Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Německo darování tanků Česku vidí jako dobrý příklad pomoci Ukrajině

Darování 15 německých tanků Leopard 2A4 České republice jako kompenzace za předání českých těžkých zbraní ukrajinské armádě je dobrým příkladem toho, jak Berlín pomáhá Ukrajině bránit se ruské invazi. Dnes to prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Dodala, že Německo chce v budoucnu ve zbrojních otázkách s Českem ještě více spolupracovat.

„Výměna s Českem je dalším velmi dobrým příkladem toho, jak Ukrajině můžeme v jejím statečném boji proti ruské agresi rychle a nekomplikovaně pomoci. Česko dodává těžké zbraně, my (Česku) pomáháme uzavřít mezery tanky Leopard ze zásob německého průmyslu,“ řekla Lambrechtová. „V budoucnu se s českými spojenci budeme na vyzbrojování a také na strukturální spolupráci našich bojových sil podílet ještě úžeji. To je ta správná cesta, jak posílit roli Evropy v NATO,“ dodala.

EK navrhla poskytnout Ukrajině půjčku devět miliard eur na okamžité veřejné výdaje. Na poválečnou obnovu země chystá vytvoření mimořádného fondu.

Západní sankce mají na Rusko podle USA mimořádný dopad

Západní sankce mají na ruské hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci. Dnes to prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová, která přicestovala do Bonnu na jednání ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G7. Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají.

„Rusko se potýká s recesí, s vysokou inflací, s kritickými problémy finančního systému a s neschopností zajistit si materiál a produkty, které potřebuje k válce a k podpoře hospodářství,“ řekla Yellenová.

Protiruské sankce ovlivňují i hospodářství západních zemí, které místo rychlého oživení po následcích pandemie nemoci covid-19 musí nyní počítat s výrazně nižším ekonomickým růstem.

Například německá vláda na konci dubna kvůli hospodářským dopadům války na Ukrajině zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 procenta, zatímco ještě na začátku roku očekávala růst 3,6 procenta. Německý kancléř Olaf Scholz a další členové vlády opakovaně zdůrazňují, že Německo je připraveno za podporu Ukrajiny takovou hospodářskou cenu zaplatit.

Yellenová rovněž uvedla, že nelze očekávat prodloužení stávající výjimky, která umožňuje Moskvě splácet americkým držitelům ruské dluhopisy denominované v dolarech. Rusko se díky této výjimce vyhnulo platební neschopnosti. Americké ministerstvo financí tuto výjimku zdůvodňovalo snahou přinutit Moskvu učinit obtížné rozhodnutí, zda využije dolary, které má k dispozici, ke splácení svých závazků, nebo k jiným účelům, včetně financování války na Ukrajině.

„Konečné rozhodnutí ještě nepadlo, ale nemyslím si, že toto bude pokračovat,“ řekla Yellenová o výjimce, jejíž platnost končí 25. května. „Pokud Rusko nenajde možnost, jak tyto platby uskutečnit, a dostane se do platební neschopnosti, tak si nemyslím, že to nějak výrazně změní ruskou situaci, neboť již nyní je země odříznuta od globálních kapitálových trhů,“ uvedla.

Moskva vyhostila desítky evropských diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění více než osmi desítek diplomatů tří západních zemí. Moskva nejprve prohlásila nežádoucími osobami 34 francouzských, následně 24 italských a vzápětí 27 španělských diplomatů. Všechny případy označila jako odvetný krok za předchozí vyhoštění ruských diplomatů z těchto zemí. Informovaly o tom ruské agentury. Francie ruské rozhodnutí odsoudila, napsala agentura Reuters s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Řím ruský krok označil za „nepřátelský akt“.

Celý článek najdete zde >>>

Vláda navrhuje zpřísnit pravidla pro dočasnou ochranu uprchlíků z Ukrajiny

Novela zákona o pobytu uprchlíků z Ukrajiny v Česku, nazývaného lex Ukrajina, explicitně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny. Po dnešním jednání vlády, která návrh projednala, to na tiskové konferenci řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny napadené Ruskem prokázat doklad, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem. Novela obsahuje také zkrácení nároku uprchlíka na zdravotní pojištění, a to na 180 dnů, uvedl Rakušan.

