Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 11. dubna 2022
Chorvatsko vyzvalo k opuštění země 24 pracovníků ruské ambasády
Chorvatské ministerstvo zahraničí dnes kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyzvalo 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Je mezi nimi 18 diplomatů, informovala agentura Reuters. Diplomacie podle ní sdělila, že si předvolala velvyslance na protest proti "brutální agresi na Ukrajině a četným zločinům, které (tam) byly spáchané". K vyhoštění ruských diplomatů nebo pracovníků diplomatických misí Ruské federace kvůli její invazi do sousední země přikročila v posledních týdnech řada zemí Evropské unie.
Úřady práce začaly přijímat žádosti o příspěvek na ubytování uprchlíků
Úřady práce začaly přijímat žádosti o příspěvek za bezplatné ubytování válečných uprchlíků za měsíc březen. Vyřízení státní podpory pro solidární domácnost je možné jen elektronicky. Peníze by lidé měli mít na účtu do několika dnů, řekla mluvčí ministerstva práce Eva Davidová. Při ubytování běženců aspoň na 16 dní v měsíci v kuse poskytne stát 3000 korun na osobu, nejvýš 12 tisíc korun. Ministerstvo na twitteru před polednem uvedlo, že úřady dostaly zatím 462 žádostí.
Další rozšiřování NATO, včetně eventuálního vstupu Finska a Švédska do aliance, nepřispěje k bezpečnosti v Evropě, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle Zelenského zahynuly při ruském útoku na Mariupol desetitisíce lidí
Při ruském útoku na město Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny byly pravděpodobně zabity desítky tisíc lidí. Podle agentury Reuters to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnešním projevu, v němž prostřednictvím videopřenosu promluvil k poslancům jihokorejského parlamentu. Prezident Ukrajiny rovněž požádal Soul o vojenskou pomoc.
"Mariupol byl zničen, jsou desítky tisíc mrtvých, ale Rusové přesto se svou ofenzivou nekončí," řekl Zelenskyj. Podle něj nyní Rusko shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě země.
Válečný konflikt s Ruskem může trvat i přes desetiletí, domnívá se Kyjev
Válka Ruska s Ukrajinou může trvat i více než desetiletí, domnívá se poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. V rozhovoru s agenturou Unian dodal, že během této doby budou zaručena období klidu i bojů.
Arestovyč současnou situaci přirovnal k bojům mezi Izraelem a okolními arabskými státy, kde od izraelského vyhlášení nezávislosti v roce 1948 propuklo pět válečných konfliktů.
"A tak to bude i s námi. Nevím, jestli jich bude zrovna pět, ale do roku 2035 máme zaručeno několik vojenských střetů. To znamená propuknutí bojů každé dva roky nebo možná každých pět let. A velké boje každých sedm až osm let," domnívá se poradce. Ukrajincům, kteří na taková válečná léta nejsou připraveni, doporučil dočasně z vlasti odejít.
Ukrajinci spojili Kyjev s Irpiní a dalšími obcemi pomocí provizorního mostu
Ukrajinské úřady dnes otevřely provizorní most, který spojuje města Irpiň, Buču, Hostomel a Vorzel s Kyjevem. Informoval o tom server Ukrajinska pravda, jenž zároveň zveřejnil video z místa. Zpravodajský portál připomněl, že v těsné blízkosti místa se nachází původní zničený most, jehož fotografie na konci února obletěly celý svět, když lidé prchající před tamními boji přecházeli přes jeho zničenou strukturu na druhý břeh.
Je dobré Putinovi osobně říct, že prohrál, uvedl rakouský ministr zahraničí
Je dobré osobně říct ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že tuto válku prohrál, prohlásil podle agentury Reuters rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Komentoval tak dnešní cestu rakouského kancléře Karla Nehammera, který míří do Moskvy, aby se setkal s ruským vůdcem.
