Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Turecko po Švédsku žádá i vydání lidskoprávních aktivistů

Mezi více než dvěma desítkami lidí, jejichž vydáním ze Švédska podmiňuje Ankara svůj souhlas s rozšířením NATO o Švédsko a Finsko, je mimo jiné dlouholetý bojovník za svobodu slova v Turecku Ragip Zarakolu. Informovala o tom turecká nezávislá agentura Bianet. Podle šéfredaktora opozičního serveru Ahval Yavuze Baydara čítá seznam 21 lidí, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu hovořil o třiceti „teroristech".

Baydar uvedl, že na seznamu jsou kurdští aktivisté, které Ankara viní z napojení na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), ale také Turci, které turecká vláda považuje za spojence hnutí duchovního Fethullaha Gülena, levicoví aktivisté či alevité

Šéf německé opozice Friedrich Merz ve Spolkovém sněmu ostře kritizoval jako neuctivý komentář kancléře Olafa Scholze, že do Kyjeva nechce jet jako jiní lidé jen kvůli fotografii. Merz se Scholze zeptal, zda tím myslel generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, předsedkyni americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou nebo českého premiéra Petra Fialu, kteří v Kyjevě navzdory ruské invazi navštívili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Ocelárny Azovstal v Mariupolu za posledních 24 hodin opustilo 771 ukrajinských bojovníků a od pondělí se tak vzdalo celkem 1730 mužů. V nové bilanci o tom informovalo ruské ministerstvo obrany. Kyjev to zatím nekomentoval. Údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko nesmí válku na Ukrajině vyhrát a Ukrajina a také Německo nikdy nepřijmou podmínky zastavení boje, které by Rusko chtělo diktovat. V projevu k poslancům Spolkového sněmu to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat, ale zatažení NATO do války je nepřijatelné. V projevu, ve kterém hovořil o tématech nadcházejícího mimořádného summitu Evropské unie, zdůraznil, že unijní země se již nyní musí připravovat na pomoc s rekonstrukcí Ukrajiny, která bude stát miliardy eur.

Areál oceláren Azovstal v Mariupolu od pondělka opustila více než polovina ukrajinských bojovníků, kteří tam v předchozích týdnech čelili útokům ruských jednotek. Podle agentury TASS to řekl šéf separatistické proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin, aniž upřesnil, o kolik lidí se jedná. Ruské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že se vzdalo 959 ukrajinských vojáků z Azovstalu.

Kyjev uvádí odlišná čísla. Ukrajina v úterý oznámila evakuaci 264 ukrajinských vojáků z Azovstalu, kteří skončili ve městě Novoazovsk na území samozvané Doněcké lidové republiky. Dalších 211 evakuovaných bylo podle Kyjeva převezeno do Olenivky, která se nachází u Doněcka, na území pod kontrolou proruských sil.

Izrael poskytne Ukrajině zdravotnickou pomoc. Do svých zdravotnických zařízení přijme zraněné Ukrajince a bude poskytovat podporu pacientům s rakovinou.

Při útoku ukrajinských sil na ruské městečko Ťotkino v Kurské oblasti nedaleko rusko-ukrajinských hranic zemřel jeden civilista a další lidé utrpěli zranění, uvedl oblastní gubernátor Roman Starovojt. Podle něj se cílem úderu stal lihovar, informovala agentura TASS.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pravidelně přicházejí zprávy o útocích ukrajinských sil na cíle v Rusku. Rusko z nich viní Ukrajinu, Kyjev se k ním však nehlásí.

Chrovatský prezident nadále odmítá přijetí Švédska a Finska do NATO

Chorvatský prezident Zoran Milanović požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do aliance, řekl televizi N1 TV. Záměr blokovat případný vstup obou skandinávských zemí do NATO avizoval prezident už koncem dubna.

Milanović je ohledně otázky, zda podpořit finskou a švédskou přihlášku do NATO, ve sporu s chorvatských premiérem Andrejem Plenkovičem. Podle prezidenta by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválena kontroverzní volební reforma. Bosenští Chorvaté usilují o změnu volebního zákona, která by jim usnadnila zvolení jejich zástupců do vedoucích funkcí.

Na Ukrajině jsme nasadili laserové zbraně, tvrdí ruský vicepremiér

Rusko během bojů na Ukrajině používá laserové zbraně, které dokážou zlikvidovat bezpilotní letouny, řekl ve středu ve vysílání státní televize místopředseda ruské vlády Jurij Borisov. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko tímto oznámením snaží vyvolat dojem, že má k dispozici jakousi zázračnou zbraň ve chvíli, kdy v bojích na Ukrajině není úspěšné.

Laserový komplex Zadira umí podle středečního oznámení ruského vicepremiéra zasáhnout objekt na vzdálenost pěti kilometrů. Díky tepelnému účinku dokáže zasažený objekt propálit.

Zelenskyj na oznámení reagoval slovy, že Rusko se snaží přijít se svojí „wunderwaffe", což je termín, který používalo během druhé světové války nacistické Německo pro označení údajně revolučních zbraní. Ty však vesměs nedokázaly průběh bojů zvrátit.

