Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Česká republika chce v EU prosazovat pravidelnou a předvídatelnou pomoc Ukrajině

Česká republika je zastáncem toho, aby Evropská unie nastavila systém pravidelné a předvídatelné finanční podpory Ukrajině. Země čelící ruské vojenské invazi se bez podpory neobejde a je potřeba do financování vnést větší řád, řekl dnes ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Beka (STAN) novinářům na briefingu k nadcházejícímu jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Podle Beka je nutné vyřešit hlavně zdroj financování.

Druhé formální zasedání GAC pod vedením českého předsednictví má příští úterý v Lucemburku na starosti přípravu říjnového zasedání Evropské rady, které se koná v Bruselu koncem příštího pracovního týdne. Jednání unijních lídrů by pak měla podle Beka dominovat právě problematika pomoci Ukrajině, energetika, dostane se ale i na ekonomické záležitosti a vnější vztahy unie.

Ohledně Ukrajiny by se lídři zemí EU měli příští týden zabývat hlavně financováním podpory, řekl Bek. "ČR je zastáncem toho, aby byl nastaven nějaký systém pravidelné a předvídatelné podpory pro Ukrajinu, která zápasí s významnými rozpočtovými problémy a bez podpory ze stany spojenců se neobejde," uvedl. Do pomoci je podle něj třeba vnést větší řád.

Debata zatím není tak daleko, aby se hovořilo o výši pomoci, doplnil. Vyřešit je napřed potřeba, jaký bude zdroj peněz. "V současném rozpočtu takové prostředky nejsou. EU se bude muset shodnout na financování buď ze zvýšených příspěvků států, nebo nějaké další půjčky," uvedl.

Vedle přípravy jednání premiérů a prezidentů bude GAC řešit také návrhy Evropského parlamentu na změnu voleb do tohoto orgánů, či výstupy z Konference o budoucnosti Evropy. Na programu jednání je i otázka stavu právního státu v Polsku. České předsednictví v této otázce podle Beka nechce být soudcem ani policistou, poskytne všem stranám prostor k co nejvěcnější argumentaci.

Země NATO probraly jaderné plány, USA budou podle Austina bránit spojence

Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území Severoatlantické aliance. Prohlásil to dnes americký ministr obrany Lloyd Austin před jednáním jaderné plánovací skupiny NATO. Ministři na ní probrali aktuální stav připravenosti nukleárního arzenálu v době, kdy Rusko hrozí nasazením jaderných zbraní na Ukrajině. Aliance potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně.

Poté, co ruská armáda v minulých týdnech začala ustupovat ukrajinské protiofenzivě, přitvrdil prezident Vladimir Putin rétoriku a vyhlásil mobilizaci a nelegální anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny. Moskva podle něj odpoví na útoky na tyto regiony všemi prostředky.

Američtí představitelé dali opakovaně najevo, že Rusko musí počítat s tvrdými následky, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně. Jak konkrétně by Washington zareagoval, nespecifikovali.

"Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO, pokud a jakmile to bude potřeba,“ řekl dnes Austin.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v úterý uvedl, že NATO monitoruje ruský jaderný arzenál a nezjistila žádnou nebývalou aktivitu. Spojenci podle něj nehodlají kvůli ruským hrozbám zrušit či odložit každoroční cvičení sil jaderného odstrašení, do něhož se letos mají během týdne zapojit letouny armád 14 zemí třicetičlenné vojenské organizace. Zrušení manévrů by "vyslalo špatný signál" Moskvě, řekl Stoltenberg.

Vedle Spojených států disponují z aliančních zemí jadernými zbraněmi také Británie a Francie.

"Je to rutinní cvičení, je celé o připravenosti," řekl novinářům v Bruselu britský ministr obrany Ben Wallace, podle něhož i dnešní jednání sloužilo k ujištění, že "jsme připraveni na cokoliv". Dodal, že i Rusko chystá krátce po aliančním cvičení své pravidelné manévry, NATO však podle něj nechce kvůli současné situaci měnit zaběhlé plány. Spojenecké cvičení se má uskutečnit na území vzdáleném více než tisíc kilometrů od ruských hranic.

Po jednání jaderné plánovací skupiny pokračují ministři obrany v další agendě dvoudenního bruselského zasedání. Na programu mají mimo jiné debatu o možném navýšení výroby zbraní, které má přispět k doplnění skladů aliančních armád a další podpoře Ukrajiny.

