Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Kyjevem otřáslo několik explozí, podle ukrajinských úřadů útočily drony Ruska

Centrem Kyjeva ráno otřáslo několik explozí. Na telegramu to oznámil starosta metropole Vitalij Kličko, několik výbuchů hlásili také svědci agentur Reuters a AFP. Útoky měly na svědomí bezpilotní letouny Ruska, uvedl následně Kličko i šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.Ukrajinská metropole byla spolu s dalšímu ukrajinskými městy přesně před týdnem cílem masivních ruských útoků.

Krátce před prvním výbuchem se Kyjevem rozezněly poplašné sirény. Kličko na sociálních sítích informoval o explozích v kyjevské Ševčenkivské čtvrti v centru města. Tam podle něj drony, které při zásahu cíle vybuchnou, způsobily požár v nerezidenční budově a poškodily obytné domy. Na místě zasahují hasiči a záchranáři.

„Informace o obětech se ujasňují,“ napsal Kličko.

Ministři zahraničí EU schválí další vojenskou podporu Ukrajině

Další podpora Ukrajině, která čelí zesíleným útokům ruských okupačních sil, bude zásadním tématem dnešního jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie v Lucemburku. Ministři by měli schválit vyčlenění dalších peněz na nákup zbraní pro Kyjev, stejně jako vytvoření unijní výcvikové mise pro ukrajinské vojáky. Chystají se také schválit sankce proti činitelům Íránu odpovědným za tvrdé potlačování demonstrací proti tamnímu režimu.

V okolí dvou měst na Donbasu se vedou tvrdé boje, uvedl Zelenskyj

V okolí měst Soledar a Bachmut, která leží ve východoukrajinském Donbasu, se vedou velmi tvrdé boje. Ve svém pravidelném večerním hlášení to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bachmut je dalším cílem ruských ozbrojených sil při jejich pomalém postupu Doněckou oblastí od doby, co v červnu a červenci dobyly klíčová průmyslová města Lysyčansk a Severodoněck.

„Klíčovými ohnisky na Donbasu jsou Soledar a Bachmut,“ uvedl Zelenskyj ve svém videoposelství. „Odehrávají se tam velmi tvrdé boje,“ dodal podle agentury Reuters. Soledar leží severně od Bachmutu.

Ukrajina vypsala odměnu za bývalého velitele doněckých separatistů Strelkova

Ukrajinská vojenská rozvědka vypsala odměnu 100 tisíc dolarů (2,5 milionu korun) za dopadení bývalého vrchního velitele doněckých separatistů Igora Girkina, který je známý též jako Strelkov. Informovala o tom dnes agentura DPA. Strelkov býval důstojníkem ruské tajné služby FSB a v poslední době pobýval v Rusku. Podle vyjádření jeho manželky na sociálních sítích nedávno odjel na ukrajinskou frontu.

Strelkov je jedním z obžalovaných ze sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou z roku 2014. V době neštěstí působil v povstaleckém Donbasu jako "ministr obrany". Později se vrátil zpět do Ruska. V uplynulých měsících Girkin na sociálních sítích několikrát ostře kritizoval Kreml za postup v invazi na Ukrajinu.

"Ukrajinská vojenská rozvědka zaručuje výplatu 100 tisíc dolarů za předání Igora Girkina (Strelkova) do ukrajinského zajetí," napsala dnes tajná služba na své webové stránce.

Americký Institut pro studium války obvinil Rusko z masivních nucených deportací Ukrajinců, které by podle něj mohly být označeny za etnické čistky

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své pravidelné analýze obvinil Rusko z masivních nucených deportací Ukrajinců, které by podle něj mohly být označeny za etnické čistky. Informovala o tom dnes ruskojazyčná verze serveru BBC News.