„Svědčí to o naprostém selhání (ruské) invaze," řekl Zelenskyj podle agentury Unian ve svém pravidelném večerním projevu. Ukrajinský lídr také poukázal na skutečnost, že místopředseda ruské vlády zmínil potřebu šetřit s raketami, což by mohlo naznačovat, že Rusku rakety docházejí.

Poslanecká sněmovna posoudí vládní žádost o souhlas s prodloužením nouzového stavu, který platí kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny po ruské invazi. Kabinet chce, aby pokračoval dalších 30 dnů, tedy do konce června.

OSN kvůli válce na Ukrajině výrazně zhoršila prognózu letošního globálního hospodářského růstu na 3,1 procenta z lednových čtyř procent.

Ukrajinští partyzáni vyhodili do povětří ruský obrněný vlak, tvrdí média

Ukrajinští partyzáni dokázali v okupovaném Melitopolu na jihu země vyhodit do povětří ruský obrněný vlak. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a štáb obrany Záporožské oblasti, kde se Melitopol nachází. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„Očití svědci v Melitopolu oznámili, že slyšeli hluk výbuchů a přestřelky u masokombinátu. Následně místní novináři potvrdili, že ukrajinští partyzáni vyhodili do povětří obrněný vlak,“ napsal deník.

Nálož pod vlakem, čítajícím deset vagonů, byla odpálena na dálku a explodovala ve chvíli, kdy soupravu přejížděl vagon s ruskými vojáky, tvrdí Ukrajinska pravda. Dodala, že šlo o vojáky z jednotek střídajících se na frontě. Výbuch poškodil koleje v obou směrech. Kromě obrněného vlaku útok zablokoval i následující vlak s pohonnými hmotami a mazivy.

Deník připomněl dnešní zprávu záporožských úřadů, podle kterých melitopolští partyzáni zlikvidovali skupinu vysoce postavených ruských velitelů, a dubnovou zprávu ukrajinského generálního štábu, podle které partyzáni v Melitopolu za tři týdny zabili asi 70 nepřátelských vojáků.

Melitopol je druhým největším městem Záporožské oblasti, před válkou měl asi 150 tisíc obyvatel.

Ukrajinský generální štáb se ve večerním hlášení o situaci na bojišti o akci melitopolských partyzánů nezmínil. Zdůraznil, že ukrajinské jednotky osvobodily severně od Charkova další vesnici, zatímco na východě země Rusové pokračují v útočných operacích, dosud ale neúspěšných. Na jižní frontě v Záporožské, Chersonské a Mykolajivské oblasti se podle štábu bojové operace nevedou, pokračuje ostřelování.

Unian: Boje o Azovstal hrozí ekologickou katastrofou v Azovském moři

Ruské bombardování oceláren Azovstal v Mariupolu mohlo vytvořit hrozbu, že desítky tisíc tun roztoku sirovodíku se dostanou do Azovského moře, kde by zničily faunu a flóru. Uvedla to dnes agentura Unian s odvoláním na varování mariupolské městské rady na sociálních sítích.

„Azovskému moři hrozí úplné vyhynutí. Bombardování oceláren Azovstal mohlo poškodit technické zařízení schraňující desítky tisíc tun koncentrovaného roztoku sirovodíku,“ varovala rada, loajální k vládě v Kyjevě. Z Azovského moře, u jehož břehů Mariupol leží, by se nebezpečné látky mohly dostat do Černého a následně i Středozemního moře.

Mariupolský starosta Vadym Bojčenko podle Unian zdůraznil, že je je nutné, aby místo mohli neprodleně navštívit mezinárodní experti a zástupci OSN, aby se seznámili se situací a pomohli odvrátit ekologickou katastrofu globální úrovně.

Institut: USA vyčlenily na pomoc Ukrajině třikrát více prostředků než EU

Spojené státy vyčlenily na vojenskou, finanční a humanitární pomoc Ukrajině přibližně třikrát více prostředků než Evropská unie. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy německého institutu pro světovou ekonomiku (IfW).

Kielský institut dnes uvedl, že v důsledku nového balíčku schváleného americkou Sněmovnou reprezentantů dosáhla celková americká vládní pomoc Ukrajině v období od 24. ledna do 10. května téměř 43 miliard eur (1,06 bilionu korun).

EU ve stejném období vyčlenila pro zemi napadenou Ruskem necelých 16 miliard eur (395 miliard korun). Údaje ovšem částečně zkresluje skutečnost, že některé členské země nechtěly hodnotu své pomoci Ukrajině - zejména v případě dodávek zbraní - konkretizovat.

Podle propočtů think-tanku poskytly Ukrajině v poměru ke svému hrubému domácímu produktu největší podporu Estonsko, Lotyšsko a Polsko, následovány Spojenými státy. Česko je v tomto ohledu na 12. místě.

Americký prezident Joe Biden přivítal žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO. V prohlášení dodal, že se těší na spolupráci s Kongresem a spojenci při rychlém přijetí.