Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 6. května 2022
Při výměně zajatců se podle vicepremiérky podařilo osvobodit 41 Ukrajinců
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková dnes oznámila další výměnu zajatců s Ruskem, díky které se na svobodu dostalo 41 Ukrajinců a Ukrajinek. Vereščuková neupřesnila, za kolik zajatých Rusů byli vyměněni.
"Vrátilo se 41 lidí, včetně 11 žen. Domů se vrací 28 vojáků a 13 civilistů,"napsala vicepremiérka na sociální síti. Za zvláště radostné označila, že mezi osvobozenými Ukrajinci je i kněz ukrajinské pravoslavné církve.
Moskva jako v předchozích případech o výměně zatím mlčí.
Avast: V zemích zapojených do války vzrostl počet kyberútoků až o polovinu
V souvislosti s válkou na Ukrajině vzrostl v zemích zapojených do konfliktu v prvním čtvrtletí počet kybernetických útoků až o 50 procent. O polovinu narostl počet útoků trojských koní pro vzdálený přístup a o pětinu vzrostl počet pokusů o krádež dat na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku. Naopak jinde ve světě některé typy útoků oslabily, například incidenty s vyděračskými programy. Uvedla to antivirová firma Avast.
"V Rusku jsme také zablokovali o 30 procent více pokusů o infikování nových zařízení a jejich připojení do botnetů, jejichž cílem je vytvořit armády zařízení, která mohou provádět útoky DDoS na média a další kritické webové stránky a infrastrukturu. Na Ukrajině jsme těchto pokusů zaznamenali o 15 procent více. Na druhou stranu jsme v Rusku a na Ukrajině pozorovali o 50 procent méně útoků reklamního softwaru, což může být způsobeno tím, že zejména na Ukrajině nyní používá internet méně lidí," uvedl ředitel výzkumu v Avastu Jakub Křoustek.
Těsně před začátkem války zaznamenaly virové laboratoře Avast Threat Labs několik kybernetických útoků, za nimiž pravděpodobně stály ruské skupiny. Jedna z nich, Gamaredon, na konci února výrazně zvýšila aktivitu. Svůj škodlivý program šířila na širokou cílovou skupinu, včetně běžných uživatelů, a vyhledávala potenciální oběti pro špionáž.
Šířil se také vyděračský program Hermetic Ransom a analytici Avastu také sledovali nástroje k útokům DDoS na ruské webové stránky propagované tzv. hacktivistickými komunitami. Objevili webové stránky, například i s předpovědí počasí, které obsahovaly kód, jenž dokázal tyto útoky prostřednictvím prohlížeče návštěvníků provést i bez jejich souhlasu. Jejich počet ke konci čtvrtletí poklesl.
Avast v prvním čtvrtletí zaznamenal pokles vyděračských útoků (ransomwaru) po celém světě, a to o sedm procent ve srovnání s předchozím čtvrtletím, což zřejmě způsobila válka na Ukrajině, odkud působí mnoho provozovatelů a uživatelů ransomwaru. Díky tomu se počet těchto typů útoků druhé čtvrtletí snižuje, byť ve čtvrtém čtvrtletí 2021 pokles způsobila hlavně spolupráce států, vládních organizací a dodavatelů bezpečnostních řešení, jimž se povedlo dopadnout některé autory a provozovatele ransomwaru. Dalšími příčinami poklesu mohlo být únorové ukončení činnosti jedné z nejaktivnějších a nejúspěšnějších ransomwarových skupin, Maze, a rovněž pokračující trend, kdy se tyto vyděračské gangy zaměřují spíše na velké cíle.
Válka způsobila rozkol v ransomwarovém gangu Conti. Ukrajinský analytik zveřejnil interní soubory skupiny a zdrojový kód ransomwaru Conti poté, co se skupina postavila na stranu Ruska a slíbila odvetu za kybernetické útoky vůči této zemi. Důsledkem zveřejnění informací je dočasný ústup ransomwaru Conti.
