Každý šestý barel ropy putuje do Evropy z válečného Blízkého východu. Kdo nejvíce zásobuje kontinent?
- 16 procent ropy proudící do Evropy pochází z Blízkého východu
- Současné boje v Íránu tak ovlivňují každý šestý barel, který starý kontinent potřebuje dovážet.
- Kdo je aktuálně největší dodavatel ropy a ropných produktů do Evropské unie?
Ropa je pro Evropu klíčovou surovinou. Kromě Norska se ovšem musí spolehnout na dodávky z jiných kontinentů. Jenže skoro ve všech zemích, které ropu vyvážejí, hrozí nějaké konflikty.
Aktuálně mají největší problém dodavatelé z Blízkého východu. Odkud tedy proudí ropa do Evropy? Tohle je deset největší dodavatelů za rok 2025 podle Eurostatu, který má k dispozici data za 10 měsíců uplynulého roku.
10. Ázerbájdžán
První země v žebříčku mají relativně malé podíly mezi dodavateli ropy. Z Ázerbájdžánu se loni za deset měsíci importovalo do Evropské unie necelých pět procent celkového dovozu. Do Evropy se ropa z této země dostává díky potrubí přes Gruzii do Turecka a odtud z přístavního města Ceyhan po moři do rafinerií.
Význam Ázerbájdžánu jako zdroje ropy významně vzrostl po ruské invazi v roce 2022. Evropa, která se začala záměrně více diverzifikovat ve zdrojích ropy, proto zamířila mimo jiné právě do oblasti Kaspického moře.
Na druhou stranu případnou větší spolupráci s touto zemí tlumí konflikt s Arménií o oblast Náhorního Karabachu. Navíc i Ázerbájdžán už zasáhl aktuální blízkovýchodní konflikt. Íránský dron zasáhl letiště v enklávě Nachičevan.
9. Alžírsko
Těsně pod pět procent dodávek ropy do Evropy pocházelo loni z Alžírska. Z africké země putuje surovina do zemí Evropské unie přes Středozemní moře a díky relativně krátké přepravní vzdálenosti představuje pro evropské rafinerie logisticky zajímavý zdroj. Vedle ropy Alžírsko dodává také zemní plyn, což dále posiluje jeho roli v energetické spolupráci s Evropou.
Země představuje relativně stabilního obchodního partnera v severní Africe a její energetický sektor je dlouhodobě orientován na export do Evropy. Současně je však alžírská energetická politika ovlivněna širšími regionálními vztahy a domácími ekonomickými potřebami, které mohou ovlivňovat tempo investic do těžby a exportní kapacity.
8. Nigérie
Nepatrně více se na dodávkách ropy do Evropy loni podílela Nigérie. Konkrétně necelými šesti procenty. Evropské rafinerie z africké země odebírají lehkou sladkou ropu, která je pro zpracování technologicky výhodná a vyžaduje méně náročnou rafinaci. Význam Nigérie se v posledních letech vyvíjí. Momentálně opět posiluje kvůli snaze Evropy diverzifikovat zdroje.
Těžba je ovšem v této africké zemi zatížena bezpečnostními problémy. Dochází zde k sabotáži infrastruktury, krádežím ropy a útokům na ropovodní síť. Tyto faktory pak vedou k častým výpadkům produkce. Přesto Nigérie zůstává důležitým partnerem evropského energetického trhu, protože disponuje významnými zásobami ropy.
7. Irák
Více než šest procent ropy dovezené do Evropy loni pocházelo z Iráku. Ten je tak první ze zemí v tomto seznamu, kterou bezprostředně zasáhl aktuální blízkovýchodní konflikt. Pro evropské trhy představoval potenciálně stabilní zdroj ropy. Momentálně se ale ukazuje, že s dodávkami bude kvůli útokům na Írán problém.
Většina surové ropy se z Iráku dostávala po moři Perským zálivem přes Hormuzský průliv. V něm je ale aktuálně kvůli konfliktu doprava velmi omezená, což se týká nejen Iráku, ale i dalších významných dodavatelů ropy.
Irák má pro export ještě alternativu. Má k dispozici ropovod do Turecka. I jeho provoz už ale v minulosti ovlivnily konflikty mezi centrální a autonomní kurdskou vládou.
