Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 15. října 2022
V ruské Belgorodské oblasti vypukl požár v ropném skladu
V ruské Belgorodské oblasti nedaleko hranice s Ukrajinou v sobotu vypukl požár ve skladu ropy. Informoval o tom ruskojazyčný server BBC s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova, podle nějž se tak stalo po ostřelování lokality ukrajinskou armádou.
„Opět jsme byli svědky ostřelování. Jedna ze střel zasáhla sklad ropy v Belgorodské oblasti. Hasiči již s požárem bojují, šíření plamenů nehrozí,“ napsal Gladkov na sociální síti Telegram. Později uvedl, že požár již byl uhašen.
Agentura TASS napsala, že v ropném skladu u obce Razumnoje byla poškozena jedna z deseti nádrží. Razumnoje se nachází asi 11 kilometrů od města Belgorod. Nezávislí pozorovatelé připomínají, že z Belgorodu a okolí je ostřelováno ukrajinské území, a tak se může jednat o odvetné akce ukrajinské armády. Přes Belgorod rovněž proudí zásoby k ruským jednotkám, které se pokoušejí dobýt celou oblast ukrajinského Donbasu.
Do Běloruska přijeli první ruští vojáci, budou součástí společného uskupení
Do Běloruska dorazili první ruští vojáci, kteří budou součástí nového společného vojenského uskupení, informovalo v sobotu běloruské ministerstvo obrany. Na jeho vzniku se začátkem týdne dohodl běloruský prezident Alexandr Lukašenko s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Představitelé běloruské armády uvedli, že cílem tohoto uskupení je posílit ochranu a obranu běloruské hranice a snížit vojenskou aktivitu v příhraničí. Podle Minsku jde výhradně o obranný projekt. Běloruské ministerstvo obrany zveřejnilo video, na kterém běloruské vojačky vítají ruské vojáky chlebem a solí.
Z běloruského území vstoupili ruští vojáci na začátku invaze na Ukrajinu při ofenzivě směrem na Kyjev. Ruská armáda podle Kyjeva nadále z běloruského území podniká na Ukrajinu raketové útoky.
Odborník: Ukrajina má ve válce slušnou šanci na vítězství
Podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově Ondřeje Ditrycha má ukrajinská armáda slušnou šanci, že se jí podaří osvobodit velkou část svých okupovaných území a to včetně těch, které nedávno anektovalo Rusko. „Dlouhodobě vidím jejich navrácení do ukrajinských rukou, ať už silou nebo mírovou cestou, jako vysoce pravděpodobnou,“ řekl Ditrych deníku E15. „Větší oříšek může být Krym, protože ten je pro Kreml důležitý i z hlediska jeho vojenské pozice vůči NATO,“ podotýká expert.
Ditrych je dále přesvědčen, že ruská mobilizace situaci na bojišti výrazně nezmění. „Dá se očekávat spíš pokračující ukrajinský postup, který se někde zastaví. Poté může nastat dílčí zmrazení konfliktu, které mohou následovat buď jednání, nebo další ofenzíva anebo ruská protiofenzíva,“ vypočítává odborník.
Připomněl také, že se válka stává i kvůli mobilizaci v Rusku velice nepopulární. Putinovo rozhodnutí povolat do zbraně nové rekruty tedy může mít pro Moskvu spíše negativní efekt.
Čerstvě mobilizovaní ruští záložníci, kteří byli posláni do bojů na Ukrajinu, mají podle všeho horší výstroj než v oblasti už delší dobu působící vojáci. Ve své pravidelné zprávě týkající se ruské invaze na Ukrajinu o tom informuje britská vojenská rozvědka.
Ukrajina nasadila na jihu země německý systém protivzdušné obrany
Ukrajina na jihu země nasadila systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM, který jí před několika dny dodalo Německo. V noci na sobotu ruská armáda ostřelovala několik míst v Dněpropetrovské oblasti a město Záporoží, raketový útok je hlášen z Kyjevské oblasti, informují ukrajinské úřady na sociálních sítích.
