Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Trajekt v Marseille se dočasně proměnil na ubytování pro uprchlíky. Loď Méditerranée má k dispozici 500 kajut, ubytovat by měla až 1600 lidí. Trajekt společnosti Corsica Linea po většinu roku brázdí vody Středozemního moře a převáží cestující mezi Francií a severní Afrikou. Nyní na něm přibyly ukazatele v Ukrajinštině, esle, herna pro děti, kinosál, pobočka úřadu práce, psychologická poradna, nabídka výuky francouzštiny a sociální pracovníci, kteří lidem pomohou například se založením bankovního účtu. Za projektem stojí místní samospráva a několik firem a asociací.

Ruský ministr zahraničí dorazil na jednání do Číny

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přicestoval do čínského města Chuang-šan, aby se tu zůčastnil séfie jednání organizovaných Čínou, která se týkají pomoci Afghánistánu. Jednání se mají zúčastnit také zástupci sousedních zemí Afghánistánu a diplomaté USA. Původní účel setkání ovšem může být zastíněn tématem války na Ukrajině.

Americké ministerstvo zahraničí vyzývá občany USA, aby necestovali na Ukrajinu a do Ruska. Dostává totiž zprávy o případech, kdy jsou Američané zadržování ruskými jednotkami na Ukrajině, když se pokoušejí evakuovat přes Ruskem okupovaná území nebo přes území Ruské fedarace či přes Bělorusko. Ministerstvo přitom přiznává, že má omezené možnosti, jak svým občanům v Rusku pomoci.

Zasáhla nás globální potravinová katastrofa, tvrdí šéf agentury OSN

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila „katastrofu na katastrofě" a bude mít globální dopad, který bude větší než cokoliv, co svět zažil od druhé světové války. Radě bezpečnosti OSN to řekl šéf Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Důvodem je podle něj fakt, že ukrajinští farmáři, kteří produkují značné množství pšenice pro světový trh, nyní bojují proti ruským jednotkám. Už tak vysoké ceny potravin podle něj dále prudce rostou.

WFP před ruským útokem na Ukrajinu poskytovala jídlo 125 milionům lidí na celém světě. Podle Beasleyho musela jeho agentura kvůli rostoucím nákladům na potraviny, pohonné hmoty a dopravu začít snižovat příděly. Například osmi milionům obyvatel válkou zbídačeného Jemenu bylo třeba snížit příděl potravin o 50 procent.

Válka na Ukrajině má podle něj obrovské dopady nejen na její obyvatele, ale také devastuje země jako Egypt nebo Libanon, které běžně získávají přes 80 procent obili právě z Ukrajiny.Také Světový potravinový program nakupuje 50 procent obilí právě z Ukrajiny, dodal Beasley. (ČTK)

Stahování ruských vojsk z okolí Kyjeva je zřejmě rotací jednotek s cílem vytvořit iluzi, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev, píše ukrajinský generální štáb.

V obléhaném Mariupolu zemřely zřejmě tisíce civilistů, odhaduje mise OSN

V obléhaném Mariupolu zřejmě zemřely za čtyři týdny ruského ostřelování tisíce civilistů, řekla dnes agentuře Reuters Matilda Bognerová, šéfka monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky pro lidská práva OSN na Ukrajině. Podle Bognerové se jedná zatím o hrubý odhad. OSN od začátku konfliktu potvrdila úmrtí 1179 civilistů, upozorňuje však, že skutečné údaje jsou velmi pravděpodobně výrazně vyšší.

Celý článek najdete zde >>>

Zelenskyj: Signály z jednání jsou pozitivní, ale nepřehluší ruské ostřelování

Signály, které zazněly z mírových rozhovorů s Ruskem, lze označit za pozitivní, ale nepřehluší výbuchy ruského ostřelování. V projevu k národu to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak na poslední kolo jednání mezi zástupci Kyjeva a Moskvy.

