Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Na západě Ruska je po ukrajinském útoku bez proudu 2000 lidí, uvedly úřady

V důsledku útoku ukrajinské armády na trafostanici v Belgorodské oblasti na západě Ruska je bez dodávek elektrické energie více než 2000 lidí, uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Granáty poničily trafostanici ve městě Šebekino ležícím u hranic s ukrajinskou Charkovskou oblastí. Gladkov na telegramu také napsal, že nikdo nezemřel ani neutrpěl zranění.

Rusko dnes pokračovalo v raketových úderech na ukrajinské území, jejich cílem je energetická ale i civilní infrastruktura.

Dvě obce v Belgorodské oblasti ukrajinské síly podle Gladkova ostřelovaly i v pondělí, v Šebekinu při tom zemřela jedna žena.

K dosažení míru na Ukrajině stačí, když se ruští vojáci z této země stáhnou a Moskva bude respektovat hranice, řekla slovenská prezidentka Čaputová.

Stoltenberg: NATO dodá Kyjevu další zbraně, ruské útoky jsou známkou slabosti

Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku, v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož jsou ruské vzdušné útoky proti civilním cílům známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě. Šéf aliance prohlásil, že spojenci v reakci na sabotáž plynovodů Nord Stream posílí ochranu své kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví.

Ukrajinské vedení po pondělních raketových útocích ruské armády požádalo západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Stoltenberg dnes prohlásil, že Kyjev naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici.

"Udržíme a posílíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v obraně a osvobodila své území od ruské invaze," řekl Stoltenberg, který od středy povede dvoudenní zasedání aliančních ministrů obrany. Řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Podle Stoltenberga se Ukrajině nedostávají také protitankové zbraně, obrněné vozy či dělostřelecké vybavení.

Alianční země jednají s výrobci zbraní o možném zvýšení produkce vojenské techniky a munice, aby mohly doplnit své sklady a zároveň jich posílat dostatečné množství na Ukrajinu, dodal Stoltenberg.

Podle Orbána by o příměří s Ruskem měly vyjednávat Spojené státy, a ne Ukrajina

Podle maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána by o příměří na Ukrajině mělo jednat Rusko se Spojenými státy. Za USA by ale neměl vyjednávat současný prezident Joe Biden, ale jeho předchůdce v úřadu Donald Trump, řekl Orbán během návštěvy Berlína. Napsala o tom agentura DPA.

"Příměří musí nastat ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Amerikou a Ruskem," řekl Orbán. "Kdo si myslí, že tato válka bude moci být ukončena jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou, nežije na tomto světě. Mocenská realita je jiná," uvedl. Dodal, že Ukrajinci se mohou ruské armádě bránit jen díky tomu, že je podporují Spojené státy. "Proto se musejí dohodnout Američané s Rusy. Pak válka skončí," uvedl také.

Kvůli tvrdým výrokům na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina nepovažuje Orbán Bidena za vhodného vyjednavače. "Naděje na mír se jmenuje Donald Trump," uvedl šéf maďarské vlády na debatě organizované časopisem Cicero a listem Berliner Zeitung.

Orbán je v Německu na několikadenní návštěvě, během níž se v neděli sešel s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou a v pondělí s nynějším šéfem spolkové vlády Olafem Scholzem. Po jejich schůzce se nekonala tisková konference, což je podle agentury DPA nezvyklé. "Mám potěšení vám oznámit, že (Scholz) ještě žije. Já také. Náš rozhovor byl tedy užitečný," řekl po dvouhodinovém jednání s německým kancléřem Orbán.

Orbán dlouhodobě kritizuje Evropskou unii, od začátku ruské invaze na Ukrajinu je to kvůli sankcím, jež sedmadvacítka na Moskvu uvalila. Dnes řekl, že "sankce v jejich současné podobě nás ničí". Kdyby byly vytvářeny inteligentněji, nebyly by v současnosti ceny energií tak vysoké, míní Orbán. "V otázce energií jsme trpaslíci a Rusové obr. Trpaslík sankcionuje obra. A pak se divíme, že umírá trpaslík," řekl šéf maďarské vlády.

Maďarský premiér, známý svým vstřícným postojem k Rusku, se už minulý měsíc vyslovil pro zrušení protiruských sankcí. Pak by ceny energií podle něho klesly, snížila by se inflace a evropská ekonomika by se vyhnula hrozící recesi.