Česka se v prvním čtvrtletí nejvíce týkají hrozby ransomwaru, nástrojů pro krádež informací, trojských koní pro vzdálený přístup (RAT) či krádeží údajů k platebním kartám. Jejich počet však výrazně nevzrostl, uvedl Avast.
Na Ukrajině podle FAO uvázlo kvůli blokádě téměř 25 milionů tun obilí
Na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí. Podle agentury Reuters to dnes uvedl zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Ukrajina byla podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice v loňské sezóně a šestým vývozcem pšenice. Blokování obilí se považuje za jednu z příčin vysokých cen potravin, které v březnu podle FAO v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly rekordního maxima, než v dubnu mírně polevily.
"Je to téměř groteskní situace, kterou v tuto chvíli pozorujeme na Ukrajině s téměř 25 miliony tun obilí, které by se dalo vyvézt, ale které nemůže opustit zemi jen kvůli nedostatečné infrastruktuře a blokádě přístavů," řekl zástupce ředitele FAO Josef Schmidhuber. Dodal, že plná sila by mohla mít za následek nedostatek místa ve skladech během příští sklizně v červenci a srpnu. Obavy podle něj vzbuzují i zprávy, že v bojích na Ukrajině byly některé sklady obilí zničeny.
Od té doby, co Moskva koncem února zahájila to, co nazývá "zvláštní vojenskou operací“, je Ukrajina nucena vyvážet obilí už ne přes moře, ale vlakem přes západní hranici nebo ze svých malých říčních přístavů na Dunaji.
"Světu by skutečně pomohlo, kdybychom mohli toto obilí (z Ukrajiny) evakuovat," řekla ředitelka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjová-Iwealaová. "Existuje vážné riziko, že ceny potravin porostou a stanou se nedostupnými, což by mohlo způsobit větší hlad," dodala.
Ruské síly ostřelovaly vozidlo, které během příměří jelo evakuovat civilisty z mariupolských oceláren, uvedlo podle Reuters vedení města.
Peskov nekomentoval informaci o Putinově omluvě za Lavrovova slova o Hitlerovi
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes nechtěl komentovat informaci z Izraele, podle kterého se ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtečním telefonátu s izraelským premiérem Naftalim Bennettem omluvil za nedávný výrok ministra zahraničí Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Informovala o tom agentura TASS.
"Rozhovor byl skutečně velmi důležitý, ale v tuto chvíli nemáme co dodat k tomu, co jsme uvedli v písemném prohlášení o výsledcích této komunikace," řekl dnes novinářům Peskov. Kreml ve svém prohlášení po rozhovoru politiků diplomatickou roztržku ani omluvu kvůli Lavrovově výroku přímo nezmínil. O Putinově omluvě informovala kancelář izraelského předsedy vlády, Bennett podle médií jeho omluvu přijal a poděkoval mu za objasnění jeho postoje vůči Židům a památce holokaustu.
Šéf ruské diplomacie o víkendu v televizním rozhovoru s italskou televizí v souvislosti s židovským původem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prohlásil, že to nepopírá údajné nacistické prvky v jeho zemi a že i vůdce nacistického Německa Hitler "měl židovskou krev" a "největší antisemité bývají Židé". Svým výrokem vyvolal v Izraeli pobouření.
Peskov dnes také prohlásil, že z Polska v posledních měsících zaznívá "velmi nepřátelská rétorika" a z této země "může přijít ohrožení územní celistvosti Ukrajiny". Podle agentury Interfax připomněl nedávné prohlášení šéfa ruské rozvědky SVR Sergeje Naryškina, který koncem dubna tvrdil, že Polsko spolupracuje se Spojenými státu na plánu převzetí kontroly nad částí Ukrajiny.
Varšava tato obvinění odmítla jako dezinformaci s cílem zasít nedůvěru mezi spojenci Kyjeva, napsala dříve agentura Reuters. "Lži o údajných plánech Polska zaútočit na západní Ukrajinu se opakují už několik let," uvedl mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Stanislaw Žaryn. "Cílem ruské propagandy je vyvolat nedůvěru mezi Ukrajinou a Polskem a podkopat jejich spolupráci," sdělil.
Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února a od té doby tam válčí, v poslední době soustředí invazní úsilí na východě země.
