Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko vyčlení 1,4 bilionu rublů na výměnu zahraničních letadel za domácí modely

Rusko plánuje vyčlenit ze svého státního investičního fondu 1,4 bilionu rublů (560 miliard korun) na výměnu zahraničních letadel za domácí modely. Západní sankce totiž zkomplikovaly přístup k náhradním dílům na opravy zahraničních letadel. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Letecké leasingové společnosti dostanou peníze na výměnu letadel Boeing a Airbus za nová letadla ruské výroby, včetně letounů Suchoj Superjet New a Irkut MS-21.

Ruským výrobcům letadel bude garantována poptávka leasingových společností, které stroje zprostředkují ruským leteckým společnostem, řekl dnes ruský ministr financí Anton Siluanov na zasedání rozpočtového výboru v dolní komoře ruského parlamentu.

Peníze na zaplacení tohoto programu budou přesměrovány z fondu národního bohatství. Rusko jej čím dál častěji používá k podpoře ekonomiky, na kterou po invazi Moskvy na Ukrajinu dopadly tvrdé západní sankce. Moskva po zahájení invaze uvedla, že fond, do kterého směřuje část příjmů z prodeje ropy, bude v letošním roce hlavním zdrojem financování rozpočtového deficitu.

Očekává se, že vyčleněné finance budou vyčerpány do roku 2030, uvedl zástupce ministerstva financí. Ruský letecký průmysl má v plánu do téhož roku vyrobit 1000 dopravních letadel ve snaze ukončit závislost na západních strojích, uvedl v září státní konglomerát Rostec.

Většinu strojů ruské flotily tvoří zahraniční dopravní letadla, na dílech ze zahraničí ale silně závisejí i letouny Suchoj ruské výroby. Ruské letecké společnosti včetně státního Aeroflotu už rozebírají ze západu pořízená letadla, aby si díly zajistily.

Podle jednoho zdroje z leteckého průmyslu bude už po jednom roce sankcí pro Rusko výzva, aby udrželo moderní letadla v chodu. Novější generace letadel, jako je A320neo, A350 nebo Boeing 737 MAX a 787, mají totiž technologii, kterou je zapotřebí neustále aktualizovat.

Velitel ruských invazních sil Surovikin přiznal, že situace na ukrajinské frontě je napjatá. Obzvlášť to podle něj platí o oblasti Chersonu.

OSN: Rusko zodpovídá za většinu zločinů spáchaných na začátku invaze na Ukrajinu

Moskva má podle zprávy vypracované pro Radu OSN pro lidská práva na svědomí valnou většinu zločinů spáchaných na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podle nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise existují pádné důvody k tomu tvrdit, že ve čtyřech ukrajinských oblastech se koncem února a v březnu děly válečné zločiny, byla tam porušována lidská práva i mezinárodní humanitární právo.

"Dopady těchto zločinů na ukrajinské civilní obyvatelstvo jsou obrovské. Ztráty lidských životů jdou do tisíců. Infrastruktura je zničena v obrovské míře," řekl předseda vyšetřovací komise OSN k Ukrajině Erik Möse. Její členové například zjistili, že ruské jednotky bez rozlišování cílů ostřelovaly obydlené oblasti, kterých se chtěly zmocnit, nebo útočily na civilisty, kteří se snažili utéct do bezpečí nebo se vydali pro základní životní potřeby. Komise takové incidenty vyšetřuje na více místech, jde podle ní o vzorec chování ze strany ruských vojáků.

Komise také shromáždila informace o mimosoudních popravách, nejen ve městě Buča na předměstí Kyjeva, které se na jaře stalo symbolem zvěrstev páchaných ruskou armádou, ale i v 16 dalších obcích. Měly 49 obětí, většinou bojeschopných mužů. Rusové takto popravili i 14letého chlapce a dvě ženy.

"Ruské ozbrojené síly jsou odpovědné za velkou většinu zjištěných zločinů, včetně válečných zločinů. Ukrajinské síly se také v některých případech dopustily porušení mezinárodního humanitárního práva, včetně dvou případů odpovídajících válečným zločinům," uvádí se ve shrnutí zprávy. Ukrajinští vojáci při těchto incidentech postřelili, zranili a mučili vojáky nadále neschopné boje.

