Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko ohlásilo slovenským plynárnám SPP krácení dodávek plynu o polovinu

Ruská strana oznámila slovenským plynárnám SPP krácení dodávek zemního plynu na dnešek o polovinu, řekl na konferenci ITAPA 2022 generální ředitel SPP Richard Prokypčák. Nižší dodávky ruského plynu oproti plánu zaznamenaly SPP už dříve v tomto týdnu, nebyly ovšem tak výrazné.

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajinské střely zasáhly v Černém moři u Hadího ostrova ruský remorkér, který převážel zbraně, munici a vojáky, uvedl gubernátor Oděské oblasti.

Američané upozorňují na možné ruské operace pod cizí vlajkou v oblasti Chersonu

Ruské jednotky působící v oblasti jihoukrajinského Chersonu mohou podnikat operace pod falešnou vlajkou, aby zlomily podporu tamního ukrajinského obyvatelstva pro protiofenzivu ukrajinské armády. Ve své poslední zprávě o vývoji ruské invaze na Ukrajinu o tom píše americký Institut pro studium války (ISW). Podle ranního hlášení ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky soustřeďují na postup na Slavjansk v Doněcké oblasti a na to, aby plně ovládly Severodoněck v Luhanské oblasti, kam přesouvají další dělostřelectvo.

Japonské aerolinky se kvůli válce na Ukrajině vzdají loga s písmenem Z

Nízkonákladový letecký dopravce ZIPAIR Tokyo se vzdá svého loga s písmenem Z, které je často k vidění na ruských vojenských vozidlech. Japonský podnik tak chce předejít nedorozumění, informoval server Japan Today.

Někteří lidé by mohli současné logo vnímat tak, že společnost schvaluje ruskou invazi na Ukrajinu, uvedl prezident firmy, která je dceřinou společností aerolinek Japan Airlines.

„Myslím, že někteří lidé by to tak mohli cítit, když logo uvidí bez jakéhokoli vysvětlení,“ řekl prezident aerolinek ZIPAIR Šingó Nišida. Nové logo tak bude tvořit geometrický vzor v zelené, černé a bílé barvě, uvedla společnost.

Nízkonákladová letecká společnost ZIPAIR, která zahájila provoz v roce 2020, v současnosti provozuje spoje mezi tokijským letištěm Narita s letišti v Bangkoku, Soulu, Honolulu, Singapuru a Los Angeles.

Nové logo bude platit od soboty. Na ocasních plochách letadel Boeing 787, které firma provozuje, bylo dosud černé písmeno Z.

Evropská komise zřejmě podpoří kandidaturu Ukrajiny do EU

Ukrajina se může významně přiblížit pozici kandidátské země Evropské unie. Evropská komise zveřejní hodnocení, zda a jak je ruskou invazí sužovaná země připravena stát se uchazečem o členství. Z řady vyjádření unijních činitelů vyplývá, že komise kandidaturu doporučí. Vyslovit se má také ke stejnému záměru Gruzie a Moldavska. Rozhodující slovo budou mít za týden lídři členských zemí na summitu v Bruselu.

Unijní exekutiva představí své stanovisko den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz, kteří dosud dávali najevo pochybnosti. Podle některých zdrojů komise kladné hodnocení doplní o podmínky týkající se lepšího fungování právního státu či vymýcení korupce.

Souhlasný posudek komise je podmínkou pro to, aby kandidaturu mohly jednomyslně schválit členské státy. Většina lídrů vidí v rychlém přiznání pozice uchazeče o členství povzbuzení pro Ukrajince bránící se ruské přesile, několik zemí jako Nizozemsko či Dánsko však není o tomto kroku zcela přesvědčeno. Řada činitelů upozorňuje, že po přiznání kandidatury může cesta k samotnému členství trvat dlouhá léta.

Západ nedodá Ukrajině útočná letadla a tanky, připustil Macron podle médií

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Kyjevě podle ukrajinských médií připustil, že existují omezení na dodávky určitých zbraní Ukrajině. Západní země se na tom podle Macrona domluvily z obavy, aby nebyly vtaženy do války s Ruskem.