Z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí, uvádí UNHCR. Asi 4,2 milionu uprchlíků získalo dočasnou ochranu.

Západ uplatnil diplomatický teror, aby ve VS OSN přijali rezoluci proti Rusku, prohlásil Lavrov. Rezoluce odsoudila ruskou anexi části Ukrajiny.

MF: Výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi byly ke konci září 16,9 miliard korun

Výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci září 16,9 miliardy korun. Na twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) budou náklady za celý rok pravděpodobně nižší než původně odhadovaných 25 miliard korun.

Většinu nákladů nesl státní rozpočet, ze kterého šlo na pomoc uprchlíkům 13,9 miliardy korun. Největší položku v nákladech tvoří sociální dávky, na kterých Česko vyplatilo sedm miliard korun. Výdaje na zdravotnictví spojené s ukrajinskými uprchlíky činily 3,5 miliardy korun a náklady na ubytování 2,4 miliardy korun.

"Náklady na ukrajinské uprchlíky budou nižší, než se původně očekávalo. Možná nepřesáhnou jednu miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Ukrajinští uprchlíci se rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada Čechů je ubytovala zdarma," uvedl Stanjura.

Ministerstvo také připomnělo, že v září bylo podle Úřadu práce zaměstnáno v Česku přes 120 000 ukrajinských uprchlíků. Úřad upozornil, že díky zaměstnání Ukrajinců státu plynou příjmy z daní a sociálního a zdravotního pojištění.

Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu český stát udělil téměř 446.000 dočasných víz Ukrajincům prchajícím před konfliktem. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. Koncem srpna, půl roku po začátku ruské invaze na Ukrajinu, jej ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl na víc než 300.000.

Ukrajinci postupují k Chersonu, Rusové se chystají na boj, hlásí Londýn

Po ústupu ruských vojsk v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny o asi o 20 kilometrů na počátku října se okupační úřady nejspíše připravují na to, že se boje s ukrajinskými jednotkami přenesou přímo do ulic Chersonu. Ve svém v pravidelném přehledu to uvádí britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky.

Ruské síly se po vzpomínaném ústupu pravděpodobně pokoušejí upevnit novou frontovou linii západně od vesnice Mylove. Podél této linie pokračují těžké boje, a to zejména na západním konci, kde ukrajinský postup znamená, že ruské křídlo již není chráněno řekou Inhulec. Velkou část ruských vojsk na této frontové linii představují oslabené výsadkové jednotky.

V posledních dnech ruské okupační úřady pravděpodobně nařídily připravit evakuaci některých civilistů z Chersonu. Nejspíše předpokládají, že se boje přenesou přímo do města Cherson, upozornilo ministerstvo.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po vpádu na Ukrajinu z 24. února.

Ukrajinské jednotky během uplynulých 24 hodin zabily 420 ruských vojáků a zničily šest vrtulníků, šest tanků a 33 dronů, hlásí ukrajinský generální štáb. Celkové ztráty Ruska ve válce, která dnes pokračuje 232. dnem, odhadl na 63 800 vojáků, 2511 tanků, 5167 obrněných vozidel, 1556 děl, 357 raketometů, 183 protileteckých zbraní, 268 letadel, 240 vrtulníků, 1182 dronů a 316 střel s plochou dráhou letu.

Generální štáb ve své svodce také uvedl, že ruské jednotky v Donbasu na východě země dostaly rozkaz načas přestat útočit. Důvodem má být podle ukrajinského velení špatná morálka jednotek, časté případy dezercí zmobilizovaných vojáků a neplnění rozkazů.

Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Německo a 13 dalších spojenců NATO, včetně České republiky a Slovenska, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů vzdušné obrany, uvedl Reuters. Podrobnosti čtěte tady.

OSN podle Západu vyslala Putinovi jasný signál, že anexe mu neprojde

Odsouzení ruské anexe části Ukrajiny Valným shromážděním OSN je "jasným vzkazem" Moskvě, že Rusko nemůže "vymazat suverénní stát z mapy". Uvedl to americký prezident Joe Biden v tiskovém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na twitteru napsala, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi toto porušení mezinárodního práva nikdy neprojde. Výsledek hlasování přivítal i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle dalších západních představitelů rezoluce vyslala signál mezinárodní jednoty a podpory Kyjevu.

Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávný ruský pokus o anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských oblastí - Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování; několik zemí nehlasovalo.

