Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Moldavsko nemá signály, že by mu Rusko v prosinci zastavilo dodávky plynu

Moldavsko zatím nezaznamenalo žádné náznaky toho, že by mu Moskva v prosinci měla zastavit dodávky plynu. Je však připraveno na jakýkoliv scénář. Uvedla to moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová. Ruský plynárenský gigant Gazprom v úterý varoval, že by mohl začít od 28. listopadu snižovat dodávky plynu přes Ukrajinu do Moldavska, protože Ukrajina zadržuje část plynu, který je pro zemi určen.

Moldavský vicepremiér Andrei Spinu dodal, že plyn, o kterém Gazprom tvrdí, že ho Ukrajina zadržuje, je moldavskými rezervami a země za něj zaplatí. „Gazprom obviňuje Ukrajinu a Moldavsko z něčeho, co se neděje. Veškerý plyn dodaný na pravý břeh Moldavska zaplatí Moldavsko,“ napsal Sinu na sociální síti Telegram.

Gazprom v úterý ohlásil, že objem plynu, který dodává do měřicí stanice Sudža pro tranzit přes Ukrajinu do Moldavska, převyšuje reálný objem předávaný na hranicích Ukrajiny s Moldavskem. Ukrajina podle něj na svém území zadržuje 52,52 milionu metrů krychlových plynu pro Moldavsko.

Ukrajinci hlásí osvobození 1886 obcí, podle Zelenského zbývá získat zpět na 2000 sídel

Ukrajinské ozbrojené síly doposud osvobodily od ruské okupace 1886 obcí. S odvoláním na zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka o tom informovala agentura Ukrinform. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že je nutné dobýt zpět ještě kolem 2000 měst a vesnic.

„Celkem je měst a vesnic, které ještě musíme osvobodit a obnovit, asi 2000,“ sdělil Zelenskyj v projevu na kongresu francouzských starostů. „Nejméně desítky z nich jsou po úderech ruské armády zcela zničeny, například jde o Mariupol nebo Volnovachu,“ dodal prezident s odkazem na dvě města v Doněcké oblasti.

Ruské invazní síly obvinil z ničení infrastruktury na okupovaných územích a krádeže vybavení, když místa opouštějí.

Ukrajinci hlásí osvobození 1886 obcí, podle Zelenského zbývá získat zpět na 2000 sídel

Ukrajinské ozbrojené síly doposud osvobodily od ruské okupace 1886 obcí. S odvoláním na zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka o tom informovala agentura Ukrinform. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že je nutné dobýt zpět ještě kolem 2000 měst a vesnic.

„Celkem je měst a vesnic, které ještě musíme osvobodit a obnovit, asi 2000,“ sdělil Zelenskyj v projevu na kongresu francouzských starostů. „Nejméně desítky z nich jsou po úderech ruské armády zcela zničeny, například jde o Mariupol nebo Volnovachu,“ dodal prezident s odkazem na dvě města v Doněcké oblasti.

Ruské invazní síly obvinil z ničení infrastruktury na okupovaných územích a krádeže vybavení, když místa opouštějí.

Ukrajina se snaží dobýt Kinburnskou kosu, připustila armádní mluvčí

Navzdory zhoršujícímu se počasí pokračují boje mezi ukrajinskými obránci a ruskou invazní armádou. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Natalalija Humenjuková nyní připustila, že ukrajinské jednotky útočí na ruské pozice na Kinburnské kose. Kontrola nad touto lokalitou by ukrajinským silám usnadnila případné operace na levém (východním) břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti.

Kinburnská kosa podle amerického Institutu pro studium války (ISW) umožňuje kontrolovat vstup do ústí řek Dněpr a Jižní Buh, ale také do přístavních měst Mykolajiv a Cherson. Invazní síly přitom využívaly toto místo k pravidelným raketovým a dělostřeleckým útokům na ukrajinské pozice na černomořském pobřeží. Ovládnutí Kinburnské kosy by umožnilo Ukrajině omezit ruské údery na Kyjevem kontrolované černomořské pobřeží, zvýšit námořní aktivitu v oblasti a provést případné operace k přechodu na levý břeh Dněpru pod podstatně menší ruskou dělostřeleckou palbou, než kdyby se Ukrajinci pokoušeli překročit Dněpr přímo, píše institut.