ISW poukázal na zprávy ruských úřadů z minulého týdne, podle nichž bylo několik tisíc dětí z jihoukrajinské Chersonské oblasti, zčásti okupované Moskvou, umístěno do zotavoven a dětských táborů v Rusku, zatímco na jihu Ukrajiny pokračuje ukrajinská protiofenziva. O přesunu dětí na ruské území informovala v pátek agentura RIA Novosti s odvoláním na ruského vicepremiéra Marata Chusnullina.

Jeden z ruských úřadů také už dříve přiznal, že děti z Ruskem ovládaných oblastí Ukrajiny, které se podle něj staly sirotky, byly dány k adopci do ruských rodin. Později toto sdělení stáhl. Pokud by se informace prokázala, mohlo by to znamenat porušení mezinárodní úmluvy o prevenci genocidy, píše BBC.

Dnes ráno ukrajinská armáda obvinila proruské bojovníky, že z okupovaných teritorií vyhánějí civilní obyvatele, aby v jejich domovech mohli být ubytováni ruští důstojníci.

Generální štáb ukrajinské armády ve své pravidelné zprávě na facebooku napsal, že k vyhánění ukrajinského obyvatelstva dochází například ve městě Rubižne v Luhanské oblasti, které má pod kontrolou Rusko. Zprávy ukrajinských zdrojů rovněž hovoří o tom, že po obnově silně poničeného ukrajinského města Mariupol by tam měli být přesídleni lidé z Ruska.

Bavorský premiér chce, aby německá města chránily protivzdušné systémy

Bavorský premiér Markus Söder navrhuje, aby velká německá města chránily moderní systémy protiletecké a protiraketové obrany. Řekl to v deníku Bild. Německo tento týden dodalo na Ukrajinu vysoce moderní systém IRIS-T SLM, který zatím nemá ve výzbroji ani bundeswehr.

"Nestačí, abychom chránili jenom naše partnery, musíme to samé udělat i ve vlastní zemi," řekl Söder, který je šéfem konzervativní Křesťanskosociální unie (CSU). Chce, aby nad Německem vznikl ucelený ochranný deštník.

Americký list Washington Post informuje o tom, že Irán plánuje poslat do Ruska bojové drony a rakety krátkého doletu. V poslední době se objevují zprávy, podle kterých by Rusko mělo mít potíže s nedostatkem raket.

Rusko podle britské vojenské rozvědky v boji na Ukrajině zřejmě spotřebovává více munice, než zvládne vyrobit. Stav zhoršily pondělní raketové útoky.

Rusko v bojích na Ukrajině pravděpodobně spotřebovává více munice pokročilých typů, než kolik je schopno vyrobit. Dnes o tom ve svém pravidelném hlášení informuje britská vojenská rozvědka.

"Ruský obranný průmysl zřejmě není schopen vyrábět munici pokročilých typů v takové míře, jak se od něj očekává," uvádí na twitteru britská vojenská rozvědka.

Ruská armáda v pondělí odpálila více než 80 raket na ukrajinská města, podle Moskvy šlo o odplatu za útok na strategický Krymský most spojující ruské vnitrozemí s Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Tyto raketové údery podle Londýna znamenají další výrazné ztenčení ruských zásob raket dlouhého doletu, což pravděpodobně do budoucna omezí schopnost ruské armády útočit na takové množství cílů, jak by si přála.

Při pondělních raketových útocích bylo zasaženo více ukrajinských měst, včetně Kyjeva. Zemřelo asi 20 lidí, více než 100 dalších utrpělo zranění. Rakety výrazně poničily ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasáhly ale i civilní objekty.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že další masivní údery na Ukrajinu nejsou nutné, ale že zopakuje útoky na cíle, které se mu doposud nepodařilo zasáhnout.

