Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 18. listopadu 2022
Rakousko chce zavést daň z mimořádných zisků ropných a plynárenských firem
Rakouská vláda chce zavést dočasnou daň z mimořádných zisků energetických firem, anglicky označovanou windfall tax. Má platit dva roky a činit až 40 procent. Vláda si od tohoto kroku slibuje dvě až čtyři miliardy eur, které hodlá použít na podporu domácností a firem. Plán naplňuje dohodu uzavřenou na úrovni Evropské unie. Daň bude možné snížit na 33 procent, pokud firmy provedou takzvané zelené investice, plánuje rakouské ministerstvo financí.
Vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream podle Švédska potvrdilo sabotáž
Vyšetřování zářijových úniků plynu z plynovodů Nord Stream potvrdilo, že se jednalo o sabotáž, uvedla podle agentury Reuters švédská prokuratura. Na poškozených plynovodech byly objeveny zbytky výbušnin, dodala.
Ruský špion, kterého Estonsko vyměnilo do Moskvy, uprchl zpět do Estonska
Ruský špion Arťom Zinčenko, kterého estonské úřady před několika lety předaly Moskvě v rámci výměny zadržených zpravodajců, uprchl zpět do Estonska a požádal zde o politický azyl. Jako důvod uvedl nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla estonská veřejnoprávní stanice ERR.
„24. únor pro mě zničil vše, co bylo mezi mnou a mým státem,“ řekl Zinčenko deníku Eesti Päevaleht s odkazem na datum zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Situace v Rusku se podle něj v posledních letech čím dál více zhoršuje. „Viděl jsem, že tu vládne režim se všemi aspekty totality,“ dodal.
Estonská služba zatkla Zinčenka v lednu 2017 pro podezření, že předával Rusům informace o armádních a jiných důležitých objektech v Estonsku a o pohybech estonské vojenské techniky i jednotek aliančních sil NATO na estonském území. Soud jej poté poslal na pět let do vězení.
Po odpykání zhruba ročního trestu byl Zinčenko omilostněn a vyměněn za estonského občana Raiva Susiho, který byl zadržen v Rusku na základě obvinění ze špionáže a odsouzen na 12 let v trestanecké kolonii. Výměna se uskutečnila v únoru 2018 na estonsko-ruské hranici.
Na ukrajinský Nikopol dopadlo 40 ruských raket, zasáhly obytné domy
Ruská armáda v noci na dnešek vypálila více než 40 raket na jihoukrajinský Nikopol, informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. Zasáhly několik obytných domů včetně výškových, elektrické vedení, automobily a hospodářské objekty. Žádné oběti nejsou hlášeny.
Nikopolský okres Rusové ostřelovali i v noci na čtvrtek, kdy tam podle Rezničenka dopadlo 70 raket. Nejvíce zasažený bylo samotný Nikopol, kde rakety poničily 20 obytných domů, vysokou školu nebo plynovod.
Zelenskyj: Bez elektřiny je více než deset milionů Ukrajinců
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že momentálně je bez elektřiny více než deset milionů Ukrajinců, tedy přibližně čtvrtina populace válčící země. Výpadky jsou důsledkem ruských útoků na ukrajinskou energetiku.
„Opět jsou havarijní vypnutí elektřiny k doplnění těch plánovaných, sloužících ke stabilizaci situace. V této chvíli je bez elektřiny více než deset milionů Ukrajinců,“ řekl Zelenskyj s tím, že nejvíce je postižena Vinnycká, Odeská, Sumská oblast a Kyjev. „Děláme vše, aby se dodávky elektřiny vrátily k normálu,“ dodal prezident.
Objem výpadků byl ve čtvrtek v Kyjevě tak veliký, že představoval „rekord všech dob“, uvedl podle ukrajinských médií Serhij Kovalenko, ředitel firmy YASNO, která je dodavatelem elektřiny v metropoli. Vypínání ale nezávisí na dodavatelích. „Když létají rakety nad hlavou, nikdo neví, kdy se podaří dodávky elektřiny obnovit,“ dodal na vysvětlenou.
