Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Šéf Gazpromu: Velkou část poškozeného plynovodu Nord Stream bude nutné vyměnit

Velkou část poškozeného plynovodu Nord Stream bude nutné vyměnit, řekl šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller. O jeho čtvrtečním rozhovoru v televizi Channel One dnes informovala agentura TASS. Opravy potrubí podle Millera potrvají nejméně rok.

Značný úsek plynovodu je naplněn vodou, řekl Miller. Jde o stovky kilometrů potrubí, citovala Millera ruská agentura Prime.

Na třech ze čtyř potrubí, která tvoří podmořské plynovody Nord Stream 1 a 2 vedoucí z Ruska do Evropy, se koncem září našly trhliny. Příčina jejich vzniku se vyšetřuje. Například švédská tajná policie minulý týden uvedla, že prvotní vyšetřování škod v místech úniku plynu posílilo podezření ze sabotáže.

Rusko si tento týden předvolalo diplomaty z Německa, Dánska a Švédska, aby si u nich stěžovalo na to, že Moskva ani Gazprom nebyly přizvány k vyšetřování příčin poškození potrubí.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová řekla, že její země nebude sdílet výsledky vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream 1 a 2 s ruskými úřady ani s firmou Gazprom. Podle ní je vyšetřování tajné.

Oprava Kerčského mostu, který minulý týden poškodila exploze, má být dokončena nejpozději do 1. července 2023, píše se v nařízení ruské vlády.

Ruské síly postupují k Bachmutu, uvedlo britské ministerstvo

Proruské síly a ruská armáda postupují pomalu ke klíčovému městu Bachmut na Donbasu na východní Ukrajině. Do bojů se pravděpodobně zapojily i oddíly žoldnéřské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny, uvedlo dnes ráno britské ministerstvo obrany. Postup ruských vojsk komplikují ukrajinské útoky i nedostatek munice a vojáků.

Proruské síly zaznamenaly podle Londýna v posledních třech dnech některé taktické úspěchy a spolu s ruskou armádou postupují směrem k Bachmutu. Dobytí tohoto města na východní Ukrajině považují ruské síly za klíčové pro získání dalších oblastí na Donbasu, které stále kontroluje Ukrajina. "Rusko pokračuje s ofenzívními operacemi na středním Donbasu a velmi pomalu postupuje," uvedlo britské ministerstvo obrany.

Postup ruské armády komplikují ukrajinské útoky na severní i jižní straně fronty. Potíže způsobuje ruským silám podle britských tajných služeb také nedostatek munice a vojáků. Podle Londýna tak ruská armáda a proruští separatisté od začátku července dosáhly jen velmi omezených územních zisků. O něco úspěšnější byla v tomto ohledu žoldnéřská Wagnerova skupina.

Provoz vlaků v Rusku narušil dopad úlomků rakety

V části ruské Belgorodské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, dnes ráno nejezdí vlaky, uvedl tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Na elektrické vedení v okrese Novyj Oskol podle něj dopadly úlomky rakety sestřelené systémem protivzdušné obrany.

„Čekáme na opravárenské čety. Věřím, že vše brzy opraví a provoz bude obnoven,“ napsal Gladkov na telegramu. „Hlavní je, že nejsou žádní zranění ani oběti na životech,“ dodal.

Ukrajinská armáda za měsíc osvobodila od ruské okupace přes 600 obcí, řekl Kyjev

Ukrajinské ozbrojené síly za poslední měsíc osvobodily od ruské okupace více než 600 obcí. V Charkovské oblasti se nachází 502 z nich, v Chersonské oblasti jich leží 75, v Doněcké oblasti 43 a sedm v Luhanské oblasti. Na svém webu to uvedlo ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území.

„Rozloha osvobozených ukrajinských území se výrazně zvětšila,“ sdělilo ministerstvo. Agentura Reuters, která o prohlášení resortu informovala, poznamenala, že nebyla schopná tuto bilanci nezávisle ověřit.

SpaceX tvrdí, že už nemůže platit internetové služby na Ukrajině

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financováni převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup. Ukrajina podle ní obdržela odhadem 20 tisíc terminálů Starlink.

Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu Starlink, která se ukázala být užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také důležitá pro akceschopnost ukrajinské armády. Zakladatel SpaceX Musk v pátek na twitteru napsal, že operace zatím stála společnost 80 milionů dolarů a do konce roku náklady přesáhnou 100 milionů dolarů.

Podle CNN nedávno SpaceX ovšem varovala americké ministerstvo obrany, že může přestat financovat tuto službu na Ukrajině, pokud americká armáda nebude měsíčně přispívat desítkami milionů dolarů.

Firma v dopise minulý měsíc Pentagon požádala, aby převzal financování ukrajinského vládního a vojenského využívání služby Starlink, což podle SpaceX bude stát přes 120 milionů dolarů po zbytek roku a v příštích 12 měsících by mohlo přijít na 400 milionů dolarů, píše zpravodajská stanice. „Nejsme schopni Ukrajině nadále darovat terminály nebo financovat ty existující po neomezenou dobu,“ napsal v dopise jeden z ředitelů firmy.

Mezi dokumenty zaslanými firmou SpaceX Pentagonu je i dosud nezveřejněná přímá žádost o dalších téměř 8000 terminálů Starlink, kterou Muskovi v červenci zaslal náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, píše CNN.

Ačkoliv se Muskovi dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starling na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu 20 tisíc terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje - například USA, Británie nebo Polsko, píše CNN. Žádost firmy proto popudila některé představitele Pentagonu. Jeden z nich řekl, že SpaceX má „drzost tvářit se jako hrdinové“, když ostatní tolik platí, a ještě předkládá účet na desítky milionů dolarů měsíčně. Daleko dražší než terminály je podle CNN konektivita, přičemž SpaceX tvrdí, že financuje většinu služeb poskytovaných Ukrajině.

Kyjev zahájil trestní řízení kvůli ruským vzdušným útokům z tohoto týdne

Ukrajina zahájila trestní řízení v souvislosti s ruskými vzdušnými útoky, které tento týden zasáhly Kyjev i mnohá další města po celé Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin na společné tiskové konferenci v Haggu s hlavním prokurátorem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karimem Khanem. Masivní ruské údery, kterým od pondělí čelí Ukrajina, Kostin označil za klasický příklad teroru ze strany Ruska.

Během pondělních rozsáhlých vzdušných úderů zemřelo podle oznámení ukrajinské Státní služby pro mimořádné události z úterního rána 19 lidí a 105 dalších jich utrpělo zranění. V pondělí večer úřady hovořily o 14 mrtvých a 97 zraněných.

„Zásah každé střely, každého dronu, veškeré škody na civilní infrastruktuře, každý Ukrajinec, který byl zabit nebo utrpěl zranění během těchto raketových útoků. To všechno je zdokumentováno a je předmětem trestního řízení,“ sdělil Kostin.

Moskva opakovaně popřela, že by na Ukrajině záměrně útočila na civilisty. Odmítá také, že by ruští vojáci na Ukrajině zabíjeli a mučili civilní obyvatele. Ve městech a obcích, které okupovala během současné invaze ruská vojska, se ale po jejich stažení našly masové hroby nebo provizorní pohřebiště s těly vojáků i civilistů se známkami mučení. Dva nové masové hroby s asi 154 těly se podle Kostina našly v okolí nedávno osvobozeného Lymanu na východě Ukrajiny.

Ruské síly podle Kyjeva ostřelovaly západní Ukrajinu

Rusko dnes navečer ostřelovalo západní část Ukrajiny, informuje ukrajinská agentura Unian s odvoláním na ukrajinské představitele. Východně od Lvova ruské síly zasáhly armádní objekt. Výbuchy byly slyšet i v Ternopilské oblasti, raketa prolétla také nad Černivickou oblastí. Letecký poplach byl předtím vyhlášen po celé Ukrajině s výjimkou poloostrova Krym. V situaci, kdy celá Ukrajina v posledních dnech čelí mohutným vzdušným útokům, žádal dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ukrajinské spojence o další prostředky protivzdušné obrany.

Celý článek najdete zde >>>

Na Ukrajinu se při výměně s Ruskem vrátilo ze zajetí dalších 20 lidí

Na Ukrajinu se při výměně zajatců vrátilo z Ruska dalších 20 lidí, uvedl dnes šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jde o druhou výměnu v tomto týdnu.

