Pohonné hmoty stihly v reakci na válku na Blízkém východě zdražit, analytici nevylučují růst ke 40 korunám
- Pohonné hmoty v Česku po vypuknutí bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta zdražila za týden o 2,13 koruny na 35,1 korun za litr, benzin Natural 95 o 1,21 koruny na 34,68 korun.
- Analytici očekávají další růst, zejména u nafty.
- Pokud by se dlouhodobě omezily dodávky ropy z Perského zálivu nebo zablokoval Hormuzský průliv, ceny by mohly zamířit až k 40 korunám za litr.
Pohonné hmoty v České republice po sobotním zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,1 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem.
Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 korun. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Vyšší tempo zdražování pohonných hmot se s ohledem na dění v zemích Perského zálivu, které zajišťují podle loňských dat Mezinárodní energetické agentury kolem 27 procent světové produkce ropy, čekalo. Při omezení dodávek ropy by mohlo být podle nedávného vyjádření analytiků i o pět korun za litr.
Před rokem platili motoristé v ČR za benzin o 1,58 koruny na litru více a za naftu o 50 haléřů více.
Nejlevnější paliva v současné době natankují řidiči ve Zlínském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 34,04 Kč a nafta za 34,34 Kč. Naopak nejdražší paliva jsou nadále v hlavním městě. Litr benzinu u pražských čerpacích stanic stojí průměrně 35,84 Kč a diesel 36,41 Kč za litr.
Analytici: Hrozí cena 40 korun za litr
Prudké zdražování pohonných hmot v Česku bude pokračovat i v příštích dnech. Cena litru benzinu či nafty může v následujícím týdnu stoupnout o další jednotky korun. Výraznější zdražování přitom lze očekávat u nafty.
Růst cen začal po útoku na Írán, čerpadláři a distributoři ovšem podle analytiků často za zvýšené ceny prodávají paliva nakoupená ještě před útokem. Řada z nich si tak zvýšila marže.
„Nejhorší scénář pro ceny pohonných hmot se naplnil,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Připomněl, že ceny ropy jsou po útoku na Írán na nejvyšší úrovni od léta 2024. „Aktuálně se pohybuje kolem 84 dolarů za barel, což je téměř o 40 procent více než na začátku roku. Trh do cen rychle promítá geopolitické riziko i možnost fyzického výpadku části dodávek,“ vysvětlil Lajsek.
Tím ale zdražování paliv na tuzemských čerpacích stanicích podle analytiků nekončí. „Situace bude dále eskalovat,“ upozornil analytik XTB Jiří Tyleček. Ceny v následujících dnech mohou podle něj vzrůst až o jednotky korun za litr. „Velkoobchodní ceny výrazně vzrostly a čerpací stanice budou rychle reagovat,“ podotkl.
Větší problém přitom očekává u nafty, která by měla zdražovat rychleji než benzin. „V extrémním případě s nízkou pravděpodobností vývoje očekávám nárůst cen pohonných hmot až ke 40 korunám za litr během následujících týdnů, a to pokud by zůstal delší dobu zablokován Hormuzský průliv,“ řekl Tyleček.
Pokračování vysokého růstu předpokládá i Lajsek. „U nafty do konce března možná až o dvě koruny na litr, u benzinu zhruba o korunu,“ uvedl.
Výraznější cenový tlak u nafty má podle něj několik důvodů. „Jde o klíčové palivo pro dopravu, logistiku, zemědělství i část průmyslu, tedy segmenty, kde je poptávka méně pružná. Evropa je navíc dlouhodobě závislá na dovozu dieselových frakcí a jakékoliv riziko omezení dodávek z Blízkého východu se proto do ceny nafty promítá rychleji,“ popsal.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že ceny paliv na čerpacích stanicích obvykle odrážejí cenový vývoj na burze se zpožděním zhruba jednoho až dvou týdnů. Tuzemské čerpací stanice ale zareagovaly téměř okamžitě. „Řidiči tak stále i dnes tankují ropné produkty ze surové ropy pořízené ještě poměrně dlouho před zahájením úderu na Írán, kdy se v nich ještě logicky nezrcadlila ani riziková přirážka zohledňující možnou déletrvající blokádu Hormuzského průlivu,“ řekl Kovanda.
Motoristé v Česku tak podle něj čelí preventivnímu zdražení ze strany čerpacích stanic a distributorů paliv. „Někteří z nich se snaží svézt na možné vlně výrazného zdražení ropy tak, že přechodně navýší své marže a umocní zisk, což ale mohou zdůvodnit například snahou rozložit možný cenový šok pro zákazníka do delšího časového úseku,“ dodal Kovanda.