Jde o první osobní setkání mezi šéfem Kremlu a vrcholným představitelem Evropské unie od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
Nehammer byl v sobotu v Kyjevě, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a navštívil také město Buča, kde po odchodu ruské armády nalezli stovky zabitých civilistů. Rakouský kancléř poté Ukrajině slíbil další podporu a zpřísňování protiruských postihů.
Podle Kyjeva přišlo Rusko o 19 500 vojáků; Moskva hlásí zničení systémů S-300
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o zhruba 19.500 vojáků, uvedla dnes ukrajinská armáda. Ruské ministerstvo obrany naopak informuje o růstu ztrát ukrajinských sil a mimo jiné také tvrdí, že u města Dnipro zlikvidovalo čtyři odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany S-300, který Ukrajině dodala jedna z evropských zemí.
Za poslední den ukrajinské ozbrojené síly zabily mimo jiné přibližně 200 ruských vojáků, zničily dva letouny, tři tanky, pět dělostřeleckých systémů, tři salvové raketomety nebo 12 bojových obrněných vozidel nepřátelských sil, napsal server Ukrajinska pravda.
EU má v záloze nové sankce proti Rusku, řekl Borrell před jednáním ministrů zahraničí. V otázce embarga na energie jsou ale členské státy rozdělené.
OSN potvrdilo smrt 1793 civilistů na Ukrajině od začátku ruské invaze
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život nejméně 1793 civilistů. Dalších 2439 civilistů bylo zraněno.
Ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o 45,1 procenta, protože ruská invaze uzavřela podniky a snížila vývoz, odhadla Světová banka.
Ruská armáda pokračuje v ostřelování Luhanské a Doněcké oblasti, kde ukrajinské síly odrazily několik útoků, informuje britská vojenská rozvědka.
Ukrajinský generální štáb varoval před možnými ruskými provokacemi v Podněstří a obnovením ofenzivy ruské armády na severovýchodě Ukrajiny.
Zelenskyj čeká ještě větší boje na východě Ukrajiny
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává, že ruská vojska v nejbližší době přejdou k rozsáhlejším operacím na východě země. Ujistil, že ukrajinská armáda se připravuje na ruské útoky a odpoví na ně.
"Ruská vojska přejdou k ještě rozsáhlejším operací na východě naší země. Mohou proti nám použít ještě více raket, ještě více leteckých bomb," řekl Zelenskyj ve videu, zveřejněném v noci na dnešek. "Ale my se na tyto akce (nepřítele) chystáme. Odpovíme," ujistil.

























Koudelka: Ruské zpravodajské aktivity v ČR se po vyhošťování omezily
Ruské zpravodajské aktivity v Česku se podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky omezily po vyhošťování souvisejícím s vyšetřováním výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku a s ruskou invazí na Ukrajinu na minimum. Koudelka na dnešní bezpečnostní konferenci ve Sněmovně řekl, že Rusové nyní nejsou schopni vést na českém území zásadní zpravodajské operace.
Celkový počet ruských diplomatů v Česku klesl aktuálně podle Koudelky na šest a administrativně-technických pracovníků na 25. Vzhledem k rozsáhlým protiruským sankcím, omezenému vydávání víz či uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla podle ředitele BIS mají nyní ztížené podmínky i ruští zpravodajci působící pod krytím obchodníků, novinářů nebo zástupců ruských firem.
Relativně příznivá situace neznamená, že by ruské zpravodajské aktivity ustaly, uvedl Koudelka. Rusové podle něho začali pracovat podle plánu připraveného na takové situace. Jde podle ředitele o operace v kybernetickém prostoru, o šíření dezinformací a o využívání takzvané páté kolony v Česku.
Personální stav ruského velvyslanectví v Česku byl výrazně omezen kvůli kauze Vrbětice už loni. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské GRU, vyhostilo zprvu 18 pracovníků a následně i další. Po ruské invazi na Ukrajinu Česko zareagovalo dalším diplomatickým krokem, když odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně, což znamenalo další snížení početního stavu.