Ukrajinští vojáci budou v Česku cvičeni ve výcvikovém prostoru Libavá

Cvičení ukrajinských vojáků v Česku proběhne ve výcvikovém prostoru Libavá na severu Moravy. Na jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl velitel Velitelství pro operace české armády Josef Kopecký. Výbor schválení příslušné mise podpořil, stejně jako vyslání vojáků do Kosova a do Iráku.

Do konce příštího roku by se měl výcvik uskutečnit v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého se může zúčastnit až 800 vojáků. Návrh nyní musí schválit obě komory Parlamentu. První cyklus by se měl uskutečnit ještě letos. Celkové náklady na výcvik v Česku se odhadují na 975 milionů korun.

Bělorusko žádá o zvýšení poplatku za tranzit ropy od ledna o 39 procent

Bělorusko chce od ledna zvýšit poplatek za tranzit ropy o 39 procent. Odůvodňuje to očekáváním, že objem ropy v běloruské části přepravního systému klesne o polovinu. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom dnes informovala agentura TASS.

Zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko chce od ledna i Ukrajina, potvrdil pondělní zprávu agentury Bloomberg Ďomin. Uvedl, že Transněfť dostala dopis od provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta, v němž žádá zvýšení tarifů pro tranzit ropy přes ropovod Družba přes Ukrajinu.

Při konfliktu Ruska a NATO by byla podle Řehky ČR účastníkem od první minuty

Při střetu mezi Ruskem a NATO by česká armáda byla jeho aktivním účastníkem od první minuty, řekl na dnešním velitelském shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka. Spolu s politickými představiteli dnes hovořil především o konfliktu na Ukrajině a poučení, které si z něj musí Česko vzít. Podle Řehky si musí česká armáda zachovat zkušenosti z protiteroristických operací, primárně se ale chystat na války velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi. Prezident Miloš Zeman při své poslední účasti na shromáždění označil za nezastupitelnou účast českých vojáků na zahraničních misích.

„Nemusíme se přesvědčovat, že eskalační potenciál války na Ukrajině stále roste. Vyloučit nelze ani ty nejvážnější scénáře,“ uvedl Řehka. Nemyslí si, že válka mezi NATO a Ruskem je pravděpodobná, ale neznamená to, že ji lze úplně vyloučit. Považuje za nutné se připravovat.

Řehka, pro kterého bylo dnešní vystoupení na velitelském shromáždění prvním ve funkci náčelníka generálního štábu, označil za hlavní a jediný cíl armády její bojeschopnost. Zeman se dnešním vystoupením naopak s účastí na velitelském shromáždění loučil před březnovým koncem mandátu. Za nezastupitelnou označil účast českých vojáků na zahraničních misích. „Uznávám princip teritoriální obrany, ale pokud neseme spoluodpovědnost i jako členové NATO za světovou, a nikoli pouze vlastní bezpečnost, pak účast našich vojáků na těchto misích je nezastupitelná,“ řekl Zeman.

Zeman i další politici zopakovali plnou podporu Ukrajině v boji s ruskou agresí. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje ruskou agresi za tvrdou lekci v tom, jak kombinuje konvenční i hybridní způsob válčení. „Ukazuje, že válčení na zemi, ve vzduchu a na moři není minulostí, jak někteří očekávali. Válka se nepřesunula, ale spíše rozšířila,“ uvedl Fiala. Česko podle něj musí využít tyto zkušenosti při aktualizaci svých strategických dokumentů, která by se měla uskutečnit v příštím roce. Řehka jako poučení z války na Ukrajině vidí to, že nelze jen spoléhat, že někdo přijde na pomoc, když pro to daná země sama neudělá maximum.

