Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Francouzská kosmetická značka L'Occitane náhle změnila názor a oznámila, že uzavře své obchody v Rusku a ukončí tamní internetový prodej. Ještě před několika dny přitom firma obhajovala své rozhodnutí pokračovat v podnikání v Rusku. Firma uvedla, že ke změně rozhodnutí ji přimělo „obrovské lidské utrpení a eskalace vojenských akcí na Ukrajině". Před několika dny firma tvrdila, že ponechá své obchody otevřené, protože chce ochránit tamní zaměstnance před možnou odvetou.

Rusko v diplomatické nótě upozornilo Českou republiku, že bez jeho svolení nesmí poskytovat třetím zemím bývalou sovětskou techniku. Jde o nesmysl, reagoval pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský.

Čtěte podrobnosti >>>

Zakladatel sociální sítě VK a komunikační platformy Telegram Pavel Durov a spolu sním několik dalších podnikatelů vyzvali magazín Forbes, aby je přestal označovat jako ruské byznysmeny, protože z Ruska už před mnoha lety odešli.

Rusko zakázalo vstup do země britskému premiérovi Borisovi Johnsonovi, ministryni zahraničí Liz Trussové, ministru obrany Benu Wallaceovi a dalším deseti členům britské vlády. Seznam nežádoucích osob bude brzy rozšířen, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Ruskojazyčná verze deníku The Moscow Times byla zablokována tamními úřady kvůli způsobu, jakým list informoval o válce na Ukrajině, oznámil zakladatel novin Derk Sauer. Anglická mutace The Moscow Times je nadále v činnosti, také ruská verze webu zůstává přístupná ze zahraničí nebo při použití VPN, píše deník.

The Moscow Times uvádějí, že byly zablokovány poté, co v pátek vydaly zprávu o příslušnících pořádkové policie, kteří odmítají bojovat na Ukrajině. Tu úřady označily jako falešnou.

Bělorusko zakázalo nákladním automobilům registrovaným v Evropské unii vstup na své území. Zákaz platí ode dneška. Vozidla, která se nyní nacházejí na běloruském území, mají na odjezd čas do 23. dubna. Zákaz zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin nebo léků.

Evropská unie tento měsíc zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území. Tyto nákladní vozy měly do dneška čas na opuštění unijního prostoru. V pátek podle Financial Times stály ruské a běloruské nákladní vozy mířící pryč z EU v dlouhých frontách na polských hranicích.

Ruský nálet v noci na dnešek poškodil továrnu státní společnosti Ukroboronprom na okraji Kyjeva, která vyrábí protilodní střely Neptune, píše agentura AFP. 

Rusko oznámilo, že továrnu zasáhlo dálkově řízenou střelou Kalibr. 

Útok na továrnu přišel den poté, co ukrajinská armáda oznámila zasažení ruského křižníku Moskva, který se následně potopil.

Majitel nedaleké truhlárny Andrej Sizov pro AFP uvedl, že mu v 1:30 ráno volal hlídač jeho podniku, aby mu oznámil útok. „Bylo to pět úderů. Můj zaměstnanec byl v kanceláři a výbuch ho srazil na zem,“ řekl. „Je to odplata za zničení křižníku Moskva,“ dodal.

Během dneška by se mělo otevřít devět humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z oblastí bojů, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle Reuters plán zahrnuje i evakuaci z obléhaného Mariupolu, dalších pět koridorů má obyvatelům umožnit odjet z Luhanské oblasti, která čelí ruskému ostřelování. „Evakuujte se, dokud je to možné,“ vyzval obyvatele gubernátor oblasti Serhij Hajdaj.

Ruská armáda přeskupuje a posiluje své jednotky, nejaktivnější je ve směru na města Doněck a Slobožanske na východě Ukrajiny, uvedl generální štáb ukrajinské armády. Rusové rovněž dál částečně blokují město Charkov a ostřelují ho dělostřelectvem. (ČTK)

Francouzský velvyslanec se vrátil na ambasádu v Kyjevě.

V Kyjevě a ve Lvově na západě země byly nad ránem slyšet výbuchy, napsala agentura Reuters s odkazem na místní média. Ukrajinské úřady zatím informaci nepotvrdily. Protiletecké sirény se v noci na dnešek rozezněly i v řadě dalších měst, například na jihu v Oděse, Charkově, či v Mykolajivu, na západě Ukrajiny i v její centrální části, oznámily ukrajinské úřady.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal se příští týden zúčastní jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu, napsala agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Do USA se Šmyhalem vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. 

Trojice ukrajinských představitelů plánuje mimo jiné bilaterální schůzky se zástupci zemí sdružených ve skupině G7.

Zelenskyj: Svět se musí připravit na to, že Rusko možná použije jaderné zbraně

Všechny státy by se měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně, řekl v prozatím zveřejněných úryvcích z rozhovoru s televizí CNN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Putin by se podle Zelenského mohl uchýlit k omezenému použití jaderných či chemických zbraní, protože nepřikládá žádnou hodnotu životům lidí na Ukrajině. „Nejen já, ale celý svět, všechny země by se toho měly obávat, protože se to může stát skutečností," řekl Zelenskyj moderátorovi CNN Jakeovi Tapperovi v angličtině. „Neměli bychom se bát, ale měli bychom být připraveni," dodal.

Od začátku války zemřelo 2500 až 3000 ukrajinských vojáků a okolo deset tisíc jich utrpělo zranění. Rusko podle něj ztratilo 20 tisíc vojáků, řekl Zelenskyj. Moskva uvádí kolem 1350 úmrtí příslušníků své armády.

Podle Zelenského je složitější vyčíslit civilní ztráty, a to zejména v oblastech na jihu Ukrajiny, například v městech Cherson, Berďansk, či Mariupol. „Jednoduše nevíme, kolik lidí zemřelo v této obléhané oblasti," řekl ukrajinský prezident.

V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než 900 těl civilistů

Většina z nich byla zastřelena, řekl oblastní policejní šéf. Potvrzený počet mrtvých je zhruba dvojnásobný oproti bilanci, kterou úřady oznámily před téměř dvěma týdny. Ve středu hovořily o více než 720 zabitých civilistech a 200 pohřešovaných v Kyjevské oblasti.

Většina obětí zemřela na následky střelných ran, což podle policie ukazuje, že mnoho lidí "bylo jednoduše popraveno" na ulici. Podle Něbytova policejní data ukazují, že rány střelnou zbraní byly příčinou smrti u 95 procent obětí. Těla byla podle něj ponechána na ulicích nebo dočasně pohřbena.

Ukrajina obdrží od Japonska pomoc ve výši 13 miliard jenů (přes 2,3 miliardy korun) a od Kanady 500 milionů kanadských dolarů (téměř devět miliard korun).