Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko vyhostí dva pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě v odvetě za březnové vyhoštění dvou ruských diplomatů, uvedl TASS.

Ministři devíti států včetně Česka žádají EU o pomoc s uprchlickou krizí

Ministři devíti evropských států včetně České republiky chystají společný dopis Evropské komisi, v němž požádají EU o pomoc s uprchlickou krizí po ruské invazi na Ukrajině a navrhnou konkrétní řešení. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Ministr Ivan Bartoš (Piráti) zorganizoval on-line jednání ministrů zemí Visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), pobaltských států a Rumunska a Bulharska.

Ministři podle Bartoše oceňují dosavadní kroky Evropské komise, je ale podle nich potřeba ještě více upravit pravidla, aby bylo možné flexibilněji využívat evropské peníze. "Aktuální krize dopadá i na příjemce realizující projekty v současném období a část z nich se dostává do obtíží s jejich dokončením. Chystáme společný dopis, kde Evropské komisi navrhneme konkrétní řešení," uvedl vicepremiér české vlády.

V dopise ministři vyzvou Evropskou komisi k prodloužení termínů na dokončení projektů tak, aby umožnila příjemcům dotací proplatit způsobilé výdaje až o rok později. Zároveň by měla komise podle zástupců vlád více rozvolnit dílčí pravidla v končícím programovém období.

Urychleně by pak měly podle ministrů být schváleny programy v programovém období novém pro roky 2021 až 2027. Pak by bylo možné co nejdřív začít proplácet projekty, jež pomohou uprchlíkům ve východní a střední Evropě, míní.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tento týden ve své statistice uvedla, že z Ukrajiny kvůli válce odešlo 4,2 milionu lidí, dalších více než 7,1 milionu Ukrajinců muselo opustit své domovy a přestěhovat se do bezpečí v jiné části Ukrajiny.

Ačkoli největší zátěž spojenou s obrovským počtem uprchlíků z Ukrajiny nesou blízké země jako Polsko, Slovensko, Maďarsko, Moldavsko nebo Rumunsko, statisíce lidí z Ukrajiny zamířily také do Česka a Německa a desetitisíce utečenců hostí většina evropských zemí.

Počet víz, které Česko udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, přesáhl 270 tisíc. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc.

Zelenskyj varoval finské poslance, že Rusko může napadnout i jejich zemi

Rusko by mohlo napadnout Finsko stejně, jako to teď udělalo Ukrajině, varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu k finskému parlamentu prostřednictvím videa. Odvahu ukrajinských vojáků přirovnal ke statečnému boji finské armády v zimní válce na přelomu let 1939 a 1940, kdy severská země zabránila ruské okupaci.

"Víte, že pokud ruská armáda dostane rozkaz k invazi do vaší země, udělá totéž i s vaší zemí. To je něco, čeho nechci, abyste byli svědky. To, co provedli městu Buča, udělají i vašim městům a městům v kterékoliv další zemi," řekl Zelenskyj v patnáctiminutovém projevu.

Zelenskyj Finsku poděkoval za dosavadní podporu a vyzval, aby v ní Finsko neustalo ani po skončení tohoto konfliktu. Obdobné projevy už měl Zelenskyj v několika světových parlamentech, včetně například britského nebo amerického.

Během projevu Zelenského čelily hackerskému útoku internetové stránky vládních institucí. Na twitteru to oznámila ministerstva obrany a zahraničí, nedostupný byl i web vlády.

Finsko dnes dopoledne také ohlásilo narušení svého vzdušného prostoru ruskými letadly.

MZV po útoku na nádraží: Ruské chování se neliší od teroristických organizací

Rusko už nezakrývá, že záměrně vraždí civilní obyvatelstvo. Jeho chování se nijak neliší od teroristických organizací, uvedlo dnes ministerstvo zahraničí na twitteru poté, co ruské rakety zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci do bezpečnějších oblastí.

Po útoku zemřelo 39 lidí a dalších 87 jich je zraněných, uvedl podle agentury Reuters gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle starosty Kramatorsku Oleksandra Hončarenka bylo v době zásahu na nádraží zhruba 4000 lidí, hlavně senioři, ženy a děti. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder podle agentury RIA Novosti odmítlo.

"Raketový útok na nádraží v Kramatorsku, který mířil na rodiny s dětmi čekajícími na evakuaci, je dalším odporným zločinem. Rusko už nezakrývá, že záměrně vraždí civilní obyvatelstvo. Ruské chování se nijak neliší od teroristických organizací. Za své jednání ponese následky," uvedla česká diplomacie.

Podle ukrajinské tajné služby SBU, na kterou se odvolává agentura Unian, zemřelo 35 dospělých a čtyři děti. Kyrylenko upozornil na to, že na místě byly tisíce lidí, které se pokoušely kvůli hrozbě nové ruské ofenzivy na východě Ukrajiny dostat do bezpečnějších regionů země.

Vlak s von der Leyenovou, Borrellem a slovenským premiérem Hegerem dorazil do Kyjeva, napsala agentura DPA. Chystají se na schůzku se Zelenským.

Ministerstvo školství vypsalo na podporu Ukrajinců dotace 1,4 miliardy korun

Organizátoři kurzů češtiny a adaptačních skupin pro děti válečných uprchlíků z Ukrajiny mohou začít žádat ministerstvo školství o dotace na podporu svých aktivit. V programu pro ně bude 1,4 miliardy korun. Žadatelé se o peníze mohou hlásit do 31. května. Využít je mohou na kurzy a skupiny, které se pro ukrajinské děti budou konat do konce srpna. Ministerstvo o tom dnes informovalo na svém webu.

