Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Pomoc nevládních organizací za téměř sedm miliard Kč získalo 3,6 mil. Ukrajinců

Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 podpořily humanitární organizace minimálně 3,6 milionu Ukrajinců a Ukrajinek pomocí v celkové hodnotě přes 6,9 miliardy korun. Nevládní organizace to uvedly na dnešní tiskové konferenci v Praze. Jde o částku vybranou od českých dárců i mezinárodních institucí.

Humanitární organizace se na Ukrajině podílí na obnově vodovodních a topných sítí, opravách desítek tisíc domů či stavbě školních krytů. Poblíž frontových linií provozují mobilní kliniky a distribuují vodu, palivo i peníze, pomáhají běžencům v tranzitních centrech a podporují tisíce ukrajinských dětí, aby mohly pokračovat ve výuce v českých školách.

Rusko podniklo další útok na energetickou infrastrukturu Oděsy, nejméně 160.000 obyvatel je bez tepla a proudu, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj.

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se dnes shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.

Členské země ještě musí po dnešní dohodě svých diplomatů nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v pondělí v rámci jednání unijnch ministrů zahraničí.

Bloomberg: Rubio řekl spojencům v Evropě, že protiruské sankce dál platí

Americký ministr zahraničí Marco Rubio klíčovým evropským spojencům v úterý řekl, že Spojené státy protiruské sankce ponechají v platnosti nejméně do doby, než bude dosaženo dohody o konci války na Ukrajině. Napsala o tom agentura Bloomberg s odvoláním zdroje, které si přály zůstat v anonymitě.

Rubio o tom evropské partnery ujistil po jednání s ruskými představiteli v Rijádu. Francouzská televize France 24 v úterý večer informovala, že telefonicky mluvil se svým britským kolegou Davidem Lammym, francouzským protějškem Jeanem-Noëlem Barrotem, šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou, italským ministrem zahraničí Antoniem Tajanim a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.

Trump by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu, aby jí tak v případě mírové dohody s Ruskem poskytli bezpečnostní garance. Šéf Bílého domu to dnes podle agentur řekl ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago.

„Pokud to (Evropané) chtějí udělat, bylo by to skvělé,“ řekl k případné evropské mírové misi na Ukrajině. „Nemuseli bychom tam nikoho posílat, protože jsme velmi daleko,“ dodal Trump.

Na případné misi na Ukrajině by se podle Varšavy neměli podílet sousedé Ruska

Na případné mírové misi na Ukrajině by se neměly podílet země, které sousedí s Ruskem. Řekl to dnes polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Hrozily by podle něho různé provokace. Polsko opakovaně dalo najevo, že by své vojáky do případné mírové mise neposlalo.

Polsko sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí, regionem vklíněným mezi jeho území a Litvu.

Kosiniak-Kamysz v televizi Polsat News řekl, že polská armáda má úkoly při ochraně východního křídla NATO, několik tisíc jejích vojáků je nasazených také na hranici s Běloruskem kvůli hybridní válce, již proti Polsku vede Minsk. Varšava běloruský režim dlouhodobě obviňuje, že lidi z krizových oblastí v Africe a na Blízkém východě posílá ke společné hranici, aby se přes ni pokusili dostat a prohloubili migrační krizi v Evropské unii. Polští vojáci se také podílejí na ostraze letiště u Rzeszówa na jihovýchodě Polska, které slouží jako logistické centrum pro dodávky západní pomoci mířící na Ukrajinu.

EU chystá pro Ukrajinu 1,5 milionu dělostřeleckých granátů a další dodávky

Evropská unie chce, aby Ukrajina nehledě na možné příměří s Ruskem měla dostatek zbraní a munice, chystá proto na letošní rok další zbrojní dodávky, mimo jiné 1,5 milionu dělostřeleckých granátů. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura DPA.

Brusel podle DPA navrhuje, aby se unijní členské země zavázaly, že letos Ukrajině poskytnou také další systémy protivzdušné obrany, drony, střely s plochou dráhou letu k cíleným úderům na vojenské cíle v Rusku, vojenské vybavení či výcvik jednotek.

Fiala svolal jednání ministerstva obrany a organizátorů sbírky na drony

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal na příští úterý jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Reaguje tak na informace médií, které se v poslední době kolem sbírky objevily. Je v zájmu naší bezpečnosti, aby se věci, které se objevily v médiích, vyjasnily, doplnil předseda vlády.

Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. „V posledních týdnech se v médiích objevily nejrůznější spekulace týkající se sbírky na drony Nemesis. Protože iniciativy na podporu Ukrajiny považuji za důležité, rozhodl jsem se na příští úterý svolat jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, aby se věci, které se objevují v médiích vyjasnily,“ uvedl Fiala.

NATO by mělo upustit od slibu Ukrajině, že jednou bude členem, řekla Zacharovová

Členství Ukrajiny v NATO je pro Rusko nepřijatelné, prosté odmítnutí její nynější žádosti o vstup ale nestačí, prohlásila dnes podle agentur RIA Novosti a Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Dodala, že Severoatlantická aliance by měla upustit od svého prohlášení z bukurešťského summitu v roce 2008, kdy byl Kyjevu přislíben budoucí vstup do aliance.

Kreml uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale nikoliv do vojenské aliance

Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Podle ruské státní agentury TASS to dnes prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nezbytné. Moskva zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj před několika dny řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s USA a evropskými lídry.

„Putin sám opakovaně řekl, že bude-li to nutné, bude jednat se Zelenským,“ prohlásil dnes Peskov. „Zároveň právní ukotvení dohod podléhá vážné diskuzi - vzhledem k realitě, která hovoří o možnosti zpochybnění legitimity samotného Zelenského,“ dodal kremelský mluvčí.

Rusko podle Kyjeva v noci útočilo 176 drony, Moskva hlásí likvidaci pěti strojů

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 176 bezpilotními letouny, z nichž 103 sestřelila protivzdušná obrana nad 12 oblastmi, oznámilo ukrajinské letectvo. Dalších 67 bezpilotních prostředků podle ukrajinských vzdušných sil zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle. O zbylých šesti dronech se letectvo nezmiňuje, ale škody jsou podle něj ve čtyřech regionech - Kirovohradské, Charkovské, Kyjevské a Čerkaské oblasti. Ruské ministerstvo obrany uvedlo zničení pěti ukrajinských dronů.

Noční dronový útok zasáhl podle ukrajinských úřadů výškovou obytnou budovu ve městě Dolynska v Kirovohradské oblasti, kde kvůli němu utrpěla zranění žena a její dvě děti. „Těžká noc pro Kirovohradskou oblast,“ napsal na telegramu šéf správy regionu Andrij Rajkovyč, podle něhož byli obyvatelé dalších čtyř desítek bytů evakuováni.

Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody o nás bez nás, zdůraznil Zelenskyj

Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody „o nás bez nás“, zdůraznil dnes v Abú Zabí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píše agentura Reuters. Zelenskyj novinářům při virtuálním brífinku také řekl, že ve středu navštíví Saúdskou Arábii. Dodal, že cesta nemá souvislost s americko-ruskými rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jež se budou v Rijádu konat. Dnes večer také mluvil s francouzským prezidentem Emmanuel Macronem, který v Paříži uspořádal setkání vůdců klíčových evropských států o situaci na Ukrajině.

„Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o nich (rozhovorech) nic nevěděla,“ řekl prezident. „Ukrajina považuje jakákoliv vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny za bezvýsledná. Nemůžeme uznat jakékoliv dohody o nás bez nás,“ cituje prezidenta Reuters. V Rijádu se v úterý sejdou ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov, aby spolu se svými týmy hovořili o míru na Ukrajině a možné brzké schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Před třemi lety na Putinův rozkaz ruská armáda zahájila rozsáhlou agresi vůči Ukrajině.

Britský premiér Starmer řekl, že při možném vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu musí nadále platit bezpečnostní závazek ze strany USA.

Tusk: Účastníci schůzky v Paříži se shodli na potřebě zvýšit obranné výdaje

Účastníci schůzky v Paříži věnované situaci kolem Ukrajiny se shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu. Podle agentury Reuters to uvedl polský premiér Donald Tusk. Připustil, že transatlantické vztahy se ocitly v nové fázi, vyzval ale k jejich zachování. Stejně tak je důležité pokračovat ve spolupráci v rámci NATO, dodal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů. Bezprostředně před schůzkou telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Ukrajina dostala v rámci německé pomoci i čtyři slovenské houfnice Zuzana 2

Ukrajina v rámci dalšího balíku německé vojenské pomoci dostala i čtyři slovenské samohybné houfnice Zuzana 2 a 50.000 dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na web německé vlády.