Ukrajina je první zemí na světě, která nejmodernější systém protivzdušné obrany IRIS-T používá. Německo první z několika slíbených kusů urychleně dodalo v týdnu, na jehož začátku země čelila nejničivějším raketovým útokům na civilní cíle a energetickou infrastrukturu za skoro osm měsíců trvající ruské invaze.
Šéf správy Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko v sobotu informoval, že Rusové ostřelovali tři obce v jeho regionu. Nikopol zasáhlo 50 střel, zranění utrpěli dva lidé, kteří byli převezeni do nemocnice. Zasaženo bylo více než deset obytných domů, dopravní firma, několik skladů, kanceláří nebo automobily.
Na Záporoží v noci podnikly několik útoků drony, nad ránem potom Rusové na toto město vystřelili deset raket S-300, uvedl šéf oblastní správy Aleksandr Staruch. Poničena byla řada objektů energetické a průmyslové infrastruktury, oznámil s tím, že informace o případných zraněných nebo obětech se upřesňují. Ruská raketa zasáhla také blíže nespecifikovanou obec v Kyjevské oblasti, informoval šéf místní správy Oleksij Kuleba. Útok se obešel bez obětí.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc na obranu proti ruské invazi za 725 milionů dolarů, zhruba 18,3 miliary korun. V sobotu to oznámilo americké ministerstvo obrany. Podle nařízení prezidenta Bidena mají být peníze čerpány na obranné předměty a služby ministerstva obrany a vojenské vzdělání a výcvik. Pentagon dodal, že nová zásilka pomoci zahrnuje munici pro raketové systémy HIMARS, dělostřelecké granáty, protitankové zbraně či transportní vozidla Humvee.
Francouzský mlékárenský gigant Lactalis zachová aktivity v Rusku
Největší mlékárenská společnost na světě Lactalis zachová své aktivity v Rusku, aby zde zásobovala místní trh potravinami. Konkurenční firma Danone předtím oznámila, že se vzdá kontroly nad svým mlékárenským podnikáním v zemi. „V této fázi jsme se rozhodli, že v Rusku zůstaneme,“ řekl mluvčí Lactalis. „Domníváme se, že plníme své poslání a zajišťujeme výživu civilního obyvatelstva,“ dodal.
V reakci na invazi Ruska na Ukrajinu se mnoho nadnárodních společnosti rozhodlo zbavit svých ruských aktivit. Oznámení Danone přišlo po prohlášení automobilky Nissan z počátku tohoto týdne, že se zbaví svých aktivit ve prospěch ruského státu. Některé západní potravinářské firmy se podobně jako Lactalis nakonec rozhodly zachovat svoji přítomnost v Rusku s odkazem na svoji roli v dodávkách základních potravin.
Soukromá společnost Lactalis má v Rusku čtyři výrobní závody zpracovávající místní mléko a přibližně 1900 zaměstnanců. Loni se Rusko na celkových tržbách firmy 22 miliard eur (asi 541 miliard korun) podílelo zhruba jedním procentem.
Zprávy ze dne 14. října 2022
Ruská Belgorodská oblast znovu čelila ostřelování, hořela tam elektrická stanice
Po ostřelování ruského Belgorodu nedaleko od hranic s Ukrajinou vznikl požár v elektrické stanici, uvedldnes gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Podle informačních kanálů na sociálních sítích začalo hořet nedaleko tepelné elektrárny Luč v Belgorodu a některé čtvrti ve městě se ocitly bez proudu.
Belgorodská oblast se stala terčem ostřelování také ve čtvrtek. Výbuch muničního skladu ve vesnici u Belgorodu, který podle Ruska nastal kvůli ukrajinskému ostřelování, si podle dnešního oznámení federální kriminální ústředny vyžádal oběti na životech. Ústředna neupřesnila jejich počet, uvedla ale, že jsou mezi nimi příslušníci ruské národní gardy. Přímo v Belgorodu pak ve čtvrtek raketa zasáhla 16podlažní obytný dům.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak čtvrteční ostřelování Belgorodu připsal Rusku. "Rusko vystřelilo raketu směrem na (ukrajinský) Charkov, ale něco se pokazilo a raketa zasáhla obytnou budovu v ruském Belgorodu," napsal na twitteru.
