Sněmovní bezpečnostní výbor nepřímo podpořil Petra Mlejnka v čele civilní rozvědky. Hlasy koaličních poslanců se postavil za dřívější vyjádření členů vlády, podle nichž kabinet neshledal k Mlejnkovu odvolání důvody. Opozice Mlejnkovi vyčítá, že byl v kontaktu s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v pražské korupční kauze Dozimetr. Poslanci za ANO žádali, aby Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) prozatím postavil Mlejnka mimo službu.
Rakušan poznamenal, že se na jaře sešel s několika adepty, kteří mu představili vizi vedení ÚZSI. Mlejnka neznal, poprvé jej viděl při schůzce v kanceláři místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL), řekl. Odmítl, že by mu Mlejnka doporučil Redl.
Bartoškovo doporučení bylo pro Rakušana důležité, na jeho základě si sháněl další reference. Vycházel především z toho, co po něm vyžadoval zákon, tedy aby nový šéf civilní rozvědky měl při nástupu požadovanou prověrku na stupeň tajné. Ze zákona je dáno, že musí následně požádat o prověření na stupeň přísně tajné, což Mlejnek učinil.
Rakušan zcela vědomě a úmyslně nechtěl vybrat do čela ÚZSI nikoho z kandidátů, kteří byli ve službě v posledních sedmi či osmi letech činní. Ukazuje se podle něj, že toto rozhodnutí bylo správné pro personální uklidnění služby, pro zadávání úkolů a pro její vedení. Mlejnek podle něj v tomto působí bez vazby na kohokoli, kdo měl ve službě v předchozích letech nějaký vliv, bez návaznosti na jakoukoli vlivovou skupinu.
K předchozímu šéfovi ÚZSI Marku Šimandlovi Rakušan řekl, že se zasloužil o ekonomickou stabilizaci služby. Neměla však jasné zacílení a nevýhodou byla Šimandlova jazyková nekompetentnost, dodal ministr.
Ministr vnitra odmítl informace, že Mlejnek by měl nějakou jinou manažerskou prověrku Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), než jaká by ho opravňovala ke vstupu do tajných služeb. Na to, proč Mlejnka nyní na stupeň přísně tajné prověřuje jeho vlastní úřad, odpověděl, že je to dáno zákonem.
Zároveň Rakušan uvedl, že ve chvíli, kdy by kdokoli nastoupil do čela kterékoli tajné služby a už měl stupeň prověření přísně tajné udělený NBÚ, tak i následně by daná osoba byla opět prověřována příslušnou tajnou službou. Prověrka následně může podléhat soudnímu přezkumu. Jeden z uchazečů podle Rakušana už prověrku na přísně tajné měl, nejde však o jediný aspekt, podle kterého by se měl šéf tajné služby vybírat.
Vicepremiér zopakoval, že Mlejnkova pozice není neochvějná. Pokud by nesplnil zásadní kvalifikační předpoklad, tedy nedostal by prověrku na stupeň přísně tajné, s okamžitou účinností by nemohl vykonávat dál svoji funkci.
Mlejnek měl podle serveru Seznam Zprávy pravidelné kontakty s Redlem nejméně od roku 2012. Ředitelem civilní rozvědky se stal začátkem července. Rakušan webu řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Dnes Rakušan uvedl, že ho Mlejnek sám informoval a doložil, že neuzavřel žádné smlouvy s pražským dopravním podnikem nebo magistrátem. Na vládě věc neprobíral, neboť se spokojil s Mlejnkovým vysvětlením. Dodnes jej považuje za relevantní a pravdivé.
Mlejnek serveru sdělil, že se s Redlem potkával jednou až dvakrát ročně. V dané době pracoval ve firmě, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky. Důvodem podle něj bylo, že jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu, ale žádnou jeho prostřednictvím nezískal.
Opozice v souvislosti s aférou žádá Rakušanovo odvolání z pozice ministra vnitra, premiér Petr Fiala (ODS) se za něj postavil. Hnutí ANO proto zřejmě vyvolá hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu, poslanecký klub věc projedná dnes v podvečer.
