Čapí hnízdo řeší Babišovi podřízení z Finančního úřadu v Pelhřimově

Farma Čapí hnízdo

Farma Čapí hnízdo Zdroj: Stepan Bruner, E15

Rodinný den na Farmě Čapí hnízdo
Rodinný den na Farmě Čapí hnízdo
Farma Čapí hnízdo
Farma Čapí hnízdo
Farma Čapí hnízdo
9
Fotogalerie
Kauzu Čapí hnízdo začal zkoumat Finanční úřad v Pelhřimově. Jeho úkolem je zjistit, jestli se při převodu farmy neporušil zákon proti praní špinavých peněz. Dnes o tom informoval server Neovlivní.cz. Úřad by prý měl zjistit, kolik a kdo za akcie farmy zaplatil. Vedení pelhřimovského finančního úřadu se k případu odmítlo vyjádřit.

Farma Čapí hnízdo patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova koncernu Agrofert, poté se ale akcie změnily na anonymní. Díky změně majitele dosáhla farma na evropskou dotaci kolem 50 milionů korun, kterou by firma z koncernu Agrofert podle všeho dostat nemohla. Babiš v březnu na mimořádném jednání Sněmovny řekl, že v době získání dotace vlastnili farmu Čapí hnízdo jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.

Po několika letech se společnost vrátila mezi firmy Babišova koncernu. Pokud by se prokázalo, že Čapí hnízdo v době přidělení dotací spadalo pod Agrofert, nebo se na příbuzné vyvedlo jen na oko, šlo by o podvod a stát by musel unijní peníze vracet. Okolnosti kolem Čapího hnízda vyšetřuje už i policie a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Pod novým podnětem je podpis Pavla Adamce, server o něm ovšem další informace neuvádí. Adamec vychází z Babišova výroku o prodeji akcií rodině a připomíná, že platba za akcie musela být bezhotovostní. Podle tehdy platného zákona měly platby za prodej akcií dětem Babiše proběhnout bezhotovostně, převyšovaly totiž limit pro hotovostní platby. Znalecký posudek založený na soudu ocenil čisté obchodní jmění prodávané společnosti Čapí hnízdo na 2,346 milionu korun.

Pokud by se platilo hotově, porušil by se podle Adamce zákon proti praní špinavých peněz. Babiš by měl potíže, i pokud by k platbě vůbec nedošlo nebo byla cena nižší proti soudnímu posudku. Z unijních pravidel pro čerpání dotací totiž plyne, že v obou případech by šlo o majetek účelově vyvedený na příbuzné. Podobné jednání už OLAF v minulosti opakovaně označil za dotační podvod.

Babiš i Agrofert dlouhodobě odmítají, že by se v případě Čapí hnízdo porušil jakýkoli zákon. Nejnovější podnět pak mluvčí společnosti Karel Hanzelka označil za další „cílené poškozování“ holdingu. „Nejsme si vědomi ničeho nezákonného. Ani finanční úřad, ani policie nás v této záležitosti nyní nekontaktovaly,“ sdělil Hanzelka.

Agrofert odmítl dokumenty obsahující podrobnosti o platbě za akcie farmy předložit. Nedohledal je ani mimořádný audit, který si k Čapímu hnízdu od ministerstva financí vyžádala Evropská komise. Auditoři ve svém závěru naopak konstatovali, že se dokumenty ztratily.