Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Podle CNN zřejmě nepokračuje evakuace civilistů z mariupolské ocelárny Azovstal.

Moskva tvrdí, že ruské síly zničily v Charkovské oblasti zbraně, které na Ukrajinu dodaly evropské státy a USA.

Uprchlíků oproti minulému týdnu mírně přibylo

Česko zatím udělilo lidem prchajícím z Ukrajiny přes 330 tisíc víz dočasné ochrany. V pátek jich přibylo 1715, zhruba o 120 víc než před minulým víkendem.

Cizinecké policii se od počátku bojů na Ukrajině nahlásilo 225.302 lidí, v pátek 2209. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, kteří podle dat vnitra tvoří asi třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou tvoří asi tři čtvrtiny ženy.

Od počátku tohoto týdne musí uprchlíci hlásit změnu adresy pobytu v Česku do tří dnů místo dosavadních 30. Zkrátila se rovněž lhůta pro nahlášení u cizinecké policie po vstupu do republiky. Podle ministerstva vnitra to umožní například lépe využít ubytovací kapacity v jednotlivých obcích.

Uprchlíci mají po registraci také povinnost nahlásit, pokud Česko opouštějí, ne všichni to ale učiní. Kvůli tomu má stát podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přesnější data o nově příchozích než o těch, kteří odejdou. Soudí, že by výrazně pomohlo zřízení jednotného evropského registračního systému. Česko má o pohybu uprchlíků horší přehled, protože není hraniční zemí schengenského prostoru.

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají v Česku víza dočasné ochrany, která jim umožňují v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Víza mohou získat uprchlíci z válečných oblastí i lidé z Ukrajiny, kteří v Česku žijí s povolením k přechodnému pobytu.

Podle ukrajinského velení začali Rusové ničit mosty. Chtějí tak zabránit protiútokům, tvrdí Kyjev.

Ukrajinská města se připravují na znásobení ruských útoků před oslavami výročí konce druhé světové války. Samosprávy vyzvaly občany, aby se řídili varováním sirén a chránili se před nálety.

V rozsáhlém areálu Azovstalu je podle odhadů stále asi dva tisíce ukrajinských obránců, kteří se odmítají vzdát. Podle ukrajinských úřadů je tam také několik set civilistů. Jejich evakuace má o víkendu pokračovat, uvedlo Rusko. V minulých dnech se z mariupolských oceláren podařilo dostat asi 500 civilistů.

Putin chystá tanec na hrobech lidí z Mariupolu, řekl ukrajinský náměstek

Množí se spekulace, že ruský prezident Vladimir Putin chce bitvu o Mariupol ukončit, aby mohl ohlásit úspěch při oslavách výročí konce druhé světové války. Napsala to agentura AP.

Náměstek ukrajinského ministra vnitra Jevhen Jenin k nacházejícímu výročí řekl, že „zatímco civilizovaný svět si při něm připomíná válečné oběti, Ruská federace pořádá přehlídky a připravuje tanec na hrobech lidí z Mariupolu“.

OSN vyzvala k otevření přístavu v Oděse. Má to pomoci odvrátit hrozbu hladomoru.

Rusko má na Ukrajině ztráty v nejlepších jednotkách, uvedla Británie

Ruská armáda má v bojích na Ukrajině velké ztráty ve svých nejlepších jednotkách a přichází o pokročilou techniku. Ve svém pravidelném přehledu k situaci na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany.

Podle britských informací přišla ruská armáda nejméně o jeden z nejpokročilejších ruských tanků T-90M. Nejlepší ruské jednotky včetně těch nasazených na Ukrajině jich mají k dispozici asi sto.

Podle ukrajinské agentury Unian střílely ruské jednotky na evakuační kolonu v Charkovské oblasti. Ukrajinská strana tvrdí, že zahynulo 15 lidí.

Pivovarnická skupina Anheuser-Busch InBev zahájila v Belgii výrobu populárního ukrajinského piva Černihivske. Přímo na Ukrajině se po invazi toto pivo přestalo vařit. Veškeré zisky z prodeje ukrajinského piva uvařeného v belgickém azylu mají posloužit k pořízení humanitární pomoci Ukrajině.

Ukrajinec vyráběl repliky středověkých brnění, teď dělá neprůstřelné vesty

V malé tmavé dílně v ukrajinském Záporoží stojí figurína s kovovými nárameníky a jednoduchými meči a čeká na další středověké klání. Řemeslníci jsou však myšlenkami jinde, soustředí se na výrobu neprůstřelných výplní do vest pro ukrajinskou armádu, píše AFP.