Meduza: Putin by chtěl dočasné příměří, aby se mohl připravit na další útoky
Ruský prezident Vladimir Putin chce dojednat dočasné příměří s Ukrajinou, aby se mohl připravit na další rozsáhlou ofenzivu začátkem nadcházejícího roku, uvedl dnes portál Meduza s odkazem na nejmenované zdroje blízké Kremlu a ruské vládě. Ruští představitelé v poslední době ujišťují, že si přejí obnovu přerušených diplomatických jednání s Kyjevem. Ukrajina ale uvádí, že mírová jednání v době, kdy její vojska postupují, pro ni nejsou výhodná. Ukrajina koncem léta přešla do protiofenzivy a vytlačila ruské vojáky ze severovýchodu země i z části jihu.
Kreml se nyní snaží přesvědčit západní lídry a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby dotlačili Ukrajinu zpět k jednacímu stolu, napsala Meduza. Putinův argument přitom je, že je potřeba předejít dalším civilním obětem. Putin ale přitom nehodlá válku ukončit, chce dosáhnout jen dočasného příměří, aby získal čas na novou rozsáhlou ofenzivu v únoru a březnu 2023.
Ruské úřady jsou během jednání ochotny nabídnout stažení ruských vojáků alespoň z části ovládnuté Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl jeden ze zdrojů Meduzy. Putin ale chce, aby si Rusko uchovalo kontrolu nad celým Donbasem na východě Ukrajiny, a o ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014, se nehodlá bavit vůbec.
Putin v polovině září na setkání s indickým premiérem Naréndrou Módím o bojích na Ukrajině řekl, že Rusko udělá "vše pro to, aby to všechno skončilo co nejdřív". Kyjev zároveň Putin obvinil, že se snaží "dosáhnout vojenskou cestou svých cílů" a diplomatická jednání odmítá.
Jednání o mírovém řešení války na Ukrajině mezi Moskvou a Kyjevem skončila bez výsledku už na jaře. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v rozhovoru s Meduzou poukázal na to, že nyní by pro Ukrajinu dojednání příměří v té podobě, v jaké ho chce Rusko, nebylo výhodné.
"Co vůbec Ukrajině dá příměří podle ruského scénáře? Fixaci de facto nové linie rozdělení a rychlé vytvoření ruských zákopů na dočasně okupovaných územích," sdělil Podoljak. "Opravdu si někdo může myslet, že na to přistoupíme? Obzvlášť teď na pozadí protiofenzivy," podtrhl Podoljak.
Ukrajina nicméně opakuje, že rozhovory jako takové neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
Do Běloruska v nejbližších dnech dorazí ruští vojáci, sdělil běloruský činitel
Do Běloruska v nejbližších dnech dorazí ruská vojska, uvedl dnes podle státní běloruské agentury Belta představitel běloruského ministerstva obrany. V pondělí běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl na vytvoření společného bělorusko-ruského uskupení vojsk, a obvinil Severoatlantickou alianci, že zvažuje proti Bělorusku agresi.
"Doslova v nejbližších dnech na území Běloruské republiky začnou přijíždět vojska ruské složky Regionálního uskupení vojsk," sdělil Viktar Tumar, který zastává pozici zástupce náčelníka generálního štábu běloruských sil pro vědeckou činnost.
Právě z běloruského území podnikli ruští vojáci na začátku ruské invaze na Ukrajinu neúspěšnou ofenzivu směrem na Kyjev. Běloruští představitelé ale tvrdí, že nové bělorusko-ruské vojenské uskupení má čistě obranný charakter. Lukašenko v pondělí obvinil Severoatlantickou alianci, konkrétně Polsko a Litvu, a také Ukrajinu, že připravují agresi vůči Bělorusku, a to včetně jaderných útoků.