Zprávy ze dne 17. listopadu 2022
Média: Kreml přiznal, že chce útoky na infrastrukturu donutit Kyjev k jednáním
Kreml přiznal, že chce útoky na ukrajinskou infrastrukturu donutit prezidenta Volodymyra Zelenského k jednáním. S odvoláním na prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o tom informoval list Ukrajinska pravda.
Deník citoval Peskovovo vyjádření z rozhovoru poskytnutého agentuře Interfax. Putinův mluvčí podle něj prohlásil, že raketové údery na Ukrajině jsou zaměřeny na takovou infrastrukturu, která "přímo či nepřímo souvisí s jejich vojenským potenciálem". Nedostatek elektřiny a tepla v mnoha ukrajinských oblastech jsou podle Peskova důsledkem toho, že kyjevské úřady odmítají vyjednávat.
Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý ve videoprojevu na summitu G20 uvedl, že přišel čas zastavit válku na Ukrajině, což by se mělo stát na základě jím navrženého plánu. Válka by podle něj měla skončit "spravedlivě" a na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Zelenskyj přitom zopakoval, že Rusku nelze důvěřovat. Po Zelenského projevu následovaly dosud nejsilnější ruské vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Rusko verdikt k MH17 odsoudilo, rozhodnutí označilo za politickou objednávku
Rusko dnešní rozhodnutí nizozemského soudu v souvislosti se sestřelením letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014 odsoudilo. Podle Moskvy byl verdikt učiněn na politickou objednávku a „opomněl nestrannost“, citovala z prohlášení ruské diplomacie agentura Reuters.
„V průběhu soudního procesu byl soud pod bezprecedentním tlakem nizozemských politiků, žalobců a médií, aby přinesl politicky motivovaný výsledek,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. „Proces v Nizozemsku se pravděpodobně stane jedním z nejskandálnějších v historii soudních řízení,“ dodalo.
Soud v nizozemském Haagu dnes v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy - Igora Girkina a Sergeje Dubinského - a ukrajinského občana Leonida Charčenka, které shledal vinnými z vraždy všech 298 cestujících a členů posádky malajsijského letounu na lince MH17. Čtvrtého obžalovaného, ruského občana Olega Pulatova, zprostil viny pro nedostatek důkazů. Dopravní letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo podle soudu v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrovalo Rusko.
Finsko chce utratit 139 milionů eur za ploty na hranicích s Ruskem
Finská vláda dnes navrhla vynaložit 139 milionů eur (3,4 miliardy korun) na výstavbu plotů podél části hranice s Ruskem, informovala agentura Reuters. V Helsinkách rostou obavy z nelegálních přechodů hranice poté, co Rusko vyhlásilo kvůli své válce na Ukrajině částečnou mobilizaci a ze země začaly prchat tisíce Rusů.
Finská vláda se také domnívá, že by Rusko mohlo v rámci hybridní války posílat na hranice množství žadatelů o azyl. Evropská unie z podobného počínání již dříve obvinila Bělorusko, když v druhé polovině minulého roku na bělorusko-polské hranici uvázly stovky migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky.
Hlavní finské politické strany podpořily výstavbu plotu na částech hranice Finska s Ruskem již v říjnu. Vláda dnes uvedla, že chce na opatření vynaložit až 139 milionů eur místo původních šesti milionů eur.
Úřad pohraniční stráže země oznámil, že nakonec hodlá vybudovat 130 až 260 kilometrů plotů, přičemž se zaměří především na hraniční přechody na jihovýchodě Finska.
Finsko, které se uchází o členství v západní vojenské alianci NATO, má za sebou válečné konflikty s Ruskem. Lesy zarostlá hranice, která dosahuje délky 1340 kilometrů, je z velké části označena pouze značkami a ochrannými páskami.
CNN: V USA se tenčí zásoby zbrojních systémů potřebných pro Ukrajinu
Spojeným státům docházejí vysoce moderní zbraňové systémy a munice, které by mohly dodávat Ukrajině. S odvoláním na americké představitele obeznámené se situací o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN.