"Pomáháme Ukrajině bránit se, ale nevstupujeme do války s Ruskem, a proto bylo domluveno, že určité zbraně - zejména útočná letadla či tanky - nebudeme dodávat. (Ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj si je této dohody vědom," řekl Macron podle listu Ukrajinska pravda. Macron podle listu RBK-Ukrajině objasnil, že zmíněná dohoda je "téměř oficiální".

Francouzský prezident připomněl, že Západ již dodal Ukrajině některé zbraně a munici a nyní začaly dodávky i samohybných houfnic Caesar francouzské výroby. "Umožní to ukrajinským silám větší pohyblivost a ničit nepřítele z velké vzdálenosti," řekl.

Ukrajinska pravda připomněla, že v květnu prosákly na veřejnost zprávy, že se Bílý dům domlouvá s Ukrajinou na omezeních ohledně použití amerických zbraní. Tato omezení se mají vztahovat především na cíle ležící hluboko v Rusku. Americký prezident Joe Biden tehdy - na pozadí debat o dodávkách dalekonosných zbraní, především raketometů - prohlásil, že USA se nechystají Ukrajině dodat rakety, schopné ničit cíle na ruském území. Nicméně USA nakonec schválily, že předají Ukrajině čtyři moderní raketomety HIMARS, které by měly dorazit do konce června, dodal deník.

Deník RBK-Ukrajina poznamenal, že o nepsané dohodě nedodávat Ukrajině bojová letadla dříve informovala německá agentura DPA, a dodal, že kvůli tomu se nakonec Polsko zřeklo poskytnutí stíhaček MiG-29 sovětské výroby. Ale později západní spojenci předali Ukrajině rozebrané bitevníky Su-25.

USA o dvou na Ukrajině pohřešovaných Američanech s Ruskem nejednaly

Americké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že dosud s Ruskem nejednalo o dvou amerických občanech, o kterých se objevily zprávy, že jsou pohřešováni na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters s tím, že se objevily zprávy také o třetím nezvěstném občanovi USA.

"K dnešnímu dni jsme o tom s Ruskou federací zatím nejednali... neviděli jsme od Rusů nic, co by naznačovalo, že jsou tyto dvě osoby v jejich zajetí," sdělil podle Reuters novinářům mluvčí amerického ministra zahraničí Ned Price.

Bílý dům dříve dnes uvedl, že "velmi tvrdě pracuje na tom, aby se dozvěděl více" o dvou občanech USA, kteří jsou pohřešováni na Ukrajině a o kterých panují obavy, že upadli do zajetí.

Devětatřicetiletý Alexander Drueke a sedmadvacetiletý Andy Huynh, oba z Alabamy, sloužili jako dobrovolníci v ukrajinské pravidelné armádě. Naposledy se spojili se svými rodinami 8. června a nevrátili se z mise v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.

Rusko nenapadlo Ukrajinu, pohled Západu nás nezajímá, tvrdil Lavrov v BBC

Rusko nenapadlo Ukrajinu, pohled Západu už Moskvu vůbec nezajímá, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru britské stanici BBC na okraj ekonomického fóra v Petrohradu. Opět obhajoval rozsudek smrti vynesený v Doněcku nad britskými občany sloužícími v ukrajinských ozbrojených silách a jako "lži" popíral zprávy OSN o možných válečných zločinech spáchaných ruskými vojáky.

"Víte, že jsme nenapadli Ukrajinu. Ohlásili jsme speciální vojenskou operaci, když už nám nezbyl žádný způsob, jak vysvětlit Západu, že se zabývá zločinnou činností, když vtahuje Ukrajinu do NATO," prohlásil Lavrov.

BBC poznamenala, že podobnou rétoriku opakovaně použil ruský prezident Vladimir Putin, když vysvětloval své rozhodnutí zahájit 24. února ozbrojený vpád na Ukrajinu. Například v projevu při vojenské přehlídce v Moskvě 9. května tvrdil, že na Ukrajině se budovala vojenská infrastruktura, přicestovaly "stovky zahraničních poradců" a nebezpečí "rostlo každým dnem", a tak Rusko zasadilo "preventivní úder agresi". Podle Putina to bylo "jediné správné rozhodnutí".

