Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto „teroristů“. Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.
Erdogan dnes také znovu vzkázal švédským a finským diplomatům, aby se „nenamáhali“ jet do Turecka. O rozšíření NATO možná bude hovořit turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, s nímž by se podle deníku Hürriyet měl dnes setkat v New Yorku v rámci takzvaného turecko-amerického strategického mechanismu.
„Cílem tohoto mechanismu je pracovat na řešení problémů, které máme v bilaterálních vztazích i v regionu,“ řekl Çavuşoglu. „Chceme problémy, které mám ve vztazích s USA, vyřešit,“ dodal.
NATO - jak funguje a pomáhá?
Právě Spojené státy jsou podle analytiků hlavním cílem v této rozehrané partii prezidenta Erdogana. Ten se americkou vládu podle některých názorů takto snaží „vydírat“ a přimět ji, aby mu povolila nakoupit modernizované stíhačky F-16. USA v reakci na turecký nákup ruského systému protiletadlové obrany S-400 v roce 2019 také zrušily tureckou účast v programu stíhaček F-35.
Dalším důvodem podmíněné turecké podpory vstupu Švédska a Finska do NATO může být podle analytiků snaha Ankary, aby byla zvolena do Rady bezpečnosti OSN jako jeden z nestálých členů, či aby dostala další peníze z EU na syrské uprchlíky. Erdogan podle analytiků hraje i o domácí body, příští rok totiž budou v Turecku prezidentské a parlamentní volby a místní ekonomika se potýká s rekordní inflací.