Ukrajinská média: V Černém moři hoří ruská fregata
V Černém moři u Hadího ostrova hoří ruská fregata, píše agentura Unian s odkazem na zpravodajský portál Dumska z Oděsy. Podle informací tohoto webu zasáhla plavidlo ukrajinská protilodní střela Neptun. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS řekl, že Moskva nemá o poškození ruské lodi v Černém moři informace. Od čtvrtka se spekuluje o zásahu ruské fregaty Admirál Makarov.
Na lodi podle ukrajinských médií došlo k výbuchu a posléze začala hořet. Na pomoc byla vyslána plavidla z poloostrova Krym, který je od roku 2014 pod kontrolou Ruska, a nad Černým mořem krouží ruské letouny, napsala agentura Unian. Informace o poškození lodi se na sociálních sítích objevila už ve čtvrtek večer.
„Existuje (loď) Admirál Makarov. Teď je to s ní špatné - potrestal ji bůh moře. Ještě jedna ruská vojenská loď nešla tam, kam měla," vyjádřil se na sociálních sítích ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Narážel přitom na zničený ruský křižník Moskva, který v samém začátku ruské invaze na Ukrajinu nechvalně proslul incidentem právě u Hadího ostrova. Jeho posádka vyzvala ukrajinské obránce na ostrově, aby se vzdali, ti to ale nevybíravými slovy odmítli.
V polovině dubna se pak křižník Moskva, vlajková loď Černomořské flotily, potopil. Rusko tvrdí, že se tak stalo na rozbouřeném moři, když byl křižník tažen do přístavu poté, co na něm vybuchla munice. Podle ukrajinské verze se ale loď potopila v důsledku zásahu střelami Neptun.
Amnesty International: Máme důkazy o válečných zločinech na Ukrajině
Ruská vojska v okolí ukrajinské metropole Kyjeva spáchala válečné zločiny a existují o tom nezvratné důkazy. Ve své zprávě to píše organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Organizace vedla rozhovory s desítkami obyvatel v obci Buča a dalších místech, kde se po odchodu ruských jednotek našly masové hroby.
Amnesty International shromáždila příběhy 45 lidí, kteří byli svědky zabíjení svých příbuzných a sousedů, a 39 dalších lidí, kteří se stali oběťmi nebo svědky náletů, které zničily velké obytné komplexy. Mluvili s lidmi z obcí Buča, Boroďanka, Andrijivka, Zdvyživka nebo Dmytrivka.
„Existují přesvědčivé důkazy, že incidenty popsané v této zprávě představují válečné zločiny. Mimosoudní popravy, bez ohledu na status oběti jako civilisty nebo zajatého bojovníka, jsou přísně zakázány, a pokud jsou spáchány v rámci mezinárodního ozbrojeného konfliktu, představují závažný trestný čin a válečný zločin," píše Amnesty International.
Zpráva AI popisuje mimo jiné 22 případů vražd spáchaných ruskými vojáky. Některé z nich měly průběh jako popravy, ačkoli se odehrály bez soudního procesu, některým předcházelo mučení.
Ukrajinci ničí ruské tanky zastaralými sovětskými granáty
Ukrajinští obránci našli obzvlášť účinné využití pro zastaralé granáty. Je jím ničení ruských tanků i jiných obrněných vozidel, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Fotografie ukrajinské jednotky Aerorozvidka, na kterou web odkazuje, ukazují osmivrtulový dron, na jehož spodní straně jsou dvě malé bomby. Na videích, které Aerorozvidka publikovala na síti YouTube, jsou z pohledu dronu vidět padající výbušniny se stabilizujícími zadními „ploutvemi", které za mohutných explozí ničí obrněné vozy.
Armádní pozorovatelé identifikovali malé bomby jako upravené sovětské protitankové granáty RKG-3, na nichž jsou připevněné stabilizační „ploutve" vytištěné na 3D tiskárně, které usměrňují jejich pád z bezpilotního letounu.