Zpravodaj BBC připomněl Lavrovovi květnové vyjádření vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michel Bacheletové ohledně možných válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině a konkrétně připomněl, že ve vsi Jahidne v Černihivské oblasti ruští vojáci měsíc věznili 360 lidí, včetně 74dětí a pěti handicapovaných, ve sklepě školy bez toalety a skoro bez vody. Deset starších lidí zde zemřelo. "To je boj s nacismem?" zeptal se zpravodaj,

"Víte, že bohužel mezinárodní představitelé, včetně vysoké komisařky pro lidská práva, včetně - k mé obrovské lítosti - generálního tajemníka OSN a mnoho dalších představitelů OSN jsou pod tlakem Západu. A velice často se stávají hlásnou troubou lživých zpráv, které šíří Západ," prohlásil šéf ruské diplomacie.

Na dotaz, zda je tedy Rusko opět "bílé a načechrané" (Putin předloni řekl, že Rusko je ve srovnání se Západem "bílé a načechrané" - pozn. ČTK), Lavrov odvětil, že "Rusko není ani bílé, ani načechrané, Rusko je takové, jaké je, a my se nestydíme ukazovat sebe takovými, jací jsme".

"Pohled Západu už mne vůbec nezajímá," skočil Lavrov zpravodaji do otázky, že v očích Západu je Rusko zodpovědné za odsouzení dvou Britů, odsouzených proruskými separatisty k trestu smrti.

Plné znění rozhovoru slibuje BBC zveřejnit v pátek.

Západ nebude požadovat od Ukrajiny ústupky, ujistil v Kyjevě Macron

Západ nikdy nebude požadovat od Ukrajiny ústupky v konfliktu s Ruskem, řekl dnes v Kyjevě francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters. Okolnosti mírových rozhovorů budou záviset čistě na Ukrajině, zdůraznil. Šéf Elysejského paláce zároveň prohlásil, že nařídil dodat východoevropské zemi dalších šest francouzských houfnic Caesar.

Ukrajinskou metropoli dnes Macron navštívil společně s německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. Vyjádřit chtěli solidaritu se zemí čelící už čtvrtým měsícem vojenské agresi Ruska.

Ukrajina v poslední době naléhá na Západ, aby jí dodal další těžké zbraně a ona mohla čelit vojensky silnějšímu protivníkovi, zatímco z východní fronty hlásí vysoké lidské ztráty. Dodávky dalších zbraní přislíbili Ukrajině její spojenci ze Severoatlantické aliance ve středu.

"Kromě už dodaných 12 Caesarů jsem se rozhodl dodat dalších šest Caesarů," nechal se dnes slyšet Macron po jednání se Zelenským podle agentury AFP.

Ukrajina a východní spojenci Francie v EU a NATO francouzského prezidenta dříve kritizovali za podle nich nejednoznačnou podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku a jeho opakované telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Poté, co Macron dříve odmítl náznaky, že je vůči Rusku příliš poddajný, nyní v Kyjevě prohlásil, že Západ nebude od Ukrajiny požadovat žádné ústupky při případných jednáních o konfliktu s Ruskem, poznamenal Reuters. Šéf Elysejského paláce zároveň uvedl, že je zapotřebí udržet nějaký komunikační kanál s ruským prezidentem.

Čtveřice evropských státníků při své první návštěvě ukrajinské metropole od začátku ruské invaze podpořila, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míní, že návštěva vrcholných představitelů čtyř evropských zemí ukazuje, že Ukrajina není v boji proti ruské invazi osamocena. Zároveň znovu apeloval na dodávky zbraní.

"Vážíme si podpory, kterou nám už partneři poskytli, očekáváme nové dodávky, především těžkých zbraní, moderního raketového dělostřelectva a systémů protiraketové obrany," řekl Zelenskyj. "Každý den odkladu nebo opožděného rozhodnutí je pro ruskou armádu příležitostí zabíjet Ukrajince nebo ničit naše města," dodal s tím, že čím více zbraní Ukrajina získá, tím rychleji bude moci osvobodit okupovaná území.

