Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Putin zbavil funkce ženu, která byla symbolem anexe Krymu, ale válku odmítala

Ruský prezident Vladimir Putin odvolal bývalou krymskou prokurátorku Natalji Poklonskou z funkce zástupkyně šéfa federální agentury pro spolupráci s krajany Rossotrudničestvo, oznámila ruská média. Poklonská se ještě jako prokurátorka stala symbolem ruské anexe ukrajinského poloostrova, ale po vypuknutí války proti Ukrajině prohlásila, že si nepřeje, aby na Kyjev a další ukrajinská města padaly bomby, a rozpoznávací znak invazních vojsk, písmeno Z, označila za symbol zármutku a tragédie pro oba národy.

Sama Poklonská k prezidentově rozhodnutí poznamenala, že přechází na jinou práci, ale další podrobnosti neuvedla, napsal na webu list Kommersant. Putin přitom jmenoval Poklonskou do funkce teprve na počátku února a v agentuře si její práci pochvalovali, mimo jiné organizovala dodávky humanitární pomoci na Ukrajinu a „udělala velice mnoho“ pro návrat ruských vojáků z ukrajinského zajetí.

Slovenský premiér požádal Scholze o delší ochranu vzdušného prostoru

Slovenský premiér Eduard Heger dnes v Berlíně požádal německého kancléře Olafa Scholze, aby Německo ponechalo na Slovensku systém protivzdušné obrany Patriot, dokud to bude nutné. Uvedl také, že Slovensko podporuje unijní ambice Ukrajiny, ale ke členství nesmí vést žádné zkratky. Scholz Hegera ujistil, že Německo dostojí závazkům bránit členy Severoatlantické aliance. Podle kancléře také Berlín s Bratislavou jednají o možných dodávkách německé výzbroje za zbraně, které Slovensko předalo Ukrajině.

"Kancléře jsem poprosil, aby systémy Patriot zůstaly na Slovensku, dokud to bude třeba. Vidíme, že situace nespěje k žádnému konci. Těší mě, že kancléř tomu rozumí," řekl Heger. Systémy Patriot rozmístilo Německo s Nizozemskem a USA na Slovensku v rámci posílení obrany východního křídla NATO po ruské invazi na Ukrajinu. Díky rozmístění těchto kompletů Slovensko postoupilo svůj systém protivzdušné obrany S-300 ukrajinské armádě.

Heger prohlásil, že Slovensko si velmi cení pomoci spojenců. "Slovensko má nyní nejlepší obranu v historii. Mohu říci, že se potvrdilo rčení, že v nouzi poznáš přítele," řekl.

Scholz poznamenal, že Německo se na posílení obrany Slovenska podílí nejen systémem Patriot, ale také vznikajícím bojovým uskupením. To se na Slovensku formuje pod vedením českých vojáků. "Budeme bránit každý čtvereční centimetr území NATO, což Německo dokazuje svou přítomností na východním křídle aliance," uvedl kancléř.

Kancléř také řekl, že Berlín s Bratislavou vedou intenzivní rozhovory v rámci programu řetězových výměn. To je německý projekt, kterým chce Berlín nahradit německými dodávkami postsovětské zbraně, které východní spojenci předají Ukrajině. Dodal, že Německo se takto již dohodlo s Českem. Německo daruje Česku 15 svých tanků Leopard 2A4, které mají být náhradou za tanky T-72, jež Praha podle dostupných informací poslala Ukrajině.

Heger rovněž hovořil o významu cest evropských státníků na Ukrajinu, neboť jejich náhled na ruskou invazi získá díky osobní zkušenosti přímo na místě nový rozměr. Média spekulují, že Scholz takovou návštěvu Kyjeva brzy uskuteční.

Podle Hegera je také důležité, aby Ukrajina měla podporu svých unijních ambicí. "Je důležití zdůraznit, že ke členství nevedou žádné zkratky, podmínky je třeba splnit," uvedl. Ukrajina o členství usiluje a ráda by nyní získala status kandidátské země. Ukrajinskou žádostí by se měl zabývat summit EU ve dnech 23. a 24. června. K tomu Scholz poznamenal, že rozhodnutí učiní unijní země společně.

