Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 8. dubna 2022
Von der Leyenová v Kyjevě podpořila snahu Ukrajiny o členství v EU
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie, napsala dnes agentura Reuters. "Stojíme při vás a vašem evropském snu," řekla von der Leyenová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusku naopak předpověděla, že ho čeká ekonomický, finanční a technologický úpadek.
"Myslím si, že udělat si na tohle názor nepotrvá obvyklých několik let, ale jen několik týdnů," řekla von der Leyenová Zelenskému, když mu předávala dotazník, na jehož základě se bude EU rozhodovat o přijetí Ukrajiny.
Těla 132 popravených civilistů se našla v ukrajinské vesnici Makariv nedaleko Kyjeva, uvedl tamní starosta. Zničena je podle něj ze 40 procent.
Spotřebitelské ceny v Rusku v březnu vzrostly proti předchozímu měsíci o 7,61 procenta, nejvíce do ledna 1999. V únoru inflace činila 1,17 pct.
Ruské úřady ruší pobočky významných lidskoprávních organizací
Ruské ministerstvo spravedlnosti zavírá pobočky a zastoupení 15 zahraničních nevládních organizací, včetně Amnesty International, Nadace Carnegie a Human Rights Watch. Uvedla to dnes agentura Interfax. Amnesty International naposledy rozhněvala ruské zákonodárce upozorněním na válečné zločiny, páchané ruskými vojáky na Ukrajině.
Vyškrtnutí z registru poboček a zastoupení mezinárodních organizací a zahraničních nevládních spolků ministerstvo odůvodnilo "porušováním stávajících zákonů".
Z registru vyškrtli ruské zastoupení americké Nadace Carnegie, organizace Human Rights Watch a britské Amnesty International, zdůraznil Interfax. Rozhodnutí ministerstva se podle agentury TASS týká také poboček dalších devíti německých nevládních organizací, ale také polské, americké a švýcarské organizace.
Ruská sněmovní komise vyšetřující vměšování jiných států do záležitostí Ruska na konci března označila Amnesty International (AI) za spolek, který se plně zapojil do protiruské kampaně, údajně vedené USA a jejich spojenci.
"Angličtí obhájci lidských práv se více starají o zájmy extremistických organizací a o výlučná práva sexuálních menšin v Rusku, než o skutečnou ochranu práv občanů," tvrdil šéf komise Vasilij Piskarjov podle TASS. AI také vyčetl, že "bez důkazů" obviňuje Rusko z páchání válečných zločinů na Ukrajině a ani slůvkem se nezmiňuje o údajných zločinech kyjevského režimu, včetně mučení a vraždění ruských zajatců, ani o pronásledování a utlačování Rusů ve světě.
Británie pošle na Ukrajinu zbraně a vybavení pro armádu za 100 milionů liber
Británie pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), a to včetně protileteckých a protitankových zbraní. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to dnes řekl premiér Boris Johnson. Šéf britské vlády také odsoudil dnešní ruský útok na nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku. To, že útok mířil na bezbranné uprchlíky, podle něj ukazuje, do jakých hlubin kdysi vyzdvihovaná ruská armáda klesla.
"Evropa, kterou jsme znali ještě před šesti týdny, už neexistuje. Putinova invaze zasáhla samotné základy bezpečnosti na našem kontinentu, ale jeho touha nás rozdělit se evidentně nenaplnila," řekl Johnson. "Naopak, (ruský prezident Vladimir Putin) dokázal Evropu a celé transatlantické společenství sjednotit v podpoře Ukrajiny," dodal.
"Zabíjení civilistů je válečný zločin a ruský prezident nese za tyto zločiny odpovědnost," řekl Scholz.
Britský premiér oznámil, že Londýn pošle na Ukrajinu další dodávku vyspělého vojenského vybavení. Jde například o přenosné protiletecké střely Starstreak, 800 protitankových raket, munici, ale také helmy, neprůstřelné vesty a přístroje pro noční vidění.
Ministr obrany Ben Wallace podle serveru BBC Ukrajině slíbil rovněž obrněná hlídková vozidla Mastiff.
Johnson pochválil Scholze za to, že se jeho vláda snaží zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Kancléř podotkl, že aktuálně není možné, aby se Německo obešlo bez ruských dodávek plynu, v budoucnu však bude chtít dovoz ruského plynu ukončit.
Šéfové německé a britské vlády se také vyjádřili k polsko-francouzskému sporu, v němž mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron označil polského premiéra za krajně pravicového antisemitu poté, co Morawiecki kritizoval Macronovy pravidelné telefonáty s Putinem. Zatímco Scholz Macrona hájil a tvrdil, že se pokouší přispět k možnosti uzavřít příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, Johnson se postavil na opačnou stranu.
"Vyjednávání s Putinem nevypadá nijak slibně. Mám pocit, že se mu nedá důvěřovat. Jsem ohledně jeho ujišťování opravdu hluboce skeptický a nedůvěřivý," řekl britský premiér.
Americký preizdent Joe Biden poděkoval Slovensku za poskytnutí systému S-300 Ukrajině. Potvrdil, že USA přesunou jeden systém protivzdušné obrany Patriot na Slovensko.
