Podle předběžných informací zveřejněných ve věstníku veřejných zakázek armáda potřebuje 238 pušek pro přesnou střelbu. Součástí tendru je dodávka denních a nočních zaměřovačů nebo příslušenství.
Ministerstvo obrany chtělo nové pušky koupit již v roce 2013. Podle informací médií se ale výběrové řízení v roce 2014 zrušilo, protože zbraně vybraného amerického výrobce neprošly zkouškami. Podle tehdejšího vyjádření ministerstva obrany byly poruchové hlavně zbraní. Testy pak neprošly ani zbraně od české firmy Pramacom.
Nové pušky měly nahradit zastaralé sovětské Dragunovy, jejichž konstrukce vznikla v 60. letech a které nejsou vybaveny noční optikou. Do československé armády se dostaly v 80. letech. Přesné moderní pušky měly mimo jiné umožnit používání munice, kterou jsou ve výbavě členských států NATO.
Odstřelovači patří mezi elitní vojáky. Armáda má několik týmů, kromě 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády jimi disponují speciální jednotky z 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, Vojenská policie a Hradní stráž.
Například 7. mechanizovaná brigáda měla na začátku roku tři odstřelovačské jednotky, naplnila se ale jen jedna. Dvě zbývající by měly být připravené nejpozději do roku 2017. Odstřelovače chce vedení brigády rekrutovat z řad přesných střelců.
Pušky z Finska
Armáda má podle svých webových stránek nyní k dispozici několik zbraní pro odstřelovačské účely. Kromě SVD Dragunov to je finská odstřelovací puška Sako TRG 22, která se do výzbroje zařadila na začátku tohoto století. K dispozici ji mají elitní střelci ze 4. brigády rychlého nasazení, některých mechanizovaných jednotek a Vojenské policie.
Dále mohou vojáci používat velkorážní odstřelovací pušky Barret, které podle armádního webu získala do výzbroje 601. skupina speciálních sil v roce 2000. Zbraň, kterou lze použít i k ničení vozidel nebo opevněných bodů, specialisté používali třeba v Afghánistánu nebo v Iráku. Velkorážní je i puška Falcon, která je ve dne schopna zásahu až do 1500 metrů.