Lukašenko nadále Rusku propůjčuje běloruské území k podnikání raketových útoků na Ukrajinu, tvrdí Kyjev i například běloruská opoziční monitorovací skupina Belaruski Hajun. Otazník ale visí nad tím, zda se do bojů na Ukrajině zapojí přímo běloruská vojska nebo zda Ukrajině hrozí další pozemní útok vedený z Běloruska.
Opoziční portál Naša Niva ve čtvrtek napsal, že se v Bělorusku připravuje skrytá mobilizace. Dnes Bělorusko zavedlo režim protiteroristické operace, čímž posílilo pravomoci bezpečnostních složek.
Putin označil možná jednání s Bidenem za nepotřebná
Ruský prezident Vladimir Putin nepovažuje za nutné, aby jednal se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Putin to podle agentury TASS řekl novinářům v Astaně, kde se během dvou dnů zúčastnil několika summitů. Putin dnes také prohlásil, že se v Rusku v dohledné době neplánuje další vlna mobilizace a další masivní údery na "ukrajinské objekty" nejsou nutné. V pondělí Rusko podniklo mohutné vzdušné útoky napříč celou Ukrajinou, které zasáhly civilní objekty, podle Kyjeva zabily nejméně 19 lidí, zranily asi 100 dalších a přerušily dodávky elektřiny.
Možné setkání s Bidenem, například v listopadu na summitu zemí G20 v Indonésii, podle Putina nemá smysl. "Nepovažuji to za nutné, upřímně řečeno. Zatím pro taková jednání ani není platforma," sdělil ruský prezident. Biden tvrdě odsoudil pondělní ruské raketové útoky na Ukrajinu nebo nedávný pokus Moskvy anektovat část ukrajinského území a ostře také kritizuje, že Putin mluví o možnosti použití jaderných zbraní.
Putin dnes také uvedl, že částečná mobilizace, kterou koncem září vyhlásil, skončí zhruba za dva týdny. "V dohledné době není potřeba částečnou mobilizaci rozšiřovat," okomentoval vyhlídky, že by se Rusko mohlo pokusit povolat do zbraně víc než původně deklarovaných 300 tisíc záložníků.
Rusové - a i hodnostáři - si stěžují na policejní zátahy kvůli mobilizaci
Ruský senátor Andrej Klišas dnes podle ruských médií označil za nezákonné zátahy, které policie pořádá na zmobilizovatelné muže v ulicích ruských měst, v dopravě a ve veřejných budovách. O zátazích v Moskvě a Petrohradu v předchozích dnech informovaly sociální sítě a nyní si na ně ve státních médiích stěžují i vysoce postavení hodnostáři.
"Nelze všechny popadnout na ulici a potom v sídle vojenské správy zjišťovat, zda občan odpovídá kritériím mobilizace. A tím spíše je nepřípustné toto objasňovat po odeslání občana do mobilizačního střediska," prohlásil zákonodárce.
Na "nekorektní" povolávání záložníků do armády si postěžovala podle státní agentury TASS i úřední ombusdmanka Taťjana Moskalkovová, která dříve u policie dosáhla generálské hodnosti. Většina Rusů chce podle ní narukovat dobrovolně, a proto je ponižuje, když za nimi přijdou s povolávacím rozkazem v noci.
"Myslel jsem si, že historky o zátazích jsou falešné, ale informovali mě lidé, které osobně znám a plně jim důvěřuji," uvedl Kirill Kabanov, který je členem poradního sboru prezidenta Vladimira Putina pro lidská práva. Kabanov informoval o případu, kdy policisté při zátahu v metru na lidi vyhýbající se službě v armádě odvedli i pracovníka dopravního podniku.
"Soudruzi náčelníci, uvědomujete si, že se dopouštíte bezpráví a vytváříte ve společnosti nepřátelství vůči všemu, co se děje? Takové počínání způsobuje větší škody než ukrajinská propaganda," zdůraznil Kabanov a apeloval, aby vše prověřila prokuratura.