Vyšetřování se týkalo Kyjevské, Sumské, Černihivské a Charkovské oblasti. Ruská armáda se po začátku invaze na Ukrajinu z 24. února neúspěšně snažila dobýt Kyjev, její jednotky se z těchto čtyř regionů stáhly.

Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva v období mezi 24. únorem a koncem března v těchto ukrajinských oblastech eviduje 1237 zabitých civilistů, z toho 112 dětí. Podotýká, že jejich skutečný počet ale bude pravděpodobně mnohem vyšší.

Moskva popírá, že by během takzvané "speciální vojenské operace" úmyslně útočila na civilní cíle, i když prakticky každý den ukrajinské úřady informují o zasažených obytných domech, autech, energetické infrastruktuře, někdy dokonce i o dětských hřištích. Ukrajinští představitelé říkají, že zločiny páchané ukrajinskými vojáky nezůstanou bez trestu, ale že takových případů je málo, píše agentura Reuters.

Ruské strategické bombardéry přelétly nad severním Tichomořím, uvedla Moskva

Dva ruské strategické bombardéry Tu-95MS v doprovodu stíhaček MiG-31 přelétly nad vodami Tichého oceánu, Beringova moře a Ochotského moře. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. NATO a Spojené státy dříve oznámily, že očekávají, že Rusko v nejbližší době uskuteční test svých jaderných sil.

Ruské ministerstvo misi označilo za "pravidelný let nad neutrálními vodami" v souladu s pravidly mezinárodního vzdušného prostoru. Trasu letu neupřesnilo, zmínka o přeletu nad Ochotským a Beringovým mořem však naznačuje, že vedla blízko Japonska a USA.

Přelet letounů schopných nést jaderné zbraně se uskutečnil v době vysokého napětí způsobeného agresí Ruska vůči Ukrajině. NATO, které tento týden provádí cvičení jaderné připravenosti, uvedlo, že očekává, že Rusko v nejbližší době uspořádá vlastní jaderné cvičení. Kreml dnes tyto informace nepotvrdil. Američtí představitelé uvedli, že v rámci ruského cvičení očekávají zkušební odpal balistických raket.

Prezident Vladimir Putin 21. září varoval, že Rusko je v případě nutnosti připraveno bránit "územní celistvost" Ruska všemi prostředky, včetně jaderných zbraní. Následující týden oznámil anexi čtyř ukrajinských oblastí, což Valné shromáždění OSN v drtivé většině odsoudilo jako nezákonný akt. Připojené regiony budou podle Putina zahrnuty pod ruský "jaderný deštník".

Bezpečnostní rada státu projednávala přípravu vládní cesty do Kyjeva

Bezpečnostní rada státu (BRS) se na dnešním jednání zabývala přípravou cesty vládní delegace do Kyjeva. V tiskové zprávě o tom informoval úřad vlády. Zasedání českých a ukrajinských ministrů je v plánu 31. října, podle dřívějších informací by do ukrajinské metropole mělo vyrazit asi šest členů české vlády. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dopoledne uvedl, že se BRS bude zabývat také situací v oblasti migrace.

O chystaném jednání české a ukrajinské vlády v Kyjevě informovala Strakova akademie při nedávném unijním summitu na Pražském hradě. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že se ještě dolaďuje přesné složení delegace podle toho, o čem se bude hlavně jednat. Do Kyjeva by mělo zamířit šest českých ministrů. Bezpečnostní rada se dnes zabývala přípravami cesty, sdělil bez dalších podrobností úřad vlády.

BRS jako obvykle projednala aktuální záležitosti související s NATO a EU, ale i bezpečnostní situací v ČR. Zabývala se i děním na Ukrajině. "Ministryně obrany a náčelník generálního štábu informovali členy BRS o současných hrozbách pro ČR a o možných změnách strategie obrany," uvedl úřad vlády v tiskové zprávě.

Rada se zabývala i ideovým záměrem, který má zajistit bezpečnost a odolnost klíčové infrastruktury státu prostřednictvím vybudování jednotné komunikační platformy. Schválila také plán cvičení orgánů krizového řízení a pro informaci dostala materiál o úpravě centrálního přehledu objektů důležitých pro obranu státu.

