Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 12. října 2022
Ruská tajná služba tvrdí, že zadržela podezřelé z útoku na most na Krym
Ruská tajná služba FSB oznámila, že zadržela osm podezřelých z útoku na Kerčský most, včetně pěti Rusů a tří občanů Ukrajiny a Arménie. Za organizátora útoku podle ruské agentury TASS označila šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova.
Na Kerčském mostě, který spojuje ruskou pevninu s protiprávně anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym, se v sobotu po výbuchu zřítila část vozovky a vzplály cisterny na železniční části stavby. Podle ruských úřadů explozi způsobila bomba v nákladním autě.
Ukrajinské velení hlásí neúspěch ruských útoků na východě země
Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky vedené u sedmi obcí, včetně operace proti městu Bachmut, ve východoukrajinském Donbasu, hlásí ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti. Masivní ostřelování ukrajinských měst ruskými raketami bylo podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) naplánováno ještě před jmenováním nového velitele ruských sil ve válce, generála Sergeje Surovikina, a hlavním cílem zřejmě byla náprava pověsti ruského ministerstva obrany v očích veřejnosti.
Britské ministerstvo obrany upozornilo na pomalost a nízkou nosnost íránských dronů Šahíd-136 nasazených Ruskem. Spolu s omezenou efektivitou ruského letectva nad ukrajinským územím to způsobuje, že chybějící schopnost spolehlivě, udržitelně a přesně zasazovat údery na operační úrovni je pravděpodobně jedním z největších ruských problémů ve válce proti Ukrajině.
Rusové podle ukrajinského velení v uplynulých 24 hodinách vystřelili na Ukrajinu jednu balistickou raketu a 28 střel s plochou dráhou letu, z nichž 20 sestřelila ukrajinská obrana. Ruské síly prý také podnikly 13 náletů a uskutečnil více než 40 ostřelování z raketometů, jehož terčem se staly čtyři desítky měst a obcí. Použito bylo 14 íránských dronů, z nichž 12 ukrajinská protivzdušná obrana zničila.
Ukrajinský ministr obrany potvrdil dodávku systému protivzdušné obrany z Německa
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil dodávku prvního systému protivzdušné obran IRIS-T SLM z Německa. Poděkoval za ní na twitteru, uvedla agentura DPA. Dodal, že od USA dostatane Kyjev obdobný systém NASAMS. Ukrajinští představitelé vyzvali západní státy k dalším dodávkám protivzdušných systémů po pondělní a úterní vlně raketových útoků ruské armády na ukrajinská města.
Biden: Putin jadernou zbraň na Ukrajině nepoužije
Americký prezident Joe Biden se nedomnívá, že Rusko použije ve válce s Ukrajinou jaderné zbraně. Považuje ale za nezodpovědné, že ruský prezident Vladimir Putin o této možnosti mluví. Biden to řekl v rozhovoru, který odvysílala stanice CNN. Schůzku s ruským prezidentem zcela nevylučuje, nyní ale pro ní nevidí důvod.
„Nemyslím si, že to udělá,“ odpověděl Biden na otázku moderátora Jakea Tappera, zda lze realisticky předpokládat, že Rusko použije jadernou zbraň v konfliktu s Ukrajinou. O této možnosti diskutují analytici vzhledem k vojenským neúspěchům, které ruské jednotky zaznamenaly v poslední době na Ukrajině. Minulý týden před „jaderným armagedonem“ varoval i samotný Biden. Americký prezident považuje za nezodpovědné, že „vůdce jedné z největších jaderných velmocí na světě mluví o tom, že by mohl použít taktickou jadernou zbraň na Ukrajině“.
Podle amerického prezidenta by vyhrožování nasazením jaderných zbraní do konfliktu mohlo mít strašlivé dopady v případě chyby či špatného odhadu reakce na tento krok. „Špatný dohad se může stát, a nikdo si nemůže být jistý, co by se (v případě použití jaderné zbraně) stalo,“ dodal Biden, který nechtěl upřesnit reakci USA a spojenců v případě, že by Rusko takový krok udělalo.
Biden v rozhovoru řekl, že nyní nevidí důvod pro setkání s Putinem, například na summitu skupiny zemí G-20, který se uskuteční v listopadu v Indonésii. Jednání ale zcela nevylučuje. „Záleželo by na tom, o čem by chtěl mluvit,“ řekl Biden s tím, že by byl například ochotný jednat o propuštění americké sportovkyně Brittney Grinerová. Ta dostala tvrdý trest od ruského soudu za držení drog. Podle Washingtonu je ale rozsudek politicky motivovaný.
