Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Zelenskyj oznámil dlouhý a obsažný rozhovor s Macronem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že měl "dlouhý a obsažný" telefonický rozhovor se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem o vývoji války na Ukrajině, o možnosti záchrany ukrajinských vojáků z oceláren Azovstal v Mariupolu, o perspektivách rozhovorů s Ruskem a o dodávkách pohonných hmot, jejichž nedostatkem Ukrajina trpí i kvůli ruským náletům na sklady paliv a rafinérie.

"Hovořili jsme také o obranné podpoře od Francie, o přípravě šestého balíčku sankcí (Evropské unie proti Rusku) či o možných cestách vývozu ukrajinské zemědělské produkce," uvedl Zelenskyj na twitteru. Dodal, že s francouzským prezidentem věcně jednal také o ukrajinské žádosti o postavení kandidáta členství v Evropské unii.

Zelenskyj minulý týden v italské televizi kritizoval Macrona za to, že podle něj selhal v roli prostředníka v jednáních o ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Tvrdil, že Macron ve snaze najít způsob, jak by si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, se pokusil přimět Ukrajinu k ústupkům ohledně její územní celistvosti. "Nejsme připraveni někomu něco zachovávat a přicházet kvůli tomu o území. Je to ztráta času," prohlásil Zelenskyj.

Macron po znovuzvolení prezidentem minulý měsíc slíbil zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině.

V Rusku přibývá učitelek stíhaných za výroky proti válce na Ukrajině

S pokutou 40 tisíc rublů (asi 14.340 korun) za "diskreditaci ruské armády" vyvázla učitelka angličtiny v Burjatsku, který leží u jezera Bajkal na Sibiři. Žena před svými žáky hovořila proti válce vedené Ruskem na Ukrajině. Učitelka Jelena Bagajevová je těhotná, a tak ji nemohli ze školy vyhodit, protože ji chrání zákony, uvedl na sociální síti server Ljudi Bajkala, zakázaný ruskými úřady.

"Snažila jsem se vysvětlit, že jakékoliv válčení je špatné, že nelze přát smrt Ukrajincům a nenávidět je, protože jsou to lidi jako my," vysvětlovala učitelka. Zdůraznila, že rozhovorem o válce neztrácela čas věnovaný výuce, protože třída je v angličtině napřed. "Nakonec děti se mnou souhlasily, že je třeba žít v míru a klidu," dodala.

Učitelka mluvila o válce se žáky sedmé třídy. Jedna z žaček si rozhovor nahrála na diktafon a její matka nahrávku odnesla na policii. Podle Bagajevové z padesátiminutového rozhovoru zůstalo na nahrávce jen osm minut, a to podle ní svědčí o tom, že záznam byl účelově sestříhán. "Vše smontovali tak, aby mne diskreditovali. Nenechali tam jediné dobré slovo. Vytrhli věty z kontextu. Vypadala jsem nějak antisovětská," uvedla učitelka.

Nejde o první případ svého druhu. Rozhlasová stanice Mel na svém webu připomněla případ z minulého týdne, kdy učitelka Alexandra Korotajevová ze vsi u Smolenska dostala pokutu 30.000 rublů za protiválečný symbol na sociální síti. Policisté jí "kvůli nedostatku papíru" nepředali ani kopii protokolu. Jiné dvě učitelky čelí rovnou trestnímu stíhání a hrozbě vězení: Naděžda Česnokovová z hudební školy v Archangelsku, která si minulý měsíc pohovořila se svými žáky o udavačství a o informování ruských médií o válce proti Ukrajině, a učitelka Irina Genová z Penzy v Povolží, která se také podělila o svůj názor na válku se svými žáky - a ti ji udali.

EU nepoleví v dodávkách zbraní na Ukrajinu, kde jsou boje ve zlomové fázi, řekl Borrell. Unie podle něj také podpoří vstup Švédska a Finska do NATO.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto podepsal žádost své země o vstup do NATO. Předtím dnes přihlášku do NATO podpořil finský parlament.

Podle predikcí ministerstva financí zaplatí stát za zdravotní pojištění uprchlíků z Ukrajiny letos 4,3 miliardy korun. Příští rok 6,8 miliard korun, v dalších letech přes sedm miliard korun.

O situaci romských uprchlíků či vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině jednal ministr vnitra Rakušan se svým ukrajinským protějškem Monastyrským.

Slovensko bude podle ministra hospodářství Sulíka platit za ruský plyn nadále v eurech, platba bude následně převedena na ruble ve prospěch Gazpromu.

Těžba ropy v Rusku v dubnu klesla o devět procent, nejvíce od rozpadu SSSR

Těžba ropy v Rusku v dubnu ve srovnání s předchozím měsícem klesla téměř o devět procent, zejména kvůli dopadu sankcí, které západní země uvalily na Moskvu za její invazi na Ukrajinu. Pokles těžby je přitom nejvyšší od rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se s odvolává na údaje skupiny OPEC+, zahrnující Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Těžba celé skupiny OPEC+ pak byla v dubnu o 2,6 milionu barelů nižší, než stanovuje její dohoda o těžbě.

Rusko v dubnu podle zprávy vytěžilo 9,16 milionu barelů denně. To bylo o 860.000 barelů denně méně než v březnu a téměř 1,2 milionu barelů pod těžbou Saúdské Arábie, největšího producenta kartelu OPEC. Rusko také těžilo o 1,28 milionu barelů denně méně, než mu umožňuje dohoda OPEC+.

Navzdory nižší těžbě a prodeji suroviny se slevou růst cen z poslední doby zvýšil příjmy Moskvy z těžby ropy a zemního plynu v dubnu na 1,81 bilionu rublů (648,3 miliardy Kč), uvedlo ruské ministerstvo financí. Za první tři měsíce roku příjmy z prodeje ropy a plynu činily 2,97 bilionu rublů.

Evropská unie jedná o ropném embargu na Rusko. Jednání ale tento týden ztroskotala kvůli vetu Maďarska, které je na dovozu ruské ropy silně závislé. Zákaz, který Evropská komise (EK) navrhla na začátku května, by byl zatím nejtvrdší sankcí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, zahrnuje ale výjimky pro státy EU, které jsou na ruské ropě nejvíce závislé. Rusko mezitím kvůli sankcím zvýšilo prodej ropy do Číny a do Indie.

Agentura Reuters s odvoláním na dokumenty ruského ministerstva hospodářství uvedla, že Moskva očekává, že by kvůli sankcím mohla v letošním roce zaznamenat pokles těžby ropy až o 17 procent.

Celý kartel OPEC+ v dubnu plnil dohodu o snížení těžby na 220 procent a v březnu na 157 procent. To znamená, že v obou měsících těžil ještě méně ropy, než mu dohoda umožňovala. Někteří těžaři mají nadále problém udržet tempo se zvyšováním cílů těžby. Zejména Angola a Nigérie se potýkají s výpadky produkce a s omezenými prostředky na investice.

Skupina OPEC+ se předloni v dubnu dohodla na snížení těžby o rekordních 9,7 milionu barelů denně. Reagovala tak na prudký pokles poptávky po ropě a následný cenový propad v důsledku pandemie nemoci covid-19. Ve druhé polovině roku 2020 ale skupina začala omezení těžby postupně zmírňovat a loni v červenci se dohodla, že bude každý měsíc zvyšovat denní produkci o 400.000 barelů. Po revizi základní úrovně produkce se tento objem zvýšil na 432.000 barelů. Skupina se na celosvětové těžbě ropy podílí více než 40 procenty.

Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře potvrdil pozastavení rozhovorů s Ruskem, které podle něj nepřihlíží ke změnám situace po 82 dnech války.

Vstup Rakouska do NATO podle kancléře není na stole

Praha 17. května (ČTK) - Rakousko má jinou pozici než Finsko a Švédsko, bylo, je a bude neutrální. Vstup země do Severoatlantické aliance (NATO) není na stole, řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Praze rakouský kancléř Karl Nehammer.

Švédsko a Finsko se v nejbližších dnech chystají podat žádost o členství v NATO, aby po invazi Ruska na Ukrajinu posílily svou bezpečnost. Jediným státem, který v alianci zatím vyjádřil proti jejich členství výhrady, bylo Turecko. Ankara by jako člen NATO mohla vstup severských zemí vetovat.

Rakousko členem aliance není a podle Nehammera se na tom ani nic nezmění. "Máme jinou historii než Finsko a Švédsko. Rakousko bylo, je a bude neutrální, máme vojenskou neutralitu," uvedl. Podle Nehammera země ale jakožto člen Evropské unie projevuje solidaritu s Ukrajinou, podporuje sankce vůči Rusku a umožňuje dodávky zbraní na Ukrajinu. Pozice skandinávských zemí je jiná i proto, že Finsko například sdílí s Ruskem asi 1300 kilometrů dlouhou hranici.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že jeho země nemá problém s tím, když Finsko a Švédsko vstoupí do NATO. Přímou hrozbu to podle něj samo o sobě nepředstavuje. Moskva by reagovala až na případné rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do těchto skandinávských zemí, uvedl Putin. Ještě minulý týden Kreml uváděl, že vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou.

Finský parlament drtivou většinou hlasů podpořil podání přihlášky do NATO, uvádějí tiskové agentury. Přihlášku do aliance dnes podepsalo Švédsko. Podrobnosti čtěte tady. 

Fiala: EU při jednání o šestém balíku sankcí navenek působí nejednotně

Premiéra Petra Fialu (ODS) na jednání o embargu na dovoz ruské ropy mrzí, že Evropská unie působí nejednotně. Podle rakouského kancléře Karla Nehammera by Evropská komise (EK) měla oznamovat výsledky až po ukončení jednání. Lídři vlád to řekli na dnešní tiskové konferenci po jednání v Praze.

Země EU se v pondělí opět neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Evropská komise (EK) navrhla sankce před 13 dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.

Podle Fialy navenek EU působí nejednotně. "Síla a kvalita dosavadního postupu evropských zemí byla v tom, že jsme vždy v otázce sankcí a podpory Ukrajiny zachovávali navenek jednotu, ať už debaty mezi námi uvnitř Evropské rady byly jakkoli složité," řekl premiér.

Evropa podle něj vždy došla k závěru, který mohly všechny členské státy prezentovat, za kterým mohly stát a který posiloval autoritu EU. Byl i silným znamením pro Rusko, že evropské státy jsou sjednoceny. "Bohužel u šestého balíčku se to z nějakého důvodu nepovedlo," dodal Fiala. Považuje za nutné věc otevřít na summitu Evropské rady.

Státy, které jsou závislejší na ruské ropě a plynu, musí podle Nehammera dostat perspektivu ohledně zajištění energetické bezpečnosti. "Co se týče sankcí, skutečně je důležité nejprve jednat s těmi státy a teprve potom oznamovat výsledky," doplnil rakouský kancléř.

Rusko označilo za nežádoucí osoby dva pracovníky finského velvyslanectví v reakci na obdobný krok Finska, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Práci v České republice si našlo přes 50 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, uvedlo MPSV. Podle něj většinou nastoupili na dlouho volná místa do výroby, služeb či dopravy.

Video z Azovstalu.