Rakušan dopoledne avizoval, že BRS bude jednat o nelegální migraci a jejích důsledcích. "O tom, co to znamená pro armádu, policii, celní správu, jak dát personálně tyto složky dohromady, aby kontroly na hranicích fungovaly," řekl. Za další důležité téma dnešního řádného zasedání rady označil pokračující válku na Ukrajině.

Ukrajinský parlament označil čečenskou Ičkerii za území dočasně okupované Ruskem

Ukrajinský parlament dnes přijal rezoluci, v níž prohlásil samozvanou Čečenskou republiku Ičkerii za území "dočasně okupované" Ruskou federací. Odsoudil také "páchání genocidy na čečenském národě".

"Rada podpořila uznání Čečenské republiky Ičkerie za dočasně okupovanou Ruskou federací a odsouzení spáchání genocidy na čečenském národu," uvedl poslanec Jaroslav Železnjak na telegramu. Nejvyšší rada je oficiální název ukrajinského parlamentu. Pro návrh bylo 287 poslanců, proti nebyl nikdo a 64 zástupců se hlasování zdrželo.

Některá ukrajinská média a politici informovali, že parlament uznal nezávislost Ičkerie, server Meduza však upozorňuje, že tomu tak nebylo. Návrh rezoluce o uznání nezávislosti Ičkerie, předložený již v červenci, ukrajinský parlament dosud neprojednal.

Čečenská republika Ičkeria byl mezi lety 1991 a 1999 fakticky nezávislý stát vyhlášený čečenskými separatisty. Vznikla v době rozpadu Sovětského svazu na území někdejší Čečensko-ingušské autonomní republiky v rámci Ruska. Ruská armáda po roce 1999 čečenské povstání místy brutálně potlačila, partyzánská válka pokračovala až do roku 2009.

Nezávislost Ičkerie mezinárodní společenství neuznalo. Moskva použila rétoriku o právu národů na sebeurčení, aby ospravedlnila připojení ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 a v září provedenou anexi čtyř dalších ukrajinských oblastí. Ruskem kontrolované území na Ukrajině označuje Kyjev za "dočasně okupovaná".

Zástupci čečenských speciálních jednotek se na straně ruských sil účastní invaze na Ukrajinu a čečenský vůdce Ramzan Kadyrov je jedním z nejhlasitějších stoupenců speciální vojenské operace, jak Moskva invazi oficiálně označuje. Na straně Ukrajiny naopak bojují někteří stoupenci čečenské nezávislosti, kterým Kadyrov letos v srpnu vyhlásil krevní mstu.

Ukrajina chce kvůli dodávkám dronů Rusku přerušit diplomatické vztahy s Íránem

Ukrajina se chystá přerušit diplomatické vztahy s Íránem. Oznámil to dnes šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který příslušný návrh předloží prezidentu Volodymyru Zelenskému. Roztržka se odehrává kvůli bojovým dronům, které Teherán podle Kyjeva dodává Rusku a které v posledních týdnech způsobují značné škody na ukrajinské infrastruktuře.

"Vzhledem k četným škodám způsobeným íránskými bezpilotními letouny na ukrajinské civilní infrastruktuře, úmrtím a utrpení našich lidí a zprávám o možném pokračování dodávek zbraní z Íránu do Ruska předkládám prezidentovi návrh na přerušení diplomatických vztahů s Íránem," citoval server RBK Ukrajina z dnešního Kulebova brífinku.

Rusko podle Kyjeva využívá drony poskytnuté Teheránem k útokům na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. O jejich dodávkách informovaly i americké zpravodajské služby, Ukrajina kvůli nim již vypověděla íránského velvyslance. Teherán však popírá, že by zásoboval Rusko těmito moderními stroji, které jsou zkonstruovány tak, aby samy sloužily k přímému útoku na cíl, při němž jsou zničeny.

Kuleba upozornil, že Ukrajina nikdy nezastávala protiíránskou pozici. Obnovení vztahů však bude podle něj možné teprve ve chvíli, kdy Írán s dodávkami dronů Rusku přestane.

