Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Útulek z Brna přijímá psy z fronty na Ukrajině, dorazilo jich už více než 150
Brněnský útulek Interpespenzion na Kociánce dosud přijal desítky opuštěných psů z válečné zóny na Ukrajině, dorazilo jich už více než 150. Jejich původní majitelé nejsou známi. Naprostá většina z dovezených psů už si ale našla nové majitele v tuzemsku.
Šéf NATO: Spojenci Ukrajiny musí víc investovat do obrany
Spojenci musejí investovat do obrany více, stávající závazek ve výši dvou procent výkonu ekonomiky stačit nebude, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Jakákoliv dohoda ohledně řešení války na Ukrajině by měla přinést trvalý mír, bude si to vyžadovat bezpečnostní záruky, dodal.
Trumpův poradce vyzval Kyjev, aby přijal požadavek USA ohledně vzácných nerostů
Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh, který podle neoficiálních informací požaduje práva na ukrajinské vzácné nerosty. Řekl to dnes podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Vyjádření přišlo po kritice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, jehož prohlášení v posledních dnech kopírují ruskou propagandu.
„Musejí to zklidnit, pořádně se zamyslet a podepsat tu dohodu,“ uvedl Waltz v rozhovoru s televizí Fox News. Podle Reuters při tom odkazoval na debaty ohledně nerostů vzácných zemin na Ukrajině. Zároveň vyjádřil názor, že neshody mezi Spojenými státy a Kyjevem lze urovnat.
Americká vláda podle médií minulý týden předložila Kyjevu návrh dohody, kterou by se Ukrajina vzdala práva na část svého nerostného bohatství, čímž by USA vykompenzovala dosavadní pomoc v obraně proti ruské agresi. Deník Financial Times uvedl, že USA by podle dokumentu získaly práva na přibližně 50 procent ukrajinských nerostů vzácných zemin. Dvě strany o parametrech návrhu oficiálně neinformovaly, Zelenskyj ale potvrdil, že jej odmítá.
Kellogg v Kyjevě jednal s ministrem zahraničí, čeká ho schůzka s prezidentem
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes uvedl, že jednal se zmocněncem amerického prezidenta Keithem Kelloggem o cestě k úplnému, spravedlivému a trvalému míru. Ukrajina se téměř tři roky brání agresi Ruska. „Potvrdil jsem ochotu Ukrajiny dosáhnout míru prostřednictvím síly a naši vizi nezbytných kroků. Také jsem zopakoval, že bezpečnost Ukrajiny a transatlantické oblasti je nedělitelná,“ napsal Sybiha na síti X po jednání s americkým generálem.
Kellogg má v Kyjevě jednat také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva se děje v době, kdy se stupňují slovní výpady amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Zelenskému. Kellogg po středečním příjezdu do Kyjeva uvedl, že přijel, aby naslouchal Ukrajincům. Zelenskyj zprvu prohlásil, že Trump podlehl ruským dezinformacím, ale později nasadil smířlivější tón, napsala agentura Reuters a citovala Zelenského výrok, že „spolu s Amerikou a Evropou může být mír bezpečnější“ a „naše jednota je nejsilnější zárukou naší budoucnosti - bez (ruského prezidenta Vladimira) Putina, ale s mírem“.
Nádraží ve Lvově na Ukrajině nově zdobí nápis brněnského tvůrce graffiti Tima
Autobusové nádraží ve Lvově na Ukrajině zdobí nová nástěnná malba od brněnského streetartového umělce Tima. Tvoří ji jednoslovný nápis v ukrajinštině, který lze přeložit jako skutek nebo čin, vyvedený černou barvou na bílém pozadí. Poselství malby je takové, že každý, i ten nejmenší čin, může změnit okolní svět, informoval na svém webu lvovský Institut pro kulturní strategii.
