Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025)

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025) Zdroj: ČTK / AP / Efrem Lukatsky

Francouzský prezident Emmanuel Macron (vlevo) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství v albánské metropoli Tiraně.
Jednání v Istanbulu: Mluvčí ukrajinské delegace Heorhij Tychyj (2.6.2025)
První záběry z ruské příhraniční Brjanské oblasti po nehodě vlaku, který narazil do zříceného mostu
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov
Americký prezident Donald Trump.
157 Fotogalerie
ČTK
e15.cz , ČTK , lig
Diskuze (774)

Zprávy ze dne 14. dubna 2022

14. dubna 2022 · 07:00

Policie zabavila na ostrovech Fidži jachtu Putinova oligarchy a senátora Sulejmana.

14. dubna 2022 · 06:10

Austrálie zavedla nové protiruské sankce, dopadnou i na Gazprom

Austrálie dnes zavedla další balík sankcí proti ruským firmám v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Opatření tentokrát dopadla na ropný průmysl nebo dodavatele plynu, jejich součástí je i státní společnost Gazprom, napsal s odvoláním na australskou vládu list The Guardian.

14. dubna 2022 · 06:00

Ruskou válečnou loď Moskva podle ruských úřadů závažně poškodil výbuch munice

Ruský křižník Moskva závažně poškodil výbuch munice, který způsobil požár na palubě, informovala dnes s odvoláním na ruské ministerstvo obrany agentura TASS. Posádku této vlajkové lodi ruské černomořské flotily se podle ministerstva podařilo evakuovat. Gubernátor ukrajinské Oděské oblasti dříve uvedl, že plavidlo zasáhly ukrajinské střely. Podle Ruska se původ požáru vyšetřuje.

Zprávy ze dne 13. dubna 2022

13. dubna 2022 · 21:08

Rusko zavedlo sankce vůči amerických kongresmanům a kanadským senátorům

Rusko dnes zavedlo sankce vůči 398 členům americké Sněmovny reprezentantů a 87 kanadským senátorům. S odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí o tom informovala agentura TASS. Jde o odpověď na podobná opatření, která Washington a Ottawa přijaly proti Moskvě v souvislosti s invazí ruských sil na Ukrajinu.

"V odpovědi na další vlnu protiruských sankcí zavedených administrativou (amerického prezidenta) Joea Bidena z 24. března na 328 zastupitelů Státní dumy (...) zavádíme zrcadlové sankce na 398 členů americké Sněmovny reprezentantů," píše se v prohlášení ruské diplomacie, která podobně vysvětluje i sankce vůči 87 kanadským senátorům.

USA od počátku ruské agrese na Ukrajině zavedly několik sankčních balíků, minulý týden zakázaly dovoz ropy, plynu a uhlí z Ruska. Sankce na ruské jednotlivce i firmy uvalila v několika kolech i Kanada, obě země na Ukrajinu dodávají vojenský materiál a vybavení.

13. dubna 2022 · 20:59

Řetězec OBI odevzdal všechny ruské pobočky investorovi - bezúplatně

Německý řetězec hobbymarketů OBI se v rekordním čase zcela stáhl z ruského trhu a odevzdal svých 27 ruských poboček nejmenovanému investorovi. Ani za ně nechtěl zaplatit. O kroku firmy, která tak vyjádřila postoj k válce na Ukrajině, informuje na svém webu týdeník Der Spiegel. Podrobnosti čtěte tady.

13. dubna 2022 · 20:22

USA pošlou další vojenskou pomoc Ukrajině, mimo jiné dělostřelectvo či vrtulníky

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil dnes prezident USA Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu dnes Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

"Součástí tohoto nového balíku pomoci budou vysoce účinné zbraňové systémy, které jsme již dříve (Ukrajině) poskytli, a také nová zařízení šitá na míru širšímu útoku, který podle našich očekávání Rusko podnikne na východě Ukrajiny," řekl Biden.