"Útokem na základní principy Charty OSN Rusko podkopává samotné základy mezinárodního míru a bezpečnosti. Sázky tohoto konfliktu jsou všem jasné a svět v reakci na ně vyslal jasný signál; Rusko nemůže vymazat suverénní stát z mapy. Rusko nemůže měnit hranice silou. Rusko se nemůže zmocnit území jiné země jako svého vlastního," uvedl Biden. "Ukrajina má stejná práva jako každá jiná suverénní země. Musí mít možnost zvolit si vlastní budoucnost a její obyvatelé musí mít možnost žít v míru uvnitř svých mezinárodně uznaných hranic," dodal v prohlášení šéf Bílého domu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že ho těší, že "drtivá většina zemí stojí na straně Ukrajiny a hájí Chartu OSN a rozhodně se staví proti válce Ruska vůči Ukrajině a jejímu lidu". "Jen velmi málo zemí hlasovalo s Ruskem," zdůraznil Blinken, který uvítal "mezinárodní jednotu" a "neochvějnou podporu" Kyjevu.

Rezoluci přivítala také německá ministryně zahraničí Baerbocková. "Světové společenství dalo 143 hlasy jasně najevo, že Putinovi toto porušení mezinárodního práva nikdy neprojde," napsala na twitteru.

"Jedná se o důležitý projev mezinárodní jednoty proti agresorovi, který se snaží destabilizovat mezinárodní normy, jež nás všechny chrání," reagoval na výsledek hlasování britský ministr zahraničí James Cleverly. "Hlasování je nezpochybnitelným důkazem toho, co už nějakou dobu víme; Putin stojí na mezinárodní scéně osamocen a jeho jednání žene jeho zemi do další izolace, kterou si sám způsobil," dodal v prohlášení.

Šéfka francouzské diplomacie Catherine Colonnaová přivítala středeční hlasování na Valném shromáždění OSN jako "dobrý výsledek". "Masivní podpora základních principů Charty," uvedla na twitteru.

"Valné shromáždění OSN opět hlasovalo ve prospěch dodržování Charty OSN a mezinárodního práva - 143 hlasy přijalo rezoluci odsuzující další pokus Ruska o krádež ukrajinských území," napsal na twitteru český ministr zahraničí Lipavský.

Moskva uspořádala hlasování o připojení samozvaných separatistických lidových republik Doněcké a Luhanské a Chersonské oblasti a Záporožské oblasti na východě a jihu Ukrajiny k Rusku. Na základě výsledků, které západní země odsoudily jako zfalšované, území připojila k Rusku. Kyjev i Západ hlasování ani anexi neuznávají.

Podrobnosti o rezoluci OSN čtěte tady.

Jurečka: Česká republika usiluje o to, aby EU uvolnila peníze na pomoc zemím s uprchlíky

Česko bude usilovat o to, aby EU uvolnila speciální balíček peněz na podporu států, které přijímají nejvíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Novinářům to před začátkem dvoudenního jednání ministrů práce a sociálních věcí členských států řekl český šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj možnost přesouvat nynější peníze ve fondech ke zvládnutí uprchlické vlny nestačí.

"Opakovaně se snažím, abychom rozpohybovali Evropskou komisi k podpoře, aby vyčlenila prostředky. Nikoliv jen flexibilita a že je možné využít končící či nové programovací období (nynější prostředky z fondů). To je hezké a operativní, ale potřeba je tak velká - a ukazuje, že i v příštím roce bude, že je to pro některé státy velká zátěž," uvedl Jurečka. Podle něj je důležité, aby komise "dokázala uvolnit speciální balíček" ke zvládání uprchlické vlny.

Podobně se při příchodu na jednání vyjádřili i zástupci některých dalších zemí. "Očekávám větší podporu EU, stejně jako Česko a Polsko, tak i Estonsko přijímá velké množství uprchlíků," uvedla Signe Riuisalová z Estonska.

Ministři a ministryně práce členských států se dnes zaměří na zaměstnávání válečných uprchlíků a zvládání uprchlické vlny. V pátek pak budou diskutovat o opatřeních ke snížení dopadů energetické krize na domácnosti a k omezení takzvané energetické chudoby. Dnes by se měla jednání on-line zúčastnit i ukrajinská ministryně pro sociální politiku. "Sledujeme zároveň, jestli nenastane další podzimní či zimní vlna s ohledem na útoky, které Putin realizuje," uvedl Jurečka.