Zároveň nápis zdůrazňuje odvahu a odolnost země, kterou před třemi lety napadlo Rusko, a je výrazem spolupráce mezi Českem a Ukrajinou. Pro domovské Brno chystá Timo českou obdobu lvovského nápisu.
Odborník: Evropa v krátkodobém horizontu pomoc Ukrajině bez USA nezvládne
Evropa by v krátkodobém horizontu efektivní pomoc Ukrajině bez podpory USA nezvládla. Na obranu nevykládá dostatek peněz, řekl dnes Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. Změna v politickém směřování Spojených států a důsledky těchto změn na zahraničněpolitickou linii USA v tuto chvíli podle Petráše nemají žádný zásadní dopad na průběh a vedení války. Zda bude mít případný mírový plán nové americké administrativy vliv na ukončení války a způsob, jak se bude poválečná situace řešit, ukáže až budoucnost.
„Situace na bojišti pouze vytváří předpoklady pro politická jednání, a výhoda, kterou jedna či druhá strana získala na bojišti, je pouze jednou z mnoha a mnoha podmínek, které vytváří celkový rámec pro politická jednání o tom, jak bude poválečná geopolitická mapa dané oblasti vypadat,“ uvedl Petráš.
Rakve v centru Paříže upozorňují na osud ukrajinských novinářů v Rusku
Organizace Reportéři bez hranic (RSF) dnes ráno v centru Paříže umístila 20 rakví, které mají připomínat osud ukrajinských novinářů zabitých nebo vězněných v Rusku. Akci na náměstí Republiky vedlo asi 30 členů RSF, která hájí svobodu tisku po celém světě. Píše o tom agentura AFP. Od ruské invaze na Ukrajinu uplynou v pondělí tři roky.
„V době, kdy se mluví o příměří, jsou ukrajinští novináři vyslýcháni, mučeni a ponižováni v ruských věznicích. Novináři, kteří jen dělají svou práci. To je nepřijatelné,“ řekl šéf organizace Thibaut Bruttin.
Ruské síly zaútočily na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu, řekl ministr
Rusko v noci na dnešek podniklo na Ukrajině za pomoci dronů a střel rozsáhlý útok na plynárenskou infrastrukturu a poškodilo těžební zařízení. Cílem útoků je přerušit těžbu plynu a připravit Ukrajince o teplo, napsal na facebooku ministr energetiky Herman Haluščenko. Dodal, že jakmile to bezpečnostní situace dovolila, specialisté začali s opravami. Ujistil také, že úřady podnikají kroky ke stabilizaci dodávek.
„Cílem těchto zločinných útoků je zastavit produkci plynu, který je nezbytný pro zajištění domácích potřeb občanů a centrálního vytápění,“ napsal Haluščenko. „Zatímco Rusko nadále nehorázně lže o tom, že neútočí na kritickou civilní infrastrukturu, ruské rakety míří na ukrajinská zařízení na výrobu plynu. Akce nepřítele jen znovu dokazují, že Rusko se snaží ublížit obyčejným Ukrajincům, uvrhnout je uprostřed zimy do mrazu. Toto je vyloženě terorismus,“ dodal ukrajinský ministr.
Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko pokládá vyslání mírových sil ze zemí NATO na Ukrajinu za nepřijatelné
Kreml je znepokojen úvahami některých evropských zemí vyslat vojáky na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Zároveň varoval, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné, informují média.
„Co nejpozorněji sledujeme všechny tyto zprávy a sledujeme všechna - někdy protichůdná - oficiální prohlášení Evropanů v tomto směru. Vzbuzuje to v nás znepokojení, protože jde o možné vyslání vojenských kontingentů zemí NATO na Ukrajinu,“ řekl podle agentury Interfax mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Trumpa po výpadech proti Zelenskému kritizují i někteří mediální spojenci
Po kritice na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vymezují i někteří mediální aktéři, kteří se řadí k jeho spojencům. Sbor komentátorů deníku The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že jeho slova mohou být předzvěstí "škaredé" dohody s Ruskem, ohradili se také komentátoři bulvárního listu New York Post. Opatrně Trumpovi oponují někteří zákonodárci Republikánské strany, popisuje deník The Washington Post (WP).
