Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 31. března 2022
Rusové se stahují z černobylské elektrárny a míří k Bělorusku, potvrdila ukrajinská energetická společnost Enerhoatom. Malý počet vojáků zůstává.
USA uvalily další sankce na Rusko, nový balík míří na technologický sektor
Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí směřujících na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmy Mikron. Cílem nových opatření je mimo jiné podle amerického ministerstva financí zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí.
Softwarová firma SAP chce v Česku přijmout 185 ukrajinských uprchlíků
Softwarová firma SAP vytvořila náborový program pro uprchlíky z Ukrajiny, v němž chce jen v Česku přijmout 185 kvalifikovaných pracovníků. Pozice bude nabízet i v pobočkách v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku a na Slovensku. Otevřené pozice zahrnují softwarové inženýrství, prodej, podporu prodeje, poradenství, lidské zdroje nebo finance. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě.
V rámci programu spustil SAP internetovou stránku s nabídkou volných pracovních pozic pro uprchlíky z Ukrajiny. Najdou tu odpovědi na často kladené dotazy a možnost zaregistrovat se v případě zájmu o práci bez nutnosti dodávání všech příslušných dokumentů, čímž se zrychlí náborový proces. Zájemci o práci se mohou zapojit do programu na stránkách https://jobs.sap.com/content/Stand-with-Ukraine/.
"Máme hodně volných míst odpovídajících dovednostem některým z těch, kteří prchají před touto tragédií, a děláme vše pro to, abychom urychlili náborový proces a co nejdříve nabídli bezpečné zázemí naší společnosti,“ uvedl vedoucí projektu v SAP Cawa Younosi.
V České republice zaměstnává SAP více než 2500 lidí, a patří tak mezi největší lokální zaměstnavatele v oboru IT. Tým českého SAP tvoří zaměstnanci více než 90 národností a z 50 procent ženy.
Rusnok: Válka na Ukrajině sníží očekávaný růst ekonomiky ČR na polovinu
Vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Únorová prognóza ČNB, která je stále platná, očekává letos růst české ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Novou prognózu zveřejní ČNB na počátku května.
Rusnok 20. března v České televizi uvedl, že vysoká inflace se může projevit na dramatickém snížení hospodářského růstu ČR. Růst českého HDP může tak podle něj koncem letošního roku klesnout k nule. Inflace v Česku pak podle něj může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent.
Meziroční růst spotřebitelských cen se v únoru vyšplhal na 11,1 procenta, což byla nejvyšší hodnota od června 1998. Údaj ještě nezohledňuje dopady války na Ukrajině a byl o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v únorové prognóze.
Prezident Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech, a to přes účty v ruských bankách. Podrobnosti najdete tady.
Počet potvrzených obětí úterního raketového útoku v Mykolajivu stoupl na 20
Úterní raketový útok ruských sil na budovu oblastní správy v ukrajinském Mykolajivu má již 20 potvrzených obětí, uvedla dnes ukrajinská služba pro mimořádné události. V úterý se původně hovořilo o 12 obětech, ve středu jejich počet vystoupal na 15.
"Zpod sutin bylo vyproštěno 19 těl a jeden člověk zemřel na jednotce intenzivní péče," oznámila na sociálních sítích služba pro mimořádné události. Upřesnila, že na místě dále zasahuje.
Agentura Unian ve středu napsala, že 36 lidí s různě vážnými zraněními bylo po zásahu devítipodlažní budovy oblastní správy hospitalizováno. Na fotografiích z místa je vidět, že po úderu rakety bylo zcela zničeno několik pater v centrální části budovy.
Počet obětí úterního útoku na budovu oblastní správy v ukrajinském Mykolajivu stoupl podle ukrajinských úřadů z předchozích 15 hlášených na 20.
Kazašská centrální banka reagovala na zprávy o vydávání platebních karet Rusům
Kazašská centrální banka dnes vyzvala místní banky, aby přísně dodržovaly postupy při vydávání karet cizincům. Reagovala tím na zprávy, že Rusové získávají kazašské bankovní karty na dálku. S odvoláním na prohlášení centrální banky o tom informovala agentura Reuters. Společnosti Visa a Mastercard pozastavily provoz v Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, a mnoho Rusů tak přišlo o způsob, jak platit snadno za zahraniční zboží a služby on-line nebo posílat a přijímat platby.
Ruská a kazašská média dříve informovala, že se objevilo několik zprostředkovatelů, kteří umožňují Rusům po podpisu plné moci a zaplacení poplatku získat na dálku kazašskou bankovní kartu.
Kazašský regulátor na schůzce s bankami tento týden podle čtyř zdrojů agentury Reuters trval na dodržování pravidla, podle něhož musí banky vydávat karty pouze klientům osobně, stanovit přitom cíl otevření účtu a konzultovat se společnostmi Visa nebo Mastercard posouzení rizik.
