Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 21. listopadu 2022
Kyjev a Moskva vyzvaly k ochraně Záporožské elektrárny, viní se vzájemně z útoků
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vyzvali, aby mezinárodní společenství ochránilo Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou na Ukrajině okupují ruská vojska. Oba přitom ve svých prohlášeních obvinili druhou stranu z ostřelování zařízení, které je největším svého druhu v Evropě. Informovala o tom agentura Reuters.
Areálem jaderné elektrárny v sobotu a v neděli otřásly silné exploze. Odborníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili škody na některých budovách, systémech a vybavení. Poškození ale podle nich jadernou bezpečnost neohrožuje.
"Nikdo z našich národů nemá zájem na tom, aby se v našich jaderných zařízeních odehrály nějaké nebezpečné incidenty," řekl Zelenskyj ve videopřenosu na parlamentním shromáždění NATO v Madridu. "Všichni potřebujeme zaručit ochranu před ruskou sabotáží," dodal.
Rusko předtím uvedlo, že při ostřelování Záporožské jaderné elektrárny hrozí riziko jaderného neštěstí. Podobně jako v neděli přitom uvedlo, že je za útoky zodpovědná Ukrajina, což Kyjev opakovaně odmítl.
Ve snaze přinutit Kyjev, aby s útoky přestal, by se měly sjednotit "všechny země světa", uvedl Peskov.
Ruští vojáci areál Záporožské jaderné elektrárny obsadili na začátku března, provoz stále zajišťují Ukrajinci. Z ostřelování a poškozování zařízení se Kyjev a Moskva opakovaně viní navzájem. Ruský prezident Vladimir Putin na začátku října nařídil vládě převést elektrárnu do ruského vlastnictví. MAAE navzdory Putinovu dekretu elektrárnu považuje dál za ukrajinskou.
Bloomberg: Ukrajina se chystá zdražit tranzit ropy pro Maďarsko a Slovensko
Ukrajina chce od příštího roku zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 korun) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu.
"Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů,“ stojí v dopise, do kterého měl Bloomberg možnost nahlédnout.
Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit i v dubnu. Za rok je tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent. Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky.
Šéf maďarské diplomacie je opět v Rusku, tentokrát na fóru o jaderné energetice
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó je v Rusku, kde se dnes účastní fóra o jaderné energetice. Maďarsko udržuje politické i ekonomické vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu.
Szijjártó uvedl na facebooku, že se v Soči na fóru Atomexpo sejde se šéfem ruského Rosatomu kvůli plánovanému rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny, jejíž dva nové bloky má postavit tato ruská státní společnost pro jadernou energetiku. Podle maďarského ministra zahraničí je tento projekt "v maďarském národním strategickém a národním bezpečnostním zájmu". Globální energetická krize podle něho znamená, že pro každou zemi je naprosto zásadní, aby si vyráběla elektrickou energii pro vlastní spotřebu.
Agentura AP napsala, že Szijjártóova cesta do Soči je dalším dokladem toho, že Maďarsko nemění nic na své diplomatické a ekonomické orientaci navzdory tomu, že Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině. V Rusku byl naposledy v říjnu, kdy jednal se zástupci státního plynárenského gigantu Gazprom. Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil za skandální, že se jeho maďarský kolega energetického fóra zúčastnil, protože na něm byli i lidé, kteří figurují na sankčním seznamu Evropské unie.
Vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána se i v době, kdy jiné země kvůli válce na Ukrajině přestávají ruské energetické suroviny nakupovat, snaží udržet dodávky ruského plynu a ropy. Orbán, který je považován za nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropské unii, by chtěl protiruské sankce zrušit kvůli tomu, že podle něho vedly k obrovskému nárůstu cen energií a poškozují ekonomiky unijních zemí více než Moskvu.
Szijjártó dnes řekl, že "žádné sankce nemohou omezit dodávky energií do Maďarska, protože jedním ze základních principů naší energetické strategie je skutečnost, že energetický mix je výhradně v kompetenci národních států".