Nápor na zbrojní zásoby a schopnost amerického průmyslu dostát poptávce patří ke klíčovým problémům, s nimiž se potýká administrativa prezidenta Joea Bidena. USA posílají Ukrajině k jejímu boji proti ruské armádě zbraně za miliardy dolarů.
Jeden ze zdrojů řekl CNN, že po devíti měsících zásobování Kyjeva se zásoby tenčí a že existuje „konečné množství“ nadbytečných zásob, které mohou USA poslat. Obavy panují zejména kolem toho, zda USA budou schopné dostát ukrajinským požadavkům na dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů a střel Stinger. Pochybnosti jsou i o dostatečně rychlé výrobě střel HARM, raket GLMRS pro systémy HIMARS a protitankových střel Javelin, byť USA výrobu těchto zbraní navýšily.
CNN upozorňuje, že po stažení z Afghánistánu a změně úkolů v Iráku USA poprvé po dvou desetiletích nejsou zapojeny do žádného konfliktu a nemají potřebu vyrábět množství munice. Připravenost USA k boji ale není ohrožena, protože zbraně posílané Ukrajině nepocházejí ze zásob určených k nepředvídatelnému zásahu americké armády.
Tenčící se zásoby jsou předmětem debaty na ministerstvu obrany. Zdroje uvádějí, že USA nedopustí, aby byla ohrožena jejich vlastní bojová připravenost, a každá zásilka Ukrajině se měří jejím důsledkem pro americké strategické rezervy a bojové plány.
Panují obavy, že americký průmysl nedokáže držet s poptávkou krok. Ani evropští spojenci nemohou dostát požadavkům ukrajinské armády, protože musejí zajistit zásobování svých vlastních jednotek. „Je to stále těžší. Mysleli jsme si, že ta válka skončí za několik dní, ale vidíme, že to mohou být roky. Jakmile se dodavatelské řetězce ztenčí, bude Západ těžko plnit požadavky,“ řekl Mike Quigley z výboru pro zvláštní informační služby Sněmovny reprezentantů.
Tiskový tajemník ministerstva obrany Patrick Ryder řekl, že USA budou Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Podle něj žádná dodávka zbraní na Ukrajinu neohrozila bojovou připravenost USA.
Ministr obrany Lloyd Austin ve středu řekl, že vše, oč Ukrajina žádá, jsou bojové systémy. „Jsme připraveni je poskytnout,“ řekl s připomínkou, že se k dalším zbraňovým dodávkám zavázalo šest dalších států.
V září Pentagon oznámil, že chce Ukrajině dodat 806 tisíc dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů. Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvedl, že množství munice dodávané Ukrajině je v porovnání s výrobními kapacitami a zásobami USA relativně malé, ale v některých případech už se zásoby dostaly na minimální úroveň potřebnou pro zajištění výcviku a bojových plánů. „Klíčové je, jak velké riziko jsou USA ochotné přijmout,“ uvedl. Podle něj se blíží limitu zásoby houfnic ráže 155 milimetrů, jež je schopno dodávat více než 12 jiných států.
Náměstek působící v Pentagonu Colin Kahl řekl, že nepřipadá v úvahu, aby dodávky Ukrajině vytvořily tlak na zásoby v USA a u jejich spojenců. „Po mnoha desetiletích čelíme konvenční válce vysoké intenzity a vyvolává to tlak nejen na zúčastněné země, ale i na průmysl těch, které pomáhají. Ministr Austin se od začátku zaměřil na to, aby zajistil, že na sebe nevezmeme přehnané riziko,“ řekl Kahl.
Debata o odčerpávání zásob na Ukrajinu se vede v době, kdy Pentagon dokončuje rozpočtové plány pro tento fiskální rok. Armáda pravidelně navyšuje požadavky na své financování, administrativa v úterý poslala Kongresu žádost o dalších 37,7 miliardy dolarů (890 miliard korun) na financování pomoci Ukrajině. Zahrnuje 21,7 miliardy dolarů pro Pentagon, který z nich má zčásti hradit nedostatek zbraní.
