Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko kvůli ochraně před západními sankcemi omezí přístup k rozpočtovým údajům

Rusko začne omezovat přístup veřejnosti k některým rozpočtovým údajům. Chce tím zemi ochránit před dalšími sankcemi, uvedlo dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo financí. V prohlášení upozornilo, že v reakci na "negativní důsledky" sankcí na ruskou ekonomiku částečně omezí informace o zveřejňovaných rozpočtových výdajích.

Ruské ministerstvo energetiky již omezilo přístup ke svým měsíčním údajům o těžbě ropy a plynu, řada velkých společností nesměla dát k dispozici své účetní závěrky a zveřejňování některých údajů omezila také centrální banka. Ruská vláda rovněž navrhuje, aby se objem ruských zlatých a devizových rezerv - nyní zveřejňovaných každý týden - stal státním tajemstvím.

Rusko zakázalo vstup desítkám britských novinářů a lidí z obranného průmyslu

Rusko dnes zakázalo vstup do země 29 britským novinářům a 20 zástupcům obranného sektoru. Jde o odpověď na západní sankce a „šíření dezinformací o Rusku“, uvedlo podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí.

Mezi 29 novináři, kterých se krok týká, jsou vysoce postavení editoři a moderátoři stanic BBC a Sky News a šéfredaktoři listů The Guardian, The Times, Daily Telegraph a serveru Independent. Podle prohlášení ministerstva jsou tyto osoby přímo spojené s „úmyslným šířením nepravých a jednostranných informací o Rusku a událostech na Ukrajině a v Donbasu“.

„Svými zaujatými závěry také živí rusofobii v britské společnosti,“ stojí v komuniké.

Putin podle představitele Pentagonu stále usiluje o značnou část Ukrajiny

Ruský prezident Vladimir Putin nadále chce dobýt značnou část ukrajinského území, ale musel své cíle zredukovat. Podle agentury Reuters to dnes uvedl náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl.

„Stále se domnívám, že má zálusk na značnou část Ukrajiny, ne-li na celou zemi. Přesto si nemyslím, že těchto cílů může dosáhnout,“ řekl Kahl na akci pořádané Centrem pro novou americkou bezpečnost. „Tu a tam mohou dosáhnout taktických zisků. Ukrajinci se drží. Ovšem nemyslím si, že by Rusové byli schopni svých přehnaných cílů dosáhnout,“ dodal.

Rusko invazi na Ukrajinu, kterou zahájilo 24. února, nazývá „zvláštní vojenskou operací“, jejímž cílem je zemi odzbrojit a odstranit její lídry, které označuje za neonacisty. Podle Ukrajiny a ukrajinských spojenců si Rusko vytvořilo záminku k útoku s cílem podrobit si zemi, která před zahájením války měla na 44 milionů obyvatel.

Před Zelenským promluví v Parlamentu Vystrčil, Pekarová Adamová a Fiala

Středečnímu on-line vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před oběma českými parlamentními komorami budou předcházet projevy předsedů Senátu a Sněmovny Miloše Vystrčila a Markéty Pekarové Adamové a premiéra Petra Fialy. Poslanci a senátoři budou ve svých sídlech. Vystoupení politiků se budou tlumočit simultánně z češtiny do ukrajinštiny a naopak, vyplývá z informací z horní a dolní komory.

Ukrajinský ministr: Ruská invaze může svět připravit o tři ukrajinské sklizně

Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice na dobu nejméně tří pěstitelských sezon. Velká část ukrajinské úrody se kvůli ruské agresi nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Ukrajině, které se přezdívá obilnice Evropy, Rusko zablokovalo námořní cesty pro vývoz obilí. Země ale má řadu dalších problémů - od zaminovaných pšeničných polí po nedostatek skladovacích prostor.

"Ukrajina na dlouhou dobu vypadne z trhu," předpověděl v rozhovoru ukrajinský ministr. "Teď mluvíme o třech sklizních pšenice najednou: nemůžeme sklidit loňskou úrodu, nemůžeme sklidit a odvézt tu současnou a do setí té příští se nám nijak zvlášť nechce," řekl Solskyj agentuře Reuters.

Rakušan: Stát po uzavření pražského centra zajistí registrace uprchlíků jinde

Stát po uzavření pražského Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) zajistí registraci uprchlíků v centrech v jiných regionech, případně prostřednictvím odboru azylové a migrační politiky a cizinecké policie. Novinářům to dnes řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Změnou bude podle něj jen to, že vyřizování potřebných dokumentů bude méně komfortní pro příchozí. Všechna asistenční centra budou od prázdnin podle Rakušana normalizovat provoz, v závislosti na počtu uprchlíku by mohla například zkrátit otevírací hodiny.