„Podařilo se nám osvobodit 20 lidí ze zajetí. Je to 20 příběhů hrdinů - 14 vojáků ozbrojených sil Ukrajiny, čtyři členové teritoriální obrany, jeden příslušník národní gardy a jeden příslušník námořnictva,“ informoval Jermak v příspěvku na twitteru, kde také zveřejnil fotografii skupiny mužů jedoucích autobusem.

V úterý Jermak informoval o výměně 32 vojáků.

Dosud největší známá výměna mezi Ukrajinou a Ruskem se uskutečnila koncem září. Ukrajině se tehdy podle úřadů podařilo ze zajetí dostat 215 lidí, mezi nimi i někdejší obránce Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. Kolik případně propustil Kyjev ruských zajatců tentokrát, není jasné.

Rusko si u velvyslanců Německa, Švédska, Dánska stěžovalo kvůli Nord Streamu

Rusko uvedlo, že si v těchto dnech předvolalo diplomaty z Německa, Dánska a Švédska, aby si u nich stěžovalo na to, že Moskva ani ruský plynárenský gigant Gazprom nebyly přizvány k vyšetřování případů poškození potrubí plynovodů Nord Stream. Na svých internetových stránkách o tom informuje ministerstvo zahraničí v Moskvě.

Rusko podle prohlášení udivilo, že vlády v Berlíně, Stockholmu ani Kodani oficiálně nereagovaly na výzvu ruského premiéra Michaila Mišustina z 5. října, aby umožnily, aby se do vyšetřování úniků z plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 zapojili zástupci ruských úřadů a Gazpromu. „Zároveň se objevují informace, že se vyšetřování účastní další země, včetně USA,“ poznamenalo ministerstvo zahraničí.

Zástupce ministerstva podle prohlášení velvyslancům řekl, že pokud bude ruským expertům odepřen přístup k vyšetřování, „bude Moskva předpokládat, že tyto země něco skrývají nebo kryjí pachatele těchto teroristických činů“. Pokud po příčinách poškození nebudou pátrat i zástupci Ruska, „Moskva by výsledky takového pseudovyšetřování samozřejmě neuznala“, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí.

Agentura Reuters připomíná, že příčiny poškození potrubí plynovodů vedoucích po dně Baltského moře zůstávají nejasné. Západní země předpokládají, že šlo o sabotáž.

Švédské ministerstvo zahraničí ale uvedlo, že dnes si žádného jeho diplomata v Moskvě ruské ministerstvo zahraničí nepředvolalo. Nicméně minulý týden diplomaté obdrželi kopii dopisu pro švédskou premiérku Magdalenu Anderssonovou, v níž Rusko žádá, aby se mohlo do vyšetřování zapojit. Švédsko to odmítá a nechce s ním ani sdílet výsledky vyšetřování, dokud neskončí.

Dánské ministerstvo uvedlo, že „Rusové své přání podílet se na vyšetřování úniků předali diplomatickými kanály v Moskvě a Kodani“.

Rating Ruska a Ukrajiny patří k nejhorším na světě

Investiční rating Ruska a Ukrajiny patří už půl roku k nejhorším na světě. V důsledku války, kterou v únoru zahájilo Rusko, panuje v obou zemích obrovská nejistota ohledně očekávané návratnosti investic. Vyplývá to z hodnocení rizikovosti zemí poradenské firmy Dun & Bradstreet.

Po vpádu ruských vojsk na ukrajinské území a uvalení evropských sankcí na Rusko snížila Dun & Bradstreet hodnocení této země o jeden bod, a to z 'vysokého rizika' na 'velmi vysoké riziko' návratnosti investic.

V posledních šesti měsících byla na Rusko uvalena řada sankcí v různých oblastech, které mají na zemi stále závažnější ekonomický dopad. Podle Dun & Bradstreet tak rating Ruské federace zůstává v jednom z nejhorších pásem, protože ekonomický výhled země je stále velmi nejistý. Řada subjektů po celém světě odmítá obchodovat s ruskými společnostmi.

Jde o nejhorší hodnocení Ruska za posledních deset let. Země jako Nigérie, Bělorusko, Libanon, Nikaragua, Myanmar a Irák jsou hodnoceny ve stejném pásmu.