Ministři obrany NATO budou jednat o dalších dodávkách zbraní pro Kyjev
O aktuální eskalaci ruské agrese proti Ukrajině a dalších dodávkách zbraní pro Kyjev budou dnes jednat ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. V bruselské centrále NATO se nejprve sejde kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená americkým ministrem Lloydem Austinem.
Právě během jejího jednání by zástupci spojeneckých vlád měli podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga přijít s přísliby nové vojenské pomoci pro Ukrajinu. Kyjev v reakci na pondělní ruské raketové útoky proti civilním cílům požádal západní země o zbraně protivzdušné obrany. Podle Stoltenberga se však Ukrajině nedostává také protitankových zbraní, raketometů či přesné munice.
Putin je racionální aktér, který se však výrazně přepočítal, míní Biden
Ruský prezident Vladimir Putin, je racionální aktér, který se však ve své invazi na Ukrajinu výrazně přepočítal, řekl americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CNN. Šéf Bílého domu zároveň označil cíle svého ruského protějšku na Ukrajině, které šéf Kremlu vyložil v projevu na začátku invaze, jako iracionální.
Biden, američtí vrcholní představitelé a další západní lídři strávili poslední měsíce debatami o tom, jaké kroky může Putin podniknout, zatímco jeho vojáci zaznamenávají na bojišti zahanbující ztráty, uvádí CNN. O tom, zda šéf Kremlu jedná racionálně, se podle ní vedou intenzivní debaty. Samotný Biden minulý týden varoval, že riziko „jaderného armagedonu“ je nejvyšší za posledních 60 let.
„Myslím si, že je racionálním aktérem, který se výrazně přepočítal,“ řekl americký prezident v rozhovoru, který zpravodajská stanice odvysílá v noci na středu ale zveřejnila z něj už dnes výňatky. Šéf Bílého domu zároveň označil za iracionální to, co Putin vytyčil ve svém projevu na začátku vojenské agrese vůči Ukrajině. „Mluvil o celé té myšlence - že je potřeba, aby byl vůdcem Ruska, které sjednotí všechny rusky hovořící (lidi)... Je to iracionální,“ nechal se slyšet Biden.
Šéf Kremlu se podle amerického prezidenta mylně domníval, že se Ukrajinci ruské invazi podvolí. Ti však zareagovali houževnatým odporem. „Domnívám se, že si myslel, že ho přivítají s otevřenou náručí... a myslím, že se prostě totálně přepočítal,“ dodal Biden.
Zprávy ze dne 11. října 2022
Ukrajinská prokuratura informovala o exhumaci desítek těl v osvobozených městech
Ukrajinská generální prokuratura dnes oznámila, že úřady exhumovaly těla 78 lidí ve dvou městech v Doněcké oblasti, která okupovaly ruské síly a nedávno je osvobodila ukrajinská armáda. Ukrajinská tajná služba SBU kromě toho tvrdí, že našla další důkazy, které svědčí o mučení v oblastech, jež byly pod kontrolou ruské invazní armády.
Vyšetřovatelé podle generální prokuratury v uplynulých několika dnech našli pohřebiště místních obyvatel ve městě Svjatohirsk a Lyman v Doněcké oblasti, které Ukrajinci nedávno znovu dobyli.
Rusko dlouhodobě odmítá ukrajinská obvinění ze zabíjení civilistů v ukrajinských oblastech, které mělo pod kontrolou. Tvrzení ani jedné z válčících stran nelze v podmínkách pokračujících bojů nezávisle ověřit.
Ve Svjatohirsku exhumovali 34 těl, přičemž na některých jsou vidět známky násilné smrti, uvedla ukrajinská prokuratura na telegramu. Ohořelé pozůstatky dvou lidí se tam podle ní našly v autě.
Na hřbitově v Lymanu objevili přibližně 110 hrobů, z nichž vyzdvihli 44 těl. Byly mezi nimi i děti včetně roční dívky, která byla pohřbena s celou svou rodinou, uvedl úřad.
SBU mezitím na telegramu uvedla, že její vyšetřovatelé objevili ve Svjatohirsku místo nezákonného zadržování, jehož součástí byla mučírna v bývalém rekreačním středisku. "Ruští vojáci tam násilně drželi místní obyvatele, kteří podporovali územní celistvost Ukrajiny," tvrdí tajná služba. Na místě se podle ní našly předměty, které svědčí o mučení.
Rusové podle Enerhoatomu unesli zástupce ředitele Záporožské jaderné elektrárny
Rusové v pondělí unesli zástupce ředitele ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny Valerije Martyňuka, uvedl dnes na telegramu provozovatel ukrajinských jaderných elektráren, společnost Enerhoatom. Elektrárnu, stejně jako město Enerhodar, na jehož okraji leží, okupují ruské jednotky.
