Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Česko daruje 3,2 milionu korun na nákup taktických brýlí pro ukrajinskou policii

Česká republika daruje 3,2 milionu korun na nákup taktických brýlí pro ukrajinskou policii. Memorandum o daru dnes v budově ministerstva vnitra na pražské Letné podepsali ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Podle Rakušana by Česko mohlo v budoucnu ukrajinské policii darovat například starší policejní auta.

Původní zásoby taktických brýlí, které poskytují zvýšenou ochranu zraku při různých zásazích, odevzdala ukrajinská policie tamní armádě. „My si samozřejmě uvědomujeme, že v první řadě pomáhá Česká republika ukrajinské armádě, ale zase musíme vidět i tu situaci, že policie na Ukrajině pomáhala armádě tím, že jí poskytovala některý svůj materiál, některé své prostředky,“ vysvětlil Rakušan, proč Česko dar poskytlo. Dar už na konci května schválila vláda.

Amnesty International viní Rusko z válečných zločinů na Ukrajině

Lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) dnes obvinila Rusko z páchání válečných zločinů na Ukrajině. Konkrétně Moskvu viní z nerozlišujících útoků a z používání mezinárodně zakázané kazetové munice při ostřelování druhého největšího ukrajinského města Charkova na severovýchodě země, při kterém zemřely stovky civilistů.

Ruské invazní jednotky zahájily na začátku vojenské agrese nerozlišující bombardování Charkova, píše Amnesty International ve své zprávě nazvané „Kdokoliv může zemřít kdykoliv. Nerozlišující útoky ruských sil v Charkově na Ukrajině“. Ruské síly téměř denně ostřelovaly obytné čtvrti, zabily stovky civilistů a způsobily rozsáhlou destrukci, přičemž při mnoha útocích použily kazetovou munici, uvádí organizace, podle níž ostřelování města pokračuje, byť méně intenzivně.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb.

Kyjevská kavárna nabízí croissanty Boris Johnson s čupřinou šlehačky

Jedna kyjevská kavárna začala nabízet croissanty pojmenované na počet britského premiéra Borise Johnsona. Od běžných croissantů se odlišují "čepicí" z krému, která připomíná rozcuchanou kštici britského státníka. O objevu informovala britská velvyslankyně Melinda Simmonsová, která si hned také jednoho "johsona" dopřála.

Armády Švédska a NATO společně cvičí na švédském ostrově Gotland v Baltském moři

Strategický švédský ostrov Gotland v Baltském moři je již týden dějištěm námořního cvičení Baltops, kterého se každoročně kromě států NATO účastní také armády Švédska a Finska. Letošní manévry se konají v době zvýšeného napětí, které v Evropě vyvolala ruská invaze na Ukrajinu.

Celý článek najdete zde >>>

Britové odsouzení v Doněcku k trestu smrti milost nedostanou, řekli separatisté

Dva britští vojáci, kteří dostali tento týden v separatistické Doněcké lidové republice trest smrti, milost nedostanou. Řekl to dnes šéf doněckých separatistů Denis Pušilin, podle kterého si ale odsouzení mohou podat odvolání, informovala agentura Reuters. Britská stanice BBC dnes uvedla, že u Severodoněcku v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny zemřel v bojích proti ruské armádě bývalý britský voják.

Ohledně dvojice zajatých Britů Pušilin řekl, že nevidí podmínky pro to, aby dostali milost. Podle soudu separatistické republiky se Aiden Aslin a Shaun Pinner dopustili v bojích závažných zločinů.

Meduza: V Rusku se kdosi pokusil vyhodit do povětří část ropovodu Družba

V Brjanské oblasti na západě Ruska se kdosi pokusil vyhodit do povětří část ropovodu Družba, který přepravuje ruskou ropu do Evropy. O sobotním útoku informoval server Meduza s odvoláním na informační kanál Baza v aplikaci Telegram. Ropovod nicméně poškozen nebyl, ropa neunikla. Podle společnosti Transněfť ropovod funguje normálně.

Útok se odehrál ráno 11.června u vsi Gulevka, ležící asi 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Zahřměly tři výbuchy. Poškodily objekty spojené s ropovodem: trafostanici, kabel a jedno potrubí. Poškozen ale nebyl sám ropovod, ropa z něj neunikla, uvedl server, který operuje z lotyšské Rigy vzhledem k zásahům ruských úřadů proti nezávislým médiím.

Ruská státní média citovala prohlášení společnosti Transněfť, podle které firma nezaznamenala výpadky ve fungování ropovodu a přeprava ropy do Evropy oběma větvemi Družby funguje podle harmonogramu.

„Ropovod Družba funguje v normálním režimu. Přeprava ropy pokračuje v souladu s harmonogramem jak přes Bělorusko do Polska, tak do střední Evropu přes Ukrajinu. K výpadkům v dodávkách nedošlo,“ řekl agentuře TASS mluvčí podniku Igor Ďomin.

