Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 17. května 2022
Lavrov: NATO při vojenském plánování dávno počítá se Švédskem a Finskem
NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na Východ. Podle ruské agentury TASS to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, poté co švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová podepsala žádost své země o vstup do aliance. Učinit stejný krok hodlá i Finsko.
„Jak Finsko, tak Švédsko a další neutrální země se již řadu let účastní vojenských cvičení NATO a s jejich územím NATO při vojenském plánování posunu na Východ počítá. Tudíž v tomto smyslu už asi velký rozdíl není,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.
Fiala přijal v Kramářově vile rakouského kancléře Nehammera. Hovořit budou o bilaterálních vztazích, dopadech války na Ukrajině či unijní agendě.
Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nepokračují, uvedla Moskva
Jednání mezi Moskvou a Kyjevem ohledně vyřešení situace na Ukrajině nepokračují, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podle Ruděnka se tak děje vinou ukrajinské strany, Kyjev prý nereagoval na ruský návrh dohody.
"Rozhovory nepokračují. Ukrajina se z vyjednávacího procesu fakticky stáhla," reagoval dnes Ruděnko na otázku novinářů ruské agentury.
O pauze v ukrajinsko-ruských jednáních o ukončení války na Ukrajině psala média již dříve. Deník Ukrajinska pravda také začátkem května oznámil, že poklesly vyhlídky na setkání prezidentů obou zemí.
NATO dávno počítá s Finskem a Švédskem při vojenském plánování postupu na Východ, řekl Lavrov v reakci na odhodlání obou zemí vstoupit do aliance.
Ruský plukovník ve výslužbě Michail Chodaryonok ve svém televizním vystoupení zhodnotil válku Ruska na Ukrajině a mezinárodní izolaci země. Video obsahuje anglické titulky.
Přes 250 obránců Azovstalu v Mariupolu se vzdalo, uvedli podle TASS proruští separatisté poté, co bylo v pondělí z místa evakuováno přes 260 vojáků.
Ruské síly pokračují v útocích na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku
Ruský agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Podle představitele černihivských úřadů si ráno raketový úder Rusů na vesnici Desna vyžádal mrtvé a zraněné.
V ranní zprávě, kterou citoval list Ukrajinska pravda, generální štáb rovněž uvedl, že letectvo nepřítele ve východní operační zóně útočilo na vojenskou, ale také civilní infrastrukturu. Letecké údery rovněž mířily na průmyslové objekty hluboko na ukrajinském území.
Velitel vojenské správy Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus na sociální síti Telegram informoval o ranním raketovém útoku nepřítele na obec Desna. "Předběžně máme mrtvé a mnoho raněných," sdělil. Přesné počty nemohl uvést, zatím na místě pracují záchranáři.
Vláda na jednání k ukrajinským uprchlíkům asi požádá o delší nouzový stav
Vláda na svém dnešním speciálním zasedání, které se týká uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině, patrně požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Ministři mají na programu jediný bod nazvaný informace o dalším postupu při řešení uprchlické krizi. Vláda by mohla schválit i novelu zákona, který kvůli příchodu prvních uprchlíků prosadila v březnu. Po jednání vlády bude dnes zasedat i Bezpečnostní rada státu.
V hromadném hrobě u Kyjeva bylo nalezeno tělo českého občana
Tělo českého občana bylo nalezeno u Kyjeva v hromadném hrobě. Na Ukrajinu český řidič kamionu přijel po začátku ruské invaze, aby tam pomáhal jako dobrovolník, uvedla na sociálních sítích policie Kyjevské oblasti.
V hrobě u města Makariv, v němž byly objeveny ostatky občana ČR, byla ještě dvě další těla. Na místě se našly české doklady. Místní policie uvedla, že devětačtyřicetiletý Čech se přestal blízkým ozývat 3. března. Dvě další těla se úřadům zatím nepodařilo identifikovat, byla ale v civilním oblečení.
V #Severodonecku, #Luhanské oblasti bylo v důsledku ostřelování zabito 10 lidí.
Ze západoukrajinského Lvova je hlášena série explozí
V západoukrajinském městě Lvov byla v noci na dnešek slyšet série explozí. Informovaly o tom agentury Reuters a stanice CNN. Zatím nejsou informace o případných obětech.
