Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Dubaji jednal o možnostech návratu Ukrajinců držených v ruském zajetí, píše agentura Reuters.
Google dostal v Rusku pokutu za instrukce pro kapitulaci ruských vojáků
Ruský soud vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu 3,8 milionu rublů (zhruba milion Kč) za obsah zveřejněný na její platformě YouTube, který zahrnuje videa s instrukcemi, jak se mají ruští vojáci vzdát. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS.
Rusko již delší dobu požaduje po zahraničních internetových platformách, aby odstraňovaly obsah, který země považuje za nezákonný. Jde například o údajně falešné informace o válce na Ukrajině, napsala agentura Reuters.
Evropská komise navštíví Ukrajinu v den výročí ruské invaze
Evropská komise navštíví Ukrajinu příští týden v pondělí, v den třetího výročí ruské ozbrojené invaze. Oznámil to dnes bez bližších podrobností mluvčí EK Stefan de Keersmaecker.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová byla v Kyjevě naposledy loni v září. Loni 1. prosince, jen několik hodin po nástupu do funkcí, přijeli do Kyjeva rovněž šéfka unijní diplomacie a místopředsedkyně EK Kaja Kallasová a předseda Evropské rady António Costa.
Lavrov řekl, že zvát Evropany k jednání o Ukrajině nemá smysl
Zvát evropské politiky k případným jednáním o konci války na Ukrajině nemá smysl, protože chtějí, aby válka pokračovala. Dnes to podle agentur řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedl také, že při budoucích mírových jednáních nepůjde „ani pomyslet“ na to, že by Rusko vůči Ukrajině udělalo územní ústupky.
„Nevím, co by (Evropané) u jednacího stolu dělali,“ řekl Lavrov. „Když by si k němu sedali s cílem ve válce pokračovat, proč je tam zvát?“, zeptal se. Uvedl také, že Evropa nemá na jednáních o Ukrajině co dělat, „pokud žádá příměří kvůli vyzbrojování Kyjeva“.
Rusko bude na úterním jednání s USA o válce na Ukrajině zastupovat šéf diplomacie Lavrov a zahraničněpolitický poradce Ušakov, řekl mluvčí Kremlu.
Jednání o Ukrajině v Saúdské Arábii se podle médií uskuteční zřejmě v úterý
Jednání Spojených států a Ruska o válce na Ukrajiněse v Saúdské Arábii zřejmě uskuteční v úterý. Informuje o tom server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje, televize NBC News nebo ruský Kommersant. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli řekl, že jeho země pozvánku na schůzku nedostala.
Americkou stranu má v diskusi zastupovat šéf americké diplomacie Marco Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff. Ten v neděli televizi Fox News řekl, že se spolu s Waltzem do Saúdské Arábie vydají ještě ten den večer.
Rusko na Ukrajinu zaútočilo 147 drony, energetici zavedli odstávky elektřiny
Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 147 dronů, informovalo letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 83 sestřelila a dalších 59 se zřítilo, aniž způsobilo škodu. Ukrajinská elektrárenská společnost Ukrenerho ovšem informovala, že kvůli následkům útoků musejí lidé počítat s odstávkami elektrické energie.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že v důsledku ruského útoku vznikly škody v Charkovské, Kyjevské, Poltavské a Záporožské oblasti. Bližší informace k nim nezveřejnilo.
Británie je ochotná nasadit své vojáky na Ukrajině, uvedl Starmer
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro The Telegraph, o kterém informuje BBC a agentura AFP.
Keir Starmer napsal, že Spojené království je „připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky“. V exkluzivním článku pro deník The Telegraph premiér uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nevzal na lehkou váhu. Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle britského premiéra znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti vlastní země i evropského kontinentu.
Ruské drony při útoku na Ukrajinu narušily vzdušný prostor Moldavska
Dva ruské drony v neděli pozdě večer narušily moldavský vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou. Stalo se tak tři dny poté, co si Kišiněv v souvislosti s dřívějším incidentem předvolal na ministerstvo zahraničí ruského velvyslance, informuje Reuters. Ruské drony v noci zaútočily na Kyjev a ruská protivzdušná obrana přes noc zničila 90 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.
Moldavsko, které leží mezi Ukrajinou a členským státem Evropské unie Rumunskem, bylo opakovaně svědkem narušení vzdušného prostoru ruskými drony nasazenými v téměř tři roky trvající agresivní válce Ruska proti Ukrajině. Při incidentech z minulého týdne spadly ve stejné oblasti poblíž ukrajinských hranic dva drony a jeden explodoval.
Zelenskyj přiletěl do Spojených arabských emirátů
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na návštěvu do Spojených arabských emirátů, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.
Prezident více ke své návštěvě na sociální síti neuvedl, nicméně Spojené arabské emiráty zprostředkovaly výměny válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyjednaly také návrat řady ukrajinských dětí zavlečených do Ruska během ruské invaze.
Reuters: USA se ptají Evropanů, co od nich potřebují
Spojené státy se zeptaly svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Napsala to agentura Reuters s odkazem na dokument zaslaný z USA do Evropy. Média v sobotu informovala o dotazníku, ve kterém se Američané evropských zemí ptají, čím ony mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Z úplného textu ovšem vyplývá, že se USA také ptají, co by Evropa potřebovala od Washingtonu.
O dotazníku v sobotu informoval například finský prezident Alexander Stubb během Mnichovské bezpečnostní konference. List Financial Times napsal, že Washington chce po svých evropských spojencích, aby mu poskytli informace o výzbroji, mírových jednotkách a bezpečnostních opatřeních, která by mohli poskytnout Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem.