Protitankový granát RKG-3, velký asi jako štíhlá láhev od vína, se v sovětské službě poprvé objevil v roce 1950. Ve své zadní části má granát brzdicí padáček, který se v letu rozbalí a umožní granátu zasáhnout cíl rozbuškou napřed.
Při přímém zásahu RKG-3 odpálí nadzvukový měděný projektil tvarovaný explozí, který má dostatečnou sílu proniknout více než 20 centimetrů tlustým pancířem. Průnik rozžhaveného kovu do tanku může uvnitř způsobit katastrofální výbuch munice.
Ačkoli byl RKG-3 při zásahu až pozoruhodně účinný, při jeho použití se házející voják musel dostat do takřka sebevražedné blízkosti k nepřátelským vozidlům. Když se v 60. letech do sovětské služby dostaly raketové protitankové granátomety, jako například RPG-7, se kterými mohli vojáci pancéřovaná vozidla zasáhnout i z několika set metrů, riskantní RKG-3 rychle zastaraly.
Zásah ruské fragaty Admirál Makarov ukrajinskými střelami, o kterém se od středy spekuluje, se zdá být pravděpodobný. V oblasti, kde loď měla plout, se údajně pohybuje několik záchranný plavidel a letadel.
Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, uvedla agentura Reuters. Maďarsko a Slovensko mají obdobnou výjimku dostat do konce téhož roku.
Ruské ministerstvo obrany oznámila, že zničilo velký sklad munice v ukrajinském Kramatorsku. Zároveň oznámilo sestřelení dvou ukrajinských letadel, Su-25 a MiGu-29, v Luhanské oblasti. Ukrajinská strana to zatím nepotvrdila.
Někdejší zvláštní představitel Kremlu Anatolij Čubajs, který v březnu rezignoval a odjel z Ruska, tento týden dorazil do Izraele. Informaci zveřejnila na zpravodajském kanále Ostorožno na síti Telegram ruská novinářka Xenija Sobčaková. Podle ní byl Čubajs viděn v příletovém prostoru Ben Gurionova letiště ve středu. Deník The Jerusalem Post napsal, že s ním byla jeho manželka a že Čubajsova matka byla Židovka.
Čubajs na svůj post zvláštního představitele Kremlu rezignoval 23. března a prezident Vladimir Putin o dva dny později podepsal dekret, jímž Čubajse propustil z postu představitele pro klima.
Podle agentury Bloomberg byla rezignace motivovaná jeho nesouhlasem s invazí na Ukrajinu, což ale popřely kruhy kolem opozičního politika Alexeje Navalného. Jeho mluvčí Kira Jarmyšová uvedla, že Čubajs z Ruska odjel "jenom ze strachu sám o sebe a své peníze". Čubajs je označován za tvůrce ruské privatizace a jednoho z hlavních architektů ekonomických reforem 90. let.
Orbán odmítá zastavení dodávek ruské ropy
Maďarsko nemůže přijmout návrh Evropské komise týkající se sankcí na dovoz ruské ropy v jeho současné podobě, oznámil podle Reuters premiér země Viktor Orbán. Přijetí návrhu by podle něj totiž znamenalo „atomovou bombu" svrženou na maďarskou ekonomiku.
Podle Orbána je nejprve zapotřebí transformovat sektor energetiky, což si vyžádá několik let. Premiér také uvedl, že v případě ukončení dovozu ropy z Ruska by musely být upraveny ropné rafinérie, což by představovalo obrovské náklady.
Komise navrhuje ukončit do šesti měsíců dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů. Cílem nově navrhovaných sankcí je stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině. Z exportu ropy má Putinův režim značné příjmy. Ruská ropa v minulých letech tvořila čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí. (ČTK)
USA nepomáhají Kyjevu ve vyhledávání ruských generálů, tvrdí Pentagon
Americké ministerstvo obrany odmítlo, že by se jakkoliv podílelo na zjišťování polohy ruských generálů, které následně zabily ukrajinské jednotky.
Mluvčí Pentagonu John Kirby sice potvrdil, že USA s Ukrajinou sdílejí zpravodajské informace týkající se pozic ruských jednotek, neposkytují ale data o tom, kde se aktuálně nacházejí vyšší důstojníci ruské armády, ani se nijak nepodílejí na rozhodování o tom, jaké ruské jednotky se stanou pro Ukrajince terčem.
