Hořící ministerstva, svržený prezident, desítky mrtvých. Gen Z vede ve světě vlnu protivládních protestů
Mladí lidé od Madagaskaru po Peru přestali čekat na změnu. Generace Z, narozená zhruba mezi lety 1995 a 2010, se zvedla proti vládám, které podle ní selhávají. Demonstrace spojuje hněv z korupce, nerovnosti a nečinnosti politiků. Redakce e15 zpracovala žebříček nejvýraznějších protestů mladých z posledních týdnů.
Madagaskar
Na Madagaskaru začaly protesty koncem září kvůli výpadkům elektřiny a vody, které paralyzovaly hlavní město Antananarivo. Během několika dní se nespokojenost změnila v otevřené protivládní hnutí vedené mladými, kteří si říkají „Gen Z Madagascar“. Vláda reagovala zatýkáním a cenzurou médií, což vyvolalo ještě větší odpor. Do demonstrací se zapojili i studenti a mladí pracovníci z provincií. Po vojenské vzpouře prezident Andry Rajoelina uprchl ze země a vedení převzala armáda.
Nepál
V Nepálu vypukly začátkem září masové demonstrace poté, co vláda oznámila zákaz většiny sociálních sítí. Tisíce mladých lidí vyšly do ulic s obviněním, že jde o pokus umlčet veřejnost a zakrýt rozsáhlou korupci. Protesty se rychle rozšířily z Káthmándú do dalších měst a přerostly v násilné střety – hořely budovy ministerstev i parlamentu. Mladí Nepálci zároveň zaplavili internet videi a hashtagy namířenými proti dětem vlivných politiků, tzv. nepo kids. Během protestů zemřelo nejméně 19 lidí a premiér po pár dnech rezignoval.
Filipíny
Na Filipínách začaly protesty v září, když média odhalila rozsáhlé podvody v protipovodňových projektech, na které stát vyčlenil miliardy dolarů. Desítky tisíc mladých demonstrantů zaplnily manilský Rizal Park a obvinily vládu z rozkrádání prostředků, zatímco celé oblasti země sužovaly záplavy. Mnoho transparentů se i zde obracelo proti dětem vládních elit, které na sociálních sítích vystavují luxusní život, zatímco infrastruktura v zemi selhává. Protesty se rozšířily i do dalších měst, kde se střetly s policií.
Indonésie
V Indonésii se první protesty objevily už v červenci, kdy vláda oznámila rozpočet s výraznými škrty a zároveň se provalilo, že poslanci dostávají nové luxusní benefity, například vysoké příspěvky na bydlení. Mladí lidé, nespokojení s ekonomickou stagnací a nedostatkem pracovních příležitostí, zorganizovali rozsáhlé pochody. V srpnu demonstrace eskalovaly v několika velkých městech, zejména v Jakartě a Surabaje, kde policie použila slzný plyn a zatkla stovky lidí. Nejméně deset lidí bylo během protestů zabito. Indonéské politické strany se nakonec dohodly na snížení benefitů zákonodárců a prezident Prabowo Subianto, proti jehož politice a kontroverzní minulosti se demonstrovalo už v únoru letošního roku, nařídil tvrdý postup proti demonstrantům.
Keňa
Keňská vlna protestů vedená generací Z trvá už od června, kdy demonstranti vyšli do ulic po smrti blogera a učitele Alberta Ojwanga, který zemřel ve vazbě. Mladí obviňují vládu prezidenta Willama Ruta z policejní brutality, ekonomické krize a neschopnosti řešit rostoucí nezaměstnanost. Každý další pochod se mění v riziko, protože policie proti davům opakovaně zasahuje ostrou municí. Jen během červencových protestů bylo podle lidskoprávních organizací zabito přes třicet lidí a stovky dalších byly zraněny nebo zatčeny.
Peru
V Peru se první demonstrace konaly ke konci září, původně kvůli nové důchodové reformě, která znevýhodňovala mladé pracovníky. Nespokojenost se však rychle proměnila ve všeobecný odpor proti politické elitě. Po sesazení prezidentky Diny Boluarteové a nástupu prozatímního prezidenta Josého Jerího pokračovaly protesty s požadavkem „čistého listu“ a nových voleb. V Limě došlo ke střetům s policií, při nichž údajně zemřel dvaatřicetiletý hiphopový umělec Eduardo Ruiz Sáenz. Protesty se následně rozšířily do dalších měst po celé zemi.
Maroko
Marocké hnutí „Gen Z 212“ vzniklo na sociálních sítích v polovině září a brzy zaplnilo ulice Rabatu a dalších měst. Mladí lidé volají po reformách školství a zdravotnictví, po větší transparentnosti veřejných rozpočtů a spravedlivém přístupu k základním službám. Demonstranti kritizují vládu, že investuje miliardy do prestižních projektů, zatímco běžní občané nemají na zaplacení účtů za elektřinu a vodu. Protesty zůstaly převážně poklidné, přesto došlo v několika městech k potyčkám s policií, při nichž zemřeli tři lidé.
