Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 30. března 2022
Banka Gazpromu bude platby za plyn měnit na rubly, řekl Putin Scholzovi
Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. V dnešním telefonátu to ruský prezident Vladimir Putin oznámil německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Mluvčí uvedl, že kancléř s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl.
Americký prezident Joe Biden v rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským přislíbil Ukrajině další finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů (11 miliard korun), oznámil Bílý dům.
Reuters: Regulátoři EU provedli neohlášené inspekce v kancelářích Gazpromu
Antimonopolní regulátoři Evropské unie provedli neohlášené inspekce v kancelářích ruské plynárenské společnosti Gazprom. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený se situací. Podle zdrojů agentury Bloomberg regulátoři navštívili kanceláře německých divizí Gazpromu v rámci vyšetřování role podniku při výrazném růstu cen plynu v Evropě, které začalo ještě před válkou na Ukrajině.
Agentura Reuters již v únoru s odvoláním na svůj zdroj informovala, že Evropská komise (EK), která je antimonopolním orgánem EU, zintenzivní zkoumání evropských aktivit Gazpromu. Místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová v lednu vznesla dotaz na plynárenské společnosti včetně Gazpromu ohledně omezených dodávek. Reagovala tím na obvinění, že ruský podnik zadržoval dodatečnou produkci, která by mohla být uvolněna za nižší ceny. Gazprom a Kreml obvinění ze zadržování dodávek plynu opakovaně odmítají, píše Reuters.
Evropa se již v loňském roce začala potýkat s výrazným nárůstem cen plynu. Letos se situace kolem dodávek plynu zkomplikovala v důsledku ruského útoku na Ukrajinu a následných sankcí.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí, včetně České republiky.
Rusko má dál v plánu dobýt či zablokovat ukrajinské hlavní město Kyjev a také Černihiv na severu země, uvedl podle agentury Unian mluvčí ukrajinského ministerstva obrany. Hromadné stahování ruských sil z Kyjevské a Černihivské oblasti podle něj ministerstvo nezaznamenalo. Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury RIA Novosti sdělilo, že ruská vojska se u obou jmenovaných ukrajinských měst přeskupují, aby mohlo být završeno „osvobození“ Donbasu na východě Ukrajiny.
EU chystá další sankce proti ruským bankám a rodinám oligarchů
Evropská unie připravuje v pořadí již pátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Zahrnout by měl dosud nepotrestané banky nebo rodiny oligarchů. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované unijní činitele a diplomaty. EU chce v rámci nových opatření také ztížit možnost obcházet dosavadní sankce a zaměřit se na země, které to Rusku umožňují.
Evropský blok již proti Rusku zavedl během prvního měsíce od zahájení ruského útoku v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí. Postihy mimo jiné odstřihly velké ruské banky od mezinárodního platebního systému SWIFT, zakázaly investice do ruské energetiky či znemožnily ruským letadlům využívat vzdušný prostor EU. Na sankčním seznamu se ocitlo více než 800 činitelů, oligarchů či manažerů.
Pobaltské země a Polsko navrhly minulý týden na unijním summitu zasáhnout klíčový zdroj příjmů režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a zakázat dovoz ropy či plynu. Německo, Maďarsko i další země tento plán z ekonomických důvodů nepodpořily, lídři unijních zemí však Moskvě pohrozili nespecifikovanými sankcemi.
Podle zdrojů amerického listu by mezi nová opatření mohlo patřit zmrazení majetku čtveřice bank, které sice byly odpojeny od systému SWIFT, EU proti nim však dosud nezavedla sankce podobné americkým a britským. Jednou z nich je například druhý největší ruský bankovní poskytovatel úvěrů VTB.
Evropská sedmadvacítka se chce rovněž zaměřit na obcházení sankcí, k čemuž minulý týden vyzvali lídři. Podle WSJ by EU mohla rozšířit černou listinu zemí umožňujících praní špinavých peněz o Rusko či státy, které mu usnadňují vyhýbat se dosavadním sankcím.
O koordinaci postihů v současnosti v Bruselu vyjednávají evropští a američtí činitelé. Evropská komise by mohla návrh nového balíku připravit příští týden a jeho schválení by mohli dostat na stůl ministři zahraničí, kteří se sejdou 11. dubna v Lucemburku.
Západ by měl zpřísňovat sankce, dokud z Ukrajiny neodejde poslední ruský voják, cílem však není svrhnout ruského prezidenta Vladimira Putina, řekl britský premiér Boris Johnson.
Ukrajina v úterý dala poprvé najevo vůli vyplnit podmínky, které jsou nezbytné pro normalizaci vztahů, řekl podle TASS ruský vyjednavač Medinskij.
V ukrajinské Irpini možná zahynulo až 300 civilistů, řekl starosta
V Irpini u Kyjeva zemřelo odhadem 200 až 300 civilistů, než město v pondělí z ruskou ruských vojáků osvobodily ukrajinské síly, sdělil dnes při setkání s novináři místní starosta Oleksandr Markušyn. Při obraně města zahynulo asi 50 ukrajinských vojáků. Některá těla jsou stále uvězněná pod sutinami, uvedl rovněž starosta.