V Azovstalu se podle Kyjeva stále bojuje, evakuovat se podařilo 50 lidí
Z mariupolských oceláren Azovstal se dnes podařilo evakuovat 50 lidí, oznámila dnes ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Rusko obvinila z porušování dočasného příměří v oblasti. O 50 evakuovaných včetně 11 dětí dnes s odvoláním na ruské ministerstvo obrany informovala i agentura TASS. Všichni evakuovaní byli podle Moskvy předáni do rukou Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a OSN. Vedení armád Británie a Ukrajiny ráno v hlášení psala, že ruští vojáci pokračují v ostřelování komplexu.
"Dnes se nám podařilo z Azovstalu dostat 50 žen, dětí a starších lidí. Zítra budeme s evakuacemi pokračovat," napsala na telegramu Vereščuková. Dodala, že Rusko "neustále" porušovalo vyhlášené příměří. "Evakuace proto byly extrémně pomalé," dodala.
"Z iniciativy vedení Ruské federace byla 6. května 2022 provedena operace s cílem evakuovat civilisty z metalurgického závodu Azovstal," uvedlo ruské ministerstvo obrany. O obvinění z narušování příměří se nezmínilo, evakuace mají podle úřadu pokračovat i v sobotu.
TASS dříve s odkazem na svého korespondenta informoval o několika desítkách civilistů, kteří byli z Azovstalu odvezeni do "dočasného ubytování" na Ruskem okupovaném území. Není jasné, zda se jedná o stejné civilisty, o kterých později hovořily ruské úřady i Kyjev.
Ukrajinský generální štáb dnes ráno oznámil, že ruské síly s podporou letectva znovu útočí a pokouší se ovládnout části areálu Azovstal. Také britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusové pokračují s pozemními útoky na ocelárny. V průmyslovém komplexu jsou kromě vojáků také civilisté, které se ukrajinské úřady společně s mezinárodními organizacemi snaží z místa postupně evakuovat.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dnes ráno podle ruské služby BBC uvedl, že z Mariupolu i samotných oceláren Azovstal se podařilo evakuovat asi 500 osob. O dnešním pokusu evakuovat civilisty z obklíčeného hutního komplexu a z přístavního města informoval také ve čtvrtek večer generální tajemník OSN António Guterres Radu bezpečnosti OSN. OSN společně s MVČK v uplynulém týdnu pomohla během dvou operací uniknout z oblasti téměř 500 civilistů, uvedla agentura Reuters.
Evakuaci ale ztěžují pokračující ruské útoky. Z porušení příměří obvinil dnes ruskou stranu také ukrajinský pluk Azov, který se podílí na obraně metalurgického komplexu. Při ostřelování evakuačního vozu, který jel vyzvednout civilisty, zemřel jeden voják a dalších šest jich utrpělo zranění, napsal pluk na komunikační platformě Telegram.
S prosbou o pomoc s evakuací ukrajinských vojáků obklíčených v Azovstalu se na organizaci Lékaři bez hranic obrátilo ukrajinské ministerstvo pro znovuzačlenění dočasně okupovaných území, informovala agentura Reuters. Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav "Kalyna" Palamar ve videoprohlášení ve čtvrtek upozornil, že zranění vojáci na místě trpí a nedostává se jim odpovídající pomoci.
Zintenzivnění snah o ovládnutí obrovského hutního komplexu a tím také celého Mariupolu zřejmě souvisí s blížícími se oslavami 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945, sdělilo ve své pravidelné ranní zprávě k situaci na Ukrajině britské ministerstvo. Západní představitelé se totiž domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin by v tento den rád ohlásil symbolický úspěch ve válce na Ukrajině, kterou odstartoval s cílem "denacifikace" země.
Pokusy o ovládnutí oceláren a zničení už týdny vzdorujících obránců znamenají pro Rusko ztráty lidské síly, vojenské techniky i munice. Ty budou dál narůstat a narušovat operační plány v jižní části Donbasu, upozornil Londýn.