Země G7 podle Bloombergu přislíbí Ukrajině další pomoc

Lídři skupiny vyspělých zemí G7 po dnešním mimořádném jednání přislíbí Ukrajině v jejím vzdoru proti ruské invazi další pomoc, a to po takovou dobu, dokud ji bude Kyjev potřebovat. S odvoláním na návrh závěru o tom informovala agentura Bloomberg.

"Budeme pokračovat v poskytování finanční, humanitární, vojenské, diplomatické a právní podpory a budeme stát pevně na straně Ukrajiny, dokud to bude nutné," citoval Bloomberg z návrhu závěrečného prohlášení.

Představitelé zemí G7 dnes uspořádali mimořádnou videokonferenci, na jejíž část pozvali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Konferenci jako předsednická země G7 zorganizovalo Německo v reakci na pondělní ruské raketové údery na ukrajinská města.

G7 vedle Německa tvoří Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie. Evropská unie se tradičně jednání účastní jako pozorovatel.

Lipavský se s Baerbockovou shodl, že Ukrajina potřebuje další zbraně

Ministři zahraničí Česka a Německa Jan Lipavský a Annalena Baerbocková se dnes v Berlíně shodli, že Ukrajina potřebuje další pomoc Západu včetně dodávek zbraní. Lipavský to dnes řekl ČTK a Českému rozhlasu po zasedání Berlínské klimatické konference, na jejíž okraji se s šéfkou německé diplomacie sešel.

"Hovořili jsme o útocích, které proběhly ze strany Ruska vůči Ukrajině na civilní cíle, shodli jsme se, že je to naprosto nepřijatelné," řekl Lipavský. "Bavili jsme se o tom, že je třeba dále pracovat na jednotném evropském postoji a já jsme samozřejmě zdůraznil, že je potřeba pokračovat i ve zbrojních dodávkách. Řekněme, že jsme v této věci měli širokou shodu," dodal.

Tématem schůzky byly i bilaterální záležitosti mezi Českem a Německem, mimo jiné migrace a situace na česko-německých hranicích. Ministři jednali také o energetické bezpečnosti nebo o dění v Íránu, kde tamní režim násilně potlačuje pokojní demonstrace.

Rusko podle Kyjeva opakovaně útočilo na elektrárnu, Ukrajinci hlásí sestřely

Rusko dnes opakovaně zaútočilo na Ladyžynskou tepelnou elektrárnu v ukrajinské Vinnycké oblasti, a to v okamžiku, kdy na místě po předchozím náletu dvojice dronů pracovali záchranáři. Nový útok si vyžádal šest zraněných, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké elektrárenské společnosti. Zařízení elektrárny je poškozeno, nálety si ale nevyžádaly oběti na životech. "Jakmile to dovolí situace, pracovníci elektrárny začnou s opravami," přislíbila společnost.

Dněpropetrovská oblast podle šéfa oblastní správy Valentyna Rezničenka dnes pět hodin čelila ruskému ostřelování. Vzhledem ke způsobeným "vážným škodám" zavádějí úřady maximální šetření s elektřinou.

Ruské útoky dnes druhým dnem míří na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, konstatovala Ukrajinska pravda. Ukrajinská protivzdušná obrana podle komuniké letectva zničila dvě desítky ruských střel s plochou dráhou letu a 13 íránských dronů Šahíd-136, které Rusové používají k přímým útokům na pozemní cíle.

K dnešním útokům Rusové podle ukrajinského letectva použili 16 leteckých střel Ch-101 a Ch-555, vypuštěných ze strategických bombardérů, a 12 námořních střel s plochou dráhou letu Kalibr, odpálených z plavidel.

Několik střel se podařilo sestřelit na přístupech ke Kyjevu, ohlásil starosta města Vitalij Kličko podle listu Ukrajinska pravda.

Ruský úřad zařadil americkou firmu Meta na seznam teroristů a extremistů

Ruský úřad Rosfinmonitoring, který má na starosti boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu, zařadil americkou technologickou společnost Meta Platforms na svůj seznam teroristů a extremistů. Informovala o tom dnes ruská zpravodajská agentura Interfax. Meta je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram či komunikační služby WhatsApp.

Ruský soud již v březnu označil firmu Meta za extremistickou organizaci a zakázal provoz sociálních sítí Facebook a Instagram v Rusku. Meta se proti verdiktu odvolala, v červnu však soud její odvolání zamítl. Právnička zastupující Metu v březnu u soudu podle agentury Reuters řekla, že firma neprovozuje extremistické aktivity a je proti rusofobii.