Nové poměry ve Sněmovně reprezentantů, v níž nyní budou mít většinu republikáni, mohou administrativě plány na pomoc Ukrajině zkomplikovat, uvádí CNN. Vůdce konzervativců Kevin McCarthy řekl, že republikáni nevydají Ukrajině bianko šek.
Ruští vojáci mají pod kontrolou 99 procent Luhanské oblasti, tvrdí vůdce LNR
Ruští vojáci mají pod kontrolou 99 procent ukrajinské Luhanské oblasti. Podle agentury RIA Novosti to dnes oznámil Leonid Pasečnik, vůdce samozvaného proruského útvaru Luhanská lidová republika (LNR). Rusko oblast na východě Ukrajiny považuje za své území.
„Malá část území LNR, sídlo Bilohorivka, velmi malá vesnice, která je podle mých informací úplně zničená, zpustošená. A další dvě velmi malá sídla,“ uvedl Pasečnik k místům, které nemají ruské jednotky nebo proruští separatisté pod kontrolou. Jedná se podle něj o jedno procento celého území Luhanské oblasti. Toto tvrzení nelze kvůli aktivním bojům v místě nezávisle ověřit.
V Luhanské a Doněcké oblasti, o kterých Rusko tvrdí, že je společně s Chersonskou a Záporožskou oblastí připojilo ke svému území, pokračují silné boje, oznámily podle agentury Reuters ukrajinské úřady. Ukrajinský generální štáb dnes ráno v pravidelném hlášení o situaci na bojišti uvedl, že ukrajinské síly odrazily několik útoků v okolí Bilohorivky a Stelmachivky, které leží v západní části Luhanské oblasti, v podstatě u hranic s Doněckou, respektive Charkovskou oblastí.
„Ve směru na Svatove a Kreminnu se ukrajinským vojákům podařilo protivníka o něco zatlačit. Místní obyvatelé uvedli, že slyší nedaleké boje,“ uvedl ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. „Ve směru na Bilohorivku Rusové bez ustání útočí ve snaze znovu dobýt území vesnice, která je úplně zničená,“ dodal Hajdaj.
Rusko začalo okupaci Ukrajiny v roce 2014 anexí Krymského poloostrova. Zmocnilo se také části Doněcké a Luhanské oblasti v Donbasu. Ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina vtrhla na Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Ruské síly od té doby dostaly pod kontrolu i takřka celou Luhanskou oblast, vítězství zde Putin vyhlásil 4. července. Učinil tak den poté, co se ukrajinská armáda stáhla z Lysyčansku, poslední zbývající bašty odporu v tomto regionu. Ukrajinci nicméně od té doby zahájili v několika směrech protiofenzivu.
Ukrajinský prezident zmírnil své doposud jednoznačné tvrzení, že raketu, jež dopadla v Polsku, vystřelili Rusové. Neví to na 100 procent, řekl.
Dohoda o vývozu ukrajinského obilí bude prodloužena, potvrdila Moskva
Rusko schválilo prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí, oznámilo dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Dohoda poprvé uzavřená v červenci umožnila obnovit vývoz ukrajinských zemědělských produktů z několika černomořských přístavů, které do té doby Rusko blokovalo. Platila do 19. listopadu, její prodloužení Moskva schválila beze změny ve stejném formátu jako doposud, napsala agentura TASS.
O prodloužení dohody o 120 dnů dříve informoval ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov a podle TASS ho potvrdil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož země společně s OSN dohodu zajišťuje. Generální tajemník OSN António Guterres dohodu rovněž přivítal.
„Černomořská iniciativa bude prodloužena o 120 dnů,“ napsal Kubrakov. Jde podle něho o „další důležitý krok v boji proti globální potravinové krizi“. Uvedl také, že strany se na prodloužení domluvily v Istanbulu.
Dohoda se prodlužuje v případě, že ani jedna ze stran nemá námitek, uvedla ruská diplomacie. „Žádné námitky vzneseny nebyly,“ dodalo ministerstvo. „Jakékoliv pokusy využít humanitární koridor v Černém moři pro vojenské provokace ale budou rozhodně potlačeny,“ píše se v prohlášení.