Podle Enerhoatomu se Rusové snaží získat od Martyňuka, který v elektrárně odpovídá za personální otázky, informace o osobních složkách zaměstnanců. Doufají, že je donutí, aby co nejrychleji začali pracovat pro ruský Rosatom. Enerhoatom vyzval šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho a mezinárodní společenství, aby nasadili všechny možné prostředky k propuštění Martyňuka. Rusové ho drží na neznámém místě a podle Enerhoatomu není vyloučené, že ho mučí a zastrašují.
Grossi je dnes v Moskvě, kde se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Koncem září Rusové zadrželi generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova a odvezli ho na neznámo kam. Propustili ho 3. října. MAAE pak sdělila, že Murašov se už do své původní práce nevrátí.
Putin 5. října podepsal dekret, kterým nařídil převod Záporožské jaderné elektrárny do ruského vlastnictví. MAAE ovšem nadále považuje elektrárnu za ukrajinskou.
Kyjev získal při výměně zajatců s Ruskem zpět 32 vojáků, uvedl činitel
Kyjevu se při výměně zajatců s Ruskem podařilo osvobodit 32 vojáků, oznámil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými jsou podle něj důstojníci, poddůstojníci a řadoví vojáci ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajina podle něj získala zpět také tělo Izraelce Dmytra Fialky, který bojoval na ukrajinské straně. Moskva zatím výměnu nepotvrdila. Není ani jasné, kolik zajatců propustila Ukrajina.
Všichni osvobození působili v místech, kde se odehrávaly prudké boje, napsal na twitteru Jermak, podle něhož byla řada z těchto lidí považována za nezvěstné.
Skupina G7 připsala odpovědnost za raketové údery na civilisty Putinovi
Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 na dnešním mimořádném jednání odsoudila ruské raketové údery na ukrajinské civilisty a uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se za ně bude zodpovídat. Skupina, kterou tvoří Německo, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie, rovněž přislíbila Ukrajině podporu a vyzvala režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby nepodporoval ruské vojenské operace.
"Co nejdůrazněji tyto útoky odsuzujeme a poukazujeme na to, že nerozlišující útoky na civilní obyvatelstvo představují válečný zločin. Prezidenta Putina a další povoláme k odpovědnosti," uvedla ve společném prohlášení G7 o pondělních ruských raketových úderech na kyjevská města.
"G7 rozhodně odsuzuje a jasně odmítá nezákonný ruský pokus o anexi ukrajinských oblastí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské společně s Autonomní republikou Krym a Sevastopolem," shodli se lídři zemí. Rusko podle nich hrubě porušilo Chartu OSN a svou nezodpovědnou jadernou rétorikou ohrožuje světový mír. "Ujišťujeme, že jakékoli použití chemických, biologických a jaderných zbraní Ruskem bude mít vážné následky," dodala skupina.
G7 rovněž uvedla, že Rusko ponese za invazi a anexe hospodářské následky. Skupina dále opětovně vyzvala Bělorusko, aby Rusku znemožnilo využívat své území k ruské útočné válce proti Ukrajině. "Opakujeme naši výzvu Lukašenkovu režimu, aby plně dodržoval své závazky k mezinárodnímu právu," dodali lídři zemí G7.
Dnešní mimořádné jednání G7 uspořádalo jako předsednická země Německo v reakci na pondělní ruské raketové údery na ukrajinská města. Části debaty, která se konala jako videokonference, se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina obdržela od Německa první systém IRIS-T, uvedl Der Spiegel
Ukrajina obdržela od Německa první systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM, informoval časopis Der Spiegel, podle něhož si Ukrajinci první ze čtyř přislíbených systémů převzali dnes poblíž polsko-ukrajinské hranice. Německé ministerstvo obrany tuto zprávu zatím nepotvrdilo, poznamenala agentura Reuters.
Šéfka německého resortu obrany Christine Lambrechtová už v pondělí v reakci na masivní ruské raketové údery na ukrajinská města uvedla, že Berlín dodá Kyjevu k ochraně ukrajinských civilistů první systém IRIS-T SLM v řádu dní. Předání bylo původně plánováno na listopad, poznamenal Der Spiegel.
Podle německého ministerstva obdrží Ukrajina zbývající systémy v příštím roce. IRIS-T SLM přislíbil Ukrajině německý kancléř Olaf Scholz už na začátku června. Tyto systémy umožňují likvidaci nepřátelských raket až ve dvacetikilometrové výšce do vzdálenosti 40 kilometrů.
