Transparentnost v nedohlednu: veřejné tendry se dál manipulují

Od dubna loňského roku platí takzvaná transparentní novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která měla snížit korupci a naopak zvýšit efektivitu a transparentnost zakázek. Podle jejich dodavatelů se to ale nestalo. Na 70 procent firem v průzkumu potvrdilo, že se přímo účastnily řízení, ve kterém byla vítězná firma předem domluvená.

„Tak vysoké číslo mě překvapilo, to jsme nečekali. V praxi ale pozorujeme, že se firmy mezi sebou stále domlouvají. Stejně tak předem dohodnutý vítěz zakázky se zadavatelem není ani dnes výjimkou,“ poznamenal ředitel společnosti Otidea Tomáš Langr. Naštěstí dodal, že tato praxe v současnosti přece jen není tak častá, jako před transparentní novelou.

Nechtěným důsledkem novely jsou také extrémně nízké cenové nabídky, které podle názorů odborníků i zainteresovaných firem vedou ke snížení kvality realizovaných zakázek, zejména ve stavebnictví. Podle průzkumu přes 80 procent dodavatelů bylo přítomno u zakázky, kterou vyhrála nabídka s mimořádně nízkou cenou.

„Firmy jsou často nuceny jít do soutěže už s podhodnocenou nabídkou, jinak nemají mezi konkurencí šanci zakázku získat. A zdaleka se to netýká jen velkých a známých firem, s podhodnocenými nabídkami se potýkají i malé a střední firmy. A stejně jako ty velké bojují o přežití,“ přiblížila současnou praxi Kateřina Koláčková ze společnosti Otidea.

Snížené a zase zvýšené limity

Nyní platná novela zákona snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu. Pro stavební práce limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 měla podle této novely pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu - milion korun bez DPH.

Senát však na začátku října schválil zákonné opatření vlády, které změnil tak, že se limity od prvního ledna příštího roku vrací na původní úroveň, která platila před účinností stávající novely. To už kritizovala například Transparency International.

Naopak ministr pro místní rozvoj v demisi František Lukl tvrdí, že zvýšení limitů přinese zjednodušení zadávání a výrazné snížení administrativní i personální náročnosti u veřejných zakázek. „Objektivně se nelze ztotožnit s interpretací výsledků této ankety. Jedná se o několik ryze subjektivních odpovědí na návodné otázky, které převažují nad fakty. Stejně tak ministerstvo pochybuje o vypovídající hodnotě této ankety v souvislosti s nereprezentativním vzorkem respondentů, kteří se do této ankety zapojili,“ reagoval Marek Ženkl z odboru komunikace MMR.

Od loňského dubna musí být také všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat i konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů. To Senát nezměnil.

Petr Kolman: Zakázky a opatření