Maďarský ministr zahraničí minulý týden v Uzbekistánu se šéfem Rosatomu Alexejem Lichačovem jednal o dostavbě jaderné elektrárny Paks za 12 miliard eur (přes 292 miliard korun). Budapešť si na ni vzala desetimiliardový úvěr u ruské státní banky. Orbán se s Putinem na tomto projektu dohodl v roce 2014, nicméně je zpožděný a bez komplikací nebylo ani jeho schvalování, uvádí AP. Kritici tvrdí, že pro Maďarsko znamená zvýšení finanční a politické závislosti na Moskvě i ekologické a bezpečnostní riziko.
S přicházející zimou plánuje Ukrajina evakuaci Chersonu a Mykolajivu
Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.
"V současnosti nemluvíme o nucené evakuaci, ale i v případě dobrovolné evakuace nese stát odpovědnost za dopravu. Lidé se musí dostat do místa, kde budou moct strávit zimu," uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Vývoz obilí z Ukrajiny zatím vykazuje meziroční pokles o 31,7 procenta
Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 16,2 milionu tun obilí, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozí sezony pokles o 31,7 procenta. S odvoláním na údaje, které dnes zveřejnilo ukrajinské ministerstvo zemědělství, o tom informovala agentura Reuters.
Ukrajina je významným světovým producentem a vývozcem obilí. Kvůli ruské invazi a následné blokádě černomořských přístavů ale vývoz obilí prudce klesl. To přispělo ke zvýšení světových cen potravin a k obavám z jejich nedostatku zejména v Africe a na Blízkém východě.
Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 16,2 milionu tun obilí, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozí sezony pokles o 31,7 procenta.
Zásah obytného domu u Charkova ruskou raketou si vyžádal oběť na životě
Nejméně jednu oběť na životě si vyžádalo ruské ostřelování města Ševčenkove v Charkovské oblasti na východě země. V sutinách obytného domu, který se zřítil po nedělním zásahu ruskou raketou S-300, záchranáři našli mrtvou osmatřicetiletou ženu a dva raněné, oznámil dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova. Záchranáři pokračují v odstraňování trosek.
Polsko přijme protiraketové systémy Patriot od Německa, uvedl ministr obrany
Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na twitteru to dnes napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou.
„S radostí jsem přijal nabídku německé ministryně obrany (Christine Lambrechtové) týkající se toho, aby v Polsku byla rozmístěna další zařízení pro odpalování raket Patriot,“ napsal Blaszczak na twitteru. Až bude dnes s německou stranou o dodávce německých systémů telefonovat, navrhne, aby byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou, dodal.
Svatove na severovýchodě Ukrajiny se zdá být zranitelným místem Rusů, upozorňuje britská rozvědka. Ukrajinské velení hlásí odražení ruských útoků.
EU se před začátkem zákazu dovozu zásobuje ruskou naftou, píše Reuters
Evropští obchodníci pospíchají s doplňováním zásob ruské nafty před tím, než začne v únoru platit v EU zákaz jejího dovozu, protože alternativní zdroje jsou stále omezené. Píše to agentura Reuters.
EU zakáže dovoz ruských ropných produktů 5. února. Na dovozu nafty z Ruska je region značně závislý. Už v prosinci má vstoupit v platnost zákaz dovozu ruské ropy.
Další noční ruský útok na Dněpropetrovskou oblast. 60 granátů z raketometů Grad a těžkého dělostřelectva. Zraněn byl 78letý muž.
Zelenskyj: Rusko provedlo na východě Ukrajiny v neděli téměř 400 úderů
Ruská armáda pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic dělostřeleckou palbou, na východě země podnikla jen za neděli téměř 400 takových úderů. Ve svém pravidelném večerním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Nejtvrdší boje se nadále odehrávají v Doněcké oblasti. Ačkoli dnes (v neděli) bylo vzhledem k horšícímu se počasí zaznamenáno méně ruských útoků, jejich počet zůstává stále extrémně vysoký,“ prohlásil Zelenskyj. „V Luhanské oblasti se pomalu posouváme kupředu,“ dodal.