TASS dodal, že Družba zajišťuje dodávky ropy pro běloruské rafinerie a přepravu ropy do Evropy. Vede ze Samarské oblasti a za Brjanskem se dělí na dvě větve, severní a jižní, které vedou přes Bělorusko, Polsko a Německo a přes Ukrajinu, Maďarsko, Slovensko a Česko. Transněfť uvádí, že vývoz ropy Družbou loni dosáhl 35,9 milionu tun a v únoru společnost ohlásila plány zvýšit přepravu Družbou na 45,5 milionu tun.

Evropská unie na počátku června definitivně schválila šestý balík sankcí proti Rusku za invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko. Česko bude na rozdíl od ostatních zemí moci také až do prosince příštího roku dovážet produkty z ruské ropy z rafinerií v jiných zemích EU. Objem takto dovezených paliv by podle textu výjimky neměl překročit hodnoty z posledních pěti let.

V Rusku se podle nezávislých médií kdosi pokusil poškodit ropovod Družba třemi výbuchy, k úniku ropy ale nedošlo. Podle Transněfti Družba funguje.

Ministr Lipavský: Ukrajinu nelze vyřadit z jednání o ukončení války s Ruskem

Česko během svého předsednictví EU bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) usilovat o to, aby Ukrajina nebyla vyřazena ze snah o diplomatické řešení války s Ruskem. Lipavský to uvedl v pořadu televize Prima Partie Terezie Tománkové. Reagoval tak na snahy některých západoevropských politiků dojednat ukončení bojů na Ukrajině i za cenu jejích územních ústupků Rusku.

Samotné české předsednictví ve druhé polovině roku nebude mít podle ministra vliv na jednání s Ruskou federací, ale ČR bude otázku podpory Ukrajiny nastolovat na unijních jednáních. „Budeme zdůrazňovat, aby Evropa nezapomněla na Ukrajinu,“ řekl Lipavský. Podle něj nelze dopustit, aby Ukrajina dopadla jako Československo v roce 1938, kdy rozhodnutím mocností přišlo o část území ve prospěch nacistického Německa. „Diplomatická jednání musejí vést především Ukrajinci samotní. Musíme udržet Ukrajince ve hře,“ dodal ministr. Podle Kyjeva s Moskvou nemá smysl vyjednávat, dokud se ruské síly nestáhnou zpět na své území.

Lipavský odmítl výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z počátku června, podle něhož Rusko pod vedením Vladimira Putina nesmí být ponížené. „Rusko je agresor a my bychom neměli brát ohled na nějaké jeho ponížení nebo neponížení. Macron problematice asi moc nerozumí, Putinovi je jedno, jak je Rusko vnímáno na Západě,“ uvedl ministr. Také jeho debatní partner Jaroslav Bžoch (ANO), který je místopředsedou sněmovních výborů zahraničního a pro evropské záležitosti, označil Macronův opakovaný výrok za chybu.

Oba politici se naopak rozcházeli v názoru na stanovisko předsedy ANO Andreje Babiše, podle něhož by Česko nemělo patřit na špičku zemí, které na Ukrajinu dodávají zbraně. Podle Bžocha tím bývalý premiér vyjádřil obavu z toho, aby dodávkami nebyla ohrožena obranyschopnost ČR nebo NATO. Lipavský namítl, že dodávky zbraní na Ukrajinu podporují bezpečnost ČR s ohledem na ruské expanzivní záměry. „Můžeme je (zbraně) mít tady ve skladišti, nebo mohou pomáhat na Ukrajině,“ uvedl ministr. S Bžochem se naopak shodl na tom, že by s dodávkami zbraní mohli být aktivnější větší a vybavenější země EU, jako je například Německo.

Z Ukrajiny utekly přes hranici do Polska již čtyři miliony lidí, část se vrací

Od únorového zahájení ruské invaze na Ukrajinu překročily polskou hranici ze sousední země již čtyři miliony lidí. Na twitteru o tom informovala polská pohraniční stráž.

Někteří z uprchlíků v Polsku zůstávají, další pokračují do jiných evropských zemí a část se jich po čase vrací zpět do vlasti, především pak do oblastí, které ukrajinská armáda získala znovu pod svou kontrolu. V sobotu přešlo hranici z Ukrajiny do Polska 24 900 lidí, opačným směrem zamířilo 28 tisíc osob.

Polský premiér Mateusz Morawiecki nedávno prohlásil, že Polsko přijalo více než dva miliony uprchlíků z Ukrajiny. Ukrajina sdílí s Polskem více než 500 kilometrů dlouhou hranici, píše agentura DPA.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v ukrajinské Ternopilské oblasti střelami Kalibr zlikvidovalo velký sklad zbraní z USA a evropských zemí.

Při raketovém útoku na město Čortkiv na západě Ukrajiny utrpělo zranění 22 lidí, včetně žen a dítěte. Úder zničil část vojenského objektu.

Víza dočasné ochrany získalo v ČR v sobotu 388 uprchlíků z Ukrajiny, o téměř 50 více než před týdnem. Celkem je dostalo 370 793 běženců.