Mezi oběťmi útoku na cvičišti na západě Ruska nejsou civilisté, uvedl gubernátor

Mezi oběťmi sobotního útoku na vojenském cvičišti v ruské Belgorodské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou nejsou civilisté, oznámil dnes gubernátor tohoto regionu Vjačeslav Gladkov. Dva ozbrojenci z některé z postsovětských republik zastřelili podle ruské vojenské správy 11 dobrovolníků hlásících se do války na Ukrajině, dalších 15 zranili. Agentura Reuters uvedla, že tato událost znamená další ránu pro ruskou armádu.

Střelci v ruském výcvikovém centru byli Tádžikové, řekl poradce Zelenského

Nejméně 11 lidí zahynulo a dalších 15 utrpělo zranění při střelbě ve výcvikovém středisku v jihoruském Belgorodu nedaleko ukrajinských hranic. Do vojáků, kteří přijeli dobrovolně bojovat na Ukrajinu, začali střílet dva z nich. Podle Oleksije Arestovyče, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského citovaného dnes agenturou Reuters, šlo o dva Tádžiky, kteří se s ostatními hádali kvůli náboženství.

Ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany v sobotu uvedla, že útočníci původem z nejmenovaného bývalého sovětského státu byli zabiti. Reuters dodává, že tádžický původ útočníků zatím nelze ověřit z jiného zdroje než od Arestovyče.

Nejméně jedenáct lidí zahynulo a dalších patnáct utrpělo zranění při střelbě ve výcvikovém středisku v jihoruském Belgorodu nedaleko ukrajinských hranic. Do vojáků, kteří přijeli dobrovolně bojovat na Ukrajinu, začali střílet dva z nich, původem z nejmenovaného bývalého sovětského státu. Útočníci byli zabiti, dodala ruská média.

Americká kosmická společnost SpaceX bude dál platit internetové služby na Ukrajině navzdory tomu, že satelitní síť Starlink prodělává, uvedl majitel SpaceX a nejbohatší muž světa Elon Musk na svém twitteru.

Webové stránky bulharské vlády, prezidenta a dalších důležitých institucí v sobotu napadli hackeři. Podle vyšetřovací služby přišel kyberútok z území Ruské federace. „Je to útok na bulharský stát,“ reagoval bulharský generální prokurátor Ivan Gešev.

Obyvatelé Západu nechtějí ustupovat Rusku

Většina obyvatel západních zemí nemá chuť ustoupit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v rámci případné dohody, která by mohla ukončit jeho válečné tažení na Ukrajině. Uvedl to britský list The Guardian s odkazem na průzkum, podle kterého je na Západě také silná podpora přísnějších sankcí vůči Moskvě a další pomoci Kyjevu. V dalších státech jsou ale názory více proruské.

„Pokud Putin spoléhá na slábnoucí odhodlání Západu, tento průzkum naznačuje další špatné zprávy pro jeho vojenské tažení,“ uvedl Joel Rogers de Waal, který vede akademickou sekci agentury YouGov. „Není na tom ale mezinárodní shoda,“ dodal.

Průzkum, který zjišťoval veřejné mínění v 25 největších zemích světa, se uskutečnil mezi 24. srpnem a 22. zářím. Vyplynulo z něj, že z třinácti západních zemí podporuje zachování či zpřísnění sankcí vůči Rusku deset zemí; Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Španělsko, Polsko, Británie, USA, Austrálie a Kanada. Vymykaly se Řecko, Maďarsko a Itálie. Mnoho obyvatel Západu bylo pro zpřísnění odvetných opatření i za cenu, že by se jejich životní náklady mírně zvýšily.

Z vojenského hlediska mnoho lidí podporovalo pomoc NATO ukrajinským silám, včetně dodávek zbraní, výcviku vojáků, či kybernetické a informační války zaměřené na ruskou vládu. Přímá vojenská účast Severoatlantické aliance ale měla na Západě jen malou podporu. Ve většině zemí pro ni hlasovalo zhruba třicet až čtyřicet procent lidí, v Německu jen dvacet procent. Většina západních respondentů také projevila jen malou ochotu ke kompromisu s Kremlem ohledně ukončení konfliktu.