Moskva vyzvala ukrajinské obránce v chemičce v Severodoněcku, aby se vzdali

Ruské ministerstvo obrany dnes vybídlo ukrajinské vojáky ukrývající se v chemickém závodu Azot v Severodoněcku na východě Ukrajiny, aby se vzdali, uvedla agentura Interfax. Ministerstvo zároveň oznámilo záměr umožnit civilistům, kteří se v areálu chemičky ukrývají, evakuaci na území pod kontrolou proruských separatistů. Podle Serhije Hajdaje, gubernátora Luhanské oblasti, v níž Severodoněck leží, je v průmyslovém areálu asi 500 civilistů včetně přibližně 40 dětí.

„Ruská federace se zaručuje za ochranu života a dodržení všech pravidel ženevské úmluvy týkajících se nakládání s válečnými zajatci, stejně jako tomu bylo v případě těch, kdo se dříve vzdali v Mariupolu,“ uvedl ruský generál Michail Mizincev. Ukrajinští vojáci mají podle Moskvy složit zbraně ve středu od osmi do patnácti hodin moskevského času (od 7:00 do 14:00).

Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 asi o 40 procent, oznámil Gazprom. Jde o hlavní trasu pro přepravu ruského plynu do EU.

Snímky z Charkova dokazují použití kazetové munice, tvrdí ruská redakce BBC

Zpravodajové BBC v rezidenčních čtvrtích v ukrajinském městě Charkově nalezli stopy po použití kazetové munice, uvedla dnes ruská redakce stanice a zveřejnila pořízené snímky. Z ostřelování Charkova kazetovou municí, kterou řada států zakazuje, dříve obvinila ruské síly lidskoprávní organizace Amnesty International.

Celý článek najdete zde >>>

ČR vydala v pondělí ukrajinským běžencům 2541 víz dočasné ochrany, o 850 více než minulý týden. Od počátku války dostalo víza 373 823 lidí.

Ukrajinská prokuratura informuje o 288 zabitých dětech od začátku ruské invaze

Od začátku ruské invaze zemřelo na Ukrajině 288 dětí, dalších více než 527 je raněných, oznámila dnes podle ruskojazyčné verze stanice BBC ukrajinská generální prokuratura. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) v pondělí potvrdil 4395 zabitých civilistů v důsledku ruské vojenské agrese na Ukrajině, z toho 275 dětí.

OHCHR eviduje rovněž 5390 raněných civilistů v důsledku bojů, mezi nimiž je 451 nezletilých. Za hlavní příčinu úmrtí a zranění civilistů tento úřad označuje dělostřelecké a raketové ostřelování či letecké bombardování.

BBC: Poradenská společnost předpovídá exodus bohatých Rusů a Ukrajinců

Více než 15 tisíc zámožných Rusů podle předpovědi londýnské poradenské společnosti Henley and Partners letos opustí Rusko kvůli invazi na Ukrajinu, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu. „Rusko ztrácí milionáře,“ prohlásil analytik Andrew Amoils, který pro Henley sbíral data.

„Zámožní lidé emigrují z Ruska v neustále stoupajícím množství každý rok během posledního desetiletí, což se jeví včasnou výstrahou před problémy, se kterými se země potýká. Historicky zhroucení velkých zemí obvykle předcházelo urychlení emigrace bohatých lidí, kteří často odjíždějí jako první, protože na to mají prostředky,“ citovala BBC ze zprávy.

Prognóza počítá s tím, že také Ukrajina utrpí největší ztrátu zámožných lidí v poměru k počtu obyvatel země: očekává se, že do konce roku z Ukrajiny vycestuje 2800 milionářů, tedy více než dvě pětiny ukrajinských milionářů.

Analytici také poznamenali, že Spojené státy a Velká Británie se staly mnohem méně přívětivými vůči Rusům, jejichž jmění by mohlo vyvolat právní i etické otázky. Proto se nejpřitažlivějšími zeměmi pro bohaté emigranty jeví Sjednocené arabské emiráty, Malta, Monako a také Mauricius.

Ruské síly se snaží upevnit své pozice v centru Severodoněcku a dál na město útočí dělostřelectvem, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády.

Pět mrtvých a 33 raněných po ukrajinském ostřelování, tvrdí separatisté

Nejméně pět mrtvých a 33 raněných si vyžádalo pondělní ostřelování Doněcka ukrajinskými silami, uvedla dnes na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na úřady v separatistické Doněcké lidové republice (DNR).

Ty tvrdí, že Doněck byl vystaven nejintenzivnější palbě od roku 2015. Šéf neuznávané republiky Denis Pušilin prohlásil, že Kyjev „překročil všechny meze“ a požádal Rusko o další pomoc.

Ukrajinské úřady dosud tvrzení separatistů o ostřelování Doněcka nekomentovaly. Agentura Reuters upozornila, že tvrzení o ukrajinském ostřelování nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Separatisté nejprve informovali o třech mrtvých po zásahu tržiště v Doněcku. Podle separatistů a ruských médií byla zasažena i porodnice v Doněcku, kde vypukl požár, ale nikdo nebyl zraněn, protože personál včas odeslal pacientky do sklepa.