Ruští hackeři zaútočili na americká letiště, útoky provoz nenarušily
Hackerská skupina z Ruska v pondělí zaútočila na webové služby 12 velkých amerických letišť. Incident způsobil výpadky služeb přidružených k letištím, například internetové rezervace parkování, nenarušil ale nijak jejich provoz, informovala dnes stanice ABC.
Mezi zasaženými letišti bylo například newyorské LaGuardia (LGA) nebo třetí nejvytíženější letiště v USA v Denveru (DEN). První útok ohlásilo LaGuardia kolem 9:00 SELČ. Podle Johna Hultquista, šéfa zpravodajsko-analytického oddělení v kyberbezpečnostní firmě Mandiant, je důvod předpokládat, že za útoky je ruská hackerská skupina Killnet.
ABC uvádí, že neexistuje důkaz, že by pokyn k útoku vydal Kreml, bezpečnostní úřady však poukazují na souvislost se sobotní explozí na Kerčském mostě spojujícím Rusko s anektovaným Krymským poloostrovem.
Skupina Killnet je aktivní od rané fáze ruské války na Ukrajině. Svými DoS (Denial of Service) útoky cílí na vládní instituce i soukromé společnosti v zemích podporujících Ukrajinu. Skupina se například v srpnu přihlásila ke kybernetickým útokům v Estonsku poté, co se estonská vláda rozhodla odstranit sovětské památníky v oblasti, kde žije ruská většina.
Rubl je kvůli obavám z další eskalace konfliktu na Ukrajině pod tříměsíčním minimem. Na dolar ruská měna ztrácí 2,1 procenta na 64,03 RUB.
Zelenskyj navrhl misi na běloruské hranici, volá po posílení protivzdušné obrany
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníky dnešní schůzky zemí skupiny G7 v souvislosti s ruskými raketovými útoky vyzval, aby jeho zemi dodali dostatek prostředků protivzdušné obrany. Během videokonference se zástupci skupiny hospodářsky vyspělých zemí také navrhl, aby na ukrajinsko-běloruské hranici byla rozmístěna mezinárodní pozorovatelská mise.
"Je důležité, abychom měli dostatek raket pro protileteckou a protiraketovou obranu a aby byly integrované s našimi obrannými systémy," řekl Zelenskyj s tím, že Rusko si v Íránu objednalo 2400 dronů Šahíd-136, které používá k přímým útokům na pozemní cíle.
Ukrajinský prezident uvedl, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko by mohl vpadnout na Ukrajinou pod záminkou, že ukrajinská armáda napadla Bělorusko. Ujistil, že Ukrajina neplánuje vojenské kroky proti Bělorusku, a dodal, že má Kyjev jen zájem na své suverenitě.
Zelenskyj znovu vyloučil případné jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl, že v současnosti nevidí prostor pro diplomatická jednání, protože Putin "věří jedině v teror". Kvůli ruským raketovým útokům z tohoto týdne, jejichž cílem se staly objekty energetické, ale i civilní infrastruktury, vyzval k dalším sankcím proti Rusku, týkajícím se cen ropy a plynu.
Představitelé zemí G7 dnes uspořádali mimořádnou videokonferenci, na jejíž část pozvali ukrajinského prezidenta Zelenského. Konferenci jako předsednická země G7 zorganizovalo Německo v reakci na pondělní ruské raketové údery na ukrajinská města. Rusko v útocích pokračovalo i dnes.
G7 vedle Německa tvoří Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie. Evropská unie se tradičně jednání účastní jako pozorovatel.
Ruská tajná služba zveřejnila svou verzi výbuchu na Kerčském mostě
Ruská tajná služba FSB spolu s dalšími úřady tvrdí, že explozi na Kerčeském mostě způsobila bomba v nákladním autě. Výbušné zařízení bylo podle FSB zamaskováno v rolích polyetylenové fólie na 22 paletách o celkové váze 22.770 kilogramů. Tento náklad byl vypraven na počátku srpna z ukrajinského přístavu Oděsa a do Ruska se dostal přes Bulharsko, Arménii a Gruzii, přičemž se několikrát změnily přepravní dokumenty. Náklad, který jako by odesílala firma z Uljanovska neexistující společnosti na Krymu, byl 7. října naložen na kamion ruského občana Machira Jusubova, který odjel směrem do Simferopolu na Krymu.
FSB podle listu Ukrainska pravda zveřejnila video z prohlídky vozu a jeho rentgenový snímek, který údajně ukazuje výbušniny uvnitř. Jak ale deník upozorňuje, zatímco video zachycuje soupravu s třínápravovým tahačem, na jeho domnělém rentgenovém snímku už má tahač nápravy jen dvě.