Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Spojenci dodají Ukrajině další zbraně, i pro zimní ofenzivu, řekl Austin

Země Severoatlantické aliance a další spojenci dnes potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin, který očekává pokračování úspěšné ukrajinské protiofenzivy i v nadcházejících obtížných zimních měsících.

Zástupci zemí podporujících Ukrajinu se sešli v době, kdy Rusko sáhlo k největší eskalaci od únorového začátku války. Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. Vláda v Kyjevě, kterou na dnešním zasedání zastupoval ministr obrany Oleksij Reznikov, spojence požádala o rychlé dodávky zbraní, zejména systémů protivzdušné obrany.

Podle Austina dnes zástupci řady zemí slíbili, že potřebnou vojenskou techniku dodají co nejrychleji. Americký ministr zmínil dodávky systémů IRIS-T od Německa, jehož první kus již Kyjev dostal a další tři pošle Berlín v příštím roce.

Německé ministerstvo obrany kromě toho dnes sdělilo, že v nadcházejících týdnech do napadané země vyšle další houfnice PzH 2000 a raketomety MARS II. Nizozemsko zase dnes oznámilo, že dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur (368 milionů korun). Kanada věnuje Ukrajině obrněná vozidla, munici pro houfnice, komunikační vybavení, kamery do bezpilotních letounů a zimní oblečení za 47 milionů kanadských dolarů (863 milionů korun), oznámila kanadská ministryně obrany Anita Anandová. Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů.

„Očekávám, že Ukrajina bude činit vše, co je v jejích silách, aby i během zimy znovudobývala své území,“ řekl Austin, který ocenil územní zisky, kterých ukrajinská armáda dosahuje navzdory ruskému bombardování. Spojenci podle něho budou pomoc poskytovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley sdělil, že Západ může Ukrajině poskytnout integrovaný systém protivzdušné obrany. „Tedy takový, který nekontroluje celý ukrajinský vzdušný prostor, ale je určen ke kontrole hlavních cílů, které Ukrajina potřebuje ochránit,“ sdělil podle agentury AP Milley. „Zahrnoval by systémy krátkého, středního a dlouhého dosahu, které jsou schopny vypálit střely ve všech výškách,“ dodal Milley.

Na jednání kontaktní skupiny navázala pracovní večeře aliančních ministrů. Během ní by se vedle pomoci Ukrajině měli ministři věnovat i posílení ochrany NATO včetně kritické infrastruktury.

Do ČR nebudou moct Rusové s vízem vydaným státy EU za turismem či sportem

Do Česka budou mít od úterý 25. října nově odepřen vstup ruští občané s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli členským státem Evropské unie, kteří cestují za účelem turistiky, sportu či kultury. Vláda to na dnešním zasedání schválila, oznámil na tiskové konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Do Česka podle údajů ministerstva denně přes mezinárodní letiště přicestuje až 200 ruských občanů. Nově tak bude podle Lipavského odepřen vstup ruským občanům, kteří na české území přijíždějí přes vnější schengenské hranice, tedy i přes české mezinárodní letiště, za účelem turistiky, sportu či kultury. Opatření se bude vztahovat na cestující s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli státem EU.

Česko se tak připojuje k pobaltským zemím, Polsku a Finsku, které své hranice pro ruské turisty uzavřely v předchozích týdnech.

Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.

Senát označil ruské raketové úroky na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu za teroristické metody a anexi ukrajinského území za sprostou krádež.

Nizozemci dodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany za 15 milionů eur

Nizozemsko dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur (368 milionů korun). Podle agentury Reuters to dnes oznámila nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Kanada dnes slíbila Ukrajině poslat další vojenskou pomoc včetně techniky a munice. V Bruselu to na jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, jejímž prostřednictvím spojenci koordinují dodávky zbraní napadené zemi, oznámila kanadská ministryně obrany Anita Anandová.