Británie hájí svou politiku vůči ukrajinským běžencům, zatím jich přijala 12 tisíc
Britská vláda dnes obhajovala svou politiku přijímání ukrajinských uprchlíků poté, co připustila své "frustrující zpoždění". Do Spojeného království totiž zatím dorazilo jen 12 tisíc běženců prchajících před válkou na Ukrajině, napsala agentura AP.
Vládní data ukazují, že do země přišlo pouze 1200 uprchlíků v rámci programu, který je propojí s britskými hostiteli, jež jim dobrovolně nabídli své domovy. Zbylých 10 800 běženců se připojilo k rodinným příslušníkům, kteří již žili ve Spojeném království.
Náměstek britské vlády pro uprchlíky Richard Harrington tento týden připustil, že systém víz pro Ukrajince začal "pomalu a byrokraticky".
Ministryně vnitra Priti Patelová přiznala, že pociťuje "frustraci", a uvedla, že pracuje na zefektivnění procesu. Dosavadní pravidla ale obhajovala. "Chceme lidem poskytnout status a jistotu, že mohou přijet do naší země spolu s vřelým přijetím," řekla Patelová BBC. "Musíme zajistit, aby byli chráněni a zabezpečeni i ve Spojeném království," dodala ministryně.
Sousední Irsko, které má jen desetinu obyvatel z 67milionové Británie, již přijalo více než 20.000 ukrajinských uprchlíků.
Ubytování pro ukrajinské uprchlíky v Británii nabídlo kolem 200.000 lidí a skupin. Někteří podle AP tvrdí, že se jim nikdo neozval. Další hlásí pomalý postup při překonávání byrokracie a kontrol, které vláda u dobrovolných hostitelů provádí.
Enver Solomon, ředitel organizace Refugee Council, která pomáhá uprchlíkům, obvinil vládu, že "upřednostnila kontrolu před soucitem". Dodal, že Britové, kteří jsou připraveni uprchlíkům otevřít své domovy, se cítí "rozzlobení a frustrovaní, protože se jejich gesto podpory ztratilo v síti byrokracie a chaosu".
Kabinet premiéra Borise Johnsona čelí kritice opozičních labouristů a dalších organizací na podporu běženců i kvůli tomu, že trvá na vízech pro Ukrajince, která řada evropských zemí zrušila. Vláda tvrdí, že je kontrola těchto dokumentů nezbytná. Uvedla, že ukrajinští uprchlíci do čtvrtka podali přibližně 79.800 žádostí a úřady zatím udělily 40.900 víz.
"Celý proces trvá příliš dlouho. Složitý vízový režim zdržel nebo odradil mnoho lidí od hledání bezpečí ve Velké Británii," uvedl Alex Fraser, který vede odbor pro podporu uprchlíků v britské pobočce Červeného kříže.
Von der Leyenová, Borrell a Heger před setkáním se Zelenským v Kyjevě navštívili obec Buča, kde ruská vojska zmasakrovala civilní obyvatelstvo.
V Černihivu zemřelo od začátku invaze na 700 lidí, uvedl starosta
Nejméně 700 lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu. Oznámil to dnes starosta tohoto severoukrajinského města, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. Podle bilance OSN od počátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo k dnešnímu ránu 1611 civilistů, z toho 131 dětí. Ukrajinská generální prokuratura rovněž ráno oznámila, že v zemi v důsledku ruské agrese zemřelo 167 dětí.
Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu sleduje Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který upozornil, že bilance budou ve skutečnosti zřejmě výrazně vyšší. Z celkového počtu mrtvých je podle úřadu 418 mužů, 245 žen, 26 dívek a 43 chlapců - u 63 dětí a 831 dospělých se zatím pohlaví nepodařilo určit. Dalších 2267 civilistů od 24. února, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, bylo zraněno.
Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva označil dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování.
Podle údajů ukrajinské generální prokuratury, o kterých informovala agentura Unian, zemřelo rukou ruských vojáků 169 dětí, z toho dvě za předchozí den. Na 306 dětí bylo zraněno, podobně jako OHCHR prokuratura upozornila, že počet obětí není kvůli trvajícímu násilí finální a ve skutečnosti je podle všeho mnohem vyšší.
"Můžu vám dát odhad, zemřelo okolo 700 lidí. Jde o vojáky i civilisty," řekl dnes agentuře Unian starosta Černihivu Vladyslav Atrošenko. V ostřelované metropoli stejnojmenné oblasti na severu Ukrajiny podle něj stále žije okolo 80 tisíc až 95 tisíc lidí. Před válkou mělo město okolo 300.000 obyvatel.
Do Černihivu ve čtvrtek dorazil první konvoj s humanitární pomocí od chvíle, kdy se z oblasti minulý týden stáhla ruská vojska, oznámil dnes gubernátor Vjačeslav Čaus. Obyvatele vyzval, aby zůstali vůči možnému obnovení ruského ostřelování ostražití.
"Nad naší oblastí dále létají letadla a střely," řekl podle agentury AFP Čaus.