Další příliv uprchlíků očekávají i další státy. "Vidíme brutální Putinovu válku, která pokračuje. Můžeme očekávat víc uprchlíků," míní Monika Navickienová z Litvy. Podle ní by se mělo kvůli situaci na Ukrajině debatovat nejen o pomoci příchozím ve státech EU, ale také přímo na Ukrajině. Zmínila i případný přesun lidí do bezpečnějších míst k západní hranici země.

Přicházející zástupci států ruskou agresi odsoudili. Shodli se na nutnosti další pomoci.

Rusko bude v Záporožské elektrárně používat vlastní jaderné palivo

Po vyčerpání současných zásob přejde Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna na ruské jaderné palivo. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na představitele ruské společnosti Rosenergoatom, která je součástí energetické divize koncernu Rosatom. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden nařídil vládě převést elektrárnu do ruského vlastnictví, Západ ji nadále považuje za ukrajinský majetek.

"Palivo, které je v provozu, bude vyčerpáno... naše bude použito v budoucnu," citoval TASS poradce generálního ředitele Rosenergoatomu Renata Karčau. Proces přechodu na toto palivo již podle něj ve skutečnosti začal, zahrnuje totiž mnoho fází včetně dokumentace.

Ruští vojáci areál obsadili na začátku března, provoz stále zajišťují Ukrajinci. Z ostřelování a poškozování zařízení se navzájem viní Kyjev a Moskva. Ruský prezident Putin minulý týden nařídil vládě převést elektrárnu do ruského vlastnictví. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi řekl, že MAAE navzdory Putinovu dekretu elektrárnu považuje za ukrajinskou.

Moskva asi přivezla na Ukrajinu Íránce, aby učili Rusy ovládat drony, uvedl ISW

Rusové zřejmě přivedli na okupovaná ukrajinská území íránské vojáky spojené s islámskými revolučními gardami, aby naučili ruskou armádu používat útočné bezpilotní letouny Šahíd-136. Ve své pravidelné analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajina dnes hlásí nové zásahy Mykolajivu a Kyjevské oblasti.

Drony, který po zásahu cíle vybuchnou, v posledních dnech působí na Ukrajině značné škody. Írán popírá, že by je Rusku dodával, Kreml se k tomu nevyjádřil.

Ukrajinské úřady jim připisuje i dnešní ranní útoky v Kyjevské oblasti na severu Ukrajiny. Zásah nad ránem ohlásil na telegramu gubernátor oblasti Oleksij Kuleba. Na místě už pracují záchranáři, lidé mají zůstat v krytech a nezveřejňovat informace o útoku na sociálních sítích, uvedl gubernátor.

"Další útok kamikadze dronů na objekty kritické infrastruktury," napsal na platformě telegram zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Informovala o tom agentura Reuters.

Masivní ostřelování v brzkých ranních hodinách dnes ohlásil také Miykolajiv na jihu země. "Rakety zasáhly pětipatrový obytný dům. Dvě horní patra byla zcela zničena, zbytek je pod sutinami. Na místě pracují záchranáři," uvedl na telegramu starosta jihoukrajinského přístavního města Mykolajiv Oleksandr Sjenkevyč. Informace o škodách a případných raněných slíbil doplnit ráno.

Analytici z ISW také upozorňují na stále intenzívnější snahu Ruska vykreslit Ukrajinu jako teroristický stát. Moskva tím podle nich reaguje na nedávné snahy Západu označit za teroristický stát Rusko. Kyjev žádal schválení rezoluce s tímto zněním od Valného shromáždění OSN, to nakonec v noci a dnešek schválilo rezoluci odsuzující ruskou anexi čtyř ukrajinských území.

Zelenskyj vyzval zahraniční dárce k větší podpoře Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje od mezinárodních dárců dalších 38 miliard dolarů (961 miliard korun). Ukrajině mají příští rok pomoct vyrovnat odhadovaný rozpočtový deficit. Zelenskyj to řekl v on-line projevu k fóru, které se sešlo na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) ve Washingtonu.

„Čím více pomoci Ukrajina nyní dostane, tím dříve skončíme ruskou válku, a tím dříve a spolehlivěji zaručíme, že se tak krutá válka nerozšíří do dalších zemí,“ řekl ukrajinský prezident.

MMF v pátek schválil Ukrajině dodatečné nouzové financování za 1,3 miliardy dolarů, o které Kyjev žádal. Zemi má pomoct udržet v chodu ekonomiku při trvajícím boji s Ruskem. Světová banka počátkem tohoto měsíce uvedla, že ukrajinská ekonomika zdevastovaná invazí ruských vojsk v letošním roce klesne o 35 procent.

