Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruský Gazprom v sobotu ráno přeruší vývoz plynu do Finska, oznámil finský státní podnik Gasum. Informovala ho o tom ruská strana.

Čtěte podrobnosti >>>

Přes 1900 obránců Azovstalu se vzdalo, řekl podle státní agentury Interfax ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Brzy se podle něj završí osvobození Luhanské lidové republiky.

Rusko zvažuje uvolnění věkových omezení pro vstup do armády

Dolní komora ruského parlamentu se zabývá úpravami zákona, které by znamenaly zrušení věkového omezení pro zájemce o profesionální vojenskou službu. Vyplývá to z informace zveřejněné na webu Státní dumy. Podle stávajících pravidel mohou první smlouvu o práci v ozbrojených silách v Rusku uzavřít pouze ruští občané ve věku od 18 do 40 let a cizinci od 18 do 30 let.

„Používání vysoce přesných zbraní a obsluha zbraní a vojenské techniky vyžaduje vysoce profesionální odborníky. Zkušenost ukazuje, že těmi se lidé stávají přibližně ve věku 40 až 45 let," uvedli autoři zákonné iniciativy.

Nové důkazy prokazují zabíjení civilistů ruskými vojáky v Buči, píše New York Times

Na dvou videích jsou vidět ruští výsadkáři, jak vedou s namířenými zbraněmi několik mužů ulicí města Buča na předměstí Kyjeva. Někteří z těchto ukrajinských zajatců jsou přikrčení, drží se za opasky těch, kteří jdou před nimi. Jiní mají ruce nad hlavou. Podle svědectví místních a záběrů získaných listem The New York Times ruští vojáci těchto nejméně osm mužů 4. března zastřelili, čímž se zřejmě dopustili válečných zločinů.

Videa z bezpečnostních kamer a také natočená svědkem v jednom ze sousedních domů jsou dosud nejjasnějším důkazem toho, že těchto osm mužů bylo před zastřelením v ruském zajetí.

„Rukojmí tam leží, naproti plotu," říká autor videa, na němž vojáci donutili zajatce ulehnout na zem, včetně jednoho muže v dobře rozeznatelné zářivě modré mikině.

Video v tuto chvíli skončí. Ale osm svědků popsalo NYT, co se stalo dál. Vojáci vzali tyto muže za nedalekou kancelářskou budovu, kterou Rusové ovládli a udělali z ní svou dočasnou základnu. Ozvaly se výstřely. Zajatci se již nevrátili.

Video pořízené z dronu o den později, tedy 5. března, je prvním obrazovým důkazem, který potvrzuje sdělení svědků. Jsou na něm vidět mrtví ležící na zemi stranou od kancelářské budovy, u nichž stojí na stráži dva ruští vojáci. Mezi těly je vidět záblesk zářivě modré mikiny jednoho ze zajatců.

Zvýšený export ruské ropy do Číny ohrožuje íránské vývozce

Nárůst vývozu levné ruské ropy do Číny a dalších asijských zemí ohrožuje její íránský export. Ten po ruské invazi na Ukrajinu prudce klesl, protože Peking upřednostňuje levnější ruskou variantu. Teherán hledá odbyt nejméně pro 40 milionů barelů ropy uskladněných na tankerech na moři v Asii, píše agentura Reuters.

Vývoz ropy z Íránu do Číny se v březnu podle údajů a propočtů analytiků odhadoval na 700 tisíc až 900 tisíc barelů denně. Podle generálního ředitele pro Blízký východ z poradenské společnosti FGE Ímána Naserího se však odhaduje, že v dubnu tento vývoz klesl o 200 tisíc až 250 tisíc barelů denně, což naznačuje pokles o čtvrtinu nebo třetinu.

Rusko zintenzivnilo ofenzivu v doněckém směru, uvedla ukrajinská armáda

Ruské invazní jednotky zesílily ofenzivu a útočné operace v doněckém směru, aby zlepšily svou taktickou situaci v některých oblastech, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády ve své situační zprávě o vývoji bojů. Velení ukrajinské armády zároveň tvrdí, že současně na některých částech fronty ukrajinské ozbrojené síly postup okupačních vojsk zastavily.

„Hlavní pozornost ruského nepřítele se soustředila na doněcký směr, kde použil letectvo, dělostřelectvo a minomety," uvádí ukrajinský generální štáb. Invazní jednotky podle něj pokračují v ofenzivě v oblasti Severodoněcku, který se nachází v Luhanské oblasti.

„V oblasti Severodoněcku nepřítel provedl útočné akce, utrpěl ztráty a stáhl se na dříve obsazené pozice. V okolí osady Toškivka pokračují boje," sdělil štáb, který zároveň hlásí, že invazní jednotky ostřelovaly civilní infrastrukturu v některých obcích u Slovjansku.

USA zvažují dočasné uvolnění sankcí vůči Bělorusku

Spojené státy zvažují, že dočasně zruší některé sankce vůči Bělorusku, pokud by umožnilo přes své území vyvážet ukrajinské obilí. Informoval o tom deník The Wall Street Journal. Provoz přístavů na jihu Ukrajiny blokují ruské invazní jednotky a námořnictvo, země tak nemá jak ve velkém vyvážet zemědělské produkty.