Válka na Ukrajině podle Fialy posílila jednotu západních zemí a akceschopnost mezinárodních institucí. „Na rozdíl od předcházejících ruských provokací se tentokrát západní demokracie neomezily jen na diplomatické nóty a symbolické sankce,“ dodal. Za primární rámec české bezpečnosti označil NATO, ocenil i rychlou shodu EU na sérii sankčních balíčků vůči Rusku.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je bezpečnost ČR a celé Evropy je spjata s výsledkem války na Ukrajině. Bude proto pokračovat česká materiální i politická podpora Ukrajině, zdůraznila. Zmínila také nutnost rychlé modernizace armády, zvyšování jejích bojových schopností nebo připravenost na nové hrozby.

Černochová dále řekla, že válka na Ukrajině ukázala mimořádnou důležitost početné, motivované a po všech stránkách připravené armádní zálohy. Chce proto v příštích letech klást důraz nejen na zvyšování velikosti aktivní zálohy i jejich schopností, ale i na využívání dalších nástrojů sloužících k růstu schopnosti a ochoty občanů pro obranu země, jako jsou dobrovolná vojenská cvičení a nově chystané dobrovolné převzetí branné povinnosti.

Velitelské špičky se setkávají na ministerstvu obrany dvakrát ročně. Zatímco na počátku roku hodnotí uplynulé období, na jeho konci se zabývají plány na rok příští. Podobu jednání v poslední době ovlivňovala přísná protikoronavirová opatření, kvůli kterým byla na ministerstvu přítomna jen část velitelů, další se připojili z generálního štábu nebo z velitelství pozemních sil v Olomouci. Po projevech politiků a Řehky dnes následuje neveřejná část schůzky.

Ruská agrese na Ukrajině je lekcí kvůli kombinaci konvenčních a hybridních útoků, řekl premiér Petr Fiala. Zkušenosti chce promítnout do strategických dokumentů.

Prezident Miloš Zeman zopakoval plnou podporu Ukrajině v boji s ruskou agresí. Zapomínat se ale podle něj nesmí ani na dalšího nepřítele, a to mezinárodní terorismus.

Výpadky proudu mohou na Ukrajině trvat až do jara, uvedl ukrajinský energetik

Výpadky a odstávky proudu na Ukrajině, způsobené ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, mohou trvat až do jara. Uvedl to šéf ukrajinské energetické společnosti Yasno Serhij Kovalenko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu v noci na dnešek opět vyzval Ukrajince, aby šetřili elektřinou.

„Energetici se nyní i přes nepřízeň počasí snaží ze všech sil dokončit obnovu (energetické sítě) dřív, než přijde ještě větší chlad. A i když je teď výpadků méně, chci, aby všichni pochopili: Ukrajinci s největší pravděpodobností budou muset žít s výpadky proudu minimálně do března,“ napsal v příspěvku na facebooku Kovalenko.

„Zásobujte se teplým oblečením, dekami, promyslete možnosti, díky kterým přečkáte dlouhou odstávku,“ dodal energetik.

Ukrajina od 24. února čelí ruské vojenské agresi, která se od října s nadcházející zimou soustředí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zatím nejrozsáhlejší útok Moskva provedla podle ukrajinských úřadů 15. listopadu. Ukrajinské úřady kvůli útokům provádějí plánované odstávky proudu za účelem stabilizace sítě, časté jsou ale i výpadky proudu.

Zelenskyj v projevu upozornil, že pondělní výpadky způsobila vyšší spotřeba, která přesáhla možnosti poničené sítě. „Obracím se proto na zástupce oblastních úřadů a místních komunit: prosím, pokračujte v komunikaci ohledně rozumné spotřeby elektřiny,“ řekl prezident.

Situace byla podle Zelenského v pondělí nejhorší v Kyjevě a Kyjevské oblasti a ve Vinnycké, Sumské, Ternopilské, Čerkaské a Oděské oblasti.

Provozovatel ukrajinské sítě Ukrenerho podle ruskojazyčného serveru oznámil, že plánované odstávky dnes zasáhnou všechny oblasti v zemi. „Ukrajinský energetický systém po šesti vlnách vzdušných úderů stále není plně obnoven a nemůže operovat v plné kapacitě,“ uvedla společnost.