Zelenskyj dnes řekl, že Ukrajina žádá, aby byla vytvořena stálá pracovní skupina, která by jeho zemi poskytovala pomoc. Ukrajina podle něj potřebuje 17 miliard dolarů na přestavbu klíčové infrastruktury, poškozených obytných domů a škol. Dvě miliardy dolarů jsou potřeba na přestavbu energetické infrastruktury, ne méně než pět miliard dolarů na úvěrové limity pro nákup uhlí a plynu. Kyjev také žádá, aby mu MMF poskytl nový úvěrový program za 20 miliard dolarů.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes požádal ministry financí, aby zkonfiskovali zmražená ruská aktiva za stovky miliard dolarů. Západní protiruské sankce by se podle něj měly zesílit. Ukrajina bude potřebovat příští rok 55 miliard dolarů externího financování, řekl Šmyhal.

Ministři financí států skupiny G7 dnes ve Washingtonu na okraji podzimního jednání MMF uvedli, že chtějí Ukrajině poskytovat finanční pomoc i příští rok. Letošní nejnaléhavější finanční potřeby Ukrajiny jsou podle nich pokryty. Kromě vojenské a humanitární podpory už země dostala rozpočtovou podporu ve výši 20,7 miliardy amerických dolarů, celkem je pro ni na letošní rok vyčleněno 33,3 miliardy dolarů. Největším podporovatelem Ukrajiny jsou Spojené státy, z evropských zemí poskytuje nejvíce peněz Německo.

Francie dodá Ukrajině techniku, ale musí myslet i na vlastní obranu, řekl Macron

Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů. Řekl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s televizí France 2. Dodal, že Francie posílá vojenskou pomoc Ukrajině, ale nechává si vybavení i pro vlastní obranu. Jako příklad uvedl plánované posílení jednotek na východním křídle NATO.

„Dění na Ukrajině se týká i Francie, protože válka zuří na našem kontinentu, je útokem na hodnoty a také proto, že Rusko je stejně jako Francie jadernou mocností,“ řekl Macron. Vlastnictví jaderných zbraní podle něj přináší odpovědnost a francouzský prezident uvedl, že o tom opakovaně hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Macron řekl, že Francie Ukrajině pomáhá vzdorovat a vytvářet podmínky k tomu, aby obě strany mohly zasednout k jednacímu stolu a dohodnout se na ukončení bojů. Jednání jsou podle něj nevyhnutelná a mezinárodní komunita bude garantem jednání. „Je to v zájmu hrdinných Ukrajinců i dlouhodobé stability a bezpečnosti kontinentu,“ dodal Macron.

Francouzský prezident rovněž uvedl, že Bělorusko je křehké a jeho prezident Alexandr Lukašenko se svým angažmá ve válce na Ukrajině staví proti názoru velké části obyvatelstva své vlastní země. „Bělorusko může za své kroky čekat další sankce,“ řekl šéf Elysejského paláce. Bělorusko se do války přímo nezapojilo, ale poskytlo své území a letecké základny k ruské agresi vůči Ukrajině.

Macron také poděkoval novinářům, kteří podle něj kvalitně a obětavě informují o dění na Ukrajině. Zmínil také stále častější hybridní formy boje, jako jsou útoky na plynovod nebo výbuch na Kerčském mostu.

Ve druhé části nového formátu zpravodajského pořadu stanice France 2 se prezident věnoval domácím politickým tématům, zejména nedostatku pohonných hmot a problémům, které to vyvolalo. Macron poskytuje rozhovory médiím poměrně výjimečně.

Premiér vyzval Ukrajince, aby večer snížili spotřebu elektřiny o 25 procent

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes znovu požádal obyvatele země, aby v době večerní špičky snížili spotřebu elektřiny. Šéf vlády vyzval Ukrajince, aby od 17:00 do 22:00 snížili spotřebu o 25 procent, a pomohli tak zabránit dalším výpadkům, které jsou důsledkem ruských raketových útoků. Lidem dnes také poradil, aby se před zimou zásobili teplým oblečením, svíčkami, svítilnami a bateriemi, píše agentura Unian.

„Děkujeme všem, kteří včera a předevčírem večer (v úterý a v pondělí) vědomě snížili spotřebu elektrické energie. Celková úspora činila deset procent,“ uvedl Šmyhal na telegramu a poznamenal, že aby se země vyhnula výpadkům, je třeba ušetřit 25 procent spotřeby energie. „Proto apelujeme na podniky, aby se zapojily... a v uvedeném období vypínaly venkovní světelnou reklamu a další energeticky náročná zařízení,“ napsal.