Majitelem dílny je Vadym Myrnyčenko, statný muž s oholenou hlavou, jehož vášní jsou středověké souboje. Na Ukrajině se tato disciplína řadí mezi sporty, v roce 2019 se zhruba 100 kilometrů od Kyjeva konalo mistrovství světa. Tisícovka účastníků z Británie, Francie, Německa nebo Austrálie se na něm utkala v kláních na koni i bez nich. „Je to drsný sport," přiznává Myrnyčenko, který měl za 20 let účastí v turnajích několik otřesů mozků a zlomených žeber.

Z jeho vášně se stalo živobytí, v dílně zaměřené na vývoz pracovalo až 16 zaměstnanců. Pandemie covidu-19 ale znemožnila pořádání soutěží a donutila ho propustit deset zaměstnanců. Když reportér AFP navštívil dílnu společnosti na jihu Ukrajiny, čekala tam krabice s kovovými chrániči na odeslání do Číny.

Za poslední dva měsíce se ale priority změnily, protože Rusko napadlo Ukrajinu. Na domy v Záporoží, které je necelou hodinu cesty od frontové linie, už dopadly i první rakety. „Jednoho dne jsme se s kamarádem rozhodli otestovat naše výrobky, naše meče a kosy. Tak jsme šli na střelnici a ukázalo se, že jejich kov dokáže zastavit kulky,“ říká majitel dílny.

Rozhodl se své vědomosti o zpracování kovů využít k výrobě neprůstřelných desek, vyrobil je ve dvou malých pecích a posloužily jako výplň do neprůstřelných vest ukrajinských bezpečnostních složek. Prvních dvanáct kusů, financovaných z darů zahraničních klientů, zdarma rozdal přátelům v armádě, policii a domobraně.

Dalších asi 30 kusů prodal po 150 dolarech (3500 Kč), což odpovídá nákladům na výrobu. „Jeden známý, který měl ve vestě naše desky, se dostal po ruskou palbu, ale díky nim zůstal naživu. Má jen zlomené žebro,“ raduje se Andrij Palij, Myrnyčenkův kamarád a spolupracovník. „Jsem velmi hrdý na to, že i my se podílíme na pomoci naší zemi,“ dodává.

Malá firma, která nemá ani jméno, by měla být schopna vyrobit ještě asi třicet vest, říká její šéf. Pak ale dojde materiál a finance a začnou zase vyrábět nože a mačety. Zatímco ruská armáda zřejmě zvyšuje svůj nápor na jižní frontě a v některých částech Záporoží je slyšet vzdálené ostřelování, Myrnyčenko zůstává. Svou rodinu odmítl evakuovat a je připraven je chránit. „Jaký smysl by jinak měl můj život?,“ uzavírá.

Válka dělá jednu z nejbohatších zemí světa ještě bohatší

Když letadla nad Dauhá začínají klesat, mohou cestující shora vidět zbrusu nový stadion s kapacitou 80 tisíc míst, který bude v prosinci hostit finále mistrovství světa ve fotbale. Mohou si ale také všimnout dalšího nápadného obrazu - tankerů, které se řadí v Perském zálivu, aby naložily superchlazený zemní plyn, píše agentura Bloomberg.

Fotbal a stále nepostradatelnější palivo spolu mají sice málo společného, Katar ovšem díky nim získává obrovský vliv na světové scéně. Fotbalové mistrovství ukazuje, že Katar dokáže získat mezinárodní prestiž. Jeho postavení vyhledávaného dodavatele zemního plynu slibuje, že z malého poloostrova se stane větší hráč.

Rostoucí ceny ropy způsobené válkou na Ukrajině podpořily producenty na Blízkém východě, jako Saúdskou Arábii a Kuvajt. Finanční a geopolitické výhody, které se nabízejí Kataru poté, co invaze Vladimira Putina donutila Evropu, aby se odstřihla od dovozu ruské energie, však dělají z Kataru výjimečného vítěze.

V posledních týdnech přiletělo do Dauhá několik nejvyšších představitelů Evropské unie, všichni s jasným vzkazem: potřebujeme váš plyn co nejrychleji. Naléhavost této situace se ještě zvýšila, když Rusko přerušilo dodávky do Polska a Bulharska.