Při ruském ostřelování Charkovské oblasti zahynula prokurátorka, uvedl úřad

Při ruském ostřelování obce Ševčenkove v Charkovské oblasti na východě země zemřela místní prokurátorka, informovala dnes oblastní prokuratura. Olena Maslyčová zahynula 20. listopadu v důsledku ruského raketového útoku na obytné domy, zůstal po ní patnáctiletý syn, sdělil úřad na svém telegramovém účtu.

Maslyčová pracovala na prokuratuře deset let a dokumentovala fakta o ruské ozbrojené agresi na území Kupjanského okresu, poznamenal úřad.

Server RBK-Ukrajina s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova dříve informoval o tom, že ruské ostřelování Ševčenkove si vyžádalo nejméně jednu oběť. V sutinách obytného domu, který se zřítil po nedělním zásahu ruskou raketou S-300, záchranáři našli mrtvou osmatřicetiletou ženu a dva raněné, napsal.

V Donbasu, kde zuří nejúpornější boje, ruská palba zranila v neděli tři civilisty, dva v Bachmutu a jedno ve vsi Kosťantynivka v Doněcké oblasti, napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na gubernátora Pavla Kyrylenka. V této oblasti od začátku války podle údajů oblastní správy zahynulo již 1216 civilistů a dalších 2616 utrpělo zranění. V neděli prezidentská kancelář oznámila, že během soboty zde Rusové zabili tři civilisty a 16 zranili, dodal deník na svém webu.

Videa související se smrtí ruských válečných zajatců jsou podle NYT pravá

Americký deník The New York Times (NYT) uvádí, že ověřil pravost videí, která podle Ruska ukazují popravu asi deseti ruských válečných zajatců Ukrajinci v obci Makijivka v Luhanské oblasti. Deník ale podotkl, že stále není jasné, jakým způsobem a z jakého důvodu byli ruští vojáci zabiti. Ukrajinská armáda už dříve uvedla, že videa prověřuje.

Záběry se od minulého týdne šíří na internetu a smrt zajatců přímo nezachycují. Na jednom z nich je vidět, jak ruští vojáci vycházejí z garáže nebo kůlny na zahradu, vzdávají se Ukrajincům a lehají si na zem obličejem dolů. Pak ale jeden z mužů vycházejících z kůlny začne střílet, zřejmě na ukrajinské vojáky. V tu chvíli je záznam přerušen. Na dalším videu, natočeném z výšky, je vidět, jak nejméně 11 mužů, pravděpodobně mrtvých, leží na zemi na tom samém místě, kam si lehali ruští vojáci na prvním záznamu. U některých jsou vidět známky toho, že byli zřejmě střeleni do hlavy. Například podle červených pásek kolem nohou lze usoudit, že jde o ty stejné muže.

"Vypadá to, že většina z nich byla střelena do hlavy," citoval americký list lékařku Rohini Haarovou, která je poradkyní organizace Lékaři za lidská práva (PHR). Haarová také podotkla, že když byli Rusové na zahradě obklíčeni, lehali si na zem, zřejmě neozbrojeni a s rozpaženýma rukama nebo s rukama za hlavou.

Podle listu, který porovnal videa se satelitními snímky, byly záznamy skutečně natočeny u zemědělského stavení v Makijivce v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Autorem prvního z nich je podle NYT nejmenovaný ukrajinský voják, který natáčel na mobilní telefon deníkové záznamy z osvobozování vesnice, které se odehrálo zhruba v polovině listopadu. Druhý videozáznam byl pravděpodobně pořízen z dronu ukrajinskými silami.

Ruský voják, který začal střílet na Ukrajince, byl s velkou pravděpodobností okamžitě zabit. Na videu, které zachycuje bezvládně ležící těla, leží totiž na stejném místě, odkud zahájil palbu. Bílá zeď, před kterou stál, je čerstvě poničená, možná ukrajinskými vojáky, kteří jeho palbu opětovali, všiml si také NYT.