Kyjev v minulosti vrcholné představitele Německa, Francie a Itálie kritizoval za příliš opatrnou podporu Ukrajině, poznamenal Reuters. Obdobně dnešní výpravu okomentovala AP. Cesta má podle ní velkou symbolickou váhu, neboť Paříž, Berlín a Řím čelí mimo jiné kritice za to, že neposkytují Ukrajině zbraně v takovém rozsahu, který je podle Kyjeva nezbytný k odražení ruské agrese.

Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala členem EU, uvedl Zelenskyj

Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala plnohodnotným členem Evropské unie, řekl dnes v Kyjevě podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s vrcholnými představiteli Francie, Německa, Itálie a Rumunska. Ti se při své návštěvě východoevropské země vyslovili pro to, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Ukrajinci si zasloužili právo vydat se touto cestou, nechal se slyšet Zelenskyj.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dnes dorazili do Kyjeva, kam se vydali společně zvláštním vlakem z Polska, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině čelící už čtvrtým měsícem vojenské agresi Ruska. Trojici doprovází rumunský prezident Klaus Iohannis, který přijel jiným vlakem.

Evropští lídři v Kyjevě podpořili postavení kandidátské země EU pro Ukrajinu

Vrcholní představitelé Francie, Německa, Itálie a Rumunska dnes při návštěvě v Kyjevě podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, informují světové agentury. Podle agentury Reuters francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že čtveřice podpořila myšlenku udělit Ukrajině "okamžitý" status kandidáta na členství v evropské sedmadvacítce.

"Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU (pro Ukrajinu)," řekl Macron na tiskové konferenci po jednání, kde společně s německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem v Kyjevě hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Scholz prohlásil, že jeho vláda podporuje udělení oficiálního postavení kandidátské země pro Ukrajinu i Moldavsko. Zároveň však zdůraznil, že kandidáti musí k tomu, aby se skutečně stali členy unie, splnit jasná kritéria, píše Reuters. "Ukrajina patří do evropské rodiny," nechal se slyšet ale německý kancléř.

Podle Draghiho je hlavním poselstvím jeho diskusí se Zelenským a vrcholnými představiteli Francie a Německa v Kyjevě to, že Itálie chce vidět Ukrajinu jako součást Evropské unie. "Itálie chce, aby Ukrajina získala kandidátský status, a podpoří tento postoj na příštím jednání Evropské rady," uvedl italský premiér. Premiéři a prezidenti členských zemí se na bruselském summitu sejdou příští týden ve čtvrtek a v pátek, přičemž Ukrajina je jedním z klíčových bodů programu vrcholné schůzky.

"Nacházíme se ve zlomovém okamžiku naší historie. Ukrajinci každý den brání hodnoty demokracie a svobody, které jsou základem evropského projektu, našeho projektu. Nemůžeme čekat. Nemůžeme tento proces odkládat," dodal Draghi.

Bruselský web Politico nedávno s odvoláním na několik unijních činitelů napsal, že Evropská komise je připravena doporučit kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Komise v pátek zveřejní zhodnocení, nakolik je Ukrajina připravena stát se kandidátskou zemí, o samotném přiznání statusu uchazeče o členství musí jednomyslně rozhodnout unijní státy. Zatímco země geograficky bližší Ukrajině jsou tomu nakloněny, několik západoevropských států dosud dávalo najevo pochybnosti.

Kyjev požádal o členství v evropském bloku jen několik dní po únorovém začátku ruské invaze. Ukrajinský prezident Zelenskyj od té doby vytrvale zdůrazňuje, že rychlé přiznání pozice kandidáta na členství bude pro jeho zemi důležitou podporou v boji proti ruskému agresorovi.

Ukrajina při jednání prezidenta Zelenského se čtyřmi evropskými lídry předala návrh dalších sankcí proti Rusku, řekl šéf Zelenského kanceláře.

Nizozemsko oznámilo, že odhalilo ruského špiona v Mezinárodním trestním soudu

Nzozemská tajná služba dnes oznámila, že odhalila ruského špiona. Jako stážista s falešnými doklady se podle ní pokoušel infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vyšetřuje válečné zločiny spáchané za války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.

