Státu se letos jako bumerang vrátí obří dluhy nabrané během pandemie. Částka, kterou Česko zaplatí na úrocích ze svých dluhů, letos prudce vzroste, a podle odhadů překoná rekordní rok 2013. Zatímco ještě loni vyplatil stát investorům do českého vládního dluhu 42,2 miliardy korun, letos má částka přesáhnout 51 miliard korun, které stát vyplatil před devíti lety. Strmý růst úrokových sazeb navíc hrozí masivním prodražením dluhů v příštích letech, a to až o řádově vyšší sumu.
Ministerstvo financí ve svém zhruba měsíc starém oficiálním odhadu počítalo s nárůstem nákladů na 50 miliard korun. Tato suma je prý ale podhodnocená. „Letošek bude znamenat zvýšení ročních úrokových nákladů nad 60 miliard, tedy o polovinu více než v předchozích pěti letech,“ říká ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Za příliš optimistický považují zhruba desetimiliardový nárůst i další odborníci. „Reálné náklady na obsluhu státního dluhu budou s největší pravděpodobností atakovat 60 miliard korun. To ale není nic, co by rozpočet nedokázal absorbovat,“ uvádí partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Až o dvacet procent vyšší náklady na obsluhu dluhu očekává broker XTB. „Úrokové výdaje mohou dosáhnout až 55 miliard korun,“ říká analytik společnosti Štěpán Hájek. Důvodem skokového růstu vyplácených úroků je zhruba osmisetmiliardové zvýšení dluhu během pandemie.
Očima guvernéra: Stagflace
„Z hlediska absolutní výše nákladů na obsluhu státního dluhu nebude nyní zatím klíčovým problémem nedávný nárůst úrokových sazeb, ale absolutní výše dluhu. Ten během let 2020 a 2021 nabobtnal na 2,5 bilionu korun,“ dodává Sklenář.
Výrazně více peněz si prý stát bude muset obstarat i letos. „Již z dnešního pohledu je vlivem událostí na Ukrajině současný rozpočet nereálný,“ zdůrazňuje portfolio manažer Raiffeisenbank Jaromír Sladkovský. V únoru schválený rozpočet počítá letos se schodkem 280 miliard korun. Za každou půjčenou miliardu na deset let přitom stát zaplatí na úrocích 36 milionů korun ročně.
Státní dluh Česka byl od roku 2012 do pandemie relativně stabilní a pohyboval se mezi 1,6 a 1,7 bilionu korun. Od roku 2013 přitom Česko platilo rok co rok za svůj dluh trendově méně a díky příznivé situaci na finančních trzích dokonce v roce 2019 klesly úrokové náklady pod 40 miliard korun.
Letos se Česko například splacením osmdesátimiliardové půjčky zbaví relativně drahého dluhopisu vydaného v předvečer finanční krize v roce 2007 s takřka pětiprocentním úrokem. Půjčit si obdobnou sumu na patnáct let by dnes Česko vyšlo na roční úrok 3,7 procenta, ještě před rokem žádali investoři jen zhruba polovinu.
„Současná politika domácí centrální banky tyto náklady skutečně dlouhodobě zvyšuje, ale nikoli tak markantně vzhledem k průměrné splatnosti emitovaných dluhopisů, která byla loni průměrně na úrovni šesti let,“ zdůrazňuje analytik Colossea Petr Lajsek.
Podstatně větším dramatem mohou být příští léta, kdy se sečtou efekty rozpočtových schodků a podstatně vyšších úrokových sazeb jako nástroje České národní banky v boji s inflací. Právě dnes ČNB podle analytiků opět zvýší základní sazbu ze stávajících 4,5 na 5 až 5,25 procenta. Zvýšení sazby se propíše i do výše investory požadovaných úroků ze státního dluhu.
„Pokud bude pokračovat další nárůst státního dluhu a postupně se projeví zvýšení sazeb, tak už v horizontu tří až čtyř let úrokové náklady na obsluhu dluhu vyšplhají na zhruba 130 miliard korun ročně,“ připomíná Sklenář.
To je více než trojnásobek výše z let 2016 až 2021. I kdyby tak podle něho byly rozpočtové příjmy a výdaje v příštích letech v rovnováze, jen úrokové platby z dluhů setrvale povedou k více než stomiliardovým ročním schodkům.
Česko přitom vděčí za relativně solidní a stabilní poptávku po svých dluhopisech především domácím bankám, které mají v rozvahách dlouhodobě více peněz, než dokážou rozpůjčovat. „Určité známky dočasného oslabení poptávky jsme mohli pozorovat bezprostředně po eskalaci konfliktu na Ukrajině, aukce z minulého týdne však již přinesla znatelně vyšší zájem,“ připomíná analytik Komerční banky Jaromír Gec.
článek vyšel v premiové sekci 10. března 2022