Podle agentury Reuters vyjádřil opatrnost ohledně ruského slibu omezit vojenské akce v některých oblastech jeho vlasti a prohlásil, že Ukrajina nepoleví ve svém obranném úsilí.

„Nevidíme důvod, proč věřit slovům představitelů agresorského státu,“ citovala Zelenského ruská služba stanice BBC. Kyjev podle něj může věřit pouze konkrétnímu výsledku jednání.

Rusko během dne uvedlo, že omezí vojenské operace v okolí hlavního města a na severu Ukrajiny. Podle Zelenského však situace v zemi navzdory tomuto prohlášení není snazší. „Ruská armáda má stále významný potenciál pokračovat v útocích proti našemu státu,“ uvedl ukrajinský prezident.

Zelenskij zopakoval, že aby jakákoli mírová dohoda mohla fungovat, musela by ruská vojska odejít, píše Reuters. Prezident rovněž zamítl kompromis ohledně suverenity a územní celistvosti Ukrajiny.

Zelenskyj také vyloučil myšlenku zrušení sankcí uvalených Západem vůči Rusku kvůli jeho agresi na Ukrajině, dokud válka neskončí a nebude obnovena spravedlnost.

Moskva po dnešním jednání ruských a ukrajinských vyjednávačů v tureckém Istanbulu oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ukrajinská strana navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk. Boje včetně ostřelování ukrajinských měst ruskými silami nicméně na Ukrajině pokračují.

Rusko stahuje některé jednotky od Kyjeva, přesouvá je však jinam, uvedl Pentagon

Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Prezident USA Joe Biden krátce předtím řekl, že se ještě se uvidí, zda Rusko skutečně některá svoje vojska stáhne, jak řeklo po dnešních rozhovorech s ukrajinskými zástupci. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že ruská prohlášení ohledně stažení vojsk by mohla být pokusem Moskvy „klamat lidi a odvést pozornost“.

„Došlo za poslední den k nějakému přesunu některých ruských jednotek pryč od Kyjeva? Domníváme se, že ano. Malého počtu,“ řekl Kirby. „Domníváme se však, že se jedná o přemístění, ne skutečné stažení, a že bychom měli být připraveni na to, že budeme sledovat velkou ofenzivu v jiných částech Ukrajiny. Neznamená to, že hrozba pro Kyjev polevila,“ dodal.

„Uvidíme,“ řekl krátce předtím o ruském prohlášení ohledně stahování vojsk Biden. „Nic bych v tom nehledal, dokud neuvidíme, jak se zachovají. Uvidíme, zda skutečně splní to, co naznačují,“ dodal s tím, že USA situaci nadále pozorně sledují.

„Je tu to, co Rusko říká, a je tu to, co Rusko dělá, a my se soustředíme na to druhé,“ řekl dnes Blinken při návštěvě Maroka. „A Rusko dělá to, že pokračuje v týrání Ukrajiny,“ dodal. Spojené státy podle něj dosud nezaznamenaly žádné náznaky toho, že by diplomatické rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou postupovaly „konstruktivním způsobem“.

Rusko a Ukrajina dnes oznámily průlom v jednáních o možném řešení konfliktu. Moskva po rozhovorech řekla, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ukrajinská strana navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk. Boje včetně ostřelování ukrajinských měst ruskými silami nicméně na Ukrajině pokračují.

„Pokud se (ruští představitelé) nějak domnívají, že může uspět pokus podmanit si jen východní nebo jižní část Ukrajiny, tak se zase jednou hluboce mýlí,“ pokračoval Blinken.

Podobně jako vedení USA se v rozhovoru s agenturou Reuters vyjádřil i nejmenovaný západní činitel, podle nějž Rusko nebere rozhovory s Ukrajinou vážně a používá je ke hře o čas. Přímá jednání jsou podle zdroje nicméně v současné chvíli nadále nejlepší cestou vpřed. „Doufáme, že se to v určité fázi začne brát vážně a povede to ke klidu zbraní. Ale jsme skeptičtí ohledně toho, zda se to bere vážně již teď. Nicméně chceme být svědky toho, že vyjednávání nakonec přinesou klid zbraní,“ řekl.