Zprávy ze dne 20. listopadu 2022
Areálem Ruskem okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny dnes a v sobotu večer otřásly silné exploze, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Odborníci agentury, kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili poškození, které ovšem neohrožuje jadernou bezpečnost. Moskva a Kyjev se z ostřelování objektu viní navzájem.
"Odborníci MAAE nahlásili desítku výbuchů, které mají původ patrně v ostřelování, a škody na některých budovách, systémech a vybavení," uvedla MAAE na twitteru.
"Zprávy našeho týmu ze včerejška a dnešního rána jsou extrémně znepokojivé," uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. "Ať je za tím kdokoliv, musí okamžitě přestat," dodal. "Hrajete si s ohněm," varoval.
Ukrajinské úřady vyšetřují záběry, které podle Ruska zachycují popravu deseti ruských válečných zajatců. Podle poradce prezidentské kanceláře a ukrajinského ombudsmana záběry naznačují, že ruští vojáci předstírali, že se vzdávají, aby mohli na ukrajinské vojáky zaútočit.
"Samozřejmě, že ukrajinské úřady to video vyšetřují," řekla stanici CNBC ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová. Je podle ní ale "vysoce nepravděpodobné", že záběry odpovídají tvrzením Moskvy. Ukrajinští vojáci mají podle vicepremiérky přímý rozkaz zajmout co nejvíc ruských vojáků, aby je mohl Kyjev vyměnit za zajaté Ukrajince.
























Zima ohrozí životy a psychiku milionů Ukrajinců, řekl Kluge z WHO
Letošní zima ohrozí životy milionů lidí žijících na Ukrajině a bude zkouškou tamního zdravotního systému, varoval dnes šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Deseti milionům Ukrajinců, tedy čtvrtině obyvatelstva, hrozí podle něj psychologické obtíže, zejména kvůli trvalému vystavení stresu, úzkostem, depresím nebo posttraumatickému syndromu. Klugeho dnešní tiskovou konferenci WHO vysílala živě na internetu.
Ukrajina, která se už devátý měsíc brání ruské agresi, musí řešit zejména problémy s dodávkami tepla a elektřiny. Proud je nezbytný pro provoz přístrojů na jednotkách intenzivní péče, pro inkubátory nebo pro skladování krve, upozornil Kluge.
"WHO dosud prověřila 703 útoků na zdravotnická zařízení, ke kterým došlo od začátku války před devíti měsíci. Je to porušením mezinárodního humanitárního práva a válečného práva," řekl Kluge na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se potkal s členy ukrajinské vlády.
Podle Klugeho je bez elektřiny čtvrtina Ukrajinců, což je vede k používání alternativních zdrojů tepla, včetně uhlí nebo naftových generátorů. To s sebou přináší zdravotní rizika, včetně vystavení toxickým látkám, které jsou škodlivé pro děti, starší lidi a osoby s dýchacími a kardiovaskulárními chorobami, a hrozí také náhodné popáleniny a zranění, varoval Kluge.
Vedle hrozeb bezprostředně způsobených válkou jsou na Ukrajině i stejná zdravotní rizika jako jinde v Evropě, včetně pandemie covidu-19 nebo sezónní chřipky. Ve válkou zmítané zemi ale jejich léčbu komplikuje nízká proočkovanost i nedostupnost léků. Šéf evropské WHO proto vyzval k rychlému zřízení humanitárních koridorů, kterými by bylo možné dopravit na Ukrajinu vše potřebné a to zejména do nedávno od ruské okupace osvobozených území, kde je situace ještě horší než v jiných částech země.
Kluge je letos na Ukrajině už počtvrté. V projevu poděkoval ukrajinským lékařům, sestrám a ostatním zdravotníkům za jejich hrdinství. Za podporu veřejnosti ocenil ukrajinskou první dámu Olenu Zelenskou.