OSN opakovaně apeluje, aby ukrajinské černomořské přístavy obnovily činnost, což by umožnilo export obilí a snížilo riziko hrozícího nedostatku potravin v chudších zemích. Rusko to odmítá a tvrdí, že za nedostatek obilí na světových trzích mohou západní sankce, nikoliv válka na Ukrajině.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken při čtvrtečním zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že Moskva používá potraviny jako zbraň. Na Ukrajině je podle něj 20 milionů tun obilí, které kvůli válce není ze země jak vyvézt.

Ruská armáda podle Zelenského zničila Donbas tak, že připomíná peklo

Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast na východě Ukrajiny nyní připomíná peklo. Ve svém pravidelném videoposelství to v noci na dnešek uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil ruská vojska, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Zopakoval také obvinění, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu.

Zelenskyj dále uvedl, že zatímco ukrajinské síly pokračují v osvobozování Charkovské oblasti, Rusko se snaží vyvíjet ještě větší tlak v Donbasu. „Je tam peklo, a to bez přehánění," citovala jej agentura Reuters. Prezident také připomněl, že při čtvrtečním „brutálním a naprosto nesmyslném bombardování" města Severodoněck bylo zabito nejméně 12 lidí. „Donbas je zcela zničen," dodal.

Z Rosněfti odešli kvůli sankcím zahraniční manažeři

Pět zahraničních viceprezidentů Rosněfti rezignovalo v reakci na sankce Evropské unie, které zakazují evropským občanům nebo Rusům žijícím v EU pracovat v této ruské státní ropné společnosti. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí.

Pětice viceprezidentů - Didier Casimiro, Eric Liron, Željko Runje, Avril Conroy a Otabek Karimov - podle odešla z Rosněfti několik dní předtím, než 15. května vstoupil v platnost nový balíček unijních sankcí kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Všech pět členů vedení podle internetových stránek Rosněfti nastoupilo do největší ruské ropné společnosti v roce 2012 či na začátku roku 2013.

Sněmovna souhlasila s prodloužením nouzového stavu do konce června

Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi potrvá do konce června. Sněmovna dnes dala vládě Petra Fialy (ODS) souhlas s jeho prodloužením o dalších 30 dnů. Hlasování přecházela skoro šestihodinová debata poslanců. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili.

O prodloužení stavu nouze ještě musí rozhodnout vláda. Celkem potrvá 119 dnů. Do července chce vláda prosadit takové úpravy zákonů ke zvládání migrační krize, aby nouzový stav už nebyl potřebný.

Celý článek najdete zde >>>

Účty u Gazprombank si otevřela polovina z 54 klientů Gazpromu

Polovina z 54 klientů ruského plynárenského gigantu Gazprom si otevřela účty u Gazprombank kvůli platbě za dodávky plynu. Uvedl to dnes ruský vicepremiér Alexandr Novak. S koncem měsíce se blíží termín pro zaplacení dubnových dodávek za plyn podle nového nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyžaduje, aby odběratelé měly účty v Gazprombank.

Celý článek najdete zde >>>

Bělorusko koupilo od Ruska potřebné množství raket Iskander a systémů protivzdušné obrany S-400, oznámil Lukašenko podle státní agentury.

NATO řeší obavy Turecka ohledně členství Švédska a Finska, řekl Stoltenberg

Severoatlantická aliance se zabývá obavami, které Turecko vyjádřilo ohledně rozšíření o Švédsko a Finsko, a chystá se na ně reagovat. Podle agentury AFP to dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal opakovaně najevo, že Ankara se staví odmítavě k žádosti o členství této dvojice severských zemí, a dnes tento postoj zopakoval.

Celý článek najdete zde >>>

Senát USA schválil 40 miliard dolarů na podporu Ukrajiny, návrh poslal Bidenovi

Americký Senát dnes jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů (asi 933 miliard korun) k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Očekává se, že šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, rychle připojí svůj souhlas. Podle listu The New York Times opatření přijaté Kongresem představuje největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.

Hlasování v Senátu bylo dalším důkazem podpory obou velkých politických stran pro rozsáhlé investice do obrany Ukrajiny, která třetím měsícem čelí ruské agresi. Pro návrh hlasovalo 86 senátorů, proti bylo jen jedenáct. Sněmovna reprezentantů jej minulý týden schválila poměrem 368 hlasů ku 57, přičemž proti hlasovali výhradně republikáni.

Česko získá od EU na pomoc s ukrajinskými uprchlíky 680 milionů korun

Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedla to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.

Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, velká většina z nich našla útočiště v zemích EU. Výrazně nejvytíženější je Polsko a mezi dalšími zeměmi je v popředí Česko, kde se registrovalo téměř 350 tisíc běženců.

Komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur, z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z celkových 248 milionů připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur.

Zbylou část celkových 400 milionů chce unijní exekutiva uvolnit poté, až tento plán schválí členské státy a europoslanci.

Brusel již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnil využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Například pro Česko je to ovšem podle vládních politiků nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázánu.

Česko proto bylo mezi desítkou zemí, jejichž vlády začátkem května požádaly komisi o další pomoc.Navrhly například využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech.