Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Británie ohlásila další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 1,3 miliardy liber

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy liber (38 miliard korun). Před virtuálním summitem zemí skupiny G7 to oznámilo britské ministerstvo financí.

Podle prohlášení úřadu jde o "nejvyšší míru britských vojenských výdajů v jednom konfliktu od válek v Iráku a Afghánistánu". Peníze na tuto pomoc budou odčerpány z vládních rezerv pro mimořádné události. doplnilo ministerstvo.

Premiér Boris Johnson v úterý Ukrajině slíbil vojenskou pomoc za 300 milionů liber nad rámec dosud poskytnutých 200 milionů liber. Předchozí balík pomoci zahrnoval elektronické vybavení a přístroje nočního vidění. Británie dosud dodala například Ukrajině 5000 protitankových střel, pět protiletadlových raketových systémů s více než 100 střel a 4,5 tuny výbušnin.

Rusko tvrdí, že zničilo ukrajinskou válečnou loď a u Hadího ostrova sestřelilo dva ukrajinské bombardéry a jeden vrtulník.

Česko v sobotu vydalo lidem prchajícím z Ukrajiny 1146 víz dočasné ochrany, to je prakticky stejně jako před týdnem. Od začátku ruské invaze do sousední země dostalo tato speciální víza 331.372 lidí. Vyplývá to z dnešních údajů ministerstva vnitra na twitteru

Rusko za válku Ukrajině denně vydá 900 milionů dolarů (21 miliard korun). Uvádí to americký týdeník Newsweek s odkazem na šéfredaktora vojenského zpravodajského serveru SOFREP Seana Spoontse. Ten do výdajů Moskvy počítá platby vojákům bojujícím na Ukrajině, zásobovaní municí a raketami a zajištění oprav poškozeného vojenského materiálu.

Spoonts k výdajům řadí také všechny vypálené rakety, například řízené střely s plochou dráhou letu stojí každá okolo 1,5 milionu dolarů. Jeho výpočet nezahrnuje ruské ztráty způsobené ekonomickými sankcemi, které byly na Rusko uvaleny. Podle Bílého domu tyto sankce mohou zůstat v platnosti, i kdyby Rusko svou armádu stáhlo.

Rusko se připravuje na útok u Izjumu, dál blokuje Azovstal, uvádí Kyjev

Rusko pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a připravuje se na útok u Izjumu, uvedl ukrajinský generální štáb. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje zemřeli nejméně dva lidé při ruském ostřelování školy v obci Bilohorivka, která sloužila jako kryt. Úřady se ale obávají, že mrtvých jsou tam desítky. Generální štáb v pravidelném ranním hlášení také uvedl, že v Mariupolu se ruští vojáci nadále snaží blokovat ukrajinské síly v areálu oceláren Azovstal, který pomocí tanků a dělostřelectva ostřelují.

USA poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc. Součástí nového balíčku je dělostřelecká munice, radary a další vybavení. Oznámil to americký prezident Joe Biden. Částku pomoci neupřesnil, jeden z úředníků však agentuře Reuters řekl, že hodnota pomoci je 150 milionů USD (3,6 miliardy Kč).

Biden dodal, že vláda již téměř vyčerpala finanční pomoc pro Ukrajinu. Vyzval Kongres, aby schválil navrhovaný balíček pomoci 33 miliard USD (783 miliard Kč). Od začátku invaze Moskvy na Ukrajinu koncem února již USA přislíbily nebo dodaly Kyjevu zbraně a munici za více než 3,7 miliardy USD (87,8 miliardy Kč).

Biden požádal Kongres o vyčlenění 33 miliard dolarů na pomoc Ukrajině na konci dubna. Asi 20 miliard dolarů (474,5 miliardy Kč) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (190 miliard Kč) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (71,2 miliardy Kč) na humanitární a potravinové programy. Nové finance by měly vystačit na podporu Ukrajiny po dobu pěti měsíců a Biden již dříve uvedl, že jím požadovaný balík je "začátkem přechodu k dlouhodobé bezpečnostní pomoci" Ukrajině.

Prezident chce po Kongresu rovněž schválení nových pravomocí, které by umožnily vládě zabavit majetek ruských oligarchů, dát ho Ukrajině a více postihovat obcházení protiruských sankcí.

Itálie zabavila luxusní jachtu, údajně patří Putinovi

Itálie zabavila luxusní jachtu Scheherazade, o které se spekulovalo, že patří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Uvedlo to dnes večer místní ministerstvo financí. Přes 140 metrů dlouhé plavidlo se nacházelo na údržbě v jednom přístavu v Toskánsku. Podle ministerstva majitel lodi má vazby na prominentního představitele ruské vlády, uvedla agentura Reuters.

Při vyšetřování italská finanční policie zjistila, že na loď má významné ekonomické vazby na subjekty a osoby, jež jsou na sankčních seznamech Evropské unie. Dále ale jejich identitu nekomentovala.

Analytický tým ruského opozičního předáka Alexeje Navalného již dříve uvedl, že plavidlo, jehož hodnota se odhaduje na 700 milionů dolarů (přes 16 miliard korun), patří Putinovi. Tuto informaci ale odmítl majitel firmy, která v Itálii provádí údržbu lodi. Vlastníci luxusních jachet se obvykle skrývají za firmy, u kterých je obtížné dohledat konečné vlastníky.

Od začátku války na Ukrajině Řím zabavil řadu luxusních lodí či nemovitostí lidem na sankčním seznamu EU. Zemi k ráznému postupu v této oblasti vyzval při svém projevu před italskými zákonodárci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

RB OSN přijala první prohlášení k Ukrajině od začátku ruské invaze

Rada bezpečnosti OSN dnes jednomyslně přijala své první prohlášení od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Vyjádřila v něm silnou podporu snahám generálního tajemníka Antónia Guterrese najít mírové řešení. Text, který podpořilo i Rusko, nepoužívá slova válka, konflikt ani invaze, upozorňuje agentura AP.

Prohlášení Rady bezpečnosti se přijímají na základě konsensu. Stručný text, který byl přijat dnes, vypracovaly Norsko a Mexiko.

„Rada bezpečnosti vyjadřuje hluboké znepokojení s ohledem na zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině," uvádí se v něm. "Rada bezpečnosti připomíná, že všechny členské státy se podle Charty OSN zavázaly řešit své mezinárodní spory mírovými prostředky,“ pokračuje text. Rada bezpečnosti generálního tajemníka zároveň vyzývá, aby ji o vývoji informoval.

Ukrajina obvinila Rusy, že z letadla svrhli bombu na školu v obci Bilohorivka v Luhanské oblasti, v níž se skrývalo na devadesát lidí. To byli téměř všichni obyvatelé obce, kteří se nesihli evakuovat, tvrdí šéf tamní administrace Serhij Hajdaj.

Technologičtí obři z Číny tiše opouštějí Rusko

Velké čínské technologické firmy, jako je Lenovo nebo Xiaomi, se v tichosti stahují z Ruska. Důvodem jsou obavy ze sankcí a „čipového hladomoru“. Firmy tak činní i přesto, že je Peking vyzývá, aby zahraničním tlakům ohledně protiruských sankcí odolaly. Informoval o tom server The Wall Street Journal.

Čínský export technologických produktů do Ruska v březnu oproti únoru prudce klesl. Dodávky notebooků se propadly o více než 40 procent, u mobilních telefonů téměř o dvě třetiny a vývoz telekomunikačních základnových stanic klesl dokonce o 98 procent, uvedl server WSJ s odkazem na nejnovější obchodní data čínské vlády.

Šéf CIA: Putin chce zdvojnásobit válečné úsilí na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin věří, že musí zdvojnásobit své válečné úsilí na Ukrajině, aby dosáhl pokroku. Na konferenci pořádané deníkem Financial Times to uvedl ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.

„Putin je v rozpoložení, kdy nevěří, že si může dovolit prohrát. Myslím, že právě teď je přesvědčený, že vystupňování operací mu stále umožní dosáhnout pokroku,“ řekl Burns, který v letech 2005 až 2008 působil jako velvyslanec USA v Rusku.

CIA nemá žádné konkrétní důkazy o tom, že by se připravoval na nasazení nebo dokonce použití jaderných zbraní. „Vzhledem k válečným výrokům, které jsme slyšeli od ruského vedení, nemůžeme brát tyto možnosti na lehkou váhu,“ uvedl Burns a dodal, že CIA se bude na tuto problematiku nadále soustředěna.

Ruskou invazi na Ukrajinu sleduje i Čína kvůli své touze ovládnout Tchaj-wan, dodal Burns. Tvrdý odpor Ukrajinců a ekonomické dopady války, kterým Rusko kvůli sankcím čelí, však ovlivní způsob, jakým Peking o takovém kroku přemýšlí. „Ani na chvíli si nemyslím, že by to časem oslabilo odhodlání Pekingu získat kontrolu nad Tchaj-wanem. Ale myslím si, že je to něco, co ovlivňuje jejich kalkulaci toho, jak a kdy toho dosáhnou,“ podotkl šéf CIA.

Z Azovstalu už byli evakuováni všichni starci, ženy a děti

Z oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu už byli evakuováni všichni starci, ženy a děti. Celkem šlo o 50 civilistů. Na síti Telegram to dnes oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

„Prezidentův příkaz byl splněn: všechny ženy, děti a starší lidé byli z Azovstalu evakuováni,“ napsala Vereščuková. „Tato část humanitární operace byla dokončena,“ dodala. Stejný počet civilistů se podařilo z místa dostat také v pátek.

Stanice CNN uvedla, že informaci o dnešní evakuaci zatím nepotvrdil Mezinárodní výbor Červeného kříže, který se snaží s evakuací pomáhat. V komplexu je pravděpodobně několik set obránců, kteří se odmítají vzdát, mnozí z nich jsou zranění.

Ukrajinská armáda uvedla, že zničila ruskou výsadkovou loď

Ukrajinská armáda dnes oznámila, že u Hadího ostrova v Černém moři potopila ruskou výsadkovou loď. Plavidlo patřící ruské Černomořské flotile bylo zasaženo z bezpilotního letounu, napsala armáda Ukrajiny na sociální síti Telegram. Ke zprávě připojila i nedatované video zachycující údajný útok na loď. Agentura DPA uvedla, že pravdivost nahrávky nemohla být nezávisle ověřena a ruská strana incident nekomentovala.

„Bezpilotní letoun Bayraktar TB2 zničil další ruskou loď. Tentokrát se jednalo o výsadkový člun projektu 11770 Serna. Tradiční přehlídka ruské Černomořské flotily 9. května se bude letos konat poblíž Hadího ostrova - na dně moře,“ napsala ukrajinská armáda.

Ukrajinci tvrdí, že už se jim od začátku ruské invaze podařilo zničit 11 nepřátelských lodí. Potopení dosud největší, křižníku Moskva, potvrdili Rusové. Další úspěchy jsou sporné, například včerejší informace o zásahu a následném požáru na ruské fregatě Admirál Makarov.