6. Spojené království
Další možná překvapivou zemí v pořadí je Spojené království. Tady je ale potřeba dodat, že i když se do Evropské unie podle Eurostatu importuje z Británie přes osm procent ropy, tento výsledek neodráží produkční kapacitu země, ale jde o reexporty ropy z jiných zemí. Statistiky totiž evidují zemi posledního odeslání a nerozlišují už nutně původ suroviny.
Británie totiž využívá rozvinutou infrastrukturu přístavů, skladovacích kapacit a obchodních společností. Terminály slouží jako přepravní body pro ropu pocházející z Afriky, Ameriky i třeba z Blízkého východu. V důsledku toho mohou být v evropských statistikách zaznamenány relativně vysoké objemy importu z Velké Británie, přestože skutečný původ ropy leží jinde.
5. Saúdská Arábie
Druhým významným dodavatelem ropy z Blízkého východu je Saúdská Arábie. Loni odsud pocházelo asi 9,5 procenta importované ropy. Také Saúdská Arábie používá pro vývoz suroviny výhradně mořskou cestu přes Hormuzský průliv, který se stal terčem v aktuálním blízkovýchodním konfliktu.
I když země dodává do Evropy jen asi desetinu ropy, celosvětově je Saúdská Arábie klíčovým hráčem na ropném trhu. Země je největším producentem v organizaci OPEC a její produkce ovlivňuje celosvětovou cenu ropy. I proto komplikace v Hormuzském průlivu a také na Blízkém východě otřásají cenou ropy na trzích.
4. Libye
Necelých deset procent ropy se do Evropy loni dostalo z Libye. Tamní ropa je většinou lehká a má nízký obsah síry, díky čemuž je vhodná pro zpracování v evropských rafineriích. Do Evropy míří skrz středomořské terminály, odkud ji tankery převážejí do jihoevropských zemí. Vzhledem ke krátkým vzdálenostem má Libye potenciál být důležitým obchodním partnerem.
Stabilitu těchto dodávek ale ovlivňuje vnitropolitická situace v zemi. Kvůli občanské válce, dalším ozbrojeným konfliktům nebo politickým sporům čelí ropný sektor výpadkům. Tyto události pravidelně vedou k výrazným výkyvům exportu, které se následně promítají i do vývozu do Evropy.
3. Kazachstán
Z Kazachstánu pocházelo více než 13 procent ropy importované do Evropy. Země těží z bohatých zásob, které má k dispozici v oblasti Kaspického moře. Export kazašské ropy je ovšem závislý na Moskvě. Surovina se totiž do Evropy dostává přes ropovod vedoucí přes Rusko do tamního černomořského přístavu.
Po ruské invazi na Ukrajinu se Kazachstán stal ještě významnějším dodavatelem, přestože je tu riziko, že tranzit ropy mohou ovlivnit vztahy Ruska se Západem. Na druhou stranu trasa z Kazachstánu určitě není ta, skrze niž by se do Evropy dostávala ruská ropa, která je pod mezinárodními sankcemi. To se děje spíš díky reexportům ropy nebo ropných produktů přes jiné země, například Indii nebo Turecko.
2. Norsko
Více než 15 procent ropy dovezené do Evropy loni pocházelo z Norska. Tamní produkce pochází především z ložisek v oblasti Severního moře a Norského moře, která jsou dlouhodobě jedním z hlavních ropných regionů Evropy. Norská ropa je exportována prostřednictvím rozsáhlé infrastruktury a námořní dopravy přímo do evropských rafinerií, zejména v severozápadní Evropě.
Norsko je mimořádně důležitým partnerem, protože se jedná o evropskou zemi, byť samo není členem Evropské unie. Při snaze o větší diverzifikaci evropských zdrojů ropy Norsko po ruské invazi na Ukrajinu představuje jednoho z nejspolehlivějších a nejstrategičtějších dodavatelů pro evropské státy.
1. USA
Největším dodavatelem ropy byly loni Spojené státy. Tamní ropa tvořila asi 18 procent dodávek do Evropské unie. Díky technologickému rozvoji, který umožnil Spojeným státům těžit z nových ložisek, se země postupně stala jedním z největších producentů nasvětě, což se postupně propisuje i na importu suroviny do Evropy.
Význam americké ropy opět mimořádně vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu. Spojené státy byly schopny produkčně pokrýt poptávku z Evropy, která hledala nové zdroje. Surovina se dopravuje tankery přes Atlantik, kterými se přepravují lehké druhy ropy určené ke zpracování v rafineriích.
