městu Novohrad-Volyňskyj v Žytomyrské oblasti historický název Zvjahel. Uvedl to dnes list Ukrajinska pravda. Název Zvjahel byl pro město používán před tím, než v roce 1793 po druhém dělení Polska připadlo carskému Rusku, které jej o dva roky později přejmenovalo.

Ve městě se podle internetové encyklopedie narodil nejen nynější náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, ale také nejznámější ukrajinská spisovatelka Lesja Ukrajinka, působící na přelomu 19. a 20. století.

První písemná zmínka o městu - tehdy s názvem v ruské podobě Vozvjagel - pochází z poloviny 13. století. Město, které má přibližně 55 tisíc obyvatel a je považováno za důležitý dopravní uzel, je vzdáleno 218 kilometrů na západ od Kyjeva a 312 kilometrů na východ od Lvova.

Na konci 19. století podle výsledků sčítání lidu ve městě převažovala židovská komunita, která ale ve své většině nepřežila druhou světovou válku; při sčítání v roce 2001 se k židovské národnosti přihlásilo už jen 188 lidí.

Ukrajina se začala zbavovat názvů připomínajících sovětskou a ruskou nadvládu po získání nezávislosti, po svržení proruského prezidenta v roce 2014 a zejména po únorovém vpádu ruských vojsk se tento proces ještě urychlil.

Ukrajinská armáda sdělila spojencům, že v době dopadu střely do Polska střílela v oblasti po ruské raketě. CNN to řekl americký činitel.

Ukrajinští vojáci se účastní výcviku v ČR, náklady činí téměř miliardu korun

Výcvik ukrajinských vojáků v České republice by se měl do konce příštího roku uskutečnit v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého se může zúčastnit až 800 vojáků. Na dnešním zasedání souhlas s pobytem a výcvikem vojáků vyslovila vláda, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Návrh předloží oběma komorám Parlamentu. První cyklus se uskuteční letos. Celkové náklady na výcvik v ČR se odhadují na 975 milionů korun.

Výcvik vychází z bilaterální dohody české a ukrajinské vlády, výhledově však bude převeden pod asistenční misi EU. Česko by do ní mělo vyčlenit až 55 lidí, působili by na území jiných členských států EU ve velitelských strukturách mise, případně na pozicích instruktorů. Cílem je poskytnout výcvik až 15 tisíc Ukrajinců, především na základně v Polsku.

„Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území České republiky organizujeme i na základě bilaterálního jednání a zároveň následně bychom toto převedli pod asistenční misi Evropské unie, i poté bude výcvik pokračovat na území České republiky,“ vysvětlila Černochová.

Letos by měl výcvik ukrajinských vojáků na území ČR vyjít na 195 milionů korun, příští rok na 780 milionů. Peníze půjdou z kapitoly ministerstva obrany, po převedení výcviku pod misi EU budou částečně refundovány z finančních nástrojů EU.

Konkrétně se letošního prvního cyklu zúčastní až 700 příslušníků mechanizovaného praporu a 40 osob jednotek zabezpečení, 30 specialistů zdravotnických odborností, deset specialistů chemického vojska a 20 specialistů ženijního vojska. Zbylé čtyři výcvikové cykly ve stejném složení se plánují na příští rok.

Vláda dnes také schválila mandát na působení armády v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024. Do Kosova by mělo být nově vysláno až 40 vojenských policistů do jednotky italských karabiniérů pro období červenec 2023 až prosinec 2024. V Iráku by mělo v letech 2023 a 2024 nadále působit maximálně 20 vojáků v misi NATO. „Dneska tam vojáky máme, je to jen prodloužení naší přítomnosti,“ uvedla Černochová.

Ropovodem Družba do Maďarska znovu proudí ruská ropa

Ropovodem Družba do Maďarska, na Slovensko i do Česka znovu proudí ruská ropa. Obnovení dodávek do svých zemí odpoledne oznámili maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, v tiskové zprávě slovenské ministerstvo hospodářství a také české Mero. Potrubí ale po odstávce funguje zatím se sníženým tlakem. Družba přivádí ruskou ropu přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky, kvůli raketovému útoku ale byla na ukrajinském území od úterního večera mimo provoz.

Celý článek najdete zde >>>