Sergej Vladimirovič Čerkasov vystupoval s propracovaným krycím příběhem sahajícím několik let nazpět a s ním se jako brazilský státní příslušník v dubnu pokusil vstoupit do Nizozemska na stáž u haagského soudu, řekl agentuře Reuters šéf nizozemské zpravodajské služby.

"Jednalo se o dlouhodobou, několikaletou operaci (ruské vojenské rozvědky) GRU, která stála mnoho času, energie a peněz," uvedl šéf nizozemské zpravodajské agentury Erik Akerboom.

Žádný zástupce GRU se k případu nevyjádřil. Vláda prezidenta Vladimira Putina v minulosti obvinění ze špionáže často odmítala coby pomlouvačnou kampaň Západu proti Moskvě. S komentářem dosud nevystoupily ani brazilské úřady.

Nizozemská rozvědka AIVD v prohlášení uvedla, že muž, který vystupoval pod jménem Viktor Muller Ferreira, byl zadržen na nizozemském letišti. Následně byl prohlášen za nežádoucího a posazen na nejbližší let zpět do Brazílie, kde ho čeká soudní proces, dodala služba.

"Jasně nám to ukazuje, o co Rusům jde - snaží se získat nezákonný přístup k informacím v rámci Mezinárodního trestního soudu. Hodnotíme to jako hrozbu na vysoké úrovni," dodal Akerboom s tím, že ICC dotyčného na stáž přijal.

Nizozemská agentura uvedla, že podnikla neobvyklý krok a zveřejnila podrobnosti k případu, aby odhalila fungování ruské rozvědky a upozornila na špionážní hrozby další mezinárodní instituce.

ICC se sídlem v Haagu je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Začátkem března zahájil soud vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy na Ukrajině, která od 24. února čelí ruské invazi.

Nizozemci v posledních letech vyhostili více než 20 Rusů obviněných ze špionáže, připomíná agentura Reuters. Patří mezi ně čtyři lidé obvinění v roce 2018 z hackerského útoku na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), dva obvinění v roce 2020 ze špionáže v high-tech odvětví a 17 akreditovaných diplomatů podezřelých z práce pro ruskou tajnou službu, kteří byli vyhoštěni po invazi na Ukrajinu.

Rusko všechna obvinění popřelo a na vyhoštění svých diplomatů reagovalo vyhoštěním 15 zaměstnanců nizozemských zastupitelských úřadů v Moskvě a Petrohradu.

Česká republika poslala na Ukrajinu vojenskou a humanitární pomoc za 3,7 miliardy korun

Česká republika poslala na Ukrajinu vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun. Na dnešním jednání výboru pro obranu to řekl pověřený náměstek pro řízení sekce obranné politiky Petr Čech. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořila dříve o tom, že do konce května činila hodnota vojenského materiálu přes 3,5 miliardy korun. Opozice na zasedání kritizovala, že se výbor od ministerstva nedozvěděl podrobnosti o darovaném materiálu.

Čech poslancům řekl, že Česko poskytuje významnou pomoc s ohledem na svou velikost. Na Ukrajinu poslala ČR dělostřeleckou munici, ruční zbraně, zdravotnický materiál či prostředky protivzdušné obrany, řekl. Většina materiálu ze skladů ministerstva byla sovětského původu, díky čemuž s ním Ukrajinci umí zacházet.

"Částky říkat ani potvrzovat nebudu," zdůraznil premiér Petr Fiala (ODS) při odpoledních sněmovních interpelacích na dotaz Karly Maříkové (SPD) na konkrétní druhy a hodnotu pomoci Ukrajině. Zbrojní materiál opět nechtěl podrobněji charakterizoval, uvedl jen, že jde o škálu od lehčí munice po těžkou vojenskou techniku. Na zdravotní a humanitární pomoc na Ukrajině dalo ministerstvo vnitra podle ministerského předsedy 130 milionů korun.