Banky podle zákona musejí organizacím a jednotlivcům umístěným na seznam teroristů a extremistů zmrazit finanční prostředky a přestat jim poskytovat služby.

Na seznam se podle agentury Interfax dostala také lidskoprávní organizace Vesna. Petrohradská prokuratura v září požádala soud, aby organizaci prohlásil za extremistickou a zakázal její činnost v Rusku.

Lavrov: Rusko by zvážilo schůzku Putina s Bidenem, kdyby ji USA navrhly

Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání prezidentů Vladimira Putina a Joea Bidena na okraj nadcházejícího summitu skupiny G20, pokud se takový návrh objeví. Prohlásil to dnes v ruské televizi šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

„Mnohokrát jsme hovořili o tom, že nikdy neodmítáme setkání. Pokud návrh přijde, posoudíme jej,“ řekl Lavrov podle agentury TASS.

Jestli si někdo myslí, že už zazněl signál o připravenosti k takové schůzce od Bidena, tak se toto přesvědčení opírá jen o jeho vyjádření, že to „posoudí“, řekl Lavrov. Dodal, že takové vyjádření bylo jistě určeno spíše novinářům a analytikům, než aby šlo o „reálnou politiku“.

Senát asi ruské raketové útoky na Ukrajinu označí za teroristické metody

Senát by měl podle zahraničního výboru odsoudit ruské raketové úroky na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu a označit je za teroristické metody. Referenda o připojení čtyř okupovaných území na východě Ukrajiny k Rusku by měl označit za zločinnou agresi a sprostou krádež. Výbor to dnes doporučil na návrh předsedy Pavla Fischera (nezávislý). Horní parlamentní komora bude stanovisko projednávat ve středu.

„Rusko zaútočilo s využitím masivních raketových útoků na civilní objekty a kritickou infrastrukturu, aby teroristickými metodami zastrašilo veřejné mínění a připravilo občany Ukrajiny o dodávky elektřiny, vody, tepla nebo telefonního spojení,“ uvádí se v návrhu stanoviska. Senát by měl podle něj odsoudit také to, že Rusko útočí na celé ukrajinské území a „usiluje rozpoutat teror a podlomit Ukrajinu“.

Švédsko nebude sdílet výsledky vyšetřování výbuchů na plynovodech s Ruskem

Švédsko nebude sdílet výsledky vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream 1 a 2 s ruskými úřady ani s firmou Gazprom. Podle agentury AP to ve svém pondělním projevu prohlásila švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Podle ní je vyšetřování tajné.

Švédská tajná policie minulý týden uvedla, že vyšetřování posílilo podezření ze sabotáže. "Plynovody Nord Stream 1 a 2 ve švédské ekonomické zóně poškodily exploze," napsala tajná policie Švédska v prohlášení. Na místě zabavila materiál, který nyní analyzuje.

Rusko míří na energetickou infrastrukturu, jde o válečné zločiny, řekl Kuleba

Hlavním cílem nynějšího ruského ostřelování jsou energetická zařízení, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba s tím, že po pondělním ostřelování Rusko pokračuje s útoky vůči Ukrajině i dnes. Moskvu obvinil z válečných zločinů. Pokračování úderů proti energetice napadené země dnes na tiskové konferenci potvrdil mluvčí ruského ministerstva obrany.

Senát by měl podle zahraničního výboru odsoudit ruské raketové úroky na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu a označit je za teroristické.

Západoukrajinským Lvovem opět otřásly výbuchy, podle starosty Andrije Sadového Rusko zaútočilo na energetickou síť a část města je bez proudu.

Erdogan s Putinem se setkají v Astaně, Ankara vyzvala Kyjev a Moskvu k příměří

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve středu setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v kazachstánské metropoli Astana. Turecko, které si v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou zachovává neutrální pozici, dnes obě země vyzvalo, aby co nejdříve uzavřely klid zbraní.

Putin se s Erdoganem setká v Kazachstánu na okraj regionálního summitu, uvedla agentura AFP s odkazem na nejmenovaného tureckého činitele. Turecký prezident dosud veřejně nekomentoval pondělní rozsáhlé ruské útoky na ukrajinská města a infrastrukturu, které byly podle Putina odvetou za sobotní explozi na Kerčském mostě spojujícím Rusko s anektovaným Krymským poloostrovem. Moskva incident označila za ukrajinský útok, Kyjev se k zodpovědnosti nepřihlásil.