Podle některých zpráv bylo slyšet v rychlém sledu po sobě osm až deset výbuchů, popsala agentura Reuters.
Krátce před explozemi se městem rozezněly varovné sirény, píše CNN, podle níž výbuchy zahřměly městem asi 45 minut po půlnoci místního času, tedy asi 15 minut před půlnocí.
Kyjev: Z Azovstalu bylo evakuováno přes 260 ukrajinských vojáků
Přes 260 ukrajinských vojáků, včetně 53 zraněných, bylo evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová podle světových agentur. Pět desítek raněných podle ní zamířilo do města Novoazovsk na území proruské separatistické Doněcké lidové republiky, kde budou ošetřeni. Dalších 211 evakuovaných podle ní bylo převezeno humanitárním koridorem do Olenivky, která se podle stanice CNN nachází pod kontrolou ruských sil.
Moskva už dříve oznámila, že Rusko souhlasilo s evakuací zraněných ukrajinských vojáků z Azovstalu do zdravotnických zařízení ve městě Novoazovsk. Kyjev až dosud dohodu o evakuačním koridoru z ruskými silami obklíčeného metalurgického komplexu nekomentoval.
Zprávy ze dne 16. května 2022
Ocelárny Azovstal opustilo asi deset autobusů s ukrajinskými vojáky, kteří se ukrývali v obléhaném komplexu, píše Reuters s odvoláním na svědka.
Prezidentka Slovenska Čaputová podporuje vstup Finska a Švédska do NATO
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podporuje vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Řekla to dnes v Brně při debatě, která je součástí doprovodného programu festivalu Divadelní svět Brno. Sama si ani nechce představit, že by Slovensko nebylo součástí NATO nebo Evropské unie. Podle ní je členství v alianci odstrašujícím elementem pro Rusko. Obě země projevily zájem o vstup do NATO. Turecko ale avizovalo, že rozšíření neschválí kvůli tomu, že obě země podporují organizace, které Turecko považuje za teroristické. Přijetí nových zemí musí schválit ale všichni členové.
Podle Čaputové by absence členství znamenala pro Slovensko sousedící s Ukrajinou, kterou koncem února napadlo Rusko, bezprostřední nebezpečí. "Kdybychom nebyli v unii a NATO, nechci si to ani představovat. Členství v NATO je odstrašující element pro Rusko," řekla Čaputová.
Podporuje proto vstup Finska i Švédska do aliance. "Respektuji svobodnou volbu každého státu. Jsme silnější, když je nás víc. Paradoxní je, že Putin (ruský prezident Vladimir Putin) chtěl NATO oslabit," uvedla slovenská hlava státu. Rozhodnutí Švédska požádat o členství v NATO uvítal dnes i český premiér Petr Fiala, podobně jako v případě Finska ho česká vláda podle něj určitě podpoří.
Čaputová je i pro to, aby Ukrajina dostala status kandidátské země pro vstup do Evropské unie. "Některé země váhají, ale názor států ve východním křídle je pro kandidátský status," řekla Čaputová. Připomněla, že země sousedící s Ukrajinou napadené zemi významně pomáhají. Zmínila dodávky zbraní nebo pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. "Našim územím prošlo už 400.000 uprchlíků a 80.000 jich u nás zůstalo. Je to třetí nejvyšší počet v přepočtu na obyvatele. Na Ukrajinu posíláme i naše experty jako patology a kriminalisty pro vyšetřování zločinů," zmínila Čaputová násilí i sexuální delikty na civilním obyvatelstvu Ukrajiny.
Zároveň připomněla pomoc uprchlíkům ze strany obyvatel Slovenska. "Na Slovensku je obrovská vlna solidarity a jsem hrdá prezidentka. Nesmíme ale zapomenout na lidi postižené chudobou, aby neměli pocit, že jsou zapomenutí," varovala Čaputová a poukázala na to, že obrovská vlna solidarity se zvedla i na počátku pandemie covidu, avšak postupem času ustupovala a poté i polarizovala společnost.
























Rusku již nesmí být dovoleno zneužívat energetickou závislost ostatních, Německo sníží závislost na nulu, řekla německá ministryně zahraničí.