Podle ukrajinského ministra zahraničí je Kyjev připraven předat všem "pochybujícím" zemím Evropské unie důkazy o íránských dodávkách bojových dronů Rusku. Reagoval tím na pondělní slova šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, že EU bude teprve o dodávkách hledat konkrétní důkazy.

Kuleba rovněž řekl, že Ukrajina dnes oficiálně požádá Izrael o poskytnutí systémů protivzdušné obrany. Právě Izrael, o jehož zničení Teherán opakovaně hovoří, sleduje podle médií se znepokojením nasazení íránských dronů na Ukrajině. Obává se totiž, že tyto zbraně by byly použity při příštích válkách proti Izraeli na jeho severní hranici.

Ruská armáda hlásí dobytí vesnice v Charkovské oblasti

Ruská armáda dnes oznámila, že dobyla vesnici v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury AFP je to prvně od chvíle, co ukrajinské ozbrojené síly při své protiofenzivě ruské invazní jednotky z tohoto regionu vytlačily. Ukrajinský generální štáb ztrátu vesnice v Charkovské oblasti ve své ranní svodce nezmiňuje, ruské jednotky podle něj pokračují ve snaze o ofenzivu u Bachmutu a Avdijivky v Doněcké oblasti.

"Jednotky ruské armády při útočných akcích dobyly obec Goroběvka (ukrajinsky Horobivka - pozn. ČTK) v Charkovské oblasti a způsobily významnou porážku jednotkám 1. operační brigády Ukrajinské národní gardy," uvedl dnes podle agentury TASS v denním hlášení mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj přišly během jednoho dne při bojích ve směru na Kupjansk o více než 60 lidí.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruská armáda se snaží udržet dočasně dobytá území a soustředí své úsilí na omezení ukrajinských akcí v určitých oblastech. Současně se podle něj invazní síly snaží útočit v okolí Bachmutu a Avdijivky. "V uplynulých 24 hodinách jednotky (ukrajinských) obranných sil odrazily útoky okupantů u obce Berestove v Charkovské oblasti a (u obcí) Bachmutske, Ivanhrad, Kliščijivka, Pervomajske a Marjinka v Doněcké oblasti," uvádí štáb.

Velení ukrajinské armády rovněž uvedlo, že ruská armáda ostřeluje pozice ukrajinského vojska podle celé linie dotyku a zasahuje kritickou infrastrukturu a domovy civilních obyvatel Ukrajiny. To je v rozporu s normami mezinárodního humanitárního práva, zákony a zvyklostmi války, uvádí štáb. Za uplynulý den podle něj Rusko podniklo deset raketových a 58 vzdušných útoků, přičemž zasáhlo více než 35 obcí, včetně Kyjeva.

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze o vývoji ruské invaze na Ukrajině dnes konstatuje, že Moskva od 10. října udržuje zvýšené tempo útoků z velké vzdálenosti proti ukrajinským cílům, které provádí řízenými střelami, raketami protivzdušné obrany a útočnými drony íránské výroby Šáhid-136. Je velmi pravděpodobné, že klíčovým cílem je způsobit rozsáhlé škody na ukrajinské energetické distribuční síti, píše britský resort obrany. "Vzhledem k tomu, že Rusko zažívá neúspěchy na bojišti od srpna, je vysoce pravděpodobné, že je ochotnější útočit vedle ukrajinských vojenských cílů také na civilní infrastrukturu," poznamenalo ministerstvo.

V Kyjevě si dnešní ruské útoky na energetická zařízení vyžádaly životy dvou lidí, informuje agentura Reuters s odvoláním na městskou prokuraturu.

Ruské útoky zničily podle Zelenského 30 procent ukrajinských elektráren

Rusko zničilo za týden 30 procent ukrajinských elektráren, což způsobilo masivní výpadky v dodávkách elektrického proudu po celé zemi, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru. Vzdušné údery zaměřené na energetickou a kritickou infrastrukturu označil za „další druh ruských teroristických útoků“. Pro vyjednávání s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj nezbyl žádný prostor.

„Okupanti pokračují v terorizování civilistů. V Mykolajivu zničil nepřítel obytnou budovu raketami S-300. Zemřel člověk,“ uvedl Zelenskyj v dalším twitterovém příspěvku s odkazem na ruský útok, jenž se podle ukrajinských úřadů odehrál v noci na dnešek. „Došlo také k úderu na květinový trh, kaštanový park. Zajímalo by mě, proti čemu na těchto mírumilovných místech Rusové bojovali?“ dodal Zelenskyj.

Rusko v pondělí 10. října podniklo v době ranní dopravní špičky masivní vzdušné údery po celé Ukrajině. Města a energetickou infrastrukturu zasáhlo pomocí raket, střel dlouhého doletu nebo dronů, které při zásahu cíle vybuchnou. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků proti Ukrajině od prvních dnů ruské invaze. Při úderech zahynulo nejméně 19 lidí a přes sto jich bylo zraněno. V menším rozsahu útoky pokračovaly i den poté. Ukrajinské úřady následně hlásily výpadky v dodávkách elektrického proudu.

Tento týden v pondělí ruské invazní síly podobným způsobem útočily na Ukrajinu znovu. Moskva v posledních dnech hlásí údery na ukrajinská vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu. Ukrajinští představitelé a svědci informují také o ruských zásazích civilních budov a civilních obětech.

V pondělí ruské drony íránské výroby podle ukrajinských představitelů zaútočily například na Kyjev, kde zasáhly i obytný dům. Nejméně čtyři lidé útok nepřežili. O čtyřech mrtvých informovaly rovněž úřady v Sumské oblasti. Terčem masivních vzdušných útoků se staly také objekty energetické infrastruktury v dalších regionech. Exploze po ruských úderech jsou hlášeny z řady míst i dnes.

Studie: Výroba elektřiny ze solárních a větrných zdrojů v EU dosáhla rekordu

Evropská unie v době války na Ukrajině vyrobila rekordní množství elektřiny ze solárních a větrných zdrojů. Vyplývá to ze studie organizací Ember a E3G. Nárůst produkce takto vyrobené elektřiny ušetřil Evropské unii zhruba 11 miliard eur (270 miliard korun), které by jinak musela vynaložit na nákupy plynu, informovala agentura Bloomberg.

Rusko zahájilo útok na Ukrajinu 24. února. Evropská unie následně začala proti Rusku zavádět rozsáhlé sankce, zatímco Moskva začala omezovat dodávky plynu do členských zemí EU. To vedlo v unii k výraznému nárůstu cen plynu i elektřiny.

Studie uvádí, že produkce elektřiny ze solárních a větrných zdrojů v EU se v období od března do září meziročně zvýšila o 39 terawatthodin na 345 terawatthodin. Ze solární a větrné energie tak pocházelo 24 procent elektřiny v EU, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo 21 procent, uvádí agentura DPA.

„Větrná a solární energie už teď pomáhá obyvatelům Evropy. Ale budoucí potenciál je ještě větší,“ uvedl analytik Chris Rosslowe z organizace Ember. Analytik Artur Patuleia z organizace E3G upozornil, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů pomáhá snižovat závislost na drahých fosilních palivech.

„Podpora vyšších cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je z makroekonomického i socioekonomického hlediska výhodná, “prohlásil.

Rusové podle Enerhoatomu unesli dva pracovníky Záporožské jaderné elektrárny

Ruská armáda unesla dva pracovníky Záporožské jaderné elektrárny, uvedla dnes společnost Enerhoatom, která provozuje ukrajinské jaderné elektrárny. Invazní síly se podle ní zmocnily a odvezly neznámo kam vedoucího informačních technologií Oleha Kosťukova a asistenta generálního ředitele zařízení Oleha Ošeka. V současné době není o místu jejich pobytu ani stavu nic známo, uvedl Enerhoatom na telegramu.

Společnost zároveň vyzvala šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho a světové společenství, aby pomohli zadržené zaměstnance elektrárny z ruského zajetí osvobodit.

Ruská okupační armáda nedávno unesla generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova a odvezla ho na neznámé místo. Po několika dnech ho propustila. MAAE pak sdělila, že Murašov se už do své původní práce nevrátí. Ruská státní televize zároveň odvysílala jeho vystoupení, kde říká, že spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou SBU a "uvědomil si", že atomovou elektrárnu ostřeluje ukrajinská armáda, poznamenala ruská služba BBC.