Opoziční členové výboru kritizovali, že od ministerstva obdrželi tabulku s dary, ve které víc než tři miliardy tvoří položka "nespecifikovaný materiál". Šéf výboru a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že poslanci by se měli dozvědět vedle podrobností o hodnotě darů například i data jejich odeslání a převzetí, ale i další podrobnosti, které by je zajímaly. Poslanec SPD Radovan Vích žádal i upřesnění, z jakých skladů na Ukrajinu které materiály putovaly.

Ministerstvo nyní podrobnosti nezveřejňuje, protože jde o citlivé vojenské informace podléhající vysokému stupni utajení, uvedl Čech. Protivník by je mohl využít a dodané zbraně ničit. "Nemám nyní od ministryně mandát detailnější informace poskytnout," řekl náměstek. Zástupci ANO zmiňovali, že jako členové výboru mají na konkrétní informace nárok a v uzavřeném režimu se mohou dozvídat i utajované skutečnosti.

Branný výbor dnes vyřadil z programu body, ve kterých měla Černochová informovat o nákupech bojových vozidel pěchoty a tanků Leopard. Ministryně se z jednání omluvila. Výbor by se měl k darům na Ukrajinu i nákupům za její přítomnosti vrátit v úterý.

Vytápění ruským plynem může nahradit mj. geotermální energie, tvrdí studie

Vytápění ruským plynem či uhlím je již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek během pěti let možné nahrazovat geotermální energií. Využívat by se mohla například v malých soustavách dálkového vytápění a chlazení. Může se tak stát významným a někde dokonce dominantním zdrojem tepla a chladu pro komerční využití v teplárenství, průmyslu, veřejném sektoru a developerských projektech. Vyplývá to ze studie, kterou dnes novinářům představili zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie¨, České geotermální asociace (ČGTA) a Asociace pro využívání tepelných čerpadel.

Studie s názvem "Země má energie na rozdávání – proč ji využíváme tak málo a jak to změnit?" shrnuje geotermální potenciál a rámcové podmínky jeho využití v ČR a rozpracovává čtyři možnosti pětiletého rozvoje sektoru do roku 2027. Autoři zároveň představili pět akčních bodů. Studie se zaměřuje na takzvané komerční využití geotermální energie a nezabývá se jejím využíváním pro individuální potřeby jednotlivých domácností.

"Geotermální energie je dostatek, stát však musí systematickou a cílenou podporou umožnit její rychlejší a masivnější využívání tak, aby odpovídala potřebám teplárenského sektoru a komerčním aplikacím s cílem v maximální možné míře využít jako náhradu za zemní plyn a uhlí právě tuto široce dostupnou, vysoce efektivní, čistou, stabilní, bezpečnou a především na jakýchkoliv externích vlivech nezávislou energii," uvedl člen předsednictva ČGTA Antonín Tym.

Podle studie je zcela jednoznačně nejperspektivnější technologií mělká geotermální energie využívající soustavy vrtů a vysokoteplotních čerpadel. Z pohledu technického potenciálu existují ještě větší možnosti využívání hluboké geotermální energie. "Významným aspektem mělké geotermální energie je pak také schopnost zároveň generovat chlad, jehož potřeba neustále roste a podle některých odhadů již v roce 2050 by měla spotřebovaná energie na chlazení převýšit spotřebu energie na vytápění," dodal Tym.

Potenciál geotermální energetiky se v Česku pohybuje na úrovni evropského průměru. To v praxi znamená, že je dostatečný, aby z významné části nahradil fosilní paliva, vyplývá ze studie. Stát by pro rozvoj geotermální energie měl podle autorů studie například legislativně definovat výstavbu obnovitelných zdrojů jako veřejný zájem nebo prohlásit geotermální zdroje za strategické zdroje pro oblast teplárenství a ve spolupráci s průmyslem masivně podpořit rozvoj těchto zdrojů. Zároveň by měl zrychlit přípravu a přijetí potřebné legislativy a finančních pobídek pro komerční projekty mělké a střední geotermie.

Strategický scénář studie počítá s tím, že v horizontu příštích pěti let by se mohly ročně vytvořit geotermální vrty s instalovaným výkonem přes 100 megawattů (MW). Běžná hloubka vrtů by mohla přesahovat 500 metrů.