USA podle něj chtějí nadále spolupracovat se spojenci na dalších podobných dodávkách do budoucna. "Stabilní přísun zbraní, který poskytují Spojené státy a jejich spojenci Ukrajině, hraje zásadní roli při udržování boje proti ruské invazi," řekl americký prezident. "Pomohl zajistit to, že (ruský prezident Vladimir) Putin neuspěl ve svém původním vojenském cíli podrobit si a ovládnout Ukrajinu. Nyní nesmíme polevit," dodal.

Biden nový balík oznámil krátce po telefonátu se Zelenským, s nímž je v posledních měsících v pravidelném kontaktu. "Hodnotili jsme ruské válečné zločiny. Projednali dodatečný balíček obrany a možnou makrofinanční podporu. Dohodli jsme se na posílení sankcí," napsal k telefonátu ukrajinský prezident.

Zelenskyj také na twitteru zopakoval žádost o "těžké zbraně" a volal po dodání dělostřeleckých kanónů, tanků i stíhaček.

Další společné financování zbraní a vojenského vybavení pro Ukrajinu čelící ruské agresi dnes schválily země Evropské unie. Z evropského obranného fondu poskytnou 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) určených na zaplacení dodávek protitankových zbraní nebo protivzdušných systémů, ale také ochranného vybavení pro ukrajinské vojáky či paliva pro jejich stroje. Celkově tak od začátku ruské invaze EU uvolnila na zbraně a vojenský materiál pro Kyjev už 1,5 miliardy eur.

Biden v úterý použil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině poprvé termín genocida, což Zelenskyj následně ocenil s tím, že je důležité věci "označovat pravými jmény". Kreml slova šéfa Bílého domu kategoricky odmítl.

13. dubna 2022 · 20:12

Podle Dudy je válka na Ukrajině terorismus a pykat musí i ti, kdo dávali rozkazy

Polský prezident Andrzej Duda dnes po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě označil Ruskem zahájenou válku na Ukrajině za terorismus. Podle agentury Reuters zároveň zdůraznil, že za spáchané zločiny musejí před soudem stanout i ti, kdo dávali rozkazy.

Duda dnes na Ukrajinu přijel s prezidenty Estonska Alarem Karisem, Litvy Gitanasem Nausédou a Lotyšska Egilsem Levitsem. Před rozhovorem se Zelenským společně zavítali do měst Borodjanka a Buča u Kyjeva, která utrpěla během ruského bombardování a okupace značné škody. Po jejich osvobození vyšly najevo barbarské zločiny, které tam ruští vojáci spáchali na civilním obyvatelstvu.

"Toto není válka, toto je terorismus," prohlásil na večerní tiskové konferenci Duda pod dojmem z návštěvy v Buči a Borodjance.

Rusko opakovaně popírá, že by se při bojových operacích zaměřovalo na civilní cíle, přestože záběry z bombardovaných měst a obcí jasně ukazují množství zničených obytných domů a objektů civilní infrastruktury. Obvinění z válečných zločinů páchaných ruskými vojáky Kreml označuje za provokace a falešné zprávy.

13. dubna 2022 · 19:40

Rusko dnes vyhostilo zástupce českého velvyslance v Moskvě. Podle českého MZV jde o reakci na březnové vyhoštění pracovníka ruské ambasády v Praze. Podrobnosti najdete tady

13. dubna 2022 · 19:38

Rusko vyhrožuje útoky na Kyjev, pokud budou pokračovat sabotáže na ruském území

Ruské síly zaútočí na velitelství v Kyjevě v případě, že budou pokračovat údajné ukrajinské sabotáže a útoky na ruském území. Varovalo před tím dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany.

"Zaznamenali jsme pokusy o sabotáž a útoky ukrajinských vojáků na cíle na území Ruské federace. Pokud budou takové incidenty pokračovat, ozbrojené síly Ruské federace zaútočí na ukrajinská velitelství včetně těch v Kyjevě, kterým se ruská armáda dosud vyhýbala," oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Mluvčí neupřesnil, jaké útoky Moskva zaznamenala. V úterý však ruské úřady informovaly o poničení železniční trati v ruském městě Šebekino v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Není ovšem jasné, kdo trať poškodil.