Současný nedostatek elektrické energie na Ukrajině zapříčinilo Rusko, jehož invazní armáda od začátku týdne masivně útočí na energetickou infrastrukturu v zemi pomocí raket a dronů. Za poslední tři dny ruské útoky poškodily 200 různých objektů, včetně 28 zařízení energetické infrastruktury, řekl podle agentury Ukrinform Šmyhal na dnešním zasedání vlády. Celé regiony se na čas ocitly bez elektrického proudu.

Podle ruskojazyčné služby stanice BBC premiér uvedl, že dodávky elektřiny se podařilo obnovit ve 4000 obcích. „Ukrajinský energetický systém nyní funguje normálně. O mimořádnou pomoc jsme naše evropské sousedy nepožádali,“ sdělil Šmyhal.

Na jednání vlády rovněž varoval před nadcházející zimou, která podle něj bude těžká. Ukrajince vyzval, aby se připravili na možné výpadky v dodávkách elektřiny nebo tepla kvůli masivním ruským raketovým útokům. „Je žádoucí, aby každá rodina měla zásobu nezbytných základních věcí: teplé oblečení, svíčky, svítilny, baterie,“ řekl premiér, podle něhož úřady shromáždily dostatek energetických zdrojů a země je na topnou sezonu připravena z více než 90 procent.

Der Spiegel: Scholzův raketový deštník podporuje 12 evropských zemí včetně ČR

Do projektu společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz, se chce zapojit 12 evropských států včetně Česka či Slovenska. Vyplývá to z informací německého zpravodajského časopisu Der Spiegel.

Podle německého magazínu se chce na projektu podílet zvláště velké množství východoevropských států. Na okraj nynějšího setkání ministrů obrany v bruselské centrále NATO má být podepsáno společné prohlášení evropských států, které se chtějí podílet na obranném systému proti balistickým raketám a dalším hrozbám ze vzduchu podle návrhu německého kancléře, vyplývá z informací německého magazínu.

Podle informací diplomatů NATO chtějí prohlášení o záměru podepsat kromě Německa také Belgie, Bulharsko, Česko, Estonsko, Finsko, Norsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Nizozemsko. Předběžná smlouva má odstartovat první plánování rozsáhlého projektu. Podle diplomatů přibudou ještě další partneři.

Scholz v srpnovém projevu na Univerzitě Karlově v Praze hovořil o svých představách budoucnosti demokratické Evropy. Jako hrozbu zmínil nedostatečnou vzdušnou obranu, do které by rád zapojil ostatní evropské země. „A Německo bude tuto budoucí protivzdušnou obranu navíc koncipovat tak, aby se na ní mohly podílet, pokud o to budou mít zájem, i evropští sousedé, například Poláci, pobaltské země, Nizozemci, Češi, Slováci nebo naši skandinávští partneři,“ řekl Scholz.

Krátce po kancléřově projevu německá média s odvoláním na vládní zdroje informovala, že Německo chce protivzdušnou obranu postavit na izraelském systému Arrow 3.

Plán je reakcí na ruskou útočnou válku proti Ukrajině. Mnoho evropských zemí si uvědomilo, že se na protivzdušné obraně v uplynulých letech příliš šetřilo, píše Der Spiegel.

Nový systém má zahrnovat jak obranu proti balistickým raketám, tak ochranu například před útoky s pomocí bezpilotních letounů. Také Der Spiegel píše, že má být za tím účelem pravděpodobně nakoupen izraelský systém Arrow.

Bundeswehr je nyní vyzbrojen americkým systémem Patriot, který je sice považován za vysoce efektivní, ale není určen pro velký ochranný deštník, poznamenal Der Spiegel.

Myšlenka společného obranného systému je jednoduchá, píše Der Spiegel. V plánu je, že se propojí více systémů Arrow, čímž se ochranný deštník výrazně zvětší. Zatím není jasné, kdo systém zaplatí, ale Německo by rádo převzalo vůdčí roli v projektu. Zájem o společný projekt nemá Paříž a například Polsko chce vybudovat svůj vlastní systém protivzdušné obrany, uvedl také německý magazín. Francie jakožto jaderná mocnost sází tradičně spíše na odstrašující působení svého jaderného arsenálu než na konvenční systémy protivzdušné obrany.