Minulý týden Enerhoatom obvinil ruské invazní síly z únosu zástupce ředitele elektrárny Valerije Martyňuka. Podle agentury Unian okupační síly nutí zaměstnance zařízení podepsat smlouvy s ruským Rosatomem. Ruští vojáci areál obsadili na začátku března, provoz ovšem stále zajišťují Ukrajinci. Kyjev a Moskva se navzájem viní z ostřelování a poškozování jaderného zařízení. Ruský prezident Vladimir Putin 5. října podepsal dekret, kterým nařídil převod Záporožské jaderné elektrárny do ruského vlastnictví. MAAE ovšem nadále považuje elektrárnu za ukrajinskou.

Ukrajinské úřady hlásí po ruských úderech exploze v Kyjevě, Charkově nebo Dnipru. V Žytomyru nejde proud a neteče voda, uvedl místní starosta.

Zelenskyj v USA vydá knižně několik svých válečných projevů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku prosince vydá v USA knihu, která bude obsahovat několik jeho válečných projevů. Uvedla to agentura AP s odkazem na nakladatelství The Crown Publishing Group. Podle ukrajinského prezidenta může kniha Američanům přiblížit ukrajinské reálie a pomoci jim pochopit počínání Ukrajinců v současném boji proti Rusku.

Kniha, která podle nakladatele vyjde 6. prosince a bude se jmenovat A Message from Ukraine (Zpráva z Ukrajiny), bude obsahovat šestnáct Zelenského projevů. Prezident napíše i úvod knihy, o předmluvu se postará Arkadij Ostrovskij, který pracuje pro týdeník The Economist a specializuje se na Rusko a východní Evropu.

Zelenskyj v prohlášení, které zveřejnilo nakladatelství The Crown Publishing Group, uvedl, že projevy vybral tak, aby Američanům přiblížil Ukrajinu. „Pokud chcete pochopit, kdo jsme, odkud pocházíme, co chceme a kam jdeme, tak se musíte více dozvědět o tom, kým jsme. A tato kniha vám v tom pomůže,“ slibuje Zelenskyj americkým čtenářům. Kniha vyjde v rámci projektu United24, který založil Zelenskyj a který koordinuje mezinárodní charitativní pomoc Ukrajině.

Zelenskyj, který je prezidentem od roku 2019 a dříve byl hercem, se stal po únorové ruské invazi v zahraničí tváří ukrajinského vzdoru. Od 24. února přednesl desítky projevů před zahraničními parlamenty, mezinárodními organizacemi a vládami, v nichž vyzýval k podpoře své napadené země.

Putin zdvojnásobil platy ruským úředníkům v okupované části Ukrajiny

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého osoby zastávající funkce ve státním aparátu a odeslané služebně do okupovaných oblastí na východě a jihu Ukrajiny budou dostávat dvojnásobný plat. O Putinově dekretu informovala ruská média.

Rusko se pokouší anektovat čtyři oblasti Ukrajiny, ale tamní "referenda" a následná rozhodnutí o připojení k Rusku neuznává drtivá většina zemí světa. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci odsuzující pokusy Moskvy anektovat ukrajinské území, připomněla ruská redakce BBC.

V Putinově dekretu se praví, že výplata úředníků se zdvojnásobuje "s cílem zvýšení úrovně sociální ochrany". Úředníkům budou rovněž proplácet náklady na živobytí na okupovaných území v podobě diet a stát jim proplatí další dodatečné výdaje.

Koncem září byl při ukrajinském ostřelování okupovaného Chersonu zabit první zástupce šéfa okupační správy Chersonské oblasti Alexej Kateriničev. Rodák z ruského Rybinska měl v oblastní správě na starosti bezpečnost. Ve funkci podle ruských médií působil přibližně měsíc. V minulosti absolvoval školu ruské tajné služby FSB, působil u ruských pohraničníků a v jednotkách FSB, od loňského roku byl zástupcem náčelníka střediska ruských záchranářů pro zvláště riskantní operace. Byl třikrát vyznamenán řádem za hrdinství.

Ruská média tvrdí, že se stal obětí ostřelování města z raketometů HIMARS, dodaných Ukrajině Spojenými státy.

Válka, kterou Putin rozpoutal, dnes pokračuje 237. dnem.