Belgorodská oblast od začátku ruské invaze na Ukrajině ohlásila několik incidentů, například na začátku dubna tam vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle ruské správy na zařízení zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli.

Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov následně prohlásil, že ruské tajné služby by mohly plánovat teroristické útoky na ruském území, aby z nich obvinily Ukrajinu a podnítily tak protiukrajinské nálady v zemi.

13. dubna 2022 · 19:05

Meziroční inflace v Rusku stoupla na téměř 17,5 procenta, nejvýše za 20 let

Meziroční míra inflace v Rusku se minulý týden vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen tak zrychlilo z 16,70 procenta v předchozím týdnu. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského ministerstva hospodářství. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní země.

Prudký růst v posledních týdnech zaznamenaly v Rusku ceny téměř všeho zboží, od cukru a zeleniny po oblečení a chytré telefony, napsala agentura Reuters. Ruská centrální banka dnes navíc předpověděla, že meziroční růst spotřebitelských cen bude dál zrychlovat. Varovala rovněž, že budou pokračovat výkyvy v kurzu rublu, což bude přispívat k tlaku na růst cen.

Bývalý ruský ministr financí a nynější šéf Účetní komory Alexej Kudrin dnes předpověděl, že v celém letošním roce by inflace mohla činit 17 až 20 procent. Analytici koncem března v anketě agentury Reuters v průměru odhadli, že inflace letos dosáhne 23,7 procenta, tedy nejvyšší úrovně od roku 1999.

Inflace se nyní nachází vysoko nad čtyřprocentním cílem ruské centrální banky. Ta krátce po zahájení útoku na Ukrajinu více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 20 procent z předchozích 9,5 procenta, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Minulý týden nicméně banka základní úrok překvapivě snížila na 17 procent.

13. dubna 2022 · 19:00

Na konzulát ve Lvově se čeští diplomaté vrátí v brzké době, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. K 15. dubnu proto ministerstvo uzavře úřady v Užhorodě, Košicích a Přemyšli.

13. dubna 2022 · 18:42

Švýcarsko přijalo stejný balík sankcí proti Rusku a Bělorusku jako EU

Švýcarsko schválilo nejnovější sankce proti Rusku a Bělorusku kvůli vojenské agresi vůči Ukrajině v souladu se sankčními opatřeními Evropské unie. Oznámila to dnes švýcarská vláda.

Neutrální Švýcarsko schválilo mimo jiné sankce proti dalším 200 jednotlivcům a subjektům, včetně dvou dcer ruského prezidenta Vladimira Putina. "Švýcarský seznam sankcí nyní plně odráží ten, který přijala EU," uvedla vláda.

EU minulý pátek schválila už pátý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Zahrnují mimo jiné zákaz dovozu uhlí, dřeva a chemických látek i transakcí se čtyřmi ruskými bankami.

Švýcarsko minulý týden uvedlo, že dosud zmrazilo majetek sankcionovaných Rusů ve výši 7,5 miliardy švýcarských franků (přes 181 miliard korun). Unijní sankce uplatňuje také Lichtenštejnsko, které minulý týden oznámilo, že zmrazilo zhruba 260 milionů švýcarských franků spojených s Ruskem.

13. dubna 2022 · 18:19

ESA kvůli Ukrajině zastavuje spolupráci s Roskosmosem v dalších projektech

Evropská kosmická agentura (ESA) se rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině zastavit spolupráci s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos v dalších plánovaných projektech. Jde o programy spojené s výzkumem Měsíce, informovala dnes ESA na svém webu.

"Po ruské agresi proti Ukrajině inicioval generální ředitel ESA zevrubné přezkoumání všech aktivit, které jsou v současné době prováděné ve spolupráci s Ruskem a Ukrajinou. Cílem je určit možné důsledky tohoto nového geopolitického kontextu pro programy a činnosti ESA a vytvořit pro Evropu odolnější a robustnější vesmírnou infrastrukturu," oznámila evropská agentura na internetu.