Podle výpočtu agentury Bloomberg vycházejícího z vývoje v prvním čtvrtletí hodnota katarského vývozu energií letos poprvé od roku 2014 dosáhne 100 miliard USD (2,3 bilionu Kč). To zemi umožní utrácet ještě více na světových akciových trzích a za realizaci svých cílů v zahraniční politice, především prostřednictvím státního investičního fondu, jehož hodnota je 450 miliard USD (10,5 bilionu Kč).

Díky tomu se rok 2022 stane více než rokem, kdy se Katar zapíše do sportovního kalendáře. Země, která je již jednou z nejbohatších na světě, v tomto roce dále zbohatne a zvýší svůj vliv způsobem, který se ještě před rokem zdál nepravděpodobný.

Pro Katar a jeho necelé tři miliony obyvatel je to velký obrat. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a jejich spojenci se jej více než tři roky snažili ekonomicky přiškrtit, protože měl blízko k islamistickým skupinám v regionu a Íránu. Pandemie nemoci covid-19 stlačila cenu plynu na rekordně nízkou úroveň. Aktivisté za lidská práva pak Kataru vytýkali zacházení se zahraničními dělníky, kteří stavěli infrastrukturu pro fotbalové mistrovství.

Ekonomický bojkot ale skončil a ceny plynu v Evropě se pohybují na historických maximech. Katar již sklízí ovoce. Podle Citigroup by ekonomika země měla letos vzrůst o 4,4 procenta, nejvíce od roku 2015. Hrubý domácí produkt na hlavu se vyšplhá na téměř 80.000 USD (1,9 milionu Kč), čímž se přiblíží na úroveň zemí jako Kajmanské ostrovy a Švýcarsko.

Otázkou nyní je, jak Katar s neočekávaným příjmem z LNG naloží. Podle toho, jak se choval doposud, se zřejmě bude ještě více snažit proniknout na globální akciové trhy, ale mohl by také podniknout další zahraničněpolitické výpady, které však v minulosti nebyly vždy v souladu s jeho spojenci v USA a Evropě. V minulosti Katar podporoval v Egyptě vládu Muslimského bratrstva, investoval do Gazy po jejím ovládnutí Hamásem a podporoval revoluci v Sýrii.

Podle informovaného zdroje by velká část peněz měla být použita na posílení katarského státního investičního fondu. Ten je nyní významným investorem do řady společností, od Barclays po Volkswagen, ale také do nemovitostí v New Yorku a Londýně. Další peníze by mu mohly pomoci urychlit vstup do technologických akcií.

Katar by mohl také peníze použít k podpoře svých regionálních cílů. Minulý měsíc slíbil investice do Egypta.

Britský premiér vyzval francouzského prezidenta k obezřetnosti vůči Rusku

Britský premiér Boris Johnson vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby zabránil takovému vyjednávání s Ruskem, které nahrává podle něj falešnému způsobu, jakým se Moskva vyjadřuje o válce na Ukrajině. S odvoláním na prohlášení britské vlády to dnes uvedla agentura Reuters.

Johnson a Macron se shodli na tom, že západní vojenské mocnosti by měly těsněji koordinovat dlouhodobou bezpečnostní a ekonomickou podporu Ukrajiny, stejně jako úsilí o izolaci Ruska.

"Vyzval proti jakýmkoli jednáním s Ruskem za podmínek, které dávají za pravdu falešnému výkladu událostí o invazi podle Kremlu, ale zdůraznil, že toto rozhodnutí je na ukrajinské vládě," uvedla vláda.

Podle Londýna se oba lídři, jejichž vztahy jsou v řadě otázek napjaté, zavázali k oživení "anglo-francouzských vztahů". Johnson také Macronovi popřál k jeho znovuzvolení.

Macron v prvních týdnech války pravidelně hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tento týden spolu po měsíci hovořili znovu. Šéf Kremlu při té příležitosti mimo jiné prohlásil, že ohrožení globální potravinové bezpečnosti vyvolaly především západní protiruské sankce.

Johnson a Macron jednali rovněž o takzvaném severoirském protokolu, který znamená, že Severní Irsko částečně ztratilo dosavadní pevná pouta se Spojeným královstvím, protože musí dodržovat pravidla jednotného trhu EU a celní unie. Šéf britské vlády uvedl, že toto ujednání vyvolává napětí. K zachování míru podle něj budou zapotřebí zásadní změny.