Lídři EU se na konci května sejdou na mimořádném summitu k válce na Ukrajině
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se 30. a 31. května sejdou na mimořádném summitu, čeká je debata o válce na Ukrajině a energetické situaci bloku. Na twitteru to dnes oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.
"Jak bylo projednáno ve Versailles a na posledním zasedání Evropské rady, ve dnech 30. a 31. května se uskuteční zvláštní zasedání Evropské rady. Na pořadu jednání budou zejména obrana, energetika a Ukrajina," napsal Michel.
Raketový útok na Kramatorsk si podle ukrajinské správy vyžádal 50 životů
Počet obětí ruského raketového útoku na vlakové nádraží v Kramatorsku vzrostl na 50. Oznámil to gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko, podle kterého je mezi nimi i pět dětí. Rakety zasáhly nádraží, které využívají civilisté k evakuaci do bezpečnějších oblastí, dnes dopoledne. Z 98 zraněných převezených do zdravotnických zařízení bylo 16 dětí, 46 žen a 36 mužů.
Po převozu svým zraněním 12 lidí podlehlo, 38 jich zemřelo na místě, řekl Kyrylenko. Podle starosty Kramatorsku bylo v době zásahu na nádraží zhruba 4000 lidí. Podrobnosti čtěte tady.
Černá Hora schválila sankce proti Rusku, jednomu z největších investorů v zemi
Černá Hora schválila sankce proti Rusku. Oznámil to pověřený premiér Dritan Abazović. Rusko přitom patří mezi největší zahraniční investory v tomto malém balkánském státě a mnoho Rusů vlastní v zemi nemovitosti či luxusní lodě, uvedla agentura Reuters. Černá Hora oznámila, že se přidá k sankcím zavedeným Evropskou unií, již na začátku března. Proti opatření byla ale část politické scény, jež chce udržovat dobré vztahy s Ruskem a Srbskem.
Abazović dnes oznámil, že vláda přijala omezení v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Opatření dále neupřesnil. Země na začátku března oznámila, že se přidává k sankcím Evropské unie, dosud ale zavedla pouze zákaz letů pro ruské letecké společnosti. Ve čtvrtek pak země vyhostila čtyři pracovníky ruského velvyslanectví v Podgorici. Jednoho ruského diplomata pak země vyhostila v březnu.
Černá Hora se nachází v komplikované politické situaci. Na začátku února přišla o důvěru vláda premiéra Zdravka Krivokapiče, které se účastnily i strany, jež chtějí udržovat blízké vztahy s Ruskem a Srbskem. Sestavením nové vlády byl pověřen tehdejší vicepremiér Abazović, představitel proevropské aliance Černé na bílém. Pověřený premiér by měl sestavit menšinový kabinet, ale doteď tak neučinil. Podle místního tisku tak nejsou vyloučené předčasné volby.
Černá Hora, která je členem Severoatlantické aliance a usiluje o členství v Evropské unii, má těsné ekonomické vztahy s Ruskem. To patří mezi největší zahraniční investory v zemi. Rusko je také významným zdrojem pro černohorský cestovní ruch.
OSN potvrdila úmrtí 1611 civilistů na Ukrajině, z toho 131 dětí. V Černihivu podle tamního starosty od počátku invaze zemřelo 700 vojáků a civilistů.
Rusko vyhošťuje 45 polských diplomatů a konzulárních pracovníků, zemi mají opustit do 13. dubna, uvedla polská rozhlasová agentura IAR.
Útok v Kramatorsku je dalším příšerným zvěrstvem Ruska, uvedl Biden
Americký prezident Joe Biden obvinil Rusko ze spáchání dalšího "strašlivého zvěrstva" poté, co dnes patrně ruská raketa zasáhla nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku a zemřely desítky lidí. Představitel Pentagonu sdělil médiím, že podle Washingtonu Rusové při útoku použili balistickou raketu krátkého doletu.
"Útok na ukrajinskou vlakovou stanici je dalším strašlivým zvěrstvem spáchaným Ruskem. Zasáhlo civilisty, kteří se snažili evakuovat a dostat do bezpečí," napsal Biden na twitteru. Útok přišel den poté, co úřady na východě Ukrajiny vyzvaly zbývající obyvatele k odchodu kvůli očekávané ruské ofenzívě.
Novináři na místě registrovali desítky obětí, gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko odpoledne hlásil 50 mrtvých včetně pěti dětí a skoro 100 zraněných. Moskva stejně jako při předchozích případech bombardování civilních cílů popírá zodpovědnost, důkazy pro jiné vysvětlení ale nepředložila. Mimo jiné tvrdí, že typ rakety, jejíž zbytky byly na místě nalezeny, nepoužívá, podle ukrajinské agentury Unian to není pravda.
Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného představitele amerického ministerstva obrany uvedla, že podle Washingtonu Rusové při útoku použili balistickou raketu krátkého doletu typu SS-21, neboli OTR-21 Točka. Ukrajinská strana hovoří o dopadu rakety typu Točka-U, tedy staršího modelu z této řady.
Americký prezident po útoku ujišťoval, že USA budou pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny. "A společně s našimi spojenci a partnery budeme podporovat snahy o vyšetření tohoto útoku," dodal.