Rusko po začátku invaze na Ukrajinu ze 24. února zablokovalo její černomořské přístavy, čímž výrazně klesl objem vývozů zemědělských výrobků z této východoevropské země. Propad ukrajinského exportu obilí vedl ke zvýšení světových cen potravin a vyvolal obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě. Ukrajina i Rusko jsou předními světovými producenty obilí, rostlinných jedlých olejů a hnojiv. Šéf OSN dohodu o vývozu těchto komodit považuje za klíčovou pro snížení cen potravin a hnojiv a k tomu, aby se podařilo zažehnat globální potravinovou krizi.
V Istanbulu funguje mezinárodní koordinační centrum (JCC), které dohlíží na bezpečný vývoz obilí z ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Za necelé čtyři měsíce z nich vypluly lodě s více než 11 miliony tun nákladu, píše agentura AFP.
Polsko brzy vědělo, že spadená raketa je z Ukrajiny, čekalo ale na USA, píše tamní list
O tom, že východopolský Przewodów zasáhla raketa odpálená z Ukrajiny, a ne ruská střela, vláda ve Varšavě věděla velmi brzy. Polští představitelé ale byli v rozpacích, jak tuto informaci sdělit veřejnosti, a čekali na Spojené státy. S odvoláním na zdroje v polské a ukrajinské vládě to napsal polský list Gazeta Wyborcza.
Ukrajinci odpálili dvě nebo tři střely sovětské výroby S-300, aby zničili ruskou raketu mířící na dobrotvirskou elektrárnu. Ruská střela Ch-101 neletěla ale přímo na cíl, manévrovala ve snaze zmást ukrajinskou protivzdušnou obranu. A dostala se mezi Lvov a polskou hranici, píše Gazeta Wyborcza. Jedna z ukrajinských střel ruskou raketu zasáhla, ale u další selhal sebedestrukční systém, takže letěla dál. Její úlomky pak dopadly v 15:40 SEČ v Przewodowě, kde kvůli tomu zemřeli dva muži.
Už kolem 19:00 SEČ polští činitelé věděli, že v zemědělské oblasti na východě země dopadla raketa vypálená z Ukrajiny. Polské úřady totiž dostaly informace ze speciálního radarového letounu kroužícího nad Polskem. Sledoval rakety letící na Ukrajinu a zaregistroval dráhu letu střely Ch-101. Ukázalo se, že úlomky, které dopadly na polské straně hranice, nebyly z ní. Letoun zaznamenal také dráhy letů ukrajinských S-300.
Kolem 19:00 SEČ zasedli šéfové polských obranných a bezpečnostních složek, které narychlo svolal premiér Mateusz Morawiecki. Gazeta Wyborcza píše, že účastníci schůzky jí řekli, že už tehdy bylo jasné, jaká raketa spadla v Przewodowě.
„Zavládlo zděšení, jak to sdělit veřejnosti,“ píše list. Polsko během současné ruské invaze na Ukrajinu patří k největším spojencům Kyjeva, poskytuje mu humanitární i vojenskou pomoc, hraje také klíčovou roli v logistice vojenských dodávek.
Poláci se rozhodli počkat na informace z Bílého domu. Problém ale byl, že americký prezident Joe Biden spal po návratu ze summitu G20 v Indonésii. Ve čtvrtek nad ránem SEČ řekl, že „vzhledem k trajektorii (rakety) je nepravděpodobné, že byla vypálena z Ruska“.
Polští představitelé byli do té doby ve svých vyjádřeních velmi opatrní. Prezident Andrzej Duda ve svém nočním vystoupení mluvil o tom, že jde o raketu sovětské výroby a že není jisté, kdo ji vystřelil.
Duda byl v kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který ho ujišťoval, že šlo o ruskou raketu a že pro to má důkazy, uvádí Gazeta Wyborcza. Tak to tvrdili velitelé ukrajinské armády, v čele se náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným, a Zelenskyj nechtěl zpochybňovat jejich názory.