Pouze pět zemí na světě má v současné době nejhorší investiční klima, které Dun & Bradstreet definuje jako nejvyšší riziko návratnosti investic. Po ruské invazi se Ukrajina připojila k Afghánistánu, Libyi, Sýrii a Jemenu. Do té doby se dlouho pohybovala o jeden stupeň výše.

Dun & Bradstreet už dříve uvedla, že Ukrajina je připravena stát se jedním z nejdůležitějších center globálních technologických lídrů. V zemi sídlila řada nadnárodních společností různých velikostí, válka však měla ničivý dopad na podnikání ve všech odvětvích. Investice na Ukrajině jsou proto nyní spojeny s nejvyššími politickými, makroekonomickými, obchodními a vnějšími riziky.

Hodnocení rizikovosti zemí společnosti Dun & Bradstreet poskytuje mezinárodní srovnávací hodnocení rizikovosti podnikání v jednotlivých zemích. Jeho cílem je předpovědět riziko země, zejména pokud jde o návratnost investice v horizontu dvou let.

Chersonský gubernátor požádal Moskvu o pomoc při evakuaci obyvatel

Ruskem dosazený gubernátor Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny Volodymyr (Vladimir) Saldo dnes požádal ruské vedení, aby pomohlo s odjezdem obyvatel této nedávno anektované oblasti do bezpečnějších regionů Ruska. Uvedla to ruská agentura Interfax. Cherson čelí prakticky každodennímu ostřelování ze strany postupujících ukrajinských vojsk.

Britská vojenská rozvědka podle zprávy britského ministerstva obrany z dnešního rána ohlásila přípravy okupačních úřadů na evakuaci obyvatelstva v očekávání, že se boje zanedlouho přenesou přímo do města.

„Navrhli jsme všem obyvatelům Chersonské oblasti, aby si - pokud si to přejí - zajistili bezpečnost před následky raketových útoků a odjeli do jiných regionů. Především jde o naše sousedy: Krym, Rostovskou oblast, Krasnodarský kraj, Stavropolský kraj. Vezměte svoje děti a odjeďte. Obracím se na vedení země, chci požádat o pomoc při organizaci,“ řekl gubernátor.

Saldo v minulosti býval starostou Chersonu a ukrajinským poslancem. Jeho krajané, věrní Kyjevu, jej pokládají za zrádce a kolaboranta, odboj se pokusil o jeho likvidaci. Minulý měsíc se dokonce v ruských médiích objevily zprávy o Saldově otravě a smrti, které se ale nepotvrdily. Ukrajinské úřady jej stíhají za vlastizradu, Evropská unie a Spojené státy na něj uvalily sankce.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po vpádu na Ukrajinu z 24. února.

Erdogan navrhl Putinovi prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při dnešní schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem navrhl prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Vyjádřil také ochotu Ankary pomoci s vývozem ruského obilí a hnojiv. Setkání obou prezidentů na okraji asijského summitu v kazachstánské metropoli trvalo podle TASS asi půldruhé hodiny.

„Jsme plně odhodláni posilovat a prodloužit istanbulskou dohodu a přepravovat ruské obilí a hnojiva do potřebných zemí přes Turecko,“ řekl Erdogan podle agentury RIA Novosti. Turecký prezident podle agentury TASS vyjádřil odhodlání napomoci jak prodloužení dohody o obilném koridoru pro vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, tak vývozu potravin a hnojiv z Ruska, především do chudých zemí přes Turecko.

Na konci července se strany v Istanbulu dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, aby dohlíželo na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.

Kvůli ruské agresi bylo v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožovaly i operace ruského námořnictva.

Na základě dohody, která měla platit 120 dnů, vyplula první loď s nákladem ukrajinské kukuřice z Oděsy 1. srpna.

Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Podle BBC na ni připadá 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu.

Putin podle TASS informoval Erdogana o údajném pokusu poškodit plynovod, přepravující z Ruska do Turecka zemní plyn, který se ale nepovedl. Ruský prezident dříve tento údajný pokus připsal ukrajinské tajné službě. Dnes také pochválil Turecko jako nejspolehlivějšího partnera při přepravě ruského plynu do Evropy.

Erdogan uvedl, že s Putinem jednal také o možnosti postavení druhé jaderné elektrárny v Turecku.