Zelenskyj vyzval Německo, aby se neobávalo Ruska a podpořilo Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes požádal německého kancléře Olafa Scholze, aby ukázal, že plně podporuje Kyjev v jeho boji proti ruské invazi. Šéfovi německé vlády podle agentury Reuters vytkl, že se příliš obává možných důsledků, které by měl tento krok na vztahy Berlína s Moskvou.

Zelenského komentář, které pronesl v rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ZDF, přichází v době spekulací, že by Scholz mohl ve čtvrtek podniknout svou první cestu do Kyjeva od začátku války.

"Od kancléře Scholze potřebujeme jistotu, že Německo podporuje Ukrajinu," řekla hlava ukrajinského státu. "On a jeho vláda se musí rozhodnout: nemůže existovat kompromis mezi Ukrajinou a vztahy s Ruskem," dodal Zelenskyj.

Italský deník La Stampa uvedl, že kancléř Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi společně navštíví Kyjev ve čtvrtek 16. června, ačkoli úřady to i z bezpečnostních důvodů nijak nekomentují. Cesta do Kyjeva by podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) mohla znamenat, že dodání slibovaných těžkých zbraní z Německa na Ukrajinu se blíží. Německo zatím žádnou z těchto zpráv nepotvrdilo.

První rada francouzského velvyslanectví v Kyjevě Bruno Caussanel podle ukrajinského tisku uvedl, že Emmanuel Macron má navštívit Kyjev ve středu 15. června, po návštěvě Moldavska.

Německo, Francie a Itálie čelí kritice Ukrajiny a dalších západních zemí, že poskytování vojenské podpory Kyjevu oddalují a dávají přednost vlastní prosperitě před svobodou a bezpečností Ukrajiny.

Scholz, stejně jako Macron a Draghi, tato obvinění odmítá. Až dosud Scholz odmítal návštěvu Kyjeva s tím, že tam pojede, až bude mít něco konkrétního k oznámení. Mezi vládními koaličními partnery Scholzových sociálních demokratů (SPD) podle Reuters narůstá frustrace z toho, co označují za nedostatek jeho vůdcovství v otázce Ukrajiny.

Scholz dnes novinářům řekl, že Německo posílá Ukrajině některé z nejmodernějších mobilních dělostřeleckých systémů na světě. Dodávky však podle něj vyžadují čas, protože Německo musí nejprve vycvičit ukrajinské posádky k jejich používání.

Ukrajina podle slovenského premiéra potřebuje dostat evropskou naději

Ukrajina potřebuje pocítit podporu Evropy, vedle humanitární a vojenské podpory tak musí dostat i evropskou naději. V dnešním rozhovoru s televizí Welt to prohlásil slovenský premiér Eduard Heger, kterého dnes večer v Berlíně přijal německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajina již více než sto dní vzdoruje ruské invazi.

"Chceme a podporujeme to, že Ukrajina musí pocítit naši podporu. Je to důležitý faktor. Nejde jen o humanitární pomoc, ale i o tu vojenskou," řekl Heger. Zdůraznil, že Ukrajinci bojují za vlastní svobodu, proto je pro ně podpora důležitá. "Lidem tam musíme dát také naději, evropskou naději," řekl.

Ukrajina usiluje o členství v Evropské unii a ráda by získala status kandidátské země. Rozhodnutí, zda takový status získá, musí jednomyslně učinit členské státy. Ukrajinskou žádostí by se měl zabývat summit EU ve dnech 23. a 24. června.

Do Kyjeva se nyní podle médií chystá Scholz v doprovodu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a italského premiéra Maria Draghiho. To, že kancléř takovou cestu plánuje, vnímá Heger pozitivně.