Diplomatická demarše se skládá ze šesti bodů a otázek, přičemž se mimo jiné ptá, které země by mohly přispět k bezpečnostním zárukám, které státy by byly ochotny vyslat na Ukrajinu své vojáky v rámci mírového urovnání a jak velká by mohla být velikost sil vedených Evropou, píše dnes Reuters.
Dotazník se dále táže na to, jaké akce musí být USA a spojenci připraveni podniknout, pokud by Rusko na vojenské síly třetích zemí na Ukrajině zaútočilo. Američané také chtějí zjistit, jaké „další možnosti nebo vybavení“ jsou evropské vlády připraveny Ukrajině poskytnout, aby vylepšila svou vyjednávací pozici a zvýšila tlak na Rusko.
„Jaké, pokud nějaké, požadavky na podporu ze strany USA by vaše vláda považovala za nezbytné pro svou účast v těchto bezpečnostních opatřeních? Konkrétně, jaké krátkodobé a dlouhodobé zdroje budou podle vás od USA vyžadovány?“ cituje agentura jednu z otázek.
Dva evropští diplomaté podle Reuters uvedli, že pokračuje debata o tom, jak mají evropské země zareagovat, přičemž některé z nich věří, že by měly poskytnout kolektivní odpověď. V Paříži se v pondělí mimořádně sejdou někteří lídři evropských zemí, včetně Německa nebo Británie, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie jednat o ukončení války na Ukrajině
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem“, uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku“, prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitele s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.
Rusko poškodilo elektrárnu v Mykolajivu, bez tepla je podle Kyjeva sto tisíc lidí
Ruský vzdušný útok na jihoukrajinské město Mykolajiv z dnešní noci poškodil podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala tamní tepelnou elektrárnu. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, uvedl na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který informoval o útoku na kritickou infrastrukturu města. Šmyhal dříve uváděl 46 tisíc odběratelů bez tepla sto tisíc
Rusko nebude ani po konci války přátelštější, říká Řehka
I po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější, řekl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka v České televizi. Kapacity armády je tak podle Řehky třeba dál zvyšovat. Analýzu si zaslouží zamýšlené zvýšení počtu profesionálních vojáků až na 37 500, řekl. I vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborům není podle něj reálné ho uskutečnit a bude potřeba zvážit, jaký jiný model armády nastavit.
O ukončení války na Ukrajině, kterou před téměř třemi roky rozpoutalo Rusko, se v poslední době mluví v souvislosti s aktivitami nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jednat chce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jasné zatím není, jakou roli v jednání bude mít Ukrajina a Evropa.
„Jednoznačně,“ odpověděl Řehka na otázku, zda bude nutné i po případném ukončení bojů na Ukrajině dál zvyšovat obranné kapacity. „Rusko tady zůstane. Rusko nebude bezpečnější vůči nám, nebude přátelštější a nebude předvídatelnější,“ řekl. Předpokládá navíc, že nebude jednoduché konflikt na Ukrajině vyřešit tak, aby byla garance, že se znovu nerozhoří.
Ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný v ČT řekl, že Evropa musí být součástí jednání o Ukrajině a je její odpovědností, aby to dokázala. Rozhodně odmítl zejména to, aby se mír dojednával bez Ukrajiny, která je obětí agrese. Předseda poslaneckého klubu a místopředseda opozičního hnutí SPD Radim Fiala naproti tomu uvedl, že Evropa je slabá a v této situaci není pro USA partnerem.
Podle nynějších plánů budování české armády by do roku 2030 měla mít 30 tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivní zálohy. Nyní je v armádě zhruba 23 600 vojáků a za posledních pět let vojáků přibyla zhruba tisícovka, upozornil Řehka. Na 37 500 předpokládá podle něj zvýšení počtu vojáků z povolání aktualizace cílů výstavby armády, která by měla být schválena v letošním roce. V horizontu zhruba dekády by tak v armádě mělo přibýt zhruba 14 tisíc lidí.
Ukrajinu nesmí po válce potkat stejný osud jako Finsko, řekl finský prezident
Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl finský prezident Alexander Stubb. Členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci podle něj nesmí být předmětem mírových jednání, rozhodnout si o něm musí Ukrajinci. Ukrajina byla hlavním tématem bezpečnostní konference, která dnes v bavorské metropoli končí.
„Tři základní otázky jsou pro Ukrajince ve hře v této válce: nezávislost, suverenita a územní celistvost,“ řekl Stubb. Dodal, že Finsko si po druhé světové válce sice uchovalo nezávislost, ztratilo ale suverenitu a nemohlo se rozhodnout, do jaké organizace vstoupí. „A ztratili jsme také deset procent našeho území, včetně oblasti, kde se narodili moji prarodiče a můj otec,“ dodal Stubb. Vyzval, aby Evropa zajistila, že stejný osud nepotká i Ukrajinu.
V rámci smlouvy, podepsané po druhé světové válce v roce 1948, finští vůdci pod tlakem Moskvy souhlasili, že se Finsko nepřipojí k žádnému z politických a ekonomických bloků. Pro tento postoj se vžil termín finlandizace. Do Evropské unie Finsko vstoupilo až v roce 1995, do Severoatlantické aliance dokonce až předloni, a to v reakci na rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu z února 2022. V rámci uspořádání po druhé světové války přišlo Finsko ve prospěch Sovětského svazu o Karélii.
Podle Stubba nyní není okamžik, kdy by měla Evropa přestat Ukrajinu podporovat, právě naopak. „Ukrajina musí do (mírových) jednání vstoupit z pozice síly,“ řekl.