Biden a západní lídři se shodli na nutnosti pokračovat v tlaku na Rusko

Americký prezident Joe Biden a lídři Británie, Francie, Itálie a Německa při dnešní společné telekonferenci potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu a nadále poskytovat Ukrajině pomoc, aby se mohla bránit proti ruské armádě. V prohlášení to uvedl Bílý dům. Podle vyjádření německé vlády se shodli na cíli přimět Moskvu ke klidu zbraní a stažení vojsk.

Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Boris Johnson, jeho italský protějšek Mario Draghi a francouzský prezident Emmanuel Macron podle vyjádření Bílého domu rovněž zhodnotili snahy svých zemí o poskytnutí humanitární pomoci těm Ukrajincům, kteří stále setrvávají ve své zemi, i těm, kteří před boji uprchli do zahraničí. V rozhovoru mluvili také o důležitosti stabilizace trhů s energiemi.

Podle německého vládního mluvčího západní lídři při telefonátu společně vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „konečně umožnil doručení nutně potřebné humanitární pomoci lidem na Ukrajině a ustavil efektivní humanitární koridory (...) zejména pro město Mariupol“, které několik týdnů čelí ruskému obležení a intenzivnímu ostřelování.

Samozvaná Doněcká lidová republika bude uvažovat o připojení k Rusku

Doněcká lidová republika bude zvažovat možné připojení k Rusku, až dostane pod kontrolu celé území ukrajinské Doněcké oblasti. Dnes to řekl Denis Pušilin, šéf samozvané republiky ovládané proruskými separatisty.

„Doněcká lidová republika se bude otázkou přičlenění k Ruské federaci zabývat po osvobození celého území republiky,“ řekl Pušilin podle ruských médií.

Proruští separatisté ovládli zhruba třetinu území Doněcké oblasti ve válce s ukrajinskou armádou v roce 2014. Pod jejich kontrolou se nacházejí velká města jako Doněck, Makijivka nebo Horlivka. Letos v únoru ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko uznává nezávislost Doněcké lidové republiky i druhého separatistického útvaru, Luhanské lidové republiky. Následně s nimi uzavřel dohodu o přátelství a spolupráci. Jednotky z těchto povstaleckých území se připojily k ruské agresi proti Ukrajině, kterou Putin zahájil krátce po uznání jejich nezávislosti.

USA nezaznamenaly žádné náznaky konstruktivního pokroku v diplomatických rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Macron odmítá platby za plyn v rublech

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl v úterý svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že pro západní plynárenské klienty Moskvy není možné platit své účty v rublech, píše Reuters.

"Francie je proti placení v rublech," řekl novinářům představitel francouzské prezidentské kanceláře. Rusko v úterý uvedlo, že do čtvrtka připraví konkrétní pravidla pro platby za zemní plyn ve své měně. 

Poslanecká sněmovna umožnila kabinetu prodloužit nouzový stav do 31. května pro zvládání migrace z Ukrajiny po ruské invazi. Opozice žádost vlády nepodpořila.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl svému francouzskému protějšku Emmanuelovi Macronovi, že k vyřešení katastrofální humanitární situace v Mariupolu je nutné, aby "nacionalisté" ve městě složili zbraně, píše AFP.

Ruské síly v úterý podnikly raketový úder na leteckou základnu ve městě Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti a zničily tamní strategické zásoby paliv a maziv, uvedl na facebooku starosta města.

Útok si podle něj nevyžádal žádné oběti ani zraněné, ale způsobil značné škody. Na letiště ve Starokosťantynivu útočilo Rusko již začátkem března. Ruské ministerstvo obrany tehdy tvrdilo, že ruské jednotky leteckou základnu zničily.