Město Irpiň, které mělo před válkou asi 57 tisíc obyvatel, je jedno z hlavních ohnisek bojů u Kyjeva. Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko uvedl, že v jeho okolí se dnes bojovalo skoro celou noc. Starosta podle webu Ukrajinska pravda upřesnil, že Irpiň je nyní zcela pod kontrolou Ukrajinců, ale neustále čelí ostřelování. Poradce upozornil, že i po vytlačení ruských sil je v ulicích "spousta min a výbušných nástrah".
Starosta varoval občany, že návrat do města zatím není bezpečný. Doplnil, že invazní armáda Irpiň ostřeluje z okolních měst Buča, Vorzel a Hostomel, která se rozkládají severozápadně od Kyjeva, a proto je potřeba nejprve osvobodit tato místa. Odhadl, že v Irpini nyní může být asi 3500 lidí.
Ukrajina by měla co nejdříve získat postavení kandidátské země Evropské unie. Shodli se na tom dnes v Praze předsedové parlamentů Česka a pobaltských zemí, řekla novinářům předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se vyslovili pro tvrdší protiruské sankce a pro větší pomoc Ukrajině, a to i v dodávkách zbraní.
Vláda schválila na začlenění Ukrajinců do škol do srpna více než pět miliard korun
Vláda schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol do srpna zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun. Po jednání vlády to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou potřeba na zařazení dětí do běžných tříd, adaptační skupiny pro mateřské a základní školy a kurzy češtiny pro školáky i ukrajinské učitele. V současnosti je podle ministra v ČR registrováno 125.000 dětí ve věku od tří do 18 let. Uprchlíci mají povinnost se do 90 dnů přihlásit k povinné školní docházce. Sněmovna v první polovině března schválila rozpočet ministerstva školství ve výši 249,6 miliardy korun.
„Vláda schválila materiál, kterým do regionálního školství připutuje dalších až 5,2 miliardy korun, což jsou maximální výdaje na začlenění nových ukrajinských žáků a studentů ve věku tři až 18 let od mateřských škol až po střední školy,“ řekl.
Peskov: Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za plyn v rublech
Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ruská vláda, centrální banka a energetický gigant Gazprom mají do čtvrtka na pokyn prezidenta Vladimira Putina předložit návrhy na to, jak budou „nikoli přátelské“ země za ruský plyn platit v rublech. Odběratelé plán označují za porušení uzavřených dohod. Evropa z Ruska dováží asi 40 procent plynu. Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových plynovodních trasách byly dnes ráno stabilní.
„Rozhodně ne,“ odpověděl Peskov na otázku, zda by se od čtvrtka mělo za ruský plyn platit v rublech. „Jak jsme uvedli dříve, platby a dodávky jsou časově náročným procesem. To neznamená, že by se mělo platit (v rublech) za zítřejší dodávku. Z technologického hlediska se jedná o delší proces,“ dodal.
Celý článek najdete zde >>>
Kreml: Ve vyjednávání s Ukrajinou nic nenasvědčuje průlomu
Moskva při vyjednávání s Ukrajinou zatím nezaznamenala žádný větší průlom, oznámil dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko podle něj ale vítá, že Ukrajina své požadavky vedoucí k vyřešení konfliktu konkrétně písemně formulovala, napsala agentura TASS.
Delegace Moskvy a Kyjeva usedly v úterý k dalšímu kolu vyjednávání v Istanbulu. Ukrajina podle svých vyjednavačů Rusku podala návrh na cestu k neutralitě, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk. Rusko naopak po ukončení hovorů oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu.
Vyjednávání původně měla trvat dva dny, nakonec ale skončila zhruba po čtyřech hodinách. Podle Peskova si obě strany řekly, co potřebovaly, a následně se vrátily do svých zemí ke konzultacím.
Ekonomická nálada v EU se v březnu zhoršila kvůli válce na Ukrajině
Ekonomická nálada v Evropské unii se v březnu výrazně zhoršila, zvýšily se obavy z negativních dopadů války na Ukrajině na budoucí ekonomickou situaci spotřebitelů i podniků. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropské komise. Index ekonomické nálady v EU se v březnu podle zprávy meziměsíčně snížil o 5,3 bodu na 107,5 bodu. V samotné České republice klesl o 8,3 bodu na 91 bodů.
Ke zhoršení ekonomické nálady v EU velkou měrou přispěla slabší spotřebitelská důvěra. V České republice se index spotřebitelské důvěry podle údajů EK propadl na minus 25,4 bodu z únorových minus 14,7 bodu. Nálada se v Česku zhoršila také v průmyslu a ve stavebnictví, zlepšila se nicméně ve službách i v maloobchodě.
Index ekonomické nálady v eurozóně se v březnu snížil o 5,4 bodu na 108,5 bodu. Jeho pokles tak byl o něco výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters březnovou hodnotu indexu odhadovali v průměru na 109 bodů.
Evropská centrální banka (ECB) v první polovině tohoto měsíce snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 3,7 procenta z dříve předpokládaných 4,2 procenta.
Šéfka ECB Christine Lagardeová dnes navíc varovala, že hospodářské dopady války na Ukrajině by mohly být ještě výraznější, než se před několika týdny předpokládalo. „Čím déle válka potrvá, tím vyšší budou ekonomické škody,“ uvedla. Upozornila, že domácnosti již začínají být pesimističtější a že podniky by brzy mohly začít odkládat investice.