Změny podle Rakušana vyplývají z procesních důvodů. Prodloužení doby pro vyřízení žádosti Rakušan vysvětlil tím, že stát nově kontroluje razítka o překročení hranice z Ukrajiny do schengenského prostoru. Požadavek rychlejšího nahlašování pobytu reaguje na potřeby úřadů rychle přizpůsobovat systémy školství a zdravotnictví na počty uprchlíků. Cílem zkrácení doby zdravotního pojištění má motivovat příchozí, aby se zapojili v Česku do pracovního procesu.

Humanitární dávku nebude po schválení návrhu stát vyplácet v případech, kdy mají uprchlíci zařízeno ubytování, kde jim je zdarma poskytována strava a další zázemí.

Vláda odsouhlasila vstup Švédska a Finska do NATO

Vláda na dnešním zasedání odsouhlasila vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO). Na twitteru to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Armády dvou skandinávských zemí podle něj plní veškerá kritéria pro přijetí do aliance. Stejný krok ještě musí udělat Sněmovna a Senát, předseda vlády neočekává komplikace.

Finsko a Švédsko se rozhodly vzdát svého neutrálního vojenského statusu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Přijímací proces by ale mohlo ohrozit Turecko, které má proti přijetí těchto zemí výhrady.

Celý článek najdete zde >>>

Ruský voják, obviněný ze zabití ukrajinského civilisty, přiznal u soudu v Kyjevě vinu, uvedla BBC. Je to první takový proces od začátku ruské invaze.

Erdoğan: Švédské členství v NATO neschválime, dokud nevrátí teroristy

Turecko bude bojkotovat přijetí Švédska do Severoatlantické aliance, dokud Stockholm nevrátí do Turecka teroristy, kteří se v zemi ukrývají, přihlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

Ankara v minulosti obvinila Finsko i Švédsko, že poskytují útočiště tureckým teroristům. Jako teroristy Turecko mimo jiné označuje členy Kurdské strany pracujících (PKK) a příznivce duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní z organizace pokusu o státní převrat v roce 2016.  

Celý článek najdete zde >>>

Rusko vyhostí 24 italských diplomatů, ministerstvo zahraničí krok označilo jako odvetný, informovala státní agentura RIA Novosti. Itálie v dubnu vyhostila 30 ruských diplomatických pracovníků. (ČTK)

Ruská pobočka Googlu vyhlásila bankrot

Ruská součást americké internetové společnosti Google vyhlásila bankrot, informovala agentura Reuters, která se odvolává na záznamy v ruském obchodním rejstříku. 

„Firma bankrot předvídala od 22. března 2022," stojí v záznamech. Google není schopen vyhovět požadavkům na výplatu odstupného svým bývalým zaměstnancům ani provádět ve stanovených termínech zákonné platby.

Čtěte podrobnosti.

Německá vláda odsouhlasila připojení Finska a Švédska k NATO. Přijetí obou zemí musí ještě ratifikovat parlament, vzhledem k jasné vládní většině ale půjde o formalitu.

Rusko zaútočilo zakázanými fosforovými bombami na školu v obci Avdijivka, tvrdí gubernátor Duněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Lidé stihli školu včas opustit, ta ale do základů vyhořela, dodal.

Rusko vyhostí 34 francouzských diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo vyhoštění 34 francouzských diplomatů. Jde o odvetný krok za to, že Francie v dubnu vyhostila ze země 35 Rusů s diplomatickým statusem. Tehdy k podobnému kroku v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistoupila celá řada evropských zemí a celkem více než 300 ruských diplomatů muselo opustit evropské metropole. (ČTK)

Vůdči představitel samozvané Doněcké republiky Denis Pušilin podle agenury Reuters řekl, že o osudu ukrajinských vojáků, kteři se vzdali v mariupolských ocelárnách Azovstal, rozhodne soud.

Kolem budoucnosti stovek ukrajinských bojovnéků z Azovstalu panují značné nejasnosti. Byli odvezeni na ruskými jednotkami okupované územi, několik desítek zraněných skončilo ve vojenské nemocnici.

Někteří ruští představitelé označují ukrajinský dobrovolnický pluk Azov, který bojoval v Azovstalu, za teroristickou organizace. Je tedy otázkou, zda s ukrajinskými vojáky bude nakládáno jako s válečnými zajatci.