Deníky WSJ a New York Post jsou součástí mediálního impéria Ruperta Murdocha a jejich názorové sekce jsou dlouhodobě nakloněné Trumpovi a jeho Republikánské straně. Klíčovým spojencem prezidenta je pak Murdochova televize Fox News, v jejímž vysílání se také objevily některé nesouhlasné reakce poté, co Trump označil Zelenského za diktátora a prohlásil, že jeho země neměla "nikdy začínat" válku.
Jihoukrajinská Oděsa druhou noc v řadě čelila ruským vzdušným úderům
Jihoukrajinské přístavní město Oděsa druhou noc v řadě čelilo ruským vzdušným úderům. Podle šéfa správy Oděské oblasti Oleha Kipera utrpěla zranění jedna žena, bez dodávek elektrické energie zůstává na 90 tisíc domácností, napsal server Ukrajinska pravda.
Rozsáhlý útok na Oděsu podniklo Rusko už v úterý pozdě večer, terčem byla tamní energetická infrastruktura. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že po úderu se ocitlo nejméně 160 tisíc obyvatel města bez tepla a proudu. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte.
Kdyby chtěl, Zelenskyj podle Trumpa mohl přijet na jednání USA a Ruska v Rijádu
Kdyby chtěl, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mohl přijet na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení války na Ukrajině, které se konaly v úterý v Rijádu, prohlásil americký prezident Donald Trump ve středu večer místního času (v noci na dnešek SEČ) v Miami. Staronová americká hlava státu tak na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií pokračovala v kritice svého ukrajinského protějšku.
Trump přitom Zelenského opět označil za „průměrně úspěšného komika“ a „diktátora“, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Trump ukrajinského vůdce označil za diktátora už ve středu na sociální síti Truth Social.
Jižní Korea nabízí azyl severokorejským vojákům zajatým na Ukrajině
Jižní Korea nabízí azyl severokorejským vojákům zajatým na Ukrajině, mají nárok na jihokorejské občanství, oznámilo ministerstvo zahraničí v Soulu. Ministerstvo prohlášení učinilo v návaznosti na rozhovor s vojákem z KLDR zajatým na Ukrajině zveřejněný v médiích. Voják v něm uvedl, že zvažuje žádost o azyl v Jižní Koreji. Informují o tom agentury Jonhap a AFP.
Jihokorejský deník Čosun ilbo dnes publikoval rozhovor s jedním ze dvou zraněných severokorejských vojáků, které v lednu během bojů zajaly ukrajinské síly v ruské Kurské oblasti. Voják v rozhovoru vyjádřil své přání odcestovat do Jižní Koreje. Jednalo by se o první takový případ od chvíle, kdy KLDR vyslala kolem 11 tisíc vojáků na podporu Ruska v jeho válce proti Ukrajině.
Starmer v telefonátu vyjádřil podporu Zelenskému jako demokraticky zvolenému lídrovi Ukrajiny. Pozastavit volby v době války je zcela rozumné, míní.
Macron a Starmer poletí kvůli Ukrajině příští týden do Washingtonu
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer příští týden navštíví Washington, a to kvůli jednáním zaměřeným na ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze to dnes uvedla agentura Reuters. Macron po dnešním jednání s dalšími evropskými lídry uvedl, že mír na Ukrajině by měl zohlednit bezpečnostní zájmy evropských zemí. ¨
„Angažujeme se na všech stranách. Dalším krokem bude, že navrhneme technické týmy, které začnou jednat o podrobnostech,“ odpověděl Waltz v rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News na dotaz, jaké jsou šance na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. V sobotu uplynou od invaze ruských vojsk na Ukrajinu tři roky.