Poslanec Maxim Ivanov mezitím informoval, že z výcvikového střediska v posádce Jelaň na Uralu museli poslat domů asi sedm stovek zmobilizovaných vojáků, kvůli chatrnému zdraví, anebo kvůli přehmatům při mobilizaci. "Ke kvalitě práce vojenských správ je stále více opodstatněných otázek," řekl poslanec, podle kterého zmíněné nedostatky znamenají ztrátu času vojenských instruktorů, který by mohli věnovat výcviku.
Moskevský poslanec Kirill Ščitov si dnes agentuře TASS postěžoval, že jeho synovi byl v rámci částečné mobilizace u vchodu do metra předán rozkaz, aby se dostavil na vojenskou správu, stejně jako všem mužům v branném věku. Poslanec se obrátil na vojenskou prokuraturu, aby vyjasnila, zda takový postup je v souladu se zákonem. Ščitov je členem bezpečnostního výboru moskevského sněmu a povolávací komise města. Jeho synovi je 18 let a měl s sebou průkaz studenta denního studia, na které se mobilizace nevztahuje.
"Částečnou" mobilizaci vyhlásil prezident Vladimir Putin 21. září. Podle úřadů má být do armády povoláno 300.000 záložníků, a to především s předchozími bojovými zkušenostmi. Podle neoficiálních zpráv má být povoláno do armády na milion mužů. Ve čtvrtek úřady v ruské Čeljabinské oblasti potvrdily smrt pěti lidí, kteří byli po mobilizaci vysláni do války na Ukrajině. První oficiální potvrzení, že zmobilizovaní vojáci byli zabiti na frontě, tak zaznělo pouhé tři týdny po vyhlášení "částečné" mobilizace, přestože ruské ministerstvo obrany na konci září slibovalo, že na frontu nepošle nevycvičené vojáky.
Francouzský potravinářský gigant Danone hledá kupce pro svou ruskou divizi. Prodej by mohl vést k odpisu až jedné miliardy eur.
Oprava mostu vedoucího z Ruska na okupovaný Krym potrvá asi do léta
Oprava Kerčského mostu, který minulý týden poškodila exploze, má být dokončena nejpozději do 1. července 2023, píše se v nařízení ruské vlády podle agentury TASS.
Stovky lidí v sobotu demonstrovali v Praze za podporu Ukrajiny
Několik stovek lidí dorazilo v sobotu odpoledne na pražské Václavské náměstí na shromáždění českých iniciativ podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Někteří nesou vlajky Ukrajiny, Evropské unie nebo NATO. Akce, která začala v 16:00, se koná u příležitosti Dne obránců Ukrajiny. Podobná shromáždění by dnes měla být i v dalších více než sedmdesáti městech v různých zemích.
„Chceme uctít památku padlých obránců Ukrajiny, poděkovat a podpořit ty, kteří nyní brání nejen svůj domov, ale i náš demokratický svět,“ uvedli organizátoři z iniciativy Občanský rozcestník a Hlas Ukrajiny. Chystají se mimo jiné utvořit lidský řetěz kolem pomníku svatého Václava. „Chceme chránit to, co je uvnitř - symbol svobody a demokracie. Chceme zdůraznit, že pomáháním Ukrajině, pomáháme sami sobě. Na frontě ukrajinská armáda bojuje za hodnoty celého civilizovaného světa,“ dodali.
Účastníci mají transparenty s hesly jako „Spojme se s EU, braňme se Kremlu“ nebo „Rusko je teroristický stát“. Žádají rovněž více zbraní pro Ukrajinu. Na místě jsou také tři stánky. V jednom je výstava válečných fotografií, druhý je reklamním stánkem Evropské unie a ve třetím se prodávají trička. Výtěžek půjde na sbírku, ze které se nakupují zbraně pro Ukrajinu. Pomoci by měl i prodej vlajek a odznaků.