Kazachstán se vyhýbá kritice Ruska, připomněla agentura Reuters. Prezident této středoasijské země Kasym-Žomart Tokajev nicméně tento měsíc v reakci na konflikt na Ukrajině konstatoval, že všechny země musí přísně dodržovat normy a zásady Charty OSN.
V bývalé sovětské republice žije mnoho etnických Rusů. Má úzké hospodářské vazby na Moskvu, která je jejím největším obchodním partnerem.
Norský premiér v telefonátu vyzval Putina ke stažení ruských vojáků z Ukrajiny
Norský premiér Jonas Gahr Störe dnes hodinu telefonicky mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéfa Kremlu vyzval k okamžitému ukončení války na Ukrajině, stažení ruských vojáků a zajištění přístupu humanitární pomoci. V prohlášení to uvedla Störeho kancelář. Podle ní si ale premiér nedělá velké naděje, že by jeho naléhání mohlo být vyslyšeno.
Norsko uvedlo, že rozhovor se uskutečnil na žádost premiéra Störeho po konzultaci "s americkými a evropskými spojenci". "Máme velmi malá očekávání ohledně toto, čeho bychom mohli dosáhnout. V situaci, ve které jsme, ale musíme zkusit všechno," podotkl Störe.
Norsko, které je členem Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem hranici v oblasti Arktidy. Rusko označuje válku na Ukrajině za "speciální operaci" s cílem "demilitarizovat a denacifikovat" souseda. Západ Rusko obviňuje z nevyprovokované invaze na Ukrajinu a uvalil na Moskvu kvůli tomu bezprecedentní sankce.
Ukrajinské síly hlásí dílčí úspěchy na jihu země
Ukrajinské výsadkové jednotky společně s dalšími silami osvobodily od ruské okupace pět vsí v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedla dnes agentura Ukrinformov s odvoláním na sděleníukrajinské armády. Konkrétně jde o obce Zatyššja, Malynivka, Vesele, Zelenyj Haj a Červone.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Mykola Lukašuk dnes podle téže agentury Ukrinform informoval o osvobození tří vsí v Chersonské oblasti na jihu země.
Před třemi dny ukrajinská média informovala o tom, že se ukrajinským vojákům podařilo vytlačit ruské síly z města Irpiň u Kyjeva. O den dříve ukrajinský generální štáb potvrdil osvobození města Trosťanec v Sumské oblasti na severovýchodě země a vsi Husarivka v Charkovské oblasti.
Všechny tyto akce se odehrály podle ukrajinského velení v rámci dílčích protiútoků ukrajinských sil, držících obranné pozice na všech směrech ruské invaze.
Ruské ministerstvo obrany v úterý ohlásilo omezení bojových operací u Kyjeva a Černihiva v rámci snahy vytvořit podmínky pro rusko-ukrajinská jednání. Ale Ukrajina dosud nevidí reálné potvrzení těchto prohlášení, prohlásil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. "Soudíme, že (Rusové) změnili strategii a plány, ale to bohužel neznamená, že by se válka zastavila. Situace zůstává těžká, a to zvláště humanitární situace, kde je vše velmi špatné," řekl Jermak v televizním rozhovoru podle agentury Unian. Jako katastrofální popsal situaci v obleženém Mariupolu, kde lidé umírají bez jídla a vody, a Rusové jim nedovolují opustit město. Situace v Mariupolu podle něj připomíná německé obléhání Leningradu za druhé světové války. Kvůli příměří a stažení ruských vojsk Kyjev pokračuje ve snaze o jednání s Moskvou.
Pokud Rusko přestane dodávat do Evropy plyn, musí být Česká republika připravena udržet v chodu základní infrastrukturu. Nebude ale možné udržet vše, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Ruská armáda se přeskupuje, dají se čekat další útoky, řekl šéf NATO
Severoatlantická aliance očekává další ruské útoky na Ukrajině navzdory nedávným slovům Moskvy o stahování vojáků z okolí Kyjeva. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož se ruské jednotky pouze přeskupují, avšak dále udržují pod tlakem i ukrajinskou metropoli. Alianční země budou kvůli ruské invazi dále vojensky podporovat Ukrajinu a zároveň zvýší své obranné rozpočty, dodal šéf NATO.
Rusko v úterý oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země. Velení ukrajinské armády poté uvedlo, že zaznamenalo stahování některých jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti směrem do Běloruska, hromadný odchod však nenastal. Kyjev i jeho západní spojenci se obávají, že cílem Ruska může být rozhodující ofenziva na východě Ukrajiny.
"Rusko se pokouší přeskupit, dozásobit a posílit svou ofenzivu v oblasti Donbasu. Zároveň udržuje pod tlakem Kyjev a další města. Takže můžeme očekávat další útoky, které přinesou ještě více utrpení," řekl dnes novinářům Stoltenberg při prezentaci výroční zprávy aliance za rok 2021.