ESA se kvůli vpádu ruských sil na Ukrajinu a v souvislosti s mezinárodními sankcemi uvalenými na Rusko už v polovině března rozhodla zrušit na letošek plánovaný start v rámci programu ExoMars. Při něm měla vyslat na Mars průzkumné vozítko pátrající po možných stopách minulého života na rudé planetě.

Dnes se Evropská kosmická agentura rozhodla ukončit spolupráci s Ruskem i v projektech Luna-25, Luna-26 a Luna-27. ESA v této souvislosti uvedla, že se jí už podařilo zajistit možnost jiného letu společně s misí NASA Commercial Lunar Payload Services v rámci výzkumu možného využití nerostných surovin na Měsíci, což bylo původně plánováno pro program Luna-27.

Agentura rovněž sdělila, že u "komerčního poskytovatele služeb" se již dojednává alternativní letová příležitost k testování navigační kamery ESA známé jako PILOT-D. S tím se původně počítalo v rámci programu Luna-25.

13. dubna 2022 · 17:29

Rusko podle šéfky senátu neplánuje zestátňovat aktivity odcházejících firem

Rusko neplánuje zestátňovat aktivity zahraničních podniků opouštějících zemi. Uvedla to dnes podle agentury RIA Novosti předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v souvislosti s návrhem zákona o uvalování vnější správy na tyto aktivity.

Desítky zahraničních podniků již v reakci na ruský útok na Ukrajinu oznámily dočasné uzavření továren, obchodů a dalších aktivit v Rusku, nebo dokonce úplný odchod ze země.

V úterý ruští zákonodárci podle agentury Reuters navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod správu státní rozvojové banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají.

"V žádném případě se tu nehovoří o znárodnění," uvedla Matvijenková. Dodala, že je proti "ničení institutu vlastnictví". "Takto postupovat nelze, jinak bude rozvrácena světová ekonomika," prohlásila.

13. dubna 2022 · 16:19

EU schválila dalších 500 milionů eur na zaplacení zbraní pro Ukrajinu

Státy Evropské unie dnes schválily další společné financování zbraní a vojenského vybavení pro Ukrajinu čelící ruské agresi. Z evropského obranného fondu poskytnou 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) určených na zaplacení dodávek protitankových zbraní nebo protivzdušných systémů, ale také ochranného vybavení pro ukrajinské vojáky či paliva pro jejich stroje. Oznámila to Rada EU. Celkově tak od začátku ruské invaze EU uvolnila na zbraně a vojenský materiál pro Kyjev už 1,5 miliardy eur.

"Příští týdny budou rozhodující. Ve chvíli, kdy se Rusko připravuje na ofenzivu na východě Ukrajiny, je zásadní, abychom pokračovali a posílili naši podporu Ukrajině při obraně jejího území a obyvatel," prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který celkem třetí platbu z Evropského mírového nástroje (EPF) navrhl minulý týden.

Sedmadvacítka se v únoru a březnu již dvakrát shodla na poskytnutí stejné částky půl miliardy eur v rámci vůbec prvního financování nákupu zbraní pro zemi mimo Evropskou unii. Většina států EU Kyjev zásobuje po koordinaci s ukrajinským vedením zbraněmi, které v současnosti mají posloužit zejména k obraně východní části země před očekávaným útokem přeskupených ruských sil.

Česko podle neoficiálních informací jako první členský stát EU poskytlo Ukrajině tanky, podobný krok nyní zvažuje Německo. Na Slovensku se zase vedou debaty o předání stíhaček Mig-29. Nadzvukové letouny nabídlo v minulosti také Polsko, předání se ale nakonec kvůli obavám z ruské reakce neuskutečnilo.

Ukrajinští politici apelují na EU, aby dodávky s ohledem na chystaný útok zajistila co nejrychleji. Některé země jako Maďarsko či Bulharsko ovšem Kyjevu zbraně dodávat odmítají.

Vstoupit do diskuze (774)

Články z jiných titulů