V dotačním programu na kurzy češtiny pro Ukrajince ve věku 14 až 18 let je podle úřadu k dispozici 150 milionů korun. Na adaptační skupiny, které budou zaměřené na děti od tří do 15 let, může jít 1,25 miliardy korun. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je možné, že se v případě potřeby peníze ještě navýší. "Výchozí alokace je 1,4 miliardy Kč, ale můžeme ji navýšit podle skutečných potřeb," uvedl. Žadatelé se budou hlásit o dotace administrativně jednoduchou formou šablon, dodal.

Peníze na kurzy češtiny mohou získat veřejné vysoké školy a školská zařízení zapsaná v rejstříku, kraje a obce či městské části hlavního města Prahy. Podporu na provoz adaptačních skupin mohou obdržet navíc i příspěvkové a nestátní neziskové organizace.

Vláda ke konci března schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol do letošního srpna zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun. Gazdík tehdy řekl, že peníze budou potřeba na zařazení dětí do běžných tříd, adaptační skupiny pro mateřské a základní školy a kurzy češtiny pro školáky i ukrajinské učitele. Minulý týden bylo podle ministra v ČR registrováno 125.000 ukrajinských uprchlíků ve věku od tří do 18 let. Uprchlíci mají povinnost se do 90 dnů přihlásit k povinné školní docházce.

Sněmovna v první polovině března schválila rozpočet ministerstva školství ve výši 249,6 miliardy korun.

Česko zahájilo jednání s Ománem o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG). Kromě samotného dovozu se také uvažuje o tom, že by Česko investovalo do vlastní výrobny zkapalněného zemního plynu přímo v Ománu a LNG si tak vyrábělo samo. Vyplývá to z jednání během české akademicko-podnikatelské mise v Ománu, která se uskutečnila na konci března. (ČTK)

Slovenský premiér Eduard Heger potvrdil, že Bratislava darovala Ukrajině systém protivzdušné obrany S-300.

Počet obětí útoku na nádraží v Krametorsku se už vyšplhal na 39, 87 lidí je zraněných, uvedl oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko. Mnoho zraněných je podle něj ve vážném stavu. Nádraží bylo v době útoků plné tisícu lidí čekajích na evakuační vlaky na západ země. 

Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby Rusko vědělo, že nádraží bude plné lidí, šlo tedy o záměrný útok proti civilistům, říká. Podrobnosti čtěte tady.

Slovensko poslalo na Ukrajinu svůj raketový systém protivzdušné obrany S-300, utajovaný přesun trval dva dny. Informovala o tom televize Markíza. 

Předání zařízení Kyjevu Bratislava dříve podmiňovala získáním odpovídající náhrady. Na Slovensku v rámci budování mnohonárodního bojového uskupení NATO už spojenci umístili systém protivzdušné obrany Patriot, jestě nedávno ale slovenský ministr obrany Jaroslav Naď tvrdil, že Patriot není náhradou za systém S-300.

Rusko odmítlo zodpovědnost za útok na nádraží v Kramatorsku. Podle mluvčího Kremlu Dmitryje Peskova na dnešek ruské jednotky žádnou operaci v oblasti Kramatorsku neplánovaly. Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti prohlásilo, že rakety, kterými se na nádraží útočilo, má ve výzbroji ukrajinská armáda. 

Nové unijní sankce podrobně:

• Členské státy nebudou uzavírat nové smlouvy na nákup ruského uhlí a stávající kontrakty ukončí nejpozději do čtyř měsíců.
• Na sankční seznam přibude 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi lidé blízcí Kremlu či představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny.
• EU zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB.
• Unie zakáže dovoz některých ruských komodit a zboží, mimo jiné dřeva, cementu, vodky či kaviáru.
• Ruské firmy ztratí přístup k veřejným zakázkám v členských zemích EU.
• Lodě pod ruskou vlajkou budou mít zakázáno kotvit v unijních přístavech. Ruští a běloruští nákladní dopravci nebudou smět přepravovat zboží do EU. Výjimkou jsou v obou případech například paliva, potraviny nebo léky.
• Firmy z EU nebudou moci do Ruska vyvážet některé vyspělé technologie včetně kvantových počítačů, specifických polovodičů či chemikálií používaných v rafineriích.
• Zákaz vývozu do Ruska bue platit také na letecké palivo a aditiva, která by mohla využívat ruská armáda.

Ruské ministerstvo obrany popřelo zodpovědnost za raketový úder na nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku, píše agentura RIA Novosti.

Náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny se vyšplhají na zhruba 50 miliard korun

Ministerstvo financí v současnosti odhaduje celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V této souvislosti poznamenal, že Česko chce o pomoci jednat s Evropskou komisí.

Více než měsíc po zahájení ruského útoku na Ukrajinu odešlo ze země kvůli válce 4,2 milionu Ukrajinců, z toho více než 2,5 milionu našlo útočiště v Polsku. Mezi další velmi vytížené země patří vedle jiných zemí regionu také Česko. To aktuálně udělilo přes 270 tisíc víz. ČR je přitom podle Stanjury pro uprchlíky z Ukrajiny spíše cílovou než tranzitní zemí.

Celý článek najdete zde >>>