Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 30. března 2022
Polská vláda předala do parlamentu návrh zákona umožňujícího zmrazit majetek lidí a firem podporujících Rusko, uvedla televize TVN 24. Předloha počítá s pokutou až 20 milionů zlotých (asi 105 milionů korun) za nesplnění rozhodnutí o zmrazení aktiv subjektů, které se kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině dostanou na zvláštní černou listinu ministra vnitra. (ČTK)
Z Ukrajiny mohou před válkou uprchnout ještě miliony lidí a Evropa se na to musí připravit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl rakouský expert na migraci Gerald Knaus, který je šéfem analytického střediska Iniciativa pro evropskou stabilitu (ESI). Nynější uprchlickou krizi považuje za nejhorší od konce druhé světové války, proto vyzval k vybudování leteckého mostu pro přepravu běženců a zřízení fondu Evropské unie na podporu států a regionů, které uprchlíky hostí.
Vedle leteckého mostu považuje za nezbytnou také informační kampaň, aby uprchlíci věděli, proč mají jet třeba do Španělska, Irska nebo zemí, na které nemají vůbec žádné vazby, ani jazykové, a které jsou od ukrajinských hranic vzdálené.
Vybudování leteckého mostu opakovaně navrhuje německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která by chtěla, aby evakuační trasy mířily i do zámoří, tedy do Spojených států nebo Kanady. (ČTK)
Ruská tajná služba FSB podnikla rozsáhlou razii proti přívržencům „ukrajinské neonacistické skupiny M.K.U." a zadržela šest desítek podezřelých ve 23 ruských regionech, uvedla agentura Interfax s odvoláním na komuniké FSB.
Samu organizaci M.K.U. - Manjaki: kult ubijstva (Maniaci: kult vraždy) - skutečně založil obyvatel ukrajinského města Dnipro Jehor Krasnov, a přívržence, útočící na migranty z Kavkazu a Blízkého východu, si podle serveru Strana.ua našel i na Ukrajině. Organizace ale združuje především ruské neonacisty.
OSN stanovila tříčlennou komisi, která má vyšetřovat podezření z válečných zločinů na Ukrajině. V čele komise stane Erik Mose, norský soudce, který byl v letech 2003 až 2007 předsedou Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
Finská národní železniční společnost VR Group oznámila, že obnoví provoz linky mezi Helsinkami a ruským Petrohradem, ani ne týden poté, co linku zrušila. Firma linku zastavila kvůli protiruským sankcím, později ale zjistila, že se na ni sankce nevztahují.
Ukrajinské ministerstvo vnitra zveřejnilo snímky z bombardováním poničeného města Lysyčansk. Pod troskami jsou podle úřadů pravděpodobně uvězněni lidé.
Z Ukrajiny podle OSN od začátku invaze uprchly už více než čtyři miliony lidí
Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již přes čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války. Navíc je mezi běženci kolem dvou milionů dětí, uvedl dnes Dětský fond OSN (UNICEF).
Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchlo z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609 tisíc lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 tisíc víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc.Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše AP. I mezi vnitřně vysídlenými je však podle UNICEF obrovské množství dětí, konkrétně kolem 2,5 milionu. Více než 100 dětí ve válce podle OSN přišlo o život, přes 130 dalších bylo zraněno.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 tisíc víz. V úterý jich přibylo 3600. V asistenčních centrech a na cizinecké policii se v úterý zaregistrovalo 2700 běženců. Od počátku válečného konfliktu, který trvá přes měsíc, se nahlásilo 134.500 uprchlíků. Děti do 15 let se registrovat nemusí.
Navzdory ruským příslibům omezit bojové operace u Kyjeva a Černihiva se v noci na obou místech bojovalo, oznámil poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. „Proto zatím nelze hovořit o tom, že Rusové omezují intenzivnost bojových operací na kyjevském a černihivském směru,“ řekl. Část ruských jednotek a bojové techniky sice byla stažena do Běloruska, ale podobá se to spíše střídání sil, dodal.
Čínský ministr zahraničí Wang I se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem dohodli na rozšíření spolupráce obou zemí, píše agentura Reuters. Lavrov do Číny přiletěl na jednání o Afghánistánu.
Ukrajina ruským vyjednavačům navrhla utvoření 97 humanitárních koridorů vedoucích z nejvíc zasažených měst a oblastí, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Dnes se otevřou tři koridory.
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu kvůli požadavku Moskvy platit za něj v rublech. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb.
Následky ruského bombardování města Lysyčansk v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Na místě jsou oběti, zatím není jasné, kolik jich je, píše běloruská opoziční Nexta TV.
USA pochybují o ruském tvrzení o stahování z okolí Kyjeva
Představitelé USA vyjádřili pochyby o deklarovaném ruském záměru ukončit obléhání Kyjeva. „Uvidíme. Nebudu z toho nic vyvozovat, dokud neuvidím, jaké jsou jejich skutečné kroky," řekl prezident Joe Biden. Ministr zahraničí Anthony Blinken řekl, že proklamované stahování jednotek může být pokusem Moskvy „oklamat lidi a odvést pozornost“. Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že malý počet ruských jednotek se sice pravděpodobně stáhl z okolí Kyjeva, ale že se nejspíš jedná o jejich přesun, nikoliv stahování. „Měli bychom se připravit na významnou ofenzívu jinde na Ukrajině,“ dodal.
Vláda prodloužila nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do 31. května. Šlo o formální krok, v úterý k tomu získala souhlas Sněmovny. Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu Ukrajinců utíkajících z vlasti napadené ruskými vojsky.
Kabinet nouzový stav vyhlásil na 30 dnů od pátku 4. března, bez prodloužení by tak skončil v neděli 3. dubna. S ohledem na úterní souhlas Sněmovny a dnešní potvrzení vládou bude moci trvat do úterý 31. května. Vládní představitelé zdůrazňují, že nouzový stav na rozdíl od jeho trvání při koronavirové krizi neomezuje české obyvatele.
Vláda minulý týden poprvé požádala o prodloužení krizového nástroje o více než 30 dnů, což kritizovala opozice. Pro byli ve Sněmovně poslanci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti byli všichni přítomní zákonodárci SPD a většina poslanců ANO. Někteří poslanci ANO se hlasování zdrželi.
Vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) hájil vládní plán prodloužení nouzového stavu do konce května tím, že počet běženců během nadcházejících dvou měsíců pravděpodobně neklesne. Stav nouze podle něj umožní operativně a cíleně se postarat o ukrajinské uprchlíky, jichž přišlo do Česka kvůli ruské agresi na 300 tisíc. Vládě Rakušan navrhoval prodloužení o tři měsíce, zástupci ozbrojených složek v krizovém štábu podle něj žádali ještě víc.
Sněmovna v doprovodném usnesení požádala vládu, aby poslancům předložila do poloviny dubna strategii zvládání uprchlické krize. Poslanci požádali kabinet také o diplomatické kroky s cílem rychlého ukončení válečného konfliktu na Ukrajině a o seznam všech zakázek vypsaných za nouzového stavu bez výběrového řízení. Rakušan poslance v této souvislosti ujistil, že vláda nemá zájem využít nouzový stav k čemukoli nekalému. Sněmovna by měla za měsíc dostat také zprávu o opatřeních, k nimž využila nouzový stav.