Nizozemská vláda krok oznámila v dopise parlamentu. Krok odůvodnila jako reakci na masivní ruské nálety na Ukrajinu. Rusko v pondělí a v úterý v několika vlnách zasáhlo města napříč Ukrajinou při rozsáhlých vzdušných útocích, které si podle Reuters vyžádaly životy nejméně 26 lidí a desítky zraněných. Údery také vyřadily z provozu dodávky elektrické energie a tepla.

„Na tyto útoky... lze reagovat pouze neutuchající podporou Ukrajiny a jejího lidu,“ napsala Ollongrenová. Nizozemsko již dříve poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě desítek až stovek milionů eur.

Kanada věnuje Ukrajině obrněná vozidla, dělostřeleckou munici, komunikační vybavení a zimní oblečení za 47 milionů kanadských dolarů (863 milionů korun). Zhruba třetinu balíčku představuje munice pro houfnice, další třetinu tvoří zimní oblečení jako boty, rukavice nebo kalhoty. Kanada také poskytne další špičkové kamery v hodnotě 15,3 milionu kanadských dolarů (281 milionů korun), které Ukrajinci používají na svých bezpilotních letounech, uvedla agentura Reuters.

Anandová se dnes v Bruselu setkala se svým ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem a informovala o tom na twitteru. „Budeme ukrajinské síly nadále podporovat prostředky, které potřebují, aby mohli bojovat a zvítězit,“ napsala Anandová.

Šéf Gazpromu: Evropa s nynější úrovní zásob plynu nemusí letošní zimu přežít

Evropa nemusí se současnou úrovní zásob zemního plynu přežít letošní zimu. Například Německo má v podzemních zásobnících dostatek plynu na dva až dva a půl měsíce. Na konferenci o energetice to dnes v Moskvě řekl šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller.

Ředitel polostátního Gazpromu řekl, že oprava poškozených plynovodů Nord Stream si vyžádá nejméně rok. Upozornil přitom, že Rusku stále nebyl umožněn přístup do oblasti poškození plynovodů, která je v Baltském moři ve výlučné ekonomické zóně Švédska a Dánska.

Miller zopakoval dřívější výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina k vytvoření evropského plynárenského uzlu v Turecku. Putin dnes na moskevské konferenci řekl, že Rusko by mohlo přesměrovat dodávky určené pro plynovody Nord Stream do Černého moře a vytvořit v Turecku největší plynárenský uzel pro Evropu, uvedla agentura Reuters.

Rusové, kteří opouštějí zemi kvůli mobilizaci, nesplňují podle Senátu podmínky pro udělení humanitárního víza a mohou být bezpečnostním rizikem.

Ruské útoky podle Austina pouze posílí odhodlání spojenců dále podporovat Ukrajinu. Americký ministr ocenil úspěchy ukrajinské ofenzivy.

Nejméně sedm mrtvých si podle ukrajinské správy vyžádal ruský útok na Avdijivku

NPřinejmenším sedm mrtvých a osm zraněných si vyžádalo ruské ostřelování ukrajinského města Avdijivka v Doněcké oblasti. Rusko podle oblastního gubernátora Pavla Kyrylenka ráno udeřilo na centrum města, které leží v podstatě na frontové linii.

„Nejméně sedm mrtvých a osm zraněných - výsledek ranního ostřelování Avdijivky. Rusové zasáhli hlavní tržiště, kde bylo v tu dobu hodně lidí,“ napsal na facebooku Kyrylenko. „Taková je podstata Rusů. Nejsou schopni vzdorovat ukrajinské armádě, tak 'bojují' s bezbrannými civilisty,“ uvedl Kyrylenko.

Stoltenberg: Prioritou NATO je dodat Ukrajině systémy vzdušné obrany

Dodávky systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina naléhavě potřebuje, budou prioritou dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO před zahájením prvního aliančního jednání od začátku intenzivních ruských vzdušných útoků na ukrajinské civilní cíle v posledních dnech. S aliančními ministry vůbec poprvé zasednou kolegové z Finska a Švédska, jimž ke vstupu do NATO chybí zejména definitivní souhlas Turecka.