Podle šéfa aliance loni sedmým rokem v řadě rostly obranné výdaje evropských členů NATO a Kanady, když v reálných číslech stouply o 3,1 procenta. Stoltenberg ocenil, že se k dalšímu zvyšování armádních rozpočtů přihlásily všechny členské země, které by v nejbližších letech měly dosáhnout dříve stanovený podíl dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
Rusko dodávky plynu kvůli sporu ohledně plateb neutne, myslí si italský premiér. Má také za to, že Moskva ustoupila od požadavku na platby v rublech.
Británie rozšířila sankce na ruské "propagandisty" a "mariupolského řezníka"
Britská vláda dnes oznámila rozšíření protiruských sankcí na 14 dalších subjektů včetně státních médií a jejich "propagandistů" a ruského generála Michaila Mizinceva, kterého označila jako "mariupolského řezníka". Opatření míří proti těm, kdo šíří lži o ruské invazi na Ukrajinu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Šéfka diplomacie Liz Trussová sdělila, že Londýn bude dál stupňovat tlak, aby ruský prezident Vladimir Putin "na Ukrajině prohrál".
Nová várka sankcí dopadá mimo jiných na prominentního moderátora ruské státní televize Sergeje Briljova, který podle zpravodajské společnosti BBC má i britské občanství a vlastní byt v Londýně. "Briljov už nebude moci dosáhnout na žádná ze svých britských aktiv či pokračovat v podnikatelské činnosti," uvádí prohlášení britské vlády.
"Vláda také uvaluje přímé sankce na státní mediální organizace a cílí na Kremlem financovanou TV-Novosti, která vlastní RT, dříve Russia Today, a na Rossija segodňa, která kontroluje zpravodajskou agenturu Sputnik," pokračuje komuniké. Británie už dříve stejně jako Evropská unie zablokovala vysílání televize RT, zakázaný je také internetový obsah od Sputniku. Podle britské vlády nové kroky zabrání RT v "cestě zpět na britské televize" a britským subjektům v "podnikání s nástroji ruské státní propagandy".
"Putinova válka je založená na přívalu lží," uvedla k novým postihům ministryně Trussová s tím, že pokud jde o další posilování sankcí, zůstávají na stole všechny možnosti. Moskva svou více než měsíc trvající agresi proti Ukrajině prezentuje jako boj proti "nacistům" a snahu "osvobodit" ruskojazyčné obyvatelstvo Ukrajiny, zároveň navzdory neustále se hromadícím důkazům popírá bombardování civilních cílů, jako jsou obytné domy, nemocnice nebo školy.
Největší škody v tomto směru zřejmě utrpěl jihovýchodní přístav Mariupol, kde jsou za ruského obléhání uvězněny desetitisíce, přičemž tisíce obyvatel pravděpodobně od začátku ofenzívy zahynuly.
Londýn zkázu města připisuje generálovi Mizincevovi, který stojí v čele Centra řízení národní obrany Ruské federace a dohlíží na veškeré ruské vojenské operace. Podle britské vlády dostal Mizincev kvůli brutalitě ruského postupu přezdívku mariupolský řezník. "Je známý používáním zavrženíhodných taktik, včetně ostřelování civilních center v Halabu (Aleppu) v letech 2015 a 2016 a nyní v Mariupolu, kde jsou na ukrajinském lidu páchána zvěrstva," uvádí tisková zpráva.
Moskva rozšířila seznam představitelů EU, kterým se zakazuje vstup do Ruska
Moskva v reakci na protiruské sankce Evropské unie rozšířila seznam evropských představitelů, kterým se zakazuje vstup na ruské území. Informovalo o tom ruské ministerstvo zahraničí. Konkrétní jména evropských představitelů, kteří nově figurují na seznamu, ministerstvo nezveřejnilo.
Ruská diplomacie pouze sdělila, že nové postihy se týkají nejvyššího vedení EU, eurokomisařů a drtivé většiny poslanců Evropského parlamentu. Na seznamu se nově ocitli také představitelé vlád a parlamentů některých členských států, veřejní činitelé, ale i pracovníci v médiích, kteří podle Moskvy osobně přispěli k zavedení protiruských sankcí nebo podněcovali "rusofobní nálady".
Evropský blok již v koordinaci se západními partnery během prvního měsíce od zahájení ruského útoku na Ukrajinu zavedl čtyři balíky protiruských sankcí. Postihy mimo jiné odstřihly velké ruské banky od mezinárodního platebního systému SWIFT, zakázaly investice do ruské energetiky či znemožnily ruským letadlům využívat vzdušný prostor EU. Na sankčním seznamu se ocitlo více než 800 ruských činitelů, oligarchů a manažerů.
Ruské ministerstvo zahraničí ve svém dnešním prohlášení uvedlo, že cílem "kolektivní politiky Západu, do níž zapadají i poslední kroky EU, je obnovit jeho nedělitelnou globální nadvládu". Toho se Západ podle Moskvy snaží dosáhnout i omezením rozvoje Ruska a jeho národních zájmů.