Ruské úřady poprvé potvrdily smrt zmobilizovaných vojáků na frontě

Úřady v ruské Čeljabinské oblasti potvrdily smrt pěti lidí, kteří byli po mobilizaci vysláni do války na Ukrajině. První oficiální potvrzení, že zmobilizovaní vojáci byli zabiti na frontě, zaznělo tři týdny po vyhlášení "částečné" mobilizace, upozornila dnes ruská redakce BBC. Připomněla, že ruské ministerstvo obrany 29. září slíbilo, že na frontu nepošle nevycvičené vojáky.

"Vojenská správa bohužel potvrdila informaci o smrti pěti obyvatel jižního Uralu, povolaných z korkinského vojenského komisařství. Poskytneme veškerou nezbytnou pomoc příbuzným a blízkým našich vojáků," sdělilidnes gubernátor a regionální vláda uralskému serveru 74.ru. Také slíbili vyplatit pozůstalým po milionu rublů (asi 400 tisíc korun) jako dodatečný příspěvek k odškodnění, které by měli dostat z federálního rozpočtu.

Od konce září se ví o více než deseti případech, kdy zmobilizovaní Rusové zahynuli, aniž by dojeli na bojiště. První zprávy o zabití zmobilizovaných vojáků na frontě se objevily už na počátku tohoto týdne, ale úřady je nekomentovaly, připomněla BBC.

Stanice dodala, že v pondělí list Večernyj Karpinsk (ve Sverdlovské oblasti na Urale) informoval o tom, že u Chersonu přišli o život tři obyvatelé města, kteří byli zmobilizováni do armády na konci září. List It's My City informoval o smrti Jevgenije Bizjajeva z Krasnoturinsku (rovněž ve Sverdlovské oblasti), kterého zmobilizovali 28. září. Ochránce lidských práv Pavel Čikov ve středu večer oznámil, že na Ukrajině přišel o život první zmobilizovaný ruský advokát, Andrej Nikiforov z Petrohradu. Advokáta podle Čikova povolali do armády 25. září. Zabit byl u Lysyčansku na východě Ukrajiny.

Důvody, proč jsou zmobilizování záložníci hned posíláni do bojů, jsou podle komentátora BBC v zásadě dva: ruským vojskům na Ukrajině citelně chybějí vojáci, což je dáno jak nedostatečným počtem vojáků pro vedení bojových operací na velice dlouhé frontě, tak utrpěnými ztrátami.

"V podmínkách, kdy početní stavy mnoha jednotek mají daleko k předepsaným a ukrajinská armáda se chopila iniciativy na bojišti, nemá ruské velení prostě čas na výcvik záložníků a někdy je musí do bojů na ohrožených úsecích doslova vrhat hned po příjezdu," poznamenal.

Druhým důvodem k nasazení záložníků na frontě bez přípravy je slabá výcviková základna, která nepočítá s tím, že bude připravovat zmobilizované masy současně. Na sociálních sítích lze narazit na množství videopříspěvků, kde si povolanci do armády stěžují na špatné podmínky, na to, že chybějí důstojníci a instruktoři i řádný denní program, a tak se namísto normálního bojového výcviku věnují nesmyslnému pořadovému výcviku a pochodování.

Ze svědectví zmobilizovaných vojáků, a to včetně těch, které už zajali ukrajinští vojáci, si lze udělat závěr, že na frontu rovnou posílají vojáky s bojovou specializací, která není nijak složitá. Může jít o motostřelce, výsadkáře, pohraničníky, námořní pěšáky a zástupce dalších druhů vojsk. Například pokud má dotyčný ve vojenské knížce zapsanou odbornost 124259 (řidič obrněného transportéru) či 101627 (kulometčík), je velice pravděpodobné, že velení usoudí, že tento voják nepotřebuje další výcvik. Ani technika, ani zbraně se během doby, kterou strávil v záloze, nezměnily.

Podle BBC ale v reálném boji návyky jednotlivce nejsou ani zdaleka vždy rozhodující, mnohem častěji je důležitější, jak je jednotka v boji sladěna, součinnost jejích vojáků. Velmi důležitá bývá i znalost místa, rozložení sil, zvláštnosti vedení bojových operací v konkrétních podmínkách. Učit se tomu ve válce bývá příliš pozdě, dodala BBC.