Opatření se už nebude vztahovat na ambasadorky na Slovensku a v Sýrii Livii Klausovou a Evu Filipi. Těm mělo původně pomoci, protože bývalá první dáma má ve funkci působit až do svých 74 let a její kolegyně do 73. Návrh přezdívaný lex Klausová se však nepodařilo schválit do konce loňského roku, takže ministerstvo zahraničí muselo nalézt náhradní řešení – s oběma diplomatkami uzavřelo dohodu o provedení práce.
„Pro fungování ministerstva a pro chod zahraniční služby je to docela důležitá věc. Nynější služební zákon je o stabilizaci úředníků, kdežto zahraniční služba je o jejich rotaci,“ hájil změny v horní komoře parlamentu šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Podle nového zákona bude možné zaměstnávat v cizině i rodinné příslušníky diplomatů, čímž se ušetří až 90 milionů korun ročně.
Kromě zvýšení hranice je podle něj důležité, že zákon umožní zaměstnávat v cizině rodinné příslušníky diplomatů, což kvůli střetu zájmů dosud nebylo možné. Podle Zaorálka to přinese úspory osmdesát až devadesát milionů korun ročně.
Ministr dosáhl toho, že Senát se předlohou vůbec nezabýval a rovnou ji poslal hlavě státu.
Eliška Wagnerová (za Stranu zelených) proto nedostala možnost podat pozměňovací návrh, který by zrušení věkové hranice odstranil. Wagnerová tvrdí, že vznikne neodůvodněná nerovnost mezi státními zaměstnanci a vnese do státní služby politické rozhodování.
Věkový limit stanoví současné znění služebního zákona, který naplno funguje od minulého července. Změna spočívá v tom, že diplomaté, kteří dovrší věk sedmdesáti let ve funkčním období, budou moci misi dokončit. Vládní předloha upravuje například i výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraničí.