Ministři se podle Stoltenberga scházejí v době, kdy Rusko sáhlo k největší eskalaci od začátku války. Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. „Budeme řešit, jak posílit podporu Ukrajiny, přičemž budou prioritou systémy protizvdušné obrany,“ prohlásil dnes šéf NATO.

Kyjev podle Stoltenberga obdržel první ze systémů IRIS-T od Německa, o dodávkách z dalších zemí se bude mluvit na dnešním zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Toto jednání zástupců 50 zemí vedených Spojenými státy bude za účasti ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova předcházet pracovní večeři ministrů NATO.

Rusové tvrdí, že u Moskvy dopadli Ukrajince s protiletadlovými střelami

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že v okolí Moskvy zadržela Ukrajince se dvěma přenosnými protileteckými řízenými střelami Igla, který chystal ve spolupráci s ukrajinskými tajnými službami „diverzní akci“ u ruské metropole. FSB se zdržela dalších podrobností, ale v okolí Moskvy se nalézá několik velkých letišť a podle ruských médií také prezident Vladimir Putin občas používá vrtulník k přepravě ze své rezidence v okolí Moskvy do Kremlu.

„FSB zmařila diverzní a teroristické akce chystané zvláštními službami Ukrajiny s využitím vysoce přesných zbraní v Moskevské oblasti,“ citovala agentura Interfax z vyjádření FSB. „Byl zadržen občan Ukrajiny, který na příkaz (ukrajinské tajné služby SBU) převezl v tajném úkrytu v autě z Kyjeva přes Estonsko do Ruska přenosné raketové systémy Igla pro připravované teroristické činy a také vybral místo pro jejich tajné uložení,“ dodala.

Podezřelý, kterému hrozí až 12 let vězení, „projevil lítost a spolupracuje s vyšetřovateli“, tvrdí FSB.

Záporožská jaderná elektrárna je bez proudu, Rusové podle správce zadržují i palivo pro generátory

Záporožská jaderná elektrárna se v důsledku ruského ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury ocitla úplně bez elektrického proudu. Elektřinu, potřebnou pro bezpečnost zařízení, vyrábějí generátory, ale ruská strana dosud nevpustila do elektrárny kolonu cisteren s novou dodávkou nafty pro tyto generátory, oznámila ukrajinská společnost Enerhoatom.

Na výpadek v dodávkách elektřiny pro životně důležité bezpečnostní systémy elektrárny - již druhý během pěti dnů - podle agentury AP poukázal také šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelo Grossi.

Ruské rakety ráno podle Enerhoatomu poškodily trafostanici Dniprovska v Dněpropetrovské oblasti a v důsledku se havarijně odpojilo elektrické vedení mezi stanicí a elektrárnou, čímž se elektrárna ocitla úplně bez dodávek elektřiny zvenčí. Automaticky se ale zapnuly generátory. Enerhoatom pro ně vypravil další dodávku paliva, ale kolonu ruští vojáci dosud nevpustili do elektrárny

Ukrajina odmítá ruské závěry o výbuchu na Kerčském mostě

Ukrajinská rozvědka tvrzení ruské tajné služby FSB o příčinách výbuchu na Kerčském mostě označila za nesmysl a odmítla se k nim dál vyjádřit. „Veškerá činnost FSB a vyšetřovací ústředny je nesmysl. Jsou to falešné struktury, které slouží režimu (ruského prezidenta Vladimira) Putina, takže se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ řekl zástupce tiskového oddělení ukrajinské rozvědky Andrij Jusov veřejnoprávní stanici Suspilne.

Záporožská jaderná elektrárna se v důsledku ruského ostřelování ocitla úplně bez proudu, potřebnou elektřinu vyrábějí generátory, oznámil ukrajinský správce jaderných elektráren Enerhoatom.