Heger rovněž hovořil o tom, jak je pro Slovensko důležité být nejen součástí EU, ale vzhledem k ruské agresi také NATO. Slovenský premiér ocenil posílení ochrany východních členů Severoatlantické aliance a to, že Německo s Nizozemskem rozmístily na Slovensku systém protivzdušné obrany Patriot. "Zajištění vzdušného prostoru je rozhodující," řekl.

Podle Hegera Západ ruského prezidenta Vladimira Putina podcenil. "Žijeme v demokratickém světě, jsme součástí demokratického a silného spojenectví, proto je třeba říct dost," řekl Heger s tím, že jednota demokratického světa znamená rovněž posílení Slovenska.

Bezpečnost Slovenska podle Hegera nesouvisí jen s vojenskou ochranou, ale také se zajištěním energetické nezávislosti. "Slovensko se chce co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu a ropě, ale naše závislost je veliká. Vyžádá si to čas, ale pracujeme na tom, je to náš cíl," řekl. Podle premiéra nyní všechny unijní země vědí, kdo je ve skutečnosti ruský prezident Vladimir Putin. "Proto všechny země plánují investice do infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG), do terminálů," řekl. "Je ale potřeba čas," dodal.

Všechny mosty do Severodoněcku byly zničeny, uvedl gubernátor. Určitý přístup do města, o které svádí boj ukrajinská a ruská vojska, je ale zachován.

Starosta okupovaného Svjatohirsku přeběhl na stranu proruských separatistů

Starosta okupovaného východoukrajinského města Svjatohirsk Volodymyr Bandura přeběhl na stranu proruských separatistů. Informoval o tom dnes vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin. Ukrajinská armáda ztratila kontrolu nad městečkem na břehu řeky Severní Doněc jakož i přilehlým pravoslavným klášterem minulý týden. Kyjev vyšetřuje starostu kvůli vlastizradě.

Stejně jako mnoho obyvatel města čekal Bandura na "osvobození", napsal dnes lídr doněckých separatistů Pušilin. K příspěvku na komunikační platformě Telegram připojil fotografii z jednání se starostou.

Ještě v květnu přitom Bandura označoval Rusy za okupanty, připomíná agentura Unian. Podle šéfa doněckých separatistů byl však ve skutečnosti po celou dobu dvojitým agentem, který byl s představiteli DNR v dlouhodobém kontaktu. Starostenský post si proto bude moci ponechat, jeho úkolem bude podle Pušilina nyní znovu vybudovat v bojích poničenou infrastrukturu.

Svjatohirsk patří k nejdůležitějším pravoslavným místům na Ukrajině. Nachází se zde jeden z nejvýznamnějších ukrajinských klášterů, takzvaná Svatohorská lávra. Moskevský patriarcha Kirill, který podporuje ruskou agresi vůči Ukrajině, má již dlouho pověst člověka, který chce udržet starobylá náboženská místa na Ukrajině pod vlivem ruské pravoslavné církve, uvedla agentura DPA.

Začátkem června ve Svjatohirsku vyhořel dřevěný kostel Všech svatých. Ukrajinská i ruská strana se vzájemně viní z jeho zapálení. "Klášter se zachoval, potřebuje opravit, uděláme ho zase jako nový," uvedl v této souvislosti Pušilin.

Ukrajinská kriminální ústředna DBR od minulého týdne vyšetřuje Banduru kvůli vlastizradě. Starosta podle ní ze zapálení chrámu obvinil ukrajinské vojáky a řekl také, že Ukrajina by měla kapitulovat.

Ukrajinský soud zabavil další majetek ruského miliardáře Fridmana

Ukrajinský soud nařídil zabavit další majetek ruského miliardáře Michaila Fridmana v celkové hodnotě 53,4 milionů hřiven (42,9 milionu korun). Informovala o tom dnes agentura Unian s odvoláním na generální prokuraturu.

Prokuratura dnes v prohlášení uvedla, že jde o cenné papíry a hotovost ve firmách, které vlastní jednoho z největších ukrajinských výrobců minerální vody. "Ruský oligarcha" se podle ní snažil svůj majetek vyvést z Ukrajiny, a obejít tak sankce.