Iva Vukusicová, která se věnuje stíhání válečných zločinů na univerzitě v Utrechtu, upozorňuje, že jen ze samotných videí nelze určit, zda ukazují spáchání válečného zločinu Ukrajinci, nebo nikoliv. Jedním z rozhodujících faktorů podle ní je, zda Ukrajinci ruské vojáky zastřelili jednou nebo dvěma dávkami ve stejné chvíli, kdy Rus zahájil palbu či bezprostředně poté, nebo zda šlo o akt pomsty ve chvíli, kdy už byla bezprostřední hrozba střílejícího Rusa neutralizována. Vukusicová také poukazuje, že pokud Ukrajinci vzdávající se Rusy neprohledali, nemohli vědět, zda jsou ozbrojeni, nebo ne.

Podle ruského ministerstva obrany videozáznamy zachycují brutální vraždu ruských vojáků. Ruské obvinění přichází nedlouho poté, co šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová sdělila, že obě válčící strany na Ukrajině se dopouští mučení zajatců nebo špatného zacházení se zajatci. Bognerová také uvedla, že OSN obdrželo "věrohodná obvinění" z hromadných poprav ruských válečných zajatců zajatých ukrajinskými silami a z několika případů mučení a špatného zacházení.

Ukrajinská prokuratura uvedla, že objevila v Chersonu čtyři ruské mučírny

Ukrajinská prokuratura informuje o nálezu čtyř míst, kde podle ní ruské jednotky za okupace Chersonu brutálně mučily nezákonně zadržované lidi. Mučírny zřídili v budovách vazebních věznic a policejních oddělení, uvedl ukrajinský úřad na svém webu. Moskva navzdory mnoha svědectvím dlouhodobě popírá, že by se její vojáci dopouštěli na Ukrajině zločinů.

"Byly zajištěny části gumových obušků, dřevěná pálka, zařízení, jímž okupanti týrali civilisty elektřinou, žárovka a náboje ze zdí," informuje prokuratura, podle níž se v jedné místnosti našla také část trubky a pouta. "Využívali různé metody mučení, fyzického i psychického násilí," obvinil ukrajinský úřad ruské okupační síly. Vyšetřování pokračuje, poznamenala kancelář generálního prokurátora, která dále uvádí, že se snaží dohledat všechny oběti.

Ukrajinská armáda osvobodila Cherson od ruské okupace kolem 11. listopadu, Kyjev poté opakovaně obvinil ruské síly z páchání válečných zločinů a zvěrstev v Chersonské oblasti, poznamenala agentura AFP. Moskva na tato obvinění podle ní dosud nereagovala. Ruské úřady - navzdory množícím se svědectvím - dlouhodobě popírají páchání zločinů na Ukrajině.

Devětašedesátiletý Oleksandr Maksimenko nedávno řekl stanici BBC, že ho ruské jednotky v době okupace Chersonu zadržovaly déle než měsíc v mučírně na policejní stanici. Byl v místnosti s dalšími 15 muži, kteří byli nemilosrdně biti a mučeni, přičemž některé z nich jejich trýznitelé zabili elektrickým proudem, píše BBC s odvoláním na svědectví Maksymenka. Stanice před několika dny také informovala o tom, že Ukrajina oznámila nález 63 mrtvých civilistů u Chersonu, kteří měli na tělech známky mučení.

Obyvatelé Chersonu nemohou uniknout připomínkám děsivých osmi měsíců, které strávili pod ruskou okupací, napsala před pár dny agentura AP. Řada lidí se podle ní pohřešuje, všude jsou miny, mnoho obchodů a restaurací má zavřeno, lidé nemají dost elektřiny a vody. Ve dne i v noci přitom slyší exploze, bojuje se hned za řekou Dněpr.

Navzdory těžkostem vyjadřují obyvatelé směs úlevy, optimismu a dokonce radosti - v neposlední řadě i díky znovunabyté možnosti se svobodně projevovat, píše AP o městě, kde z původních téměř 300 tisíc obyvatel zůstalo přibližně 80 tisíc.

Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze a na podzim se ho Moskva pokusila anektovat. Nedávno se z něj ruská armáda pod tlakem ukrajinské protiofenzivy stáhla na levý břeh Dněpru.