Jméno prokurátoři nesdělili, podle ukrajinských médií se však jedná o producenta vody Moršynska, jehož vlastníkem je společnost ruského miliardáře Fridmana. Ten patří s majetkem 12,6 miliardy eur (312 miliard korun) mezi nejbohatší občany Ruska. Pod kontrolou má mimo jiné soukromou investiční firmu LetterOne a je zakladatelem největší ruské soukromé banky Alfa Bank.

Fridman se v dubnu ocitl na sankčním seznamu Evropské unie a na jeho Alfa Bank uvalily sankce Spojené státy. Ukrajinský soud v dubnu obstavil majetek Fridmanových společností provázaných s Alfa Bank v hodnotě téměř půl miliardy hřiven (asi 400 milionů korun). V polovině května ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová uvedla, že miliardáři zabavila majetek v hodnotě 12,4 miliardy hřiven (téměř deset miliard korun).

V západoukrajinském Lvově narozený Fridman krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu vyzval k ukončení krveprolití a uvedl, že válka nikdy nemůže být řešením.

Stockholm učinil důležité kroky, aby splnil požadavky, kterými Turecko podmiňuje svůj souhlas se vstupem Švédska do NATO, uvedl Jens Stoltenberg.

EU schválila Finsku státní pomoc pro firmy kvůli ruské invazi na Ukrajinu

Evropská komise schválila finské vládě program podpory 500 milionů eur (12,4 miliardy korun) pro společnosti, na které má dopad ruská invaze na Ukrajinu. Pomoc byla schválena podle dočasného krizového rámce státní podpory, který EK přijala koncem března, uvádí se v dnešním prohlášení.

Finsko tímto programem podpoří společnosti téměř ve všech odvětvích, které jsou postižené krizí a souvisejícími sankcemi. Podle komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové je program důležitým krokem ke zmírnění hospodářských dopadů ruské invaze na Ukrajinu.

Finsko uvedlo, že program bude přístupný firmám všech velikostí působících v odvětvích, která postihla současná geopolitická krize a související sankce. Výjimkou jsou firmy z finančního sektoru, zemědělské prvovýroby, akvakultury a rybolovu. Příjemci pomoci mohou získat omezenou podporu různou formou, a to buď ve formě přímých grantů, daňových a platebních výhod, vratné zálohy, záruky, půjčky nebo vlastního kapitálu.

EK zjistila, že program je v souladu s podmínkami stanovenými v dočasném krizovém rámci. Pomoc nemá překročit 400.000 eur na příjemce a bude poskytnuta nejpozději do 31. prosince letošního roku. Podle EK je program nezbytný, vhodný a přiměřený k nápravě vážných poruch v hospodářství.

Magistrát dá organizacím pomáhajícím ukrajinským uprchlíkům 17,4 milionu korun

Pražský magistrát poskytne organizacím pomáhajícím ukrajinským uprchlíkům zhruba 17,4 milionu korun. Peníze jsou určeny na fungování tzv. dětských adaptačních skupin nebo na potraviny a ubytování. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Město již vyčlenilo dvakrát po 250 milionech korun na pomoc uprchlíkům. Vysočanské Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) již odbavilo přes 98.000 lidí, vedení hlavního města ho však o půlnoci na čtvrtek uzavře. Důvodem jsou přeplněnost metropole a nedostatečné kapacity

Nejvyšší částku, a to více než 8,9 milionu korun, dostane společnost Bohemia Racquet Max na provoz adaptačních skupin pro specifické skupiny dětí migrujících Romů z Ukrajiny. "Cílem je adaptace na české prostředí," píše se v dokumentu. Projekt má pomoci páté městské části při práci s uprchlíky. Peníze poslouží na personální zajištění pomoci, tedy na koordinátory, zajištění bezpečnosti, přepravu nebo telekomunikační služby.

Peníze od města dostane také Spolek Srdcevčele, který zajišťuje krátkodobé ubytování a stravu pro početnější rodiny s dětmi. Od města dostane 186.000 korun. Na potravinovou pomoc v projektu Dejme jídlu druhou šanci dostane 196.800 korun společnost Buči.

Peníze na výše uvedené dotace vezme město z rezervy vytvořená pro humanitární pomoc Ukrajině a jejím občanům. Magistrát na ni již podruhé vyčlenil 250 milionů korun.

Ukrajinský Naftogaz se dohodl s kanadskou společností Symbio Infrastructure na dodávkách zkapalněného zemního plynu a zeleného kapalného vodíku.

AP: Bitva o Donbas může být ve válce na Ukrajině rozhodující

Rusko den za dnem neúnavně podniká letecké nálety, dělostřelecky ostřeluje ukrajinský Donbas a pomalu, ale vytrvale postupuje, aby ovládlo průmyslové srdce svého souseda, napsala dnes agentura AP. Podle ní se odehrává kampaň s vysokým rizikem, která může určit průběh celé války. Pokud Rusko v bitvě o Donbas uspěje, bude to pro Ukrajinu znamenat nejen ztrátu území, ale možná také ztrátu velké části nejschopnějších vojenských sil, což Moskvě otevře cestu k tomu, aby zabrala další území a diktovala Kyjevu své podmínky. Ruský neúspěch by mohl položit základy pro ukrajinskou protiofenzivu a případně vést k politickým otřesům v Kremlu.

Po neúspěšných prvních pokusech o dobytí Kyjeva a druhého největšího města Charkova, které se odehrály bez řádného plánování a koordinace, se Rusko zaměřilo na průmyslový Donbas, kde Moskvou podporovaní separatisté od roku 2014 bojují proti ukrajinské armádě, píše AP. Poučeno ze svých dřívějších chyb nyní Rusko postupuje opatrněji a spoléhá se na bombardování z delší vzdálenosti, aby oslabilo ukrajinskou obranu.

Zdá se, že to funguje: lépe vybavené ruské síly dosáhly úspěchů v Luhanské i Doněcké oblasti, které tvoří Donbas. Kontrolují více než 95 procent prvně jmenované a přibližně polovinu druhé oblasti, konstatuje agentura.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak nedávno stanici BBC řekl, že Rusko nasadilo na frontě téměř veškerý svůj nejaderný arzenál a Ukrajina přichází denně o 100 až 200 vojáků. Prezident Volodymyr Zelenskyj před tím hovořil o stovce zabitých ukrajinských obránců denně. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov označil situaci na frontě za "nesmírně obtížnou".

V době, kdy se válka pro Rusko vyvíjela špatně, mnozí mysleli, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl po určitých úspěších v Donbasu vyhlásit vítězství a poté ukončit konflikt, jenž vážně poškodil ekonomiku Ruska a vyčerpal jeho zdroje. Kreml však dal jasně najevo, že očekává od Kyjeva uznání všech zisků, kterých Rusko od začátku invaze dosáhlo - což Ukrajina vyloučila, píše AP.

Ruské síly kontrolují celé pobřeží Azovského moře včetně strategického přístavu Mariupol, celou Chersonskou oblast - klíčovou bránu na Krym - a velkou část Záporožské oblasti, která by mohla pomoci dalšímu postupu hlouběji na Ukrajinu, přičemž málokdo čeká, že se Putin zastaví.

Podle AP se zdá, že Rusko nyní používá konzervativnější taktiku. Mnozí očekávali, že se pokusí obklíčit ukrajinské síly ze severu a jihu, ale Moskva místo toho používá řadu menších tahů, aby donutila Ukrajince k ústupu a nepřetížila své zásobovací linie. "Soustředí veškeré své dělostřelectvo na jediný úsek frontové linie, aby si prorazilo cestu vpřed a srovnalo se zemí vše, co mu stojí v cestě," řekl na adresu Ruska Keir Giles z londýnského think-tanku Chatham House.

Západní představitelé mezitím stále chválí schopnost ukrajinských sil bránit svou zemi, urputně bojovat, podobně jako ruský agresor se spoléhat na dělostřelectvo, na některých místech ustupovat a zároveň podnikat časté protiútoky. "Ukrajina provádí politiku pružné obrany, ustupuje tam, kde to dává smysl, místo aby se držela každého centimetru území," míní Giles.

Vysoce postavený západní představitel pod podmínkou anonymity agentuře řekl, že ruská kampaň "je nadále na všech úrovních hluboce problematická". Silám vyslaným z Moskvy podle něj trvá "týdny, než dosáhnou i skromných taktických cílů, jako je například obsazení jednotlivých vesnic", a během léta by ruská armáda mohla dosáhnout "bodu, kdy už nebude schopna efektivně vytvářet bojovou sílu".

Rusko má v bitvě o Donbas jasnou dělostřeleckou převahu díky většímu počtu těžkých houfnic, raketometů a hojnosti munice. Ukrajinci musejí při používání dělostřelectva šetřit, zatímco Rusové se neustále zaměřují na jejich zásobovací linie. Ukrajina začala dostávat více těžkých zbraní od západních spojenců, kteří nyní plánují začít jí dodávat raketomety, podotýká agentura.

Putin varoval, že pokud Západ poskytne Kyjevu rakety delšího doletu, které by mohly zasáhnout ruské území, Moskva by mohla udeřit na ukrajinské cíle, které byly její agrese dosud ušetřeny. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se nechal slyšet, že Rusko by mohlo reagovat záborem dalšího území jako nárazníkového pásma před takovými zbraněmi.

Ukrajinská policie eviduje přes 12 tisíc ve válce zabitých civilistů

Ukrajinská policie eviduje od začátku ruské agrese přes 12.000 zabitých civilistů. Totožnost asi desetiny z nich je dosud neznámá, informovala dnes agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním policejního šéfa Ihora Klymenka.

"Obdrželi jsme zprávy z celé Ukrajiny a zahájili jsme příslušná trestní řízení ve věci smrti více než 12 tisíc lidí, kteří byli nalezeni mimo jiné v masových hrobech," řekl agentuře v rozhovoru Klymenko. Jen v Kyjevské oblasti, z níž se ruská vojska stáhla na přelomu března a dubna, bylo zabito 1500 civilistů.

Podle šéfa policie tvoří asi 75 procent mrtvých muži, přibližně dvě procenta děti a zbytek ženy. "Jsou to civilisté, lidé, kteří nemají nic společného s armádou nebo s policejními strukturami," dodal Klymenko. Nejvíce obětí si podle něj vyžádaly exploze.

"K dnešnímu dni nebylo ztotožněno asi 1200 těl zemřelých", dodal Klymenko v souvislosti s exhumacemi a zdůraznil, že identifikace pomocí analýzy DNA je velice zdlouhavý proces.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva v pátečním komuniképotvrdil, že ve válce Ruska proti Ukrajině bylo zabito přinejmenším 4339 civilistů, včetně 274 dětí, a dalších 5246 utrpělo zranění, včetně 443 dětí. Skutečný počet civilních obětí bude ale nejspíše mnohem vyšší.

Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií, uvedl finský institut.

Ukrajinský správce domény .ua přesunul část systémů do Česka

Správce národní domény .ua, organizace Hostmaster, přesunul část podpůrných systémů ukrajinského doménového registru do českého datacentra, oznámilo tuzemské doménové sdružení CZ.NIC. Na projektu vedle něj spolupracovali odborníci z národního propojovacího uzlu NIX.CZ.

„V předchozích dnech byly dokončeny práce na infrastruktuře, na ní se již rozbíhá ostrý provoz. Realizaci projektu významně pomohli naši partneři, kteří ve velmi krátkém čase dokázali poskytnout nebo zapůjčit potřebný hardware, či zajistit zahraniční konektivitu